Novela zákona o účetnictví s účinností od 1.1.2016

Vydáno: 22 minut čtení

S účinností od 1.1.2016 proběhnou v oblasti účetnictví rozsáhlé změny, které se dotknou všech účetních jednotek. Základní rámec těchto změn je obsažen v novele zákona o účetnictví, a to prostřednictvím zákona č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Na změny dané zákonem o účetnictví dále naváží změny prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví a změny Českých účetních standardů. Po vydání těchto podzákonných norem bude možné změny realizovat i v každodenní praxi účetních jednotek. Vzhledem k tomu, že podzákonné normy ještě nebyly v době uzávěrky časopisu pro rok 2016 novelizovány, věnujeme tento článek pouze změnám v zákonu o účetnictví .

Novela zákona o účetnictví s účinností od 1.1.2016
Ing.
Ivana
Pilařová
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ“), je normou vztahující se na všechny účetní jednotky - podnikatele, veřejně prospěšné poplatníky, finanční instituce, organizační složky státu atd. Výklad v tomto článku zaměříme na praktické dopady zejména do účetnictví obchodních společností, příp. fyzických osob, podnikatelů, kteří jsou účetními jednotkami.
 
Přehled hlavních změn
Základní myšlenkou novelizovaného zákona je (kromě implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU a promítnutí dalších zrušených evropských směrnic)
snížení administrativní zátěže zejména pro malé a střední obchodní
korporace
v oblasti sestavování účetních závěrek a redukování informací v účetních výkazech.
Hlavní oblasti změn
jsou tyto:
a)
Kategorizace účetních jednotek a vymezení subjektů veřejného zájmu.
b)
Znovuzavedení jednoduchého účetnictví a možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.
c)
Změny v oblasti účetní závěrky pro jednotlivé kategorie účetních jednotek.
d)
Zveřejňování údajů účetní závěrky.
Změny se však dotýkají i dalších částí zákona.
 
Kategorizace účetních jednotek
 
Subjekty veřejného zájmu
Zákon definuje obsah nového pojmu
„subjekty veřejného zájmu“
v § 1a ZÚ, a to jako banky (též spořitelny a úvěrní družstva), pojišťovny, penzijní společnosti a zdravotní pojišťovny,
obchodní společnosti,
které jsou emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Vedle subjektů veřejného zájmu existují také
„vybrané účetní jednotky“,
které jsou definovány v § 1 odst. 3 ZÚ. Jedná se o odlišnou skupinu účetních jednotek, nicméně oba tyto pojmy se podnikatelské sféry dotýkají jen okrajově (pouze obchodních společností, které jsou emitenty investičních cenných papírů).
 
Skupiny účetních jednotek
Hlavní myšlenkou novelizovaného zákona je kategorizace účetních jednotek (§ 1b ZÚ). Účetní jednotky budou rozděleny do
4 kategorií podle toho, zda překročí alespoň dvě ze tří kritérií,
kterými jsou:
-
(1) Aktiva celkem jako úhrn aktiv zjištěných z rozvahy.
-
(2) Roční úhrn čistého obratu přepočtený na celé účetní období, pokud je toto kratší než 12 měsíců (celkový obrat dělený skutečným počtem měsíců účetního období, vynásobený 12).
-
(3) Průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců.
 I-----------------I----------------------------------------------------------I I 
Účetní jednotka
I
Posuzovaná kritéria v Kč
I I I------------------I-------------------I-------------------I I I
(1)
I
(2)
I
(3)
I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Mikro
I 9 mil. včetně I 18 mil. včetně I 10 mil. včetně I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Malá
I 9 až 100 mil. I 18 až 200 mil. I 10 až 50 mil. I I I včetně I včetně I včetně I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Střední
I 100 až 500 mil. I 200 až 1 000 mil. I 50 až 250 mil. I I I včetně I včetně I včetně I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Velká
I Nad alespoň dvěma kritérii střední jednotky I I-----------------I----------------------------------------------------------I
Mikro účetní jednotkou
je taková účetní jednotka, která nepřekračuje alespoň dvě ze tří uvedených kritérií pro mikro účetní jednotky.
Malou účetní jednotkou
je taková účetní jednotka, která není mikro a nepřekračuje alespoň dvě ze tří uvedených kritérií pro malou účetní jednotku.
Střední účetní jednotkou
je taková účetní jednotka, která není mikro ani malou účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň dvě ze tří uvedených kritérií pro střední účetní jednotku.
Velká účetní jednotka
je taková účetní jednotka, která překračuje alespoň dvě ze tří kritérií uvedených pro střední účetní jednotku, přičemž do kategorie velkých účetních jednotek patří také subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky.
Způsob zařazení do kategorií a hodnocení kritérií
Účetní jednotky se do uvedených kategorií zařadí podle výsledků předcházejícího účetního období (roku 2015). Nově vzniklé účetní jednotky se zařadí do kategorie podle kritérií, u nichž lze předpokládat jejich dosažení. Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí (nebo naopak přestane překračovat) dvě hraniční hodnoty, změní svoji kategorii od následujícího účetního období. Toto ustanovení brání příp. každoročnímu přeřazování účetních jednotek mezi kategoriemi.
 
