Úspora na dani z příjmů dle § 20 ZDP (platného k 1. 7. 2015)

Vydáno: 14 minut čtení

Základní daňová výhoda, kterou zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nabízí za určitých podmínek zejména veřejně prospěšným poplatníkům, je možnost získat daňovou úsporu na dani z příjmů. Veřejně prospěšní poplatníci mohou snížit základ daně z příjmů o znatelnou část a ti, co vykazují základ daně do výše 300 000 Kč, mají možnost snížit základ daně na nulu, a nezaplatit tak na dani z příjmů ani korunu. Nicméně získání úspory na dani má své podmínky.

Úspora na dani z příjmů dle § 20 ZDP (platného k 1.7.2015)
Ing.
Miroslava
Nebuželská
 
1. Kdo může snížit základ daně a uspořit na dani?
Daňová úspora pro veřejně prospěšné poplatníky je upravena v § 20 ZDP. Zákon explicitně stanovuje, které subjekty nemohou daňovou úsporu získat, a to i přesto, že jsou veřejně prospěšnými poplatníky.
Jde konkrétně o následující subjekty:
-
obec
-
Obec je veřejnoprávní korporací. Je to právnická osoba působící v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Je základní jednotkou veřejné správy, územně samosprávným celkem prvního stupně.
-
kraj
-
Kraj je veřejnoprávní korporací. Je to právnická osoba působící v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Je vyšším územně samosprávným celkem.
-
poskytovatel zdravotních služeb
-
Poskytovatel zdravotních služeb je právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
-
profesní komora a poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů
-
Jedná se o subjekt, který má členy, tedy v současné době spolek, a to takový spolek, který byl založen za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů.
Úsporu na dani z příjmů dle § 20 ZDP mohou získat pouze právnické osoby nepatřící mezi výše uvedené subjekty explicitně vyloučené z možnosti získat úsporu na dani, a naopak
musí patřit mezi níže uvedené poplatníky:
-
veřejně prospěšný poplatník
-
Jedná se o právnické osoby splňující definici § 17a ZDP, viz níže.
-
veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromými vysokými školami podle zákona upravujícího vysoké školy
-
Jedná se o právnické osoby působící v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů,
-
veřejná výzkumná instituce
-
Jedná se o právnické osoby působící v souladu se zákonem č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
Veřejně prospěšným poplatníkem
je taková právnická osoba, která splňuje definici veřejně prospěšného poplatníka uvedenou v § 17a ZDP. Tedy zejména musí jít o poplatníka, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Současně nesmí jít o poplatníka uvedeného v § 17a odst. 2 ZDP.
Toto ustanovení explicitně vylučuje
následující subjekty, které nejsou veřejně prospěšným poplatníkem
i přesto, že splňují základní definici:
-
obchodní
korporace
,
-
Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář,
-
profesní komora nebo poplatník založený za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, u nichž nejsou členské příspěvky osvobozeny od daně, s výjimkou organizace zaměstnavatelů,
-
zdravotní pojišťovna,
-
společenství vlastníků jednotek,
-
dobročinná nadace, tj. nadace, která dle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře osob blízkých zakladateli nebo jejíž činnost směřuje k podpoře osob blízkých zakladateli.
 
2. Jak velkou daňovou úsporu lze získat?
Veřejně prospěšný poplatník
splňující podmínky popsané výše může snížit svůj základ daně z příjmů o 30%, maximálně však o 1 000 000 Kč. Současně pokud těchto 30% činí méně než 300 000 Kč, může poplatník snížit základ daně až o 300 000 Kč, a to maximálně do výše svého základu daně. Konkrétně možnou úsporu na dani ukazují následující příklady v tabulce č. 1.
 I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I  
Základ
I
Snížení
I
Konečný
I
Daň
k I
Získaná úspora
I
Získaná
I I
daně
I
základu
I
základ
I
úhradě
I
na dani v
I
úspora na
I I I
daně
I
daně
I I
absolutní výši
I
dani
I I I I I I I
procentuálně
I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 4 000 000 I 1 000 000 I 3 000 000 I 570 000 I 190 000 I 25,00% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 1 200 000 I 360 000 I 840 000 I 159 600 I 68 400 I 30,00% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 800 000 I 300 000 I 500 000 I 95 000 I 57 000 I 37,50% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 320 000 I 300 000 I 20 000 I 3 800 I 57 000 I 93,75% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 250 000 I 250 000 I 0 I 0 I 47 500 I 100,00% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I I 30 000 I 30 000 I 0 I 0 I 5 700 I 100,00% I I-----------I-----------I-----------I---------I----------------I--------------I
Jak je vidět z tabulky č. 1, výše úspory jak v absolutním, tak v procentuálním vyjádření závisí na výši základu daně. Poplatníci se základem daně do výše 300 000 Kč uspoří na dani 100% neboli nezaplatí žádnou daň z příjmů. Je však třeba dát pozor na splnění dalších podmínek, které zákon na daňové poplatníky klade, viz níže.
Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromými vysokými školami podle zákona upravujícího vysoké školy a veřejná výzkumná instituce
mohou svůj základ daně snížit o 30%, maximálně však o 3 000 000 Kč. Současně pokud těchto 30% činí méně než 1 000 000 Kč, pak může poplatník snížit základ daně až o 1 000 000 Kč, a to maximálně do výše svého základu daně. Princip je obdobný jako u veřejně prospěšných poplatníků (byl popsaný výše), jen s vyššími limity.
 
