Jedním z nejdiskutovanějších témat poslední doby ve zdravotnictví bylo zvýšení platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby, za které stát podle zákona platí pojistné. Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 48/1997 Sb. "), patří mezi tyto osoby například nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadě práce, ale také třeba příjemci dávek nemocenského pojištění nebo osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi. Zvýšení této platby vždy představuje významné opatření, kterým lze podstatnou měrou pozitivně ovlivnit určitý rozpor mezi příjmy a výdaji systému. Ve smyslu ustanovení § 3c odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb. "), se s účinností od 1.1.2016 zvyšuje vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za "státní pojištěnce" ze současných 6 259 Kč na 6 444 Kč. Platba pojistného za osobu, za kterou stát platí pojistné, se zvýší od 1.1.2016 z částky 845 Kč na 870 Kč měsíčně. To znamená, že za každou osobu, za kterou stát ve smyslu výše uvedeného ust. § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. platí pojistné, obdrží příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2016 měsíčně navíc 25 Kč. Vzhledem k tomu, že osoby, za které platí pojistné stát, představují více než polovinu obyvatel České republiky, přibude tak tímto opatřením v roce 2016 do příjmové stránky českého systému veřejného zdravotního pojištění potřebných cca 1,8 miliardy korun.
Zdravotní pojištění a zvýšení plateb za "státní pojištěnce" od 1.1.2016
Ing.
Antonín
Daněk
Změna pro zaměstnavatele
Jak se výše uvedená změna projeví u zaměstnavatelů (a zaměstnanců) v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění? Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem je roven výši odpočtu od dosaženého příjmu u těch zaměstnanců a zaměstnavatelů, kteří mají ze zákona na uplatnění odpočtu nárok (viz dále).
Původně platné podmínky pro uplatnění odpočtu
Od 1. ledna 1993, kdy začal v České republice fungovat systém veřejného zdravotního pojištění, mohli jak zaměstnavatelé (zaměstnanci), tak osoby samostatně výdělečně činné uplatňovat při placení pojistného na zdravotní pojištění odpočet od dosaženého příjmu. Od ledna 1993 činil odpočet 1 694 Kč měsíčně a postupem času se tato odečitatelná položka zvyšovala. Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet byla skutečnost, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná byli registrováni u své zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platil pojistné stát, celý kalendářní měsíc, přičemž tento nárok bylo možné uplatnit v příslušném kalendářním měsíci pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání (zaměstnáních), nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.
Zásadní změna
Vpravdě průlomovou změnu přinesl zákon č. 438/2004 Sb., který novelizoval, mj. zákon č. 592/1992 Sb. S účinností od srpna 2004 byly odpočty zrušeny jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných, což znamená, že naposledy bylo možné uplatnit odpočet u obou těchto skupin plátců pojistného za měsíc červenec 2004, tehdy v částce 3 520 Kč. Nadále však zůstalo v platnosti zvýhodnění, podle kterého nemuseli (a dodnes nemusejí) zaměstnanci či podnikatelé, za které platí po celý kalendářní měsíc pojistné stát, dodržet minimální vyměřovací základ. Touto novelou nebyla dotčena povinnost zaměstnavatele oznamovat v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné.
Uplatnění odpočtu
Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30.3.2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. nově vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy je zapotřebí při praktické aplikaci platné právní úpravy v souvislosti s uplatňováním odpočtu respektovat následující:
-
nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců;
-
u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod;
-
odpočet je možné nárokovat i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.
Z výše uvedeného, mj. vyplývá, že od ledna 2016 lze odpočet 6 444 Kč uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů.
Splnění zákonných podmínek
Aby zaměstnavatel mohl zmíněný nárok na odpočet skutečně uplatnit, musí v některých měsících, kdy není zřejmé dodržení podmínky 50%, vypočítat, zda jsou stanovené podmínky splněny. Pro tento účel se použije postup analogicky vycházející z vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro výpočet čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců. V tomto případě však platí jedna důležitá zásada - vždy se pracuje s celkovým počtem zaměstnanců, nikoli jen se zaměstnanci registrovanými u příslušné zdravotní pojišťovny. Skutečné procento se v příslušném měsíci zjistí následujícím způsobem.