Vymezení konsolidačních skupin
Podobně a podle stejných kritérií v odlišných limitech budou do jednotlivých kategorií děleny i
konsolidační skupiny
(§ 1c ZÚ).
 I-----------------I----------------------------------------------------------I I 
Skupina
I
Posuzovaná kritéria v Kč
I I
účetních
I------------------I-------------------I-------------------I I
jednotek
I
(1)
I
(2)
I
(3)
I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Malá
I 100 mil. včetně I 200 mil.včetně I 50 mil. včetně I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Střední
I 100 až 500 mil. I 500 až 1 000 mil. I 50 až 250 mil. I I I včetně I včetně I včetně I I-----------------I------------------I-------------------I-------------------I I
Velká
I Nad alespoň dvěma kritérii střední jednotky I I-----------------I----------------------------------------------------------I
Malá skupina účetních jednotek
nemá povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku s výjimkou případů, kdy je některá účetní jednotka ve skupině subjektem veřejného zájmu.
 
Znovuzavedení jednoduchého účetnictví
Potřeba znovuzavedení jednoduchého účetnictví do zákona byla vyvolána nedostatečnou stávající úpravou, která ne zcela přesně reagovala na změnu občanských sdružení na spolky; scházela také definice jednoduchého účetnictví, základní informace k sestavení přehledů apod. Jednoduché účetnictví nebylo (a znovu bude) upraveno podzákonnou normou - prováděcí vyhláškou, která konkretizuje stávající rámcovou úpravu.
Účetní jednotka může vést
jednoduché účetnictví za splnění těchto (všech) podmínek
(§ 1f ZÚ):
a)
Není plátcem daně z přidané hodnoty.
b)
Její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč (bez průběžných položek, tržeb z prodeje dlouhodobého majetku a nahodilých a mimořádných příjmů).
c)
Hodnota jejího majetku nepřesáhne 1 500 000 Kč (jedná se o úhrn majetku z přehledu o majetku a závazcích za účetní období; nezahrnují se pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady a nahodilé a mimořádné pohledávky a jejich úhrady).
d)
Je současně:
1.
Spolkem a pobočným spolkem.
2.
Odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací.
3.
Organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů.
4.
Církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností.
5.
Honebním společenstvem.
Nově vzniklé účetní jednotky se budou rozhodovat podle předpokladu splnění podmínek. Pokud účetní jednotka kritéria
přestane splňovat,
vede účetnictví v plném či zjednodušeném rozsahu (podle podmínek zákona), a to od prvního dne následujícího účetního období po období, kdy byla skutečnost zjištěna. Je možné se i následně při splnění podmínek k jednoduchému účetnictví vrátit, ne však dříve než po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období vedení účetnictví. Z výše uvedeného je patrné, že žádná obchodní společnost, ani družstvo, ani fyzická osoba - podnikatel
nemůže využít možnosti vedení jednoduchého účetnictví.
Tato skutečnost nijak nemění situaci fyzických osob vedoucího daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Jednoduché účetnictví není s touto evidencí totožné.
Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky (§ 2 odst. 2 ZÚ).
Novela zákona neřeší nejistotu nově vzniklých spolků (počínaje rokem 2014), zda mohou využít ustanovení § 38a dříve platného ZÚ a ve vedení jednoduchého účetnictví pokračovat i v letech 2014 až 2015, či zda tuto výjimku mohou využít jen dnešní spolky, bývalá občanská sdružení. Od roku 2016 se všechny spolky budou řídit novelou zákona.
 
