Změny zdanění hazardu

V současné době je připravováno či navrhováno hned několik změn, jejichž cílem je změna zdanění hazardu. Jednak jde o návrhy vlády, jednak o návrhy jednotlivých poslanců. Většina změn se soustředí na změny odvodu z loterií a jiných podobných her, který byl zaveden od roku 2012. Ve hře je i nahrazení tohoto odvodu daní z hazardních her.

Pod pojmem zdanění hazardu chápu zdanění příjmů, osob, činností nebo jednání přímo souvisejících s provozováním a hraním hazardních her, a to jakýmikoli daněmi, poplatky nebo jinými obdobnými peněžitými plněními.

Cílem tohoto článku je navrhované či připravované změny zdanění popsat a stručně zhodnotit. Nejprve se však zaměřím na současnou právní úpravu zdanění hazardu.

¹⁾Současnou právní úpravu zdanění hazardních her lze rozdělit na tu, která zdaňuje provozovatele hazardních her, a tu, která zdaňuje výherce hazardních her. Právní úprava zdanění provozovatelů hazardních her prošla radikální změnou od 1.1.2012. Členit právní úpravu zdanění hazardních her je možné i podle jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Tohoto členění se přidržím v následujícím textu.

Provozovatelem hazardní hry může být podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry.²⁾ Taková právnická osoba je poplatníkem daně z příjmů právnických osob a příjmy z provozování hazardních her nejsou osvobozeny od daně z příjmů právnických osob a jsou zahrnovány do základu daně z příjmů právnických osob a daněny obecnou sazbou daně. V této souvislosti lze poznamenat, že odvod z loterií a jiných podobných her (viz bod 1.5.) je daňově uznatelným výdajem pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů³⁾.

Daní z příjmů fyzických osob jsou daněny příjmy hráčů. Jejich příjmy z výher, soutěží, loterií, sázek a jiných her jsou tzv. ostatními příjmy⁴⁾. Ovšem zákon o daních z příjmů přiznává těmto příjmům široké osvobození. Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Jinak řečeno výhry od provozovatelů z členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nepodléhají zdanění.

Pokud příjmy hráčů plynoucí ze zdrojů na území České republiky nejsou osvobozeny, jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní ve výši 15%.⁵⁾ V případě, že jde o neosvobozené příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou tyto příjmy nesnížené o výdaje součástí dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů⁶⁾.

Je-li provozovatel loterie či jiné podobné hry plátcem daně z přidané hodnoty, je provozování loterií a jiných podobných her, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami, osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně.⁷⁾

Ten, kdo hodlá provozovat loterii nebo jinou podobnou hru, musí získat k jejímu provozování povolení. Přijetí žádosti o vydání takového povolení je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 5 000 Kč. Rovněž je zpoplatněno správním poplatkem ve výši 3 000 Kč přijetí žádosti o změnu povolení k provozování loterie a jiné podobné hry.⁸⁾

Odvod z loterií a jiných podobných her byl zaveden od 1.1.2012 a je upraven zákonem o loteriích a jiných podobných hrách. Poplatníkem odvodu je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry a předmětem odvodu je provozování loterie nebo jiné podobné hry. Základ odvodu⁹⁾ je určen rozdílně pro výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení a pro ostatní loterie a jiné podobné hry.

Dílčím základem odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher.¹⁰⁾ Dílčím základem odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je součet poměrné části a pevné části. Poměrná část je stanovena stejně jako u ostatních dílčích odvodů z loterií a jiných podobných her, tj. jako částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher. Pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří součet počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen.

Sazba odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je jednotná poměrná ve výši 20%. Sazba odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení má upravenu poměrnou složku (20% z poměrné části dílčího základu odvodu) a pevnou složku (55 Kč denně za každý výherní hrací přístroj a zařízení, tj. 20 075 Kč ročně). Od 1.1.2014 je možné uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií nebo z kursových sázek ve výši odpovídající hodnotě peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to až do výše 25% příslušného dílčího odvodu.¹¹⁾

Výnos odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je rozdělen mezi stát (70%) a obce (30%). Výnos odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je rozdělen mezi stát (20%) a obce (80% rozdělovaných podle umístění přístrojů a zařízení v obcích).