3. Jaké další podmínky je třeba splnit pro získání daňové úspory?
Kromě omezení subjektů, které mohou úsporu na dani dle § 20 získat, ještě zákon stanovuje další podmínky v duchu rčení „žádná sleva není zadarmo“. Na různé subjekty klade zákon různé podmínky, nicméně jejich společným cílem je prokázání vykonávání činností, ke kterým byl subjekt primárně zřízen.
Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromými vysokými školami podle zákona upravujícího vysoké školy a veřejná výzkumná instituce musí prostředky získané touto úsporou na dani použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.
Co znamená u výše uvedených poplatníků použít prostředky získané úsporou na dani?
Znamená to zejména, že příslušné náklady na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti musí být vynaloženy a uhrazeny. Zákon sice dává úlevu na dani, ale požaduje, aby tato úleva posloužila k vykonávání hlavní činnosti organizace, tedy k činnosti, ke které byla organizace založena či zřízena.
Příklad
Pokud organizace za rok 2014 vykázala základ daně před jeho snížením dle § 20 ZDP ve výši 1 000 000 Kč, po snížení vykázala nulový základ daně, pak ušetřila na dani 190 000 Kč (19% z 1 000 000 Kč). V roce 2015 proto musí vynaložit minimálně 190 000 Kč na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti s tím, že by dle mého názoru mělo jít o náklady, které nebyly hrazeny (kryty) jiným účelově konkrétně určeným finančním zdrojem.
Pokud organizace tuto podmínku nesplní, pak musí v souladu s § 23 odst. 3) bodu 9 navýšit za rok 2015 základ daně, a to o částku, o kterou byl základ daně v roce 2014 snížen, odpovídající nevyužité úspoře na dani. Tj., pokud by organizace využila v roce 2015 např. pouze 114 000 Kč, pak by v přiznání k dani z příjmů za rok 2015 musela navýšit základ daně o 400 000 Kč a úsporu ve výši 76 000 Kč by musela vrátit.
Obecně prospěšná společnost a ústav,
které nejsou soukromou vysokou školou, tedy poplatníci se širokým základem daně, splňující podmínky pro získání úspory na dani popsané výše, musí prostředky získané touto úsporou použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností.
Co znamená u obecně prospěšných společností a ústavů použít prostředky získané úsporou na dani?
Zejména to znamená, že organizace musí nepodnikatelské činnosti vykonávat a musí na ně vynaložit náklady minimálně ve výši úspory na dani uplatněné za uplynulé zdaňovací období. Současně dle mého názoru nesmí jít o náklady, které by byly hrazeny jiným konkrétně účelově určeným finančním zdrojem (např. dotací ze státního rozpočtu).
Příklad
Pokud organizace za rok 2014 vykázala základ daně před jeho snížením dle § 20 ZDP ve výši 200 000 Kč, po snížení vykázala nulový základ daně, pak ušetřila na dani 38 000 Kč (19% z 200 000 Kč). V roce 2015 proto musí vynaložit minimálně 38 000 Kč na náklady vykonávaných nepodnikatelských činností. Nepodnikatelské činnosti jsou takové činnosti, které nesplňují znaky podnikání, viz § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Pokud organizace podmínku nesplní, pak musí v souladu s § 23 odst. 3) bodu 9 navýšit za rok 2015 základ daně, a to o částku, o kterou byl základ daně v roce 2014 snížen, odpovídající nevyužité úspoře na dani. Tj. pokud by organizace využila v roce 2015 např. pouze 19 000 Kč, pak by v přiznání k dani z příjmů za rok 2015 musela navýšit základ daně o 100 000 Kč a úsporu ve výši 19 000 Kč by musela vrátit.
Ostatní veřejně prospěšní poplatníci,
tedy poplatníci s úzkým základem daně, splňující podmínky pro získání úspory na dani popsané výše, musí prostředky získané touto úsporou na dani použít ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
Co znamená u ostatních veřejně prospěšných poplatníků použít prostředky získané úsporou na dani?
Tito poplatníci, tedy například spolky, nadace a nadační fondy, církve a náboženské společnosti, příspěvkové organizace atd. mají situaci komplikovanější a je třeba, aby si vedly o uplatněných úsporách na dani a jejich využitích dostatečnou evidenci.
Tito poplatníci musí stejně jako předchozí skupiny použít získanou úsporu na dani na krytí nákladů, tedy musí příslušné náklady vynaložit.
Musí je vynaložit nikoli během jednoho roku, ale během tří bezprostředně následujících zdaňovacích období.
