Daň silniční a daň z nemovitých věcí - stav před koncem roku

Co se týká daně silniční, která je upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“), je důležité předeslat, že v roce 2015 nebyla přijata žádná novela tohoto zákona. Poslední novela tohoto zákona byla provedena zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a další související zákony, jednalo se ale o drobnou novelu, jejíž účinnost nastala k 1.1.2015. V Poslanecké sněmovně je v současné době pouze jeden projednávaný sněmovní tisk, který se týká ZDS, a to sněmovní tisk č. 557, kterým se navrhuje zrušit celý ZDS, a to k 1.1.2016. Návrh podal poslanecký klub ODS s odůvodněním, že cílem je snížit daňové zatížení podnikatelů, kteří využívají motorové vozidlo pro své podnikání. Podle předkladatelů je daň velmi složitá na výběr a představuje neúměrnou administrativní zátěž pro podnikatele. Podle předkladatelů návrhu je vzhledem k nízkému inkasu této daně a vysokým nákladům na správu nejvhodnější tuto daň zcela zrušit.

Vláda k návrhu vyjádřila nesouhlasné stanovisko, v době zpracování tohoto příspěvku by měl být poslanecký tisk projednáván rozpočtovým výborem. Lze samozřejmě důvodně předpokládat, že tento návrh novely ZDS přijat nebude. Jiné změny ZDS projednávány v současně době nejsou.

Žádné nové informace k dani silniční nebyly zveřejněny ani na webu Finanční správy ČR. V průběhu roku 2015 ale byly publikovány zajímavé judikáty Nejvyššího správního soudu ČR, na které bychom vás rádi upozornili.

, které se týkalo silniční daně v případě zemědělského podnikání. Předmětem sporu je posouzení, zda se při stanovení silniční daně v případě vozidel, která nejsou předmětem daně, . Poplatník v daném případě tvrdil, že posuzovaná vozidla - tj. dvě přípojná vozidla, byla fakticky využívána jako přívěsy za zemědělský traktor, a další vozidlo, u kterého byla doměřena silniční daň, mělo rovněž zemědělskou úpravu, proto nebyl jako jejich provozovatel povinen hradit za ně silniční daň. S tímto však nesouhlasil správce daně a následně ani krajský soud. I NSS ČR v rozhodnutí potvrdil, že rozhodující pro posouzení je formální stav zápisů v registru silničních motorových vozidel. Posuzovaná vozidla však byla vyrobena jako silniční vozidla určená právě k provozu na pozemních komunikacích.

Je potom věcí vlastníka či provozovatele vozidla, aby faktický stav uvedl do souladu s formálním, tj. aby se postaral o zápis změny vozidla do registru vozidel. Poplatník tak měl, podle názoru soudu, možnost vymanit se z povinnosti platit silniční daň. Protože tak pro rozhodná zdaňovací období neučinil, musí sám nést důsledky.

Dalším zajímavým případem byl Předmětem sporu je posouzení, zda silniční dani podléhají vozidla, která nebyla fakticky používána k jízdě po pozemních komunikacích, spadají-li obecně tato vozidla pod předmět daně vymezený v § 2 odst. 1 ZDS. Stěžovatel byl v posuzovaném období provozovatelem bazaru stavebních strojů a nákladních automobilů. U některých z těchto vozidel byl zapsán jako jejich provozovatel v evidenci vozidel, přestože je fakticky neprovozoval. Vozidla byla umístěna na prodejní ploše s tím, že předváděcí plochu opouštěla pouze z důvodu transportu do servisů nebo stanic technické kontroly. S ohledem na účel ZDS, jímž je zdanění užívání silniční a dálniční sítě tuzemskými i zahraničními dopravci za účelem zajištění finančních zdrojů na výstavbu a modernizace sítě veřejných pozemních komunikací, měl stěžovatel za to, že tato vozidla silniční dani nepodléhají. NSS k tomu ovšem uvedl, že považoval-li stěžovatel sporná vozidla za zboží, jak sám tvrdí, měl možnost sporná vozidla dočasně vyřadit z registru silničních vozidel, odevzdat registrační značky do depozita a nebýt po dobu dočasného vyřazení zatížen silniční daní. Pokud k vyřazení nákladních vozidel podléhajících silniční dani z registru silničních vozidel nedojde, skutečnosti uvedené v § 2 odst. 1 ZDS nadále trvají, a nemůže ve vztahu k nim ani dojít k zániku daňové povinnosti.