Co se týká správy odvodu z loterií a jiných podobných, tak subsidiárně se používá daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.) a správcem odvodu jsou orgány Finanční správy České republiky. Odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her je kalendářní rok a platí se tři čtvrtletní zálohy.

¹²⁾Již dne 11.4.2014 předložila skupina 56 poslanců¹³⁾ návrh na změnu zákona o loteriích a jiných podobných hrách (sněmovní tisk č. 169). Uvedený návrh souvisí s odvodem z loterií a jiných podobných her pouze nepřímo. Podle důvodové zprávy je cílem předložené změny sjednocení technických podmínek provozování loterií a jiných podobných her provozovaných prostřednictvím technických herních zařízení obsluhovaných sázejícími, a to nejen co do limitů, nýbrž i co do krajních hodnot výherních podílů.¹⁴⁾

Zákon o loteriích a jiných podobných hrách stanovuje výši nejvyšší vsazené částky na jednu hru (2 Kč, 5 Kč v herně a 50 Kč v kasinech), nejvyšší výhru z jedné hry (300 Kč, 750 Kč v herně a 50 000 Kč v kasinu), nejvyšší hodinovou prohru (1 000 Kč, 2 000 Kč v herně a 10 000 Kč v kasinu), ovšem pouze pro výherní hrací přístroje. Stejně je tomu v případě ustanovení týkajících se krajních limitů výherního podílu a limitů pro stanovení nejvyšší kumulované výhry v rámci technických herních zařízení propojených v hernách (10 000 Kč), resp. v kasinech (100 000 Kč). Nově by se tato ustanovení měla vztahovat i na loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu, při nichž není předem určen počet účastníků a ani není předem známa výše vsazených částek, na interaktivní videoloterní terminály, na lokální loterní systémy a na hry povolené Ministerstvem financí podle § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách.

V důsledku přijetí uvedených opatření by jistě došlo k poklesu základu odvodu z loterií a jiných podobných her, tj. i k poklesu výnosu z odvodu z loterií a jiných podobných her, což připouští i sama důvodová zpráva k návrhu.

Přímo odvodu z loterií a jiných podobných her se týká písemný pozměňovací návrh poslanců Procházky a Fichtnera, který lze dohledat na internetových stránkách Poslanecké sněmovny (ovšem ještě nebyl načten). Podle tohoto pozměňovacího návrhu by se u tombol s herní jistinou do 50 000 Kč nevyžadovalo povolení a provozování těchto tombol by nemělo být předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her. Tuto konkrétní úpravu lze hodnotit pozitivně, a to s ohledem na mizivou společenskou škodlivost provozování takových tombol a špatnou spravovatelnost odvodu z takových tombol. Lze předpokládat, že v současné době z většiny takových tombol odvod z loterií a jiných podobných her placen není, ačkoliv by tomu tak být mělo.

Účinnost celého návrhu se přepokládá dnem vyhlášení, je však otázkou, zda bude někdy přijat. Vláda sice dne 6.5.2014 vyjádřila k návrhu neutrální stanovisko, návrh prošel dne 17.7.2014 prvním čtením a byl přikázán k projednání Rozpočtovému výboru, ovšem tento výbor dne 9.9.2014 projednávání návrhu přerušil a od té doby návrh zákona dále projednáván nebyl. O důvodech lze pouze spekulovat, ovšem je pravděpodobné, že důvodem je nutnost návrhu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění, která musí proběhnout, než návrh zákona bude schválen.

Dne 12.11.2014 předložili tehdejší členové poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie další novelu zákona o loteriích a jiných podobných hrách (sněmovní tisk č. 357). Tato novela se již přímo dotýká právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her.