Vedení zjednodušeného účetnictví
Možnost vedení
účetnictví ve zjednodušeném rozsahu
budou mít jen:
a)
Příspěvkové organizace, kterým toto povolí zřizovatel.
b)
Mikro a malé účetní jednotky, pokud jsou právnickými osobami nepodléhající povinnému auditu, pokud se jedná o:
-
bytová a sociální družstva;
-
spolky, nadační fondy, církve, společenství vlastníků jednotek, o. p. s., ústavy, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, honební společenstva (účtující podle prováděcí vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nepodnikatelské subjekty);
-
svěřenské fondy účtující podle prováděcí vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nepodnikatelské subjekty, nebo prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele (dále jen „prováděcí vyhláška pro podnikatele“).
c)
Fyzické osoby, které jsou mikro a malé účetní jednotky a nepodléhají povinnému auditu.
Pokud by však jmenovaná účetní jednotka chtěla vést účetnictví v plném rozsahu, je takové rozhodnutí možné. Rozsah zjednodušení zjednodušeného účetnictví je uveden v § 13 ZÚ, dále bude rozpracován v prováděcích vyhláškách. V obecné rovině zjednodušení spočívá v omezeném využití účetních metod a menším rozsahu vykazování povinných údajů.
Účetní jednotky typu
obchodní společnosti
budou vést účetnictví v plném rozsahu, pouze vybrané fyzické osoby - podnikatelé nepodléhající povinnému auditu -- by mohly zvolit vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Zajímavostí je skutečnost, že podle novelizovaného zákona neexistuje návaznost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a sestavení účetní závěrky ve zkráceném (nikoliv zjednodušeném) rozsahu, ani návaznost vedení účetnictví v plném rozsahu a sestavení účetní závěrky v plném rozsahu. Právě použití odlišné terminologie má od sebe oddělit zjednodušené účetnictví a zkrácenou účetní závěrku.
 
Změny v účetní závěrce
 
Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
Ze ZÚ plyne povinnost sestavování přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2 ZÚ). Do konce roku 2015 tato povinnost ze zákona neplynula, jednalo se pouze o
fakultativní
část účetní závěrky. Tyto dvě jmenované části účetní závěrky nesestavují:
a)
Mikro a malé účetní jednotky.
b)
Vybrané účetní jednotky, pokud nesplní obě hodnoty v § 20 odst. 1 písm. c) bod 1. a 2. ZÚ (tj. aktiva 40 mil. Kč a obrat 80 mil. Kč), a to k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející období.
Přehled o peněžních tocích nesestavují dále banky, pojišťovny a penzijní společnosti.
Z hlediska obchodních společností lze učinit závěr, že přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu
nesestavují mikro a malé účetní jednotky a také družstva,
neboť nejsou obchodními společnostmi.
 
Formální náležitosti účetní závěrky
Účetní závěrka musí kromě dalších náležitostí obsahovat také:
-
Informaci o zápisu do veřejného rejstříku, která je uváděná na obchodních listinách.
-
Příp. dovětek, že se jedná o účetní jednotku v likvidaci.
 