A na závěr ještě , který se týkal a následné vazby na možné snížení daně podle § 6 odst. 9 a 10 ZDS. V daňových přiznáních k dani silniční poplatník uplatnil za nákladní automobil a přívěs snížení sazby dle § 6 odst. 9 a 10 ZDS s tím, že se jedná o vozidla využívaná jako výcviková v rámci provozování autoškoly. Na základě daňové kontroly doměřil správce daně daň silniční, protože daňový subjekt neprokázal, že předmětná vozidla nejsou používána k podnikání, resp. v přímé souvislosti s podnikáním, nebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů. Správce daně dospěl k závěru, že z užívání vozidel plynou stěžovateli zdanitelné příjmy, proto nemá nárok na snížení sazby. NSS ČR k tomu uvedl, že vzhledem k tomu, že podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. c) ZDS musí být splněny kumulativně, nelze snížení daně uplatnit za situace, jsou-li výcviková vozidla využívána pro výcvik řidičů v rámci podnikatelské činnosti, v přímé souvislosti s ní, resp. k činnosti, z níž plynou zdanitelné příjmy. Uvedené ustanovení proto nelze aplikovat na provozovatele autoškol.

Nyní se obdobně zaměřme na oblast , která je upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“). Tento zákon byl v roce 2015 novelizován dvakrát, a to zákonem č. 23/2015 Sb., který novelizoval pouze ZDNV, a dále zákonem č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. , či přesněji změnami, které přináší, jsme se věnovali na stránkách tohoto periodika již před koncem minulého roku (Účetnictví v praxi č. 12/2014, s. 17), protože návrh novely byl v té době projednáván jako poslanecký tisk č. 292. Legislativní proces ale neprobíhal podle předpokladů a novela byla přijata až v roce 2015 s účinností od 1.1.2016. Výjimkou je pouze nové ustanovení § 15a ZDNV upravující pokutu za opožděné tvrzení daně, tato úprava nabývá účinnosti dnem vyhlášení této novely, tedy 5.2.2015. Jenom doplňme, že v případě § 15a ZDNV se jedná o speciální úpravu vůči § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ), a jedná se o vymezení případů, kdy povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně poplatníkovi nevzniká. Jedná se o případy, kdy poplatník: ¨

Pokud jsou tyto podmínky splněny všechny současně, bude možné aplikovat § 15a ZDNV a vyhnout se tak úhradě této pokuty.

Druhou novelou ZDNV přijatou v roce 2015 je novela provedená V souvislosti se změnami, které přináší novela zákona o investičních pobídkách, se zavádí nová forma investiční pobídky, o kterou bude moci investor žádat, a to osvobození nemovitých věcí (pozemků a zdanitelných staveb) ve zvýhodněných průmyslových zónách od daně z nemovitých věcí. Tato nová forma pobídky nebude poskytována na všechny nemovité věci, nýbrž pouze na nemovité věci nacházející se na území zvýhodněných průmyslových zón. Je možné osvobodit jak pozemky ve zvýhodněných průmyslových zónách, tak zdanitelné stavby ve zvýhodněných průmyslových zónách. Jak vyplývá z § 1b zákona o investičních pobídkách, zvýhodněnou průmyslovou zónou je vládou schválená průmyslová zóna určená k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje České republiky. Zvýhodněné průmyslové zóny navrhuje vládě Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to na základě průběžné analýzy volných ploch ve stávajících státem podporovaných průmyslových zónách a s ohledem na aktuální hospodářský vývoj v jednotlivých částech území České republiky.

Novela má celkem 7 bodů a jedno přechodné ustanovení a nabyla účinnosti k 1.5.2015. Nyní blíže k hlavním změnám.

Do § 4 odst. 1 písm. x) ZDNV se doplňuje nové osvobození pozemků ve vládou schválené zvýhodněné průmyslové zóně, a to nejdéle na 5 let. Podmínkou pro osvobození dále je, že pozemky musí být pořízeny pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí. Poslední podmínkou je skutečnost, že obec vydá obecně závaznou vyhlášku, kterou zcela nebo částečně osvobodí pozemky ve zvýhodněné průmyslové zóně. Nárok na osvobození je nutné uplatnit v daňovém přiznání.

Obdobná změna byla přijata i do ustanovení § 9 odst. 1 písm. w) ZDNV, které se týká osvobození zdanitelných staveb ve zvýhodněných průmyslových zónách. Opět musí platit, že tyto zdanitelné stavby jsou pořízeny pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, a opět je podmínkou příslušná vyhláška obce. I v tomto případě je nutné osvobození uplatnit v daňovém přiznání.

Jak v případě osvobození pozemků, tak i zdanitelných staveb v podobě investiční pobídky může toto osvobození přinést snížení příjmů obce, na jejímž katastrálním území bude investiční akce realizována. Právě z tohoto důvodu je nutnou podmínkou tohoto osvobození vydání obecně závazné vyhlášky obce, ve které konkrétně stanoví, jaké pozemky a jaké zdanitelné stavby jsou zcela či částečně osvobozeny od daně, a pokud částečně, tak v jakém konkrétním rozsahu (procentní výše osvobození).

