Připravujeme se na daňové přiznání za rok 2015

Vydáno: 28 minut čtení

V souvislosti s přípravou zemědělského podnikatele na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 vyvstávají otázky nejen jak správně sestavit toto daňové přiznání, ale rovněž jak plně využít zákonných možností k daňové optimalizaci výše své daňové povinnosti.

Připravujeme se na daňové přiznání za rok 2015
Ing.
Ivan
Macháček
Otázkou je rovněž, kdy je zaměstnanec povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, anebo může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň. Proto se v článku zaměříme na tři okruhy:
1.
Stručný přehled možných odpočtů od základu daně a slev na dani, které může poplatník uplatnit.
2.
Vymezení osob s příjmy ze závislé činnosti, které podávají a které nemusí podávat daňové přiznání.
3.
Přehled hlavních změn v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v souvislosti s podáním daňového přiznání fyzických osob za rok 2015.
 
Přehled odpočtů od základu daně a slev na dani v daňovém přiznání
1. Přehled
odpočtů od základu daně
v daňovém přiznání za rok 2015, které při jejich
neuplatnění propadají
:
-
Odpočet hodnoty bezúplatného plnění
(daru) poskytnutého osobám a na účely dle § 15 odst. 1 ZDP - maximálně 15% ze základu daně.
-
Odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření
a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP - maximálně 300 000 Kč.
-
Odpočet příspěvků na penzijní připojištění
se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP - maximálně částka 12 000 Kč.
-
Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění
dle § 15 odst. 6 ZDP - maximálně částka 12 000 Kč.
-
Odpočet zaplacených členských příspěvků
členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP - maximálně 3 000 Kč.
-
Odpočet úhrady za zkoušky
ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP - nejvýše 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
2. Přehled
odpočtů od základu daně
, které
lze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích
:
-
Odpočet daňové ztráty
vzniklé u příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a z nájmu (§ 9 ZDP) - možno uplatnit v souladu s § 34 odst. 1 ZDP nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
-
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje
dle § 34a až 34e ZDP - pokud není možno odpočet odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze tento odpočet odečíst ve smyslu § 34 odst. 5 ZDP nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.
-
Odpočet na podporu odborného vzdělávání
dle § 34f až 34h ZDP - pokud není možno odpočet odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze tento odpočet odečíst ve smyslu § 34 odst. 5 ZDP nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.
3. Přehled
slev na dani
, které při jejich neuplatnění v daňovém přiznání za rok 2015
propadají
:
 I----------------------------------------------------------------------------I I Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP v roce 2015                           I I----------------------------------------------------------------------------I I Základní sleva na poplatníka - písm. a)                        24 840 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Sleva na manžela - písm. b)                                    24 840 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Základní sleva na invaliditu - písm. c)                         2 520 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Rozšířená sleva na invaliditu - písm. d)                        5 040 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Sleva na držitele průkazu ZTP/P - písm. e)                     16 140 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Sleva na studenta - písm. f)                                    4 020 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I I Sleva za umístění dítěte - písm. g)                        max. 9 200 Kč   I I----------------------------------------------------------------------------I 
 
Obecně k daňovému přiznání fyzických osob
Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává dle § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Specifické podmínky týkající se daňového přiznání fyzických osob vyplývají z § 38g ZDP. Podle tohoto ustanovení
je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč
. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Pokud však poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč
(příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje).
 