Účetní závěrka v plném a zkráceném rozsahu
Účetní závěrka se sestavuje buď v plném, nebo zkráceném (nikoliv zjednodušeném) rozsahu. Rozsah účetní závěrky v plném a zkráceném rozsahu (tj. vzory výkazů) pro jednotlivé kategorie účetních jednotek, stejně jako rozsah a obsah přílohy účetní závěrky, stanoví prováděcí předpis (tj. prováděcí vyhláška pro podnikatele po novelizaci s účinností od 1.1.2016). Stále platí, že účetní závěrku v plném rozsahu sestavují povinně auditované účetní jednotky, ostatní účetní jednotky mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu. Zrušena byla i výjimka, podle které akciové společnosti musely sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu.
 
Upřesnění účetních a oceňovacích zásad, definice významnosti a následných událostí
 
Účetní zásady
Zákon dále přináší
doplnění některých účetních zásad:
a)
Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě a podávala srozumitelně věrný a poctivý obraz tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá,
činit ekonomická rozhodnutí.
b)
Vzájemné zúčtování může být provedeno, jen pokud toto povolí účetní předpisy (prováděcí vyhláška či České účetní standardy), a pokud jsou zúčtovávané částky ve výši brutto (bez opravných položek, rezerv a odpisů) uvedeny v příloze účetní závěrky.
Je třeba podtrhnout, že povinnost vedení správného, průkazného účetnictví, které věrně zobrazuje skutečný stav majetku a závazků a povinnost doložení těchto skutečností inventarizací, se vztahuje na všechny účetní jednotky, bez ohledu na rozsah vedení účetnictví.
 
Definice významnosti
Hladina významnosti je velmi podstatná jak pro účetní jednotky, tak i pro uživatele účetních výkazů. Vzhledem k tomu, že se jedná o individuální posouzení pro každou jednotlivou účetní jednotku, nelze od zákona očekávat přesné určení „procenta“ z vybraných hodnot účetní závěrky, ale pouze slovní popis. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo
ovlivnit úsudek uživatele,
přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.
U vybraných účetních jednotek s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též
informace o ocenění
nehmotného majetku ve výši nad 60 000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40 000 Kč. Takto stanovenou hladinou významnosti se můžeme inspirovat i v případě, pokud nejsme vybranou účetní jednotkou, není však naší povinností tuto hladinu významnosti kopírovat.
 
Následné události
Nová definice „následných událostí“ je uvedena v § 19 odst. 5 a 6 ZÚ, a to včetně toho, kde budou tyto následné události zohledněny:
-
V účetnictví
musí být k rozvahovému dni zohledněn (tedy zaúčtován) dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly známé až mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky.
-
V příloze
účetní závěrky musí být popsány důsledky a ekonomické dopady významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a datem sestavení účetní závěrky. Nejedná se o zaúčtování, ale pouze o slovní popis s příp. vyjádřením ekonomického dopadu.
 
Změny v oceňování
V ustanovení § 25 odst. 5 písm. c) a d) ZÚ se upravuje a doplňuje definice pro
ocenění vlastními náklady
o zpřesnění pojmu „přímé náklady“. Do
přímých nákladů
se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.
Oceňování tržní hodnotou nepoužijí mikro účetní jednotky,
s výjimkou zákonem stanovených „finančních institucí“ a obchodníků s cennými papíry. Přechodné ustanovení se týká majetku, který byl u mikro účetních jednotek oceňován tržními hodnotami. V tomto ocenění budou tyto účetní jednotky pokračovat, a to až do vyřazení tohoto majetku.
 
Doplnění definice rezervy
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni pak rezerva musí představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.
 
Novinka v omezení výplaty podílů na zisku
ZÚ v § 28 odst. 7 výslovně zakazuje výplaty podílů na zisku účetním jednotkám, které mají v aktivech rozvahy vykázané
náklady na výzkum a vývoj,
pokud disponibilní zdroje ve vlastním kapitálu budou nižší než neodepsaná část nákladů na výzkum a vývoj.
 