Podstatou návrhu je zavedení úplného zákazu provozování některých hazardních her na území České republiky. Konkrétně jde o výherní hrací přístroje, interaktivní videoloterní terminály a lokální loterní systémy¹⁵⁾. Návrh rovněž zakazuje provozování těchto her prostřednictvím internetu. Konečně návrh ruší pravomoc Ministerstva financí povolovat loterie a jiné podobné hry podle § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Za zmínku stojí rovněž přechodné ustanovení, podle kterého platí, že je-li povolení k provozování loterie a jiné podobné hry, která se nově zakazuje, v rozporu s navrhovaným zákonem, pozbývá platnosti nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely.

V souvislosti s výše popsanými změnami se navrhují i změny právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her, které však pouze reagují na uvedený zákaz provozování některých loterií a jiných podobných her. Fakticky by tak došlo k vypuštění právní úpravy dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení, sazeb pro jeho pevnou a poměrnou část a rozpočtového určení dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.

Domnívám se, že v případě tohoto návrhu platí přísloví, že „cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly“. Úplnou prohibici provozování některých hazardních her totiž považuji za velmi špatné řešení, neboť ve svém důsledku by vedla pouze v rozbujení černého trhu na straně jedné a ke ztrátě příjmů veřejných rozpočtů na straně druhé. Uvedené podle mého názoru platí i při vědomí toho, že uvedené hazardní hry jsou nejvíce společensky škodlivé. Z hlediska ústavnosti je problematický zánik povolení do tří měsíců po nabytí účinnosti novely, neboť nezohledňuje legitimní očekávání provozovatelů loterií a jiných podobných her. Konečně je nutné poukázat na řadu věcných i legislativních nedostatků návrhu. V tomto směru lze odkázat na vyjádření vlády k této novele zákona o loteriích a jiných podobných hrách, která k ní zaujala negativní stanovisko, a se kterým lze plně souhlasit.¹⁶⁾

Účinnost novely je navrhována na 1.5.2015, což však již není možné. Účinnost by proto v případě přijetí této novely měla být posunuta. Ovšem je otázkou, zda vůbec dojde k projednání této novely v Poslanecké sněmovně, neboť novela ještě vůbec neprošla prvním čtením.

V pořadí již třetí poslaneckou novelu zákona o loteriích a jiných podobných hrách předložil poslanec Ing. Jan Volný dne 27.3.2015 (sněmovní tisk č. 437). Tato novela je zaměřena pouze na změnu právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her.

Podstatou novely je návrh na zvýšení sazby odvodu z loterií a jiných podobných her a v návaznosti na to změna rozpočtového určení odvodu. Sazba odvodu z loterií a jiných podobných her, která nyní činí 20%¹⁷⁾, má být navýšena o 5 procentních bodů pro všechny dílčí základy odvodu z loterií a jiných podobných her včetně poměrné části dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Nově navržená sazba těchto dílčích základů odvodu a poměrné části dílčího základu odvodu má tedy činit 25%. Rovněž se navrhuje zvýšit sazbu pro pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení na 110 Kč za každý den, ve kterém byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen (dnes činí tato sazba 55 Kč za každý den¹⁸⁾ ).

Novela dále mění poměr rozpočtového určení pro dílčí odvod z technické hry. Nově má být dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení rozdělen mezi rozpočty obcí a státní rozpočet v poměru 60:40 ve prospěch rozpočtů obcí (v současné době je rozdělen v poměru 80:20 ve prospěch rozpočtů obcí¹⁹⁾ ). Podle důvodové zprávy je cílem této změny, aby výnos plynoucí obcím v důsledku navrhované úpravy byl minimálně zachován ve stávající výši s tím, aby dodatečný výnos plynul z převážné části do státního rozpočtu.

Je tak patrné, že novela se omezuje pouze na čistě parametrické změny konstrukčních prvků odvodu z loterií a jiných podobných her (sazby a rozpočtového určení). Výše sazby daně a procenta rozpočtového určení jsou čistě politickou věcnou otázkou a z tohoto důvodu je nebudu hodnotit. Proč však je navrhována tato novela, když vláda připravuje novou komplexní právní úpravu regulace hazardních her? Důvodem je skutečnost, že novela poslance Volného má nabýt účinnosti dnem 1.1.2016, zatímco nová regulace hazardu z dílny vlády až 1.1.2017.