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti s povinností podat daňové přiznání
Uvedeme si případy nejčastějších situací, kdy poplatník s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnanec) je povinen podat za zdaňovací období roku 2015 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a nemůže požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně
1. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má pouze
příjmy ze závislé činnosti
podle § 6 ZDP, pokud má příjmy ze závislé činnosti včetně doplatků mezd
současně od více plátců
.
příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje v roce 2015 v zemědělském družstvu jako mechanizátor. Má podepsáno prohlášení k dani. Současně si přivydělává u zemědělského podnikatele na dohodu o pracovní činnosti jako opravář. U tohoto zaměstnavatele nemůže mít podepsáno prohlášení k dani.
Zaměstnanec nemůže u svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování záloh a daně a za rok 2015 musí v zákonném termínu podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede ke zdanění příjmy dle potvrzení od obou zaměstnavatelů.
2. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má
příjmy ze závislé činnosti
podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců a
současně má jiné příjmy
(vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně) podle
§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
příklad č. 2
Občan má příjmy ze závislé činnosti. U zaměstnavatele má podepsané prohlášení k dani a zaměstnavatel sráží zaměstnanci měsíční zálohu na daň. Občan na základě ukončení řízení o pozůstalosti zdědil garáž, kterou nevyužívá a od dubna 2015 ji pronajímá. Za období od dubna do prosince 2015 obdržel na nájemném 7 200 Kč.
Protože příjem z nájmu přesáhl hranici 6 000 Kč, nemůže zaměstnanec požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daně za rok 2015 a musí podat za zdaňovací období roku 2015 daňové přiznání. V něm uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 ZDP a dílčí základ daně z nájmu dle § 9 ZDP. K příjmu z nájmu poplatník může uplatnit skutečné výdaje související s nájmem, anebo uplatní paušální výdaje ve výši 30% z dosažených příjmů z nájmu.
3. Daňové přiznání je povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který
uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí
za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
4.
Zákonem č. 267/2014 Sb.
, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“),
je s účinností od 1.1.2015 zaveden do § 38g ZDP nový odstavec 5
, týkající se povinnosti podat daňové přiznání z důvodu dluhu na dani nebo neoprávněně vyplaceného daňového bonusu. V tomto ustanovení se uvádí, že
daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně
a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP. K této změně se v důvodové zprávě k zákonu č. 267/2014 Sb. mimo jiné uvádí, že správce daně může k podání daňového přiznání poplatníka v těchto případech vyzvat. V tomto případě se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud bude daňové přiznání podáno nejpozději ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.
5.
Podle nového odst. 6 doplněného do § 38g ZDP zákonem č. 267/2014 Sb.
je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Dodanění příspěvků na soukromé životní pojištění
z výše uvedených důvodů porušení zákonných podmínek neprovádí tedy plátce daně (zaměstnavatel), ale dodanění
provádí přímo zaměstnanec v daňovém přiznání, a to jako příjmy dle § 6 ZDP.
V tomto případě nemůže zaměstnavatel provést u zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. V daňovém přiznání uvede zaměstnanec jako příjem ze závislé činnosti veškeré poskytnuté příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, které byly osvobozeny od daně z příjmů. Jedná se o příspěvky zaměstnavatele poskytnuté jednak v roce výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění, a jednak o příspěvky poskytnuté v uplynulých 10 letech. Dle bodu 7 a 8 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. se tento postup dodanění příspěvků zaměstnavatele použije jen na příspěvky zaměstnavatele poskytnuté po 1.1.2015. Tento
příjem však nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění
. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl.
příklad č. 3
Občan uzavřel v roce 2012 smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně 1 000 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. Do 31.3.2015 uzavřel občan dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. V říjnu 2015, kdy dosáhne zaměstnanec 55 let, je uzavřen s pojišťovnou další dodatek smlouvy, na základě něhož si občan část naspořených prostředků v prosinci 2015 vybere k soukromému použití.
Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou nový dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě (od října 2015) bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože došlo k výplatě části naspořené částky, která není pojistným plněním, a nezakládá zánik pojistné smlouvy před dosažením věku 60 let zaměstnance, zaniká ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec musí ve smyslu znění § 38g bod 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2015, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna do září 2015 jako příjem ze závislé činnosti.
Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nemůže za rok 2015 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň.
 