Změny v povinném auditu účetní závěrky
Nemění se kritéria pro povinné ověření řádných a mimořádných účetních závěrek auditorem, novinkou však je
povinnost auditu účetních závěrek u nově vzniklých účetních jednotek,
a to od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se účetní jednotky stanou středními či velkými účetními jednotkami (§ 20 ZÚ). Ustanovení § 20 ZÚ staví do pozice
povinně auditovaných účetních jednotek:
-
Velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu.
-
Střední účetní jednotky.
-
Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a překročily nebo dosáhly alespoň jedno ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející:
a)
aktiva celkem 40 mil. Kč,
b)
úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,
c)
průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50.
-
Ostatní malé účetní jednotky, pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvě ze tří zákonných kritérií za období jsoucí a bezprostředně předcházející.
Samozřejmě se nemění povinnost ověření účetní závěrky auditorem, pokud takové ověření vyžadují jiné předpisy.
 
Výroční zpráva
Obecně je možné vycházet z původního pravidla, na základě kterého výroční zprávu sestavují účetní jednotky podléhající povinnému auditu. ZÚ nově stanoví, kdo
výroční zprávu nesestavuje.
Jedná se o:
a)
Vybrané účetní jednotky, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu, nebo nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem (netýká se obchodních společností).
b)
Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy, které nesplňují podmínky pro povinný audit a toto ověření není povinné podle jiných předpisů.
c)
Ostatní malé účetní jednotky (podnikatelské i nepodnikatelské), které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů.
d)
Mikro účetní jednotky, které nesplňují podmínky pro povinný audit a není toto ověření povinné podle jiných předpisů.
Obsah výroční zprávy
stanoví § 21 odst. 2 ZÚ výčtem jednotlivých náležitostí, mimo jiné se uvádí také:
-
Informace o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.
-
Informace o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí.
Pokud výroční zprávu sestavují střední, malé nebo mikro účetní jednotky, neuvádějí v ní nefinanční informace s výjimkou těch, které jsou požadovány podle zvláštních předpisů (např. pro obchodníky s cennými papíry).
 
Změny ve zveřejňování údajů účetní závěrky
ZÚ navazuje na § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů, kde se tento zákon přímo odvolává na úpravu zveřejňování ve Sbírce listin platnou v účetních přepisech. Zároveň je třeba si uvědomit, že Sbírka listin není již vázána pouze na obchodní rejstřík, ale na
veřejný rejstřík,
tedy např. i na rejstřík ústavů, spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek, a obecně prospěšných společností. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu
za účetní období, které započalo v roce 2014,
jejich uložením do Sbírky listin nejpozději do
31. března 2016.
To se vztahuje pochopitelně pouze na účetní jednotky, kterým tato povinnost dosud nevznikla, a nemají tyto listiny již ve Sbírce listin uloženy.
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku a nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu
za účetní období, které započalo v roce 2015,
jejich uložením do Sbírky listin nejpozději do
30. listopadu 2017.
V účetním období, které započalo v roce 2016,
postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, jejíž podmínky naplnila k rozvahovému dni bezprostředně předcházejícího účetního období. Povinně auditované účetní jednotky nemají ve lhůtě pro zveřejnění své účetní závěrky žádnou změnu, tj. do 30 dnů od souběhu vydání auditorského výroku a schválení účetní závěrky valnou hromadou. Pro účetní jednotky nepodléhající povinnému auditu je stanovena lhůta do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky.
Malé a mikro účetní jednotky, které nejsou povinně auditované, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.
Jedná se o zjednodušení pro účetní jednotky podnikatelského i nepodnikatelského charakteru.
Pokud účetní jednotka prezentuje vybrané údaje ze své účetní závěrky, uvede, že se jedná pouze o vybrané údaje a informaci o tom, kde je účetní závěrka uložena. K vybraným údajům se nepřikládá zpráva auditora, ale pouze druh výroku a odkaz na zvláštní upozornění auditora.
 
Zpráva o platbách orgánům správy členského státu EU nebo třetí zemi
Zavedení
zprávy o platbách ústředním, regionálním nebo místním orgánům
členských států nebo třetích zemí se vztahuje na vybrané velké účetní jednotky těžebního průmyslu (tedy vykonávání činnosti související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy a zásob zemního plynu) a těžby dřeva v původních lesích. Ve zprávě není třeba zohledňovat platby (postupné spolu související, či jednorázové), pokud nepřesahují 100 000 EUR v přepočtu. Zpráva o platbách se bude předkládat spolu s účetní závěrkou. V se jedná o nová ustanovení § 32a až 32c. Lze předpokládat, že zemědělských podnikatelů se tato povinnost týkat nebude.
 