Zejména však náklady musí vynaložit na činnosti, z nichž příjmy nejsou předmětem daně. Zákon tímto směřuje k příjmům splňujícím podmínku stanovenou v § 18a odst. 1 a), tedy že výdaje (náklady) vynaložené v souvislosti s prováděním dané činnosti jsou vyšší než příjmy, přičemž jde o příjmy z nepodnikatelské činnosti. Tyto příjmy nejsou předmětem daně. Stručně řečeno, organizace musí náklady vynaložit v dalších třech letech na ztrátové nepodnikatelské činnosti.
Příklad
Pokud organizace za rok 2014 vykázala základ daně před jeho snížením dle § 20 ZDP ve výši 400 000 Kč, po snížení vykázala základ daně ve výši 100 000 Kč, pak ušetřila na dani 57 000 Kč (19% z 300 000 Kč). V roce 2015 nebo 2016 nebo 2017 proto musí vynaložit minimálně 57 000 Kč na náklady vykonávaných ztrátových nepodnikatelských činností. Nepodnikatelské činnosti jsou takové činnosti, které nesplňují znaky podnikání, viz § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tedy pokud organizace vykáže v roce 2015 všechny své nepodnikatelské činnosti jako ziskové, úsporu na dani použít nemůže. Pokud by ve všech třech letech vykázala své nepodnikatelské činnosti jako ziskové, pak by nesplnila podmínku danou zákonem a v souladu s § 23 odst. 3) bodu 9 by musela v roce 2017 navýšit základ daně o částku, o kterou byl základ daně v roce 2014 snížen, odpovídající nevyužité úspoře na dani, tj. v tomto případě o 300 000 Kč (úspora nebyla využita vůbec), a organizace by musela úsporu ve výši 57 000 Kč vrátit.
Současně je třeba si uvědomit, že není
relevantní
výše ztráty, ale výše vynaložených nákladů, které by dle mého názoru stejně jako v případech výše uvedených neměly být kryty jiným specificky účelově určeným zdrojem, jako je např.
dotace
ze státního rozpočtu.
Příklad
Ve třech po sobě následujících letech organizace vykázala ve své jediné hlavní nepodnikatelské činnosti (jinou nepodnikatelskou činnost nemá) výnosy a náklady dle tabulky níže, zisk je zde pro jednoduchost též základem daně. Organizace neměla žádné účelové zdroje určené na krytí konkrétních nákladů. Tabulka ukazuje, zda by v jednotlivých letech mohla použít úsporu z roku 2014 ve výši 57 000 Kč, a jak vysokou úsporu na dani by mohla organizace v jednotlivých letech použít maximálně.
 I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I 
v tis. Kč
I
ROK 1
I
ROK 2
I
ROK 3
I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I Výnosy I 200 I 100 I 20 I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I Náklady I 100 I 200 I 30 I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I Zisk = základ daně I 100 I -100 I -10 I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I Lze použít úsporu z roku 2014 I NE I ANO I částečně I I ve výši 57 000 Kč? I I I (30 000 Kč) I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I I Maximální úspora, kterou lze I 0 I 100 I 30 I I použít I I I I I--------------------------------I--------------I--------------I--------------I
O použití úspory na dani musí poplatník vést evidenci, aby ji případné kontrole ze strany státních orgánů byl schopen prokázat. O použití úspory není třeba nijak specificky účtovat, i když je samozřejmě vhodné příslušné náklady kryté úsporou účtovat na zvláštní středisko či je v účetnictví určitým způsobem oddělit. V zásadě však stačí, pokud je poplatník schopen jakkoliv ukázat konkrétní náklady, na jejichž krytí byla úspora použita, prokázat, že šlo o náklady na nepodnikatelskou činnost, a v případě poplatníků s úzkým základem daně ještě prokázat, že z dané činnosti byla vykázána ztráta, a tedy příjmy nebyly předmětem daně.
 
Shrnutí
Úspora na dani je určitě vhodným nástrojem k podpoře veřejně prospěšných činností. Nicméně poplatníci, kteří mají na získání této úspory nárok, si musí uvědomit i podmínky, které se na tuto výhodu vážou. Jde zejména o následující:
-
V roce, kdy je snížení základu daně uplatněno, musí poplatník splňovat nároky na osobu, která je k získání úspory na dani oprávněna (viz část 1.).
-
Poplatník musí použít správný výpočet snížení základu daně popsaný v § 20 ZDP (viz část 2.).
-
Poplatník musí následně splnit podmínku použití získané úspory v bezprostředně následujícím jednom či třech zdaňovacích obdobích (v závislosti na typu poplatníka) na krytí nákladů (výdajů) souvisejících s nepodnikatelskými činnostmi (bližší specifikace viz část 3.).
-
V případě, že poplatník úsporu na dani nepoužije v souladu se zákonem, musí nevyužitou úsporu na dani vrátit, a to spolu s přiznáním za rok, kdy byly podmínky porušeny [§ 23 odst. 3) bodu 9]. Samozřejmě i v tomto roce může opět další snížení základu daně použít, pokud nadále splňuje základní požadavky.