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti nepodává daňové přiznání
Uvedeme si nejčastější situace, kdy poplatník s příjmy ze závislé činnosti nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a může požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.
1. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP
pouze od jednoho anebo postupně od více plátců
včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník
podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10vyšší než 6 000 Kč.
příklad č. 4
Občan je do 30.10.2015 zaměstnán v zemědělském družstvu jako účetní. Od 1.11.2015 přechází jako vedoucí účetní do obchodní společnosti. U obou zaměstnavatelů poplatník podepsal prohlášení k dani a uplatnil slevu na dani na poplatníka.
Vzhledem k tomu, že poplatník měl v roce 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti postupně od dvou plátců a u obou podepsal prohlášení k dani, nepodává přiznání k dani z příjmů za rok 2015 a může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daně z příjmů.
2. Daňové přiznání není povinen podávat poplatník, jemuž plynou
pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění
podle § 38f ZDP.
3. Daňové přiznání není povinen podávat poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud má zaměstnanec
podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani
na rok 2015 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho
uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé období roku 2015 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně
. Poplatník v tomto případě může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2015 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů. Vyplývá to z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015 na základě zákona č. 267/2014 Sb.
příklad č. 5
Poplatník má v roce 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti jako manažer v zemědělské obchodní společnosti. V jednotlivých měsících je mu zúčtována mzda v rozmezí 80 000 až 95 000 Kč, přičemž za měsíce červenec a září obdrží mimořádnou prémii. Konkrétně za měsíc červenec se jedná o výši hrubé mzdy 125 000 Kč a za měsíc září o výši 128 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Za měsíc červenec a září se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.
Výpočet solidárního zvýšení daně: červenec (125 000 Kč - 106 444 Kč) x 0,07 = 1 298,92 Kč, září (128 000 Kč - 106 444 Kč) x 0,07 = 1 508,92 Kč. O tyto částky byla zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíce červenec a září.
Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2015 limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červenec a září 2015.
 