Z hlediska průběhu legislativního procesu má tato novela největší šanci na to, aby byla přijata, neboť prošla prvním čtením dne 7.7.2015 a má být projednána Rozpočtovým výborem dne 2.9.2015.

(Zatím) posledním poslaneckým návrhem na změnu zákona o loteriích a jiných podobných hrách je poslanecký návrh poslance Ing. Jana Bartoška (sněmovní tisk č. 549). Tento návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně dne 10.7.2015. Z výše uvedených návrhů je zatím nejkomplexnější změnou zákona o loteriích a jiných podobných hrách a rovněž podstatným způsobem zasahuje do právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her.

Podle důvodové zprávy má novela tyto základní cíle:

Sám předkladatel přiznává, že návrh novely s tím, že se soustředí pouze na nejpalčivější problémy stávajícího zákona o loteriích a jiných podobných hrách.²⁰⁾ Takový koncept novely považuji za velmi problematický. Podle mého názoru převzetí určitých institutů připravované právní úpravy do stávajícího zákona o loteriích a jiných podobných hrách může způsobit její nesrozumitelnost, zmatečnost či neaplikovatelnost. Navíc je nutné podotknout, že například regulace provozování internetových her je velmi obtížná bez monitorovacího systému, který ovšem součástí novely není. Postup předkladatele lze přirovnat k situaci, kdy u starého a zchátralého domu, který má nestabilní základy (současný zákon o loteriích a jiných podobných hrách), namísto jeho demolice a postavení domu nového (nová komplexní právní úprava hazardních her), dojde pouze k přistavění dalších pater (např. odstranění podmínky sídla na území České republiky) a postavení nové střechy (např. umožnění provozování hazardních her prostřednictvím internetu), ovšem nestabilní základy zůstanou, naopak nová patra a střechu již dům nemusí unést a zřítí se.

Co se týká samotného odvodu z loterií a jiných podobných her, novela navrhuje změnu koncepce předmětu odvodu s tím, že nedůsledně přebírá právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o dani z hazardních her. Předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her má tak nově být provozování loterie nebo jiné podobné hry na území České republiky s tím, že jde-li o provozování internetové hry, je předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her provozování loterie nebo jiné podobné hry zaměřené na sázejícího s bydlištěm na území České republiky. Konečně je doplněno, že v případě sdílené loterie se za provozování loterie nebo jiné podobné hry na území České republiky pro sázejícího považuje rovněž přijímání sázek ze sdílené herní jistiny a poskytování výher do sdílené herní jistiny.

Navrhovaná změna právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her je zcela zásadní, ale přesto pouze dílčího charakteru s tím, že nereaguje jednak na některé změny obsažené v samotné novele a dále neobsahuje potřebné změny, které by odstraňovaly nedostatky současné právní úpravy odvodu z loterií a jiných podobných her. Konkrétně lze uvést, že vymezení předmětu daně v případě internetových her je nesprávné, neboť předmětem odvodu by bylo i provozování pro sázející, kteří nemají na území České republiky bydliště, tj. se na území České republiky nenacházejí. Zcela pak chybí nutná související úprava základu odvodu v případě internetových her, při které účastník hry s bydlištěm na území České republiky hraje proti účastníku hry s bydlištěm mimo území České republiky.

Vláda České republiky k uvedenému návrhu sice zaujala negativní stanovisko, ovšem v jeho odůvodnění poukazuje na problémy, které by přijetí novely poslance Bartoška způsobilo.²¹⁾

Účinnost novely je navrhována na 1.1.2016. Nabytí účinnosti této novely k 1.1.2016 je s ohledem na skutečnost, že návrh ještě neprošel prvním čtením, nereálné. Protože součástí novely je i změna odvodu z loterií a jiných podobných her, který má odvodovým obdobím kalendářní rok, přichází v úvahu nabytí účinnosti novely nejdříve od 1.1.2017. To však již má vstoupit v účinnost zákon o hazardních hrách a zákon o dani z hazardních her²²⁾.

