Daň z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
Ukončení podnikání – pohledávky
Lékařka, OSVČ, ukončí 31. 5. svou činnost. O pohledávky nezaplacené do 31. 5. zvýší základ
daně (ZD) dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2. Ale
co s příjmy za lékařské výkony za měsíc květen, za nějž vystavuje faktury počátkem června a dostane
je zaplacené v červnu či později.
Jakým způsobem se bude danit příjem? Uvede se tento příjem v daňovém přiznání do
§ 10, nebo jaký je správný postup
zdanění?
ODPOVĚĎ
Příjem za činnost lékařky v měsíci květnu, na jehož konci lékařka činnost ukončila, je
příjmem ze samostatné činnosti lékařky podle § 7 zákona o
daních z příjmů a nikoli ostatním příjmem podle §
10 zákona. O hodnotu konečné částky, kterou bude lékařka fakturovat zdravotní pojišťovně po
odsouhlasení výkonů, zvýší lékařka dílčí základ daně podle
§ 7 zákona o daních z příjmů.
Otec podnikal v zemědělství od roku 1992. Do podnikání měl vloženy pozemky a další měl
pronajaty (dále budovy stáje, kolny, stodoly i traktory, přívěsy a potřebné stroje). Vedl daňovou
evidenci a budovy i stroje odpisoval. V roce 2000 se k němu přidružil syn a společně založili
sdružení fyzických osob bez právní subjektivity. Od roku 2010 již syn podniká sám na pronajat ých
pozemcích a od otce má v nájmu potřebné části hospodářských budov. Všechnu mechanizaci včetně
traktorů má své a stroje i traktory odpisuje. V příštím roce mu otec veškerý majetek daruje
(pozemky, stáj, kolnu, stodolu, ale i obytnou část, kde všichni bydlíme).
1) Může syn od letošního roku odpisovat budovy, pokud to s otcem smluvně dohodne?
2) Má syn odvést daň z příjmu v důsledku daru těchto pozemků a budov, které byly v
podnikání?
3) Některé roky si v jejich závěru půjčí od bratra 300 000 Kč, které mu během následujícího
čtvrtletí vrátí. Musí mu z této částky účtovat úroky?
ODPOVĚĎ z hlediska daně z příjmů
Ad 1)
Budovy, z hlediska daně z příjmů hmotný majetek, může podle
§ 28 odst. 1 zákona o daních z příjmů odpisovat
jejich vlastník. V případě, že syn má budovy od otce pouze najaté, odpisovat je nemůže.
Ad 2)
Z dotazu usuzuji, že otec zemědělskou činnost ukončil již v roce 2010, aniž by na syna
příslušný majetek v souvislosti s ukončením své zemědělské činnosti zemědělského podnikatele
převedl. V daném případě tedy nebylo využito ustanovení
§ 3 odst. 4 písm. f), které v roce 2010
stanovilo, že předmětem daně nejsou příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v
souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského
podnikatele.
Daruje-li otec synovi majetek, je třeba nejprve zjistit, o jaký příjem se na straně syna
jedná. Bude-li se jednat o dar v souvislosti se samostatnou činností syna, bude se na straně syna
jednat o příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů.
Tento bezúplatný příjem se v souladu s § 3 odst. 3
písm. a) zákona ocení podle zákona č. 151/1997
Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č.
441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších
předpisů. Poté syn může stáj, kolnu a stodolu, které jsou hmotným majetkem, odpisovat. Pozemek
odpisovat nelze.
Nebude-li se jednat o dar v souvislosti se samostatnou činností syna (např. obytná
budova), bude se na straně syna jednat o příjem od daně z příjmů osvobozený podle
§ 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z
příjmů.
Ad 3)
Jedná-li se o zápůjčku (do konce roku 2013 půjčku) zákon č.
89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 2390 a násl.
stanoví mimo jiné, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle
libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka se splácí v měně
místa plnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána;
nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Peněžitá zápůjčka tedy může být jak úplatná, tak i bezúplatná.
Jde-li o zápůjčku bezúplatnou, vzniká dlužníkovi bezúplatný příjem v podobě majetkového
prospěchu. Do konce roku 2014 nebyl majetkový prospěch dlužníka z bezúročné zápůjčky předmětem daně
z příjmů [§ 3 odst. 4 písm. j) zákona]. Počínaje
rokem 2015 je majetkový prospěch dlužníka z bezúročné zápůjčky, již předmětem daně z příjmů
[§ 3 odst. 4 písm. j) zákona bylo zrušeno] s
tím, že zákon stanoví podmínky pro osvobození tohoto bezúplatného příjmu od daně.
Od daně je podle § 4a písm. m) zákona
osvobozen bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce,
vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé
činnosti, a pokud:
1.
se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o
sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče
manžela nebo manžela rodičů,
2.
se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku
bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu
pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3.
se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil
nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn
nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4.
v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve
zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
V konkrétním případě bezúročné zápůjčky od bratra, tedy sourozence, je vzniklý majetkový
prospěch vydlužitele od daně z příjmů osvobozen.