Výdělečně činný poplatník s vypláceným starobním důchodem
Na základě bodu 8 článku II přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, se nepostupovalo v letech 2013 a 2014 podle ustanovení § 4 odst. 3 ZDP a osvobození pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP v letech 2013 a 2014 nebylo omezeno žádnou výší dosažených příjmů podle § 6 a dílčích základů daně z příjmů dle § 7 a 9 ZDP.
Za zdaňovací období roku 2015 tomu je však již jinak. V přechodných ustanoveních zákona č. 267/2014 Sb., bod 2 se uvádí, že
pro zdaňovací období roku 2015 se nepoužije bod 8 článku II přechodných ustanovení
výše uvedeného
zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
Souvisí to s opětovným přiznáním základní slevy na dani na poplatníka starobním důchodcům. Tím se obnovuje pro zdaňovací období roku 2015 aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. V ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015 se uvádí, že
osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 ZDP u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč
. Do příjmů podle § 6 ZDP se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7 ZDP.
Zatímco podle znění § 4 odst. 1 písm. h) ZDP
podléhá v roce 2015 zdanění jako ostatní příjem jen částka ročního důchodu převyšující hranici 331 200 Kč, tak v případě součtu příjmu z výdělečné činnosti důchodce dle § 6 a dílčích základů daně dle § 7 a 9 ZDP převyšujícího částku 840 000 Kč, podléhá zdanění celá výše vyplaceného ročního důchodu, tedy i do částky 331 200 Kč.
příklad č. 6
Občan pobírá starobní důchod ve výši 14 900 Kč měsíčně. Je nadále výdělečně činný a za rok 2015 má příjmy ze závislé činnosti v celkové výši 452 000 Kč a příjmy jako zemědělský podnikatel ve výši 1 950 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje.
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 1 950 000 Kč - 0,8 x 1 950 000 Kč = 390 000 Kč.
Součet příjmů podle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP činí za rok 2015: 452 000 Kč + 390 000 Kč = 842 000 Kč. Přestože souhrn příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za zdaňovací období hranici 840 000 Kč pouze o 2 000 Kč, musí poplatník postupovat podle § 4 odst. 3 ZDP a zdanění podléhá i celá výše vyplaceného starobního důchodu, tedy částka 14 900 Kč x 12 měsíců = 178 800 Kč. Tato částka je předmětem dílčího základu daně dle § 10 ZDP jako ostatní příjem.
Porušení podmínek dle § 15 odst. 6 ZDP v souvislosti s výplatou pojistného plnění ze soukromého životního pojištění
V § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném od 1.1.2015 se uvádí, že dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy, nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let, k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak
nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného snížen základ daně.
Výše uvedený postup
dodanění se neuplatní
:
-
V případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
-
Nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
-
Nebo v případě smrti.
-
A s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele, anebo pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
K výše uvedenému zpřísnění podmínek v § 15 odst. 6 ZDP se v bodě 10 přechodných ustanovení k zákonu č. 267/2014 Sb. uvádí, že u pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (před 1.1.2015) se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u nezdanitelných částí základu daně uplatněných za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a uplatněných ve lhůtě 10 let před výplatou příjmů nebo ukončení smlouvy pro uplatnění nezdanitelné části základu daně, postupuje podle § 15 odst. 6 ZDP, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že
pokud dojde k výběru jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy (mimořádný výběr), dojde k dodanění (v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP) u poplatníka pouze uplatněného odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem 2015.
Pokud by však došlo k předčasnému zrušení pojistné smlouvy a poplatník by nedodržel podmínky 2 x 60
(nedosáhl by věku 60 let a pojistná smlouva by netrvala 60 měsíců), musel by provést poplatník v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP
dodanění veškerých uplatněných odpočtů od základů daně za uplynulých 10 let
(tato sankce totiž existovala v § 15 odst. 6 ZDP i před rokem 2015).
příklad č. 7
Občan uzavřel v lednu 2006 smlouvu na soukromé životní pojištění pro případ smrti nebo dožití 60 let a hradil vždy na kalendářní rok výši pojistného 12 000 Kč. Věku 60 let dovrší občan v roce 2018. Do 31.3.2015 uzavřel s pojišťovnou dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. V říjnu 2015 se však občan dohodne s pojišťovnou na změně pojistných podmínek, na základě kterých bude moci vybírat kapitálovou hodnotu pojištění a část peněžních prostředků vybere v lednu 2016.
Ve zdaňovacím období roku 2015 ztrácí poplatník možnost uplatnit si odpočet od základu daně z příjmů ve výši 12 000 Kč. S ohledem na znění § 15 odst. 6 ZDP nemusí poplatník za rok 2016 zdanit uplatněné odpočty od základu daně za rok 2006 až 2014, protože toto dodanění se týká odpočtu od základu daně uplatněného počínaje rokem 2015.
příklad č. 8
Občan uzavřel v lednu 2005 smlouvu na kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití 60 let a hradil v letech 2005 až 2014 vždy na kalendářní rok výši pojistného 20 000 Kč. Do 31.3.2015 uzavřel s pojišťovnou dodatek smlouvy, ve kterém je uvedeno, že nebude možno v rámci smlouvy vybírat finanční prostředky. V září 2015 se dohodne s pojišťovnou na změně pojistných podmínek, a to v tom smyslu, že doba trvání pojištění je zkrácena na dobu dovršení věku 55 let, kterého dosáhne v roce 2016.
Počínaje zdaňovacím obdobím roku 2015 ztrácí poplatník možnost uplatnit si odpočet od základu daně ve výši 12 000 Kč, protože u něho došlo k porušení jedné z podmínek „2 x 60“. V roce 2015 však zůstávají stále uplatněné odpočty od základu daně za období 2005 až 2014 beze změny. Protože k výplatě pojistného plnění (před dovršením věku 60 let) dojde na základě provedené změny smlouvy až v roce 2016, pak musí poplatník v roce 2016 zdanit v rámci příjmů dle § 10 ZDP odpočty od základu daně uplatněné v posledních 10 letech zpětně, tj. odpočty uplatněné za roky 2006 až 2014, tedy částku 108 000 Kč.
 