Dne 29.7.2015 vláda na svém zasedání schválila návrh zákona o hazardních hrách, návrh zákona o dani z hazardních her a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her.²³⁾ Cílem tohoto textu není detailní popis a hodnocení této navrhované právní úpravy, ale pouze poukázání na nejdůležitější změny, které přináší v oblasti zdanění hazardu. Z hlediska přehlednosti je tato kapitola členěna stejně jako kapitola 1 popisující současnou právní úpravu zdanění hazardu v České republice.

Nová právní úprava zachovává zdanění příjmů z provozování hazardních her daní z příjmů právnických osob. Příjmy provozovatelů hazardních her z provozování těchto her budou i nadále předmětem daně z příjmů právnických osob, nebudou od této daně osvobozeny, budou zahrnovány do základu daně z příjmů právnických osob a daněny obecnou sazbou daně. Je však třeba zdůraznit, že podle návrhu zákona o hazardních hrách, bude nově moci být provozovatelem Česká republika nebo jakákoli právnická osoba, která má:

Daň z hazardních her má být i nadále jako odvod z loterií a jiných podobných her daňově uznatelným výdajem pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob, ovšem nově podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů.

I nadále mají být daní z příjmů fyzických osob daněny příjmy hráčů z výher z hazardních her, které mají být i nadále tzv. ostatním příjmem²⁵⁾. Zachováno má být i široké osvobození, které se pouze formulačně upravuje v návaznosti na právní úpravu zákona o hazardních hrách. Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o daních z příjmů²⁶⁾ mají být osvobozeny výhry z hazardních her provozovaných na základě základního povolení nebo ohlášení podle zákona o hazardních hrách²⁷⁾ a hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných zákonu o hazardních hrách vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Ohledně příjmů z výher, které nejsou osvobozeny, se má sjednotit režim zdanění výher z hazardních her plynoucích od provozovatelů bez tuzemského povolení a od provozovatelů z třetích zemí, a to tak, že všechny příjmy z těchto výher mají být zdaňovány v obecném základu daně s tím, že dílčím základem daně má být příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.

Uvedenou změnu lze podle mého názoru hodnotit pozitivně, neboť dochází k zpřehlednění a zjednodušení systému zdanění výher z hazardních her daní z příjmů fyzických osob.

Zachovává se stávající právní úprava zdanění provozovatelů hazardních her daní z přidané hodnoty. I nadále by tak mělo platit, že jeli provozovatel loterie či jiné podobné hry plátcem daně z přidané hodnoty, je provozování loterií a jiných podobných her, s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami, osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně.²⁸⁾

Nová právní úprava navrhuje zachovat a modifikovat právní úpravu zpoplatnění žádostí o vydání povolení souvisejících s provozováním hazardních her. Podle zákona o hazardních hrách ten, kdo hodlá provozovat hazardní hru,²⁹⁾ musí získat k jejímu provozování tzv. základní povolení. Přijetí žádosti o vydání takového základního povolení má být i nadále zpoplatněno správním poplatkem ve výši 5 000 Kč, přijetí žádosti o jeho změnu správním poplatkem ve výši 3 000 Kč.

Zákonem o hazardních hrách nově zavedené povolení k umístění herního prostoru má být zpoplatněno tak, že sazby za přijetí žádosti o vydání tohoto povolení a jeho změnu mají být nižší (4 000 Kč a 2 500 Kč) oproti sazbám za přijetí žádosti o základní povolení. Tato povolení budou vydávat obce, tudíž výnos z těchto správních poplatků má být (na rozdíl od správních poplatků za přijetí žádosti o základní povolení, které má vydávat Ministerstvo financí) příjmem rozpočtů obcí.

Namísto odvodu z loterií a jiných podobných her má být zavedena daň z hazardních her, která má být na rozdíl od odvodu z loterií a jiných podobných her upravena v samostatném zákoně. Obě skutečnosti lze hodnotit pozitivně, neboť stávající odvod je z teoretického hlediska daní³⁰⁾ a v českém právním řádu veškeré daně jsou upraveny v samostatných zákonech.