Nový § 12d ZDNV stanovuje pravidlo pro limitaci výše osvobození pozemků a zdanitelných staveb ve zvýhodněné průmyslové zóně od daně z nemovitých věcí a pravidlo pro limitaci celkové výše podpory. Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně nesmí ve zdaňovacím období překročit míru veřejné podpory podle zákona upravujícího investiční pobídky vztaženou k dosud skutečně vynaloženým způsobilým nákladům a současně nemůže v celkovém souhrnu s dalšími formami investiční pobídky překročit maximální výši podpory stanovenou rozhodnutím o příslibu investiční pobídky podle zákona upravujícího investiční pobídky.

Dále § 12d ZDNV stanoví bližší pravidla pro vyhlášku obce osvobozující příslušné nemovité věci ve zvýhodněné průmyslové zóně. V obecně závazné vyhlášce obec vymezí pozemky zvýhodněné průmyslové zóny jejich parcelním číslem s uvedením katastrálního území, ve kterém leží. Jiné, než takto vymezené pozemky či zdanitelné stavby dle uvedených ustanovení osvobodit nelze.

Nové znění § 14 ZDNV potom obsahuje úpravu postupu pro případy, kdy osvobození zaniká z důvodu nesplnění některé ze všeobecných podmínek nebo povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách. V takovém případě je poplatník povinen podat dodatečná daňová přiznání na všechna zdaňovací období, ve kterých uplatnil nárok na toto osvobození. Důležité také je, že úprava v § 14 odst. 3 ZDNV prodlužuje lhůtu pro stanovení daně za jednotlivá zdaňovací období, byla-li poskytnuta investiční pobídka formou tohoto osvobození, lhůta pro stanovení daně na zdaňovací období, ve kterém nárok na toto osvobození vznikl, i pro všechna zdaňovací období, na která lze toto osvobození uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně na zdaňovací období, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na toto osvobození. Všechny tyto změny nabyly účinnosti k 1.5.2015.

Co se týká dalších možných změn ZDNV, v současné době není v Poslanecké sněmovně projednávána žádná novela tohoto zákona.

Na webu Finanční správy ČR byly zveřejněny v průběhu roku některé nové materiály, které se však týkaly zejména zdaňovacího období roku 2015, takže v současné době již nejsou zcela aktuální. Zajímavý je ale materiál, který v návaznosti na úpravu § 72 odst. 4 DŘ. Podle této úpravy platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení učinit pouze elektronicky - datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně. K tomu ale GFŘ v této informaci uvádí, že tato změna se týká pouze vybraných podání, jejichž formát a struktura požadované a zveřejněné správcem daně jsou způsobilé k elektronickému podání. Prakticky tak tato povinnost dopadá na podání, která jsou v daném formátu a struktuře k dispozici na daňovém portálu (www.daneelektronicky. cz) v sekci Elektronická podání pro finanční správu -> Elektronické formuláře (tzv. „EPO podání“). Pokud k některému tiskopisu nebyl zveřejněn formát a struktura datové zprávy (tj. neexistuje ve formě EPO podání), nevztahuje se na jeho podání povinnost podle ustanovení § 72 odst. 4 DŘ. Kromě jiného se tato výjimka vztahuje také na dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí, které lze i nadále podat v listinné podobě bez nebezpečí uložení sankce podle § 247a odst. 2 DŘ, tedy pokuty ve výši 2 000 Kč.

Současně ale GFŘ v tomto materiálu upozorňuje, že formulář řádného, dodatečného či opravného přiznání k dani z nemovitých věcí je zveřejněn ve formě EPO podání a daňové subjekty, na něž se vztahuje ustanovení § 72 odst. 4 DŘ, jsou proto povinny podat jej datovou zprávou. Výjimka se tedy týká pouze dílčího přiznání k dani z nemovitých věcí.

Ze související judikatury upozorněme na rozhodnutí NSS ČR , ve kterém byla jako sporná právní otázka řešeno, zda je

NSS ČR došel v rozhodnutí k závěru, že základní sazby daně uvedené v § 11 odst. 1 písm. d) pod body 1, 2 a 3 ZDNV se mohou týkat pouze těch staveb, které jsou fakticky užívány pro podnikatelskou činnost. Skutečný účel užívání konkrétní stavby přitom nelze zjistit ze znění kolaudačního rozhodnutí. NSS ČR tak souhlasil se závěrem krajského soudu, že stanovení základní sazby daně podle účelu užívání stavby uvedeného v kolaudačním rozhodnutí, bez zohlednění pro jakou podnikatelskou činnost stavba skutečně v rozhodné době sloužila, je v rozporu se zákonem.

Cílem příspěvku bylo upozornit a zrekapitulovat aktuální vývoj ohledně právní úpravy silniční daně a daně z nemovitých věcí a informovat o novinkách, které se těchto daní týkají, a to zejména v souvislosti s blížícím se termínem pro podání daňových přiznání k těmto daním.