Solidární zvýšení daně u poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti a ze závislé činnosti
V souvislosti s uplatněním solidárního zvýšení daně došlo zákonem č. 267/2014 Sb. s účinností od 1.1.2015 k doplnění ustanovení § 16a o nový odst. 3 ZDP. Nově je stanoveno, že
vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odst. 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6
. Dle znění bodu 15 přechodných ustanovení k novele ZDP bylo možno tento postup použít již pro zdaňovací období roku 2014.
příklad č. 9
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má jednak příjmy ze závislé činnosti jako manažer výrobní akciové společnosti a jednak příjmy ze zemědělského podnikání. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2015 činí 1 326 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 450 840 Kč. Vzhledem k tomu, že zemědělský podnikatel opravoval svou provozovnu, vykáže v daňovém přiznání za rok 2015 v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP daňovou ztrátu ve výši 64 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106 444 Kč, při výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně.
Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky: 1 326 000 Kč - 64 000 Kč = 1 262 000 Kč. Tato částka je nižší než limitní výše 1 277 328 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 326 000 Kč + 450 840 Kč = 1 776 840 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě potvrzení zaměstnavatele, a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích.
Nemožnost podat daňové přiznání u příjmů zdaněných dle § 7 odst. 6 ZDP
Na základě zákona č. 267/2014 Sb. došlo s účinností od 1.1.2015 k úpravě znění § 7 odst. 6 ZDP v tom smyslu, že
příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně
pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně
nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč
a jde o příjem uvedený v odst. 2 písm. a). Současně v § 36 odst. 7 ZDP dochází s účinností od 1.1.2015 k
vypuštění možnosti zahrnout příjmy zdaňované dle § 7 odst. 6 ZDP poplatníkem do daňového přiznání
, jak tomu bylo poprvé a naposled v roce 2014.
příklad č. 10
Fyzická osoba má v průběhu roku 2015 pouze autorské honoráře ze zpracovaných příspěvků do různých časopisů zdaňované dle § 7 ZDP. Za měsíce březen až prosinec převyšují honoráře vyplácené v jednotlivém měsíci od jednoho vydavatelství částku 10 000 Kč a jejich souhrnná výše činí 262 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje poplatník paušální výdaje. Za měsíc leden 2015 obdrží autorský honorář za příspěvek do odborného časopisu ve výši 8 300 Kč a za měsíc únor 2015 obdrží autorský honorář ve výši 9 400 Kč, ze kterých srazí a odvede vydavatelství srážkovou daň ve výši 15%. Poplatník uplatňuje v daňovém přiznání základní slevu na dani na poplatníka.
Základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2015: 262 000 Kč - (262 000 Kč x 0,4) = 157 200 Kč. Vypočtená daň z příjmů v daňovém přiznání: 157 200 Kč x 0,15 = 23 580 Kč. Po uplatnění základní slevy na poplatníka je jeho daňová povinnost nulová. Současně ze dvou honorářů je odvedena srážková daň 2 655 Kč.
 
Možnost uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání po smrti zůstavitele
ZDP v ustanovení § 38ga s účinností od 1.1.2014 stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost
daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
, neuplatní:
a)
Nezdanitelnou část základu daně.
b)
Položku odčitatelnou od základu daně,
počínaje rokem 2015 s výjimkou daňové ztráty
(doplnění zákonem č. 267/2014 Sb.).
c)
Slevu na dani.
d)
Daňové zvýhodnění.
Z výše uvedeného vyplývá, že v
daňových přiznáních podávaných za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
může počínaje rokem 2015 uplatnit osoba spravující pozůstalost (v rámci zdanění příjmů z ležící pozůstalosti)
pouze odpočet daňové ztráty
od základu daně.
příklad č. 11
Zemědělský podnikatel vykázal v daňovém přiznání za rok 2014 u základu daně dle § 7 ZDP daňovou ztrátu ve výši 42 000 Kč. Občan v červnu 2015 zemřel a řízení o pozůstalosti je ukončeno 10.12.2015.
Pokud daňová ztráta z roku 2014 nebyla uplatněna v daňovém přiznání, které podala osoba spravující pozůstalost (dědic) za období od počátku roku 2015 do dne předcházející smrti zůstavitele, může osoba spravující pozůstalost (dědic) uplatnit tuto daňovou ztrátu naposledy v daňovém přiznání, které podává za období ode dne smrti zůstavitele do 10.12.2015 (den předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti). V opačném případě neuplatněná daňová ztráta propadá a nemůže ji uplatnit dědic, i kdyby pokračoval v podnikatelské činnosti zůstavitele.