Pozn. redakce:
Odpověď z hlediska daně z nabytí nemovitých věcí naleznete v článku "Daň z nabytí nemovitých
věcí", resp. na s. 78 v PDF.
Občan, nepodnikající osoba, postavil ze svých peněz na zakoupeném pozemku svépomocí v
kombinaci s provedenou prací brigádníků svůj rodinný dům. Dům byl zkolaudován 31.1.2015. Nyní se
rozhodl, že dům k 31.7.2015 prodá.
V domě po kolaudaci nebydlel a ani v něm zatím neměl trvalý pobyt.
1) Jak se bude prodej domu zdaňovat?
2) Za jakých podmínek by byl prodej domu osvobozen od daně z příjmu?
3) Se stavbou rodinného domu pomáhali po práci známí, nepodnikající osoby, kterým platil za
odvedenou práci. Jakým způsobem by mohl uvést výdaje za jejich práci do svých celkových výdajů na
pořízení domu? Musel by s nimi uzavřít smlouvu a oni by si museli vyplacený příjem uvést do svého
daňového přiznání?
4) Co lze a nelze uplatit do výdajů na pořízení svépomocí rodinného domu?
ODPOVĚĎ z hlediska daní z příjmů
Ad 1)
Příjem z prodeje domu, resp. pozemku, jehož součástí je dům, který není od daně z příjmů
osvobozen, je příjmem podle § 10 zákona o daních z
příjmů.
Ad 2)
Příjem z prodeje rodinného domu by byl od daně z příjmu osvobozen, pokud by poplatník
splnil podmínky dané § 4 odst. 1 písm. a) nebo
b) zákona o daních z příjmů. Citovaný
§ 4 odst. 1 písm. a) zákona stanoví, že od daně
se osvobozuje příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku, pokud v něm
prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje
rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a
souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu
kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; pro osvobození příjmu
plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen
jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního
majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z:
1.
prodeje těchto nemovitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku,
a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
2.
budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného v době do 2 let od nabytí
vlastnického práva k těmto nemovitým věcem,
3.
budoucího prodeje těchto nemovitých věcí, uskutečněného v době do 2 let od jejich
vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí
nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku.
Citovaný § 4 odst. 1 písm. b) zákona
stanoví, že od daně se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a),
přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5
let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví
zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl
příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl
předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou od
pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z
obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z:
1.
prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před prodejem byly
zahrnuty do obchodního majetku,
2.
budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od nabytí
vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od
tohoto nabytí,
3.
budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od jejich vyřazení z
obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového
vyřazení,
4.
prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby.
Vzhledem k tomu, že poplatník v domě neměl bydliště by v úvahu přicházelo osvobození
příjmů z prodeje podle výše uvedeného § 4 odst. 1 písm.
b) zákona. V daném případě je rozhodující kdy poplatník nabyl pozemek, jehož je dům součástí.
Pokud pozemek nabyl před více jak 5 lety, je příjem z prodeje osvobozen. Pokud pozemek nabyl do 5
let, jedná se o zdanitelný příjem.
Ad 3)
K příjmu z prodeje domu, který není od daně z příjmů osvobozen, lze uplatnit doložené
výdaje spojené s výstavbou, tj. výdaje na dosažení uvedeného příjmu. Takovým výdajem mohou být i
doložené platby známým, kteří se stavbou pomáhali. Uvedený výdaj lze doložit např. dokladem o
zaplacení za příležitostnou činnost, popřípadě uzavřenou dohodou o provedení práce nebo pracovní
činnosti.
Příjem z příležitostné činnosti je příjmem podle
§ 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů,
který je do výše 30 000 Kč v roce od daně osvobozen v souladu s
§ 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Jedná-li se o částku nad 30 000 Kč, musí ji příjemce uvést do daňového přiznání k dani z příjmů
fyzických osob. Příjem z dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti je příjmem podle
§ 6 zákona, tj. příjmem ze závislé činnosti, který
zdaňuje zaměstnavatel.
Ad 4)
K příjmu z prodeje domu lze podle § 10 odst. 5
zákona o daních z příjmů uplatnit doložené výdaje spojené s výstavbou, tj. výdaje na dosažení
uvedeného příjmu, včetně výdajů spojených s koupí pozemku. Daňovým výdajem je i zaplacená daň z
nabytí nemovitých věcí. Daňovým výdajem není hodnota vlastní práce,
zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 5 stanoví
mimo jiné, že k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací
zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží.
Pozn. redakce:
Odpověď z hlediska daně z nabytí nemovitých věcí naleznete v článku "Daň z nabytí nemovitých
věcí", resp. na s. 78 v PDF.