Poplatníkem daně má být ten, kdo provozuje hazardní hru, a to jednak ten, který je držitelem základního povolení nebo ohlásil hazardní hru, a dále i ten, který hazardní hru provozuje, aniž by byl držitelem základního povolení nebo hru ohlásil. Tím se napravuje dosavadní nevyhovující stav, kdy nelegální provozovatelé jsou daňově zvýhodněni oproti provozovatelům legálním. Předmět daně má být stanoven odlišně pro „klasické“ provozování a pro provozování prostřednictvím internetu. V případě „klasického“ provozování má být předmětem daně provozování hazardních her na území České republiky. V případě provozování prostřednictvím internetu má být předmětem daně pouze provozování hazardních her, které jsou i jen z části zaměřeny nebo cíleny mimo jiné na osoby, které mají bydliště na území České republiky, a to pouze pro tyto osoby. Jde o režim, který se nejvíce blíží principu zdanění internetových her v místě, kde dochází k jejich spotřebě a kde se projevují jejich negativní následky.

Co se týká základu daně z hazardních her, navrhuje se zachovat dosavadní valorický základ daně, tj. základem daně má být částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out), a to pro všechny druhy hazardních her bez rozdílu. Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20% je navrhována sazba diferencovaná v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25% pro kursové sázky, totalizátorové hry, turnaje malého rozsahu a tomboly s herní jistinou převyšující 100 000 Kč, 30% pro živé hry, loterie a binga a 35% pro technické hry. Co se týká zavedení diferencované sazby, lze konstatovat, že z teoretického hlediska je možná jak sazba jednotná, tak diferencovaná. Obecně je za výhodu diferencované sazby považována možnost nastavit odlišnou míru zdanění pro jednotlivé druhy předmětu daně, za její nevýhodou větší náročnost na správu daní a větší náchylnost k daňovým únikům.

Namísto pevné části dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení se nově navrhuje zavést minimální daň z technické hry. Ta je určena podle počtu herních pozic jednotlivých technických zařízení a svou výší 9 200 Kč za herní pozici a čtvrtletí odpovídá téměř dvojnásobku dosavadní pevné části. V zákoně o dani z hazardních her není upravena žádná sleva na dani.³¹⁾

Ohledně rozpočtového určení daně se mění právní úprava rozpočtového určení části výnosu daně z hazardních her ve výši dílčí daně z technických her tak, že nově je navrženo tuto část výnosu rozdělit v poměru 65:35 ve prospěch rozpočtů obcí oproti současnému poměru 80:20 ve prospěch rozpočtů obcí. Tato změna by měla zajistit, aby dodatečný výnos daně oproti současnému výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her³²⁾ plynul do státního rozpočtu. V ostatním se zachovává současný systém rozpočtového určení, tj. výnos zbývající části daně má být rozdělován mezi státní rozpočet a obecní rozpočty v poměru 70:30 ve prospěch státního rozpočtu.

Co se týká správy daně z hazardních her, tak i nadále bude platit, že subsidiárně se používá daňový řád a správcem daně jsou orgány Finanční správy České republiky. Ovšem nově se posilují prvky elektronizace správy daně a zavádí se odlišný způsob stanovení daně (tzv. samovyměření a samodoměření). Zdaňovacím obdobím má být nově kalendářní čtvrtletí a nebudou se platit žádné zálohy.

Jak je patrné z uvedeného přehledu, je více než pravděpodobné, že změny ve zdanění hazardu nastanou. Zda se tak však stane a které změny to budou, není možné s určitostí říci. Největší šanci na přijetí má v současné době novela poslance Volného, která je v legislativním procesu nejdále a má změnit sazby a rozpočtové určení odvodu z loterií a jiných podobných her s účinností od 1.1.2016. Velké šance lze přisoudit i nové právní úpravě hazardních her, neboť jejich navrhovatelem je vláda. V takovém případě by od 1.1.2017 odvod z loterií a jiných podobných her byl nahrazen daní z hazardních her.