Odpisy - veřejně prospěšný poplatník

Odpověď:

Nejdříve se zaměřme na oblast daňových odpisů. Jak vyplývá z úpravy § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, Regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté , příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností a rovněž v případě přijatého bezúplatného příjmu ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení. Ze znění dotazu vyplývá, že se jednalo o dary přijaté na financování pořízení tohoto automobilu, vstupní cena automobilu jako hmotného majetku by tak měla být snížena o tyto přijaté bezúplatné příjmy a daňové odpisy tak budou zjišťovány ze vstupní ceny snížené o tyto dary.

K problematice daňových odpisů jenom doplním, že podmínkou uplatnění daňových odpisů jako daňového nákladu je souvislost odpisovaného majetku se zajišťováním zdanitelných příjmů. Záleží tedy, o jakého veřejně prospěšného poplatníka se jedná, zda o poplatníka s širokým nebo úzkým základem daně, a podle toho identifikovat související činnosti, ke kterým je tento majetek využíván.

Co se týká účetních odpisů, z naznačeného účtování v dotazu vyplývá, že se jedná o účetní jednotku, která účtuje v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb.“). Co je součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku vymezuje § 32 vyhlášky č. 504/2002 Sb. a z této úpravy nevyplývá, že by se účetní pořizovací cena snižovala o přijaté dary na pořízení tohoto majetku. Ani úprava obsažená v § 38 vyhlášky č. 504/2002 Sb., která upravuje odpisování majetku, neobsahuje žádnou speciální úpravu týkající se odpisování takto pořízeného majetku a následně § 39 vyhlášky č. 504/2002 Sb. nevylučuje tento majetek z odpisování. To znamená, že účetní pořizovací cena bude 950 000 Kč a účetní odpisy budou prováděny z celé pořizovací ceny včetně části financované přijatými účelovými dary.

Co se týká rozpouštění vlastního jmění do výnosů, tento postup je obsažen v § 38 odst. 10 vyhlášky č. 504/2002 Sb., ale vztahuje se na případy, kdy je majetek částečně nebo zcela pořízen z přijaté , ovšem nikoliv z přijatých darů. Z úpravy vyhlášky i souvisejících Českých účetních standardů (dále jen „ČÚS“) vyplývá, že účetní předpisy pro nepodnikatelské subjekty tyto pojmy oddělují a posuzují samostatně (na rozdíl od úpravy vybraných účetních jednotek, kde i dary mohou být transferem se stejným účetním postupem). Tomuto závěru odpovídá i postup účtování uvedený v bodě 4.1. a 4.2. ČÚS č. 413 - Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky.

Znamená to tedy, že v daňovém přiznání bude zohledněn rozdíl mezi účetními odpisy (pořizovací cena 950 000 Kč) a daňovými odpisy (vstupní cena 475 000 Kč), za těchto okolností lze předpokládat, že účetní odpisy budou vyšší a tak bude rozdíl uveden na řádku č. 50 daňového přiznání.