Shrnutí zjednodušení a výjimek pro mikro a malé účetní jednotky
Vzhledem k tomu, že posláním zákona je snížení administrativní zátěže pro „malé“ účetní jednotky, shrneme si
zjednodušení, která zákon stanoví pro kategorii mikro a malých účetních jednotek
nepodléhajících povinnému auditu:
a)
Mikro a malé jednotky nesestavují přehled o změnách vlastního kapitálu a cash flow (§ 18 odst. 2 ZÚ).
b)
Mikro a malé jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (§ 21a odst. 9 ZÚ).
c)
Mikro a malé účetní jednotky budou mít možnost sestavovat přílohu „okleštěnou“ od některých údajů, které povinně uvádí velké a střední účetní jednotky. Rozsah tohoto „zmenšení“ je ale v kompetenci prováděcí vyhlášky pro podnikatele (§ 18 odst. 6 ZÚ).
d)
Mikro a malé účetní jednotky nebudou používat ocenění reálnou hodnotou (§ 27 odst. 7 ZÚ).
e)
Mikro a malé účetní jednotky budou sestavovat účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu (§ 18 odst. 5 ZÚ).
f)
Mikro a malé účetní jednotky nesestavují a nezveřejňují výroční zprávu (§ 20 a 1b ZÚ).
g)
Střední, malé a mikro účetní jednotky jsou osvobozeny od povinností vykazování nefinančních informací ve výroční zprávě (§ 21 odst. 3 ZÚ), pokud jako povinně auditované výroční zprávu sestavují.
 
Změny v sankcích a pojem „dluh“
Se zavedením jednoduchého účetnictví se do § 37 ZÚ promítají
sankce za porušení podmínek vedení jednoduchého účetnictví.
Konstrukce sankcí je obdobná, jako u ostatních účetních jednotek.
Z formálního hlediska ZÚ
nepřebírá v právu používaný pojem „dluh“, naopak zůstává u původně používaného pojmu závazek,
přestože z právního pohledu je mezi pojmy dluh a závazek rozdíl.
 
Spojená novela ZDP a zákona o rezervách
S některými změnami v ZÚ je nutné pracovat i v dani z příjmů, což pokryje se ZÚ spojená novela ZDP. Daňově účinným nákladem bude nově také
nabývací hodnota cenného papíru při jeho prodeji, a to u mikro účetních jednotek - právnických osob.
Toto neplatí pro cenné papíry oceňované reálnou hodnotou (viz přechodné ustanovení ZÚ).
V návaznosti na
zrušení zřizovacích výdajů
se z ustanovení § 32a ZDP také vyřazují zřizovací výdaje, stejně tak jejich doba odpisování. Pokud však došlo ke
vzniku zřizovacích výdajů před nabytím účinnosti zákona,
bude se ohledně jejich odpisování postupovat podle zákona platného do konce roku 2015.
Tvorbu rezerv
podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je možné využít
i v jednoduchém účetnictví,
pokud současně u poplatníka existuje prokazatelná evidence těchto rezerv. V tomto případě tedy zákon nevyžaduje vazbu na zaúčtování.
 
Závěr
Je třeba si uvědomit, že ZÚ stanoví pouze základní směry, kterými se účetnictví řídí. Konkrétnější informace, zejména pak o obsahu a struktuře účetní závěrky, jsou obsaženy v novele prováděcí vyhlášky pro podnikatele, která byla ve Sbírce zákonů zveřejněna v částce 102 pod číslem 250/2015 Sb., rozeslané dne 2. října 2015. Konkrétní příp. změny v účtování budou obsaženy v Českých účetních standardech, které poskytují největší detail v popisu skutečného postupu, tyto však zatím nejsou v novelizované podobě k dispozici.