Procento = (B + C) x 100 / (A + B + C)
kde: A = x/y ...... přepočtený počet zaměstnanců bez zdravotního postižení B = 3x/y ...... přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžkým zdravotním postižením, tj. osobami, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni - každý takový zaměstnanec se započítává třikrát (§ 12 vyhlášky č. 518/2004 a § 67 zákona č. 435/2004 Sb.) C = x/y ...... přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou orgánem sociálního zabezpečení uznáni invalidními v prvním nebo druhém stupni, a zaměstnanců, kteří byli rozhodnutím úřadu práce uznáni zdravotně znevýhodněnými x ...... počet skutečně odpracovaných hodin všech pracovníků patřících do příslušné skupiny, zvýšený o neodpracované hodiny: - v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, - v důsledku čerpání dovolené, - z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, - z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, - v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné y ...... celková stanovená pracovní doba bez svátků (v hodinách) připadající v daném měsíci na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou pracovní dobu.
Příklad
Zaměstnavatel zaměstnával v příslušném měsíci celkem sedm zaměstnanců, z toho čtyři bez postižení na osmihodinový pracovní úvazek, dva invalidní ve třetím stupni na šestihodinový úvazek a jednoho invalidního v prvním stupni, taktéž na šestihodinový úvazek. Všichni svůj úvazek odpracovali. Stanovená pracovní doba činila v tomto měsíci 160 hodin za 20 pracovních dnů.
Výpočet:
A = x/y = 640 (tj. 4 zaměstnanci po 160 odpracovaných hodinách) / 160 = 4
B = 3x/y = 720 (tj. 3 x 2 zaměstnanci po 120 odpracovaných hodinách) / 160 = 4,5
C = x/y = 120 (tj. 1 zaměstnanec po 120 odpracovaných hodinách) / 160 = 0,75
Poměr zaměstnanců se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v % = (B + C) x 100: (A + B + C) = (5,25 x 100) / 9,25 = 56,75 Výsledek: zaměstnavatel má nárok na uplatnění odpočtu.
Výpočet výše pojistného
Celkem jednoznačný je výpočet výše pojistného za situace, kdy zaměstnavatel - splňující výše uvedenou podmínku - zaměstnává zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu po celý kalendářní měsíc. Pokud příjem takového zaměstnance nepřesáhne v roce 2015 částku 6 259 Kč a od 1.1.2016 částku 6 444 Kč, neplatí pojistné ani zaměstnanec ani zaměstnavatel.
Zcela specificky však zaměstnavatel postupuje v případě, kdy je zaměstnanec v daném kalendářním měsíci poživatelem invalidního důchodu pouze po část kalendářního měsíce, tedy sice s nárokem na odpočet, ovšem již s povinností zaměstnavatele přihlédnout k minimálnímu vyměřovacímu základu, tedy přesněji k jeho poměrné části. Při výpočtu výše pojistného v "okrajových" měsících (tedy v těch měsících, kdy je zaměstnanci invalidní důchod přiznán, nebo odejmut) je postup následující:
1.
zaměstnavatel nejprve zjistí vyměřovací základ za příslušný kalendářní měsíc (tj. hrubý příjem minus odpočitatelná částka),
2.
takto vypočtený vyměřovací základ porovná s poměrnou částí minimálního vyměřovacího základu, neboť minimální vyměřovací základ se krátí na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů v případě, kdy zaměstnanec nebyl u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, celý kalendářní měsíc,
3.
je-li vyměřovací základ podle bodu 1 nižší než vyměřovací základ vypočtený v bodě 2, bude prostřednictvím zaměstnavatele odveden doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Zaměstnanec s nárokem na odpočet
Zaměstnávání osob, u kterých existuje nárok na odpočet, má svá četná specifika, kdy zaměstnavatel musí při zaměstnávání takových osob respektovat například následující skutečnosti:
-
vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je (při uplatnění odpočtu) dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč,
-
v případě poskytnutí neplaceného volna a i neomluvené absence se vyměřovací základ zaměstnance z tohoto důvodu nenavyšuje,
-
plnění oznamovací povinnosti vůči zdravotní pojišťovně [neboli oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.] zabezpečuje za tuto zaměstnanou osobu zaměstnavatel, jsou-li mu tyto skutečnosti známy, na zaměstnance přechází tato povinnost tehdy, pokud zaměstnavateli příslušnou skutečnost neoznámil nebo pokud zjistí, že změnu, kterou zaměstnavateli oznámil, zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nesdělil.
Důležité upozornění závěrem
Zvýhodnění formou odpočtu se nevztahuje na žádné jiné zaměstnance registrované u zdravotní pojišťovny jako osoby, za které platí pojistné stát.