Novinky v zákoně o daních z příjmů

V době sepsání tohoto příspěvku je již schváleným zákonem, který nám mění ráz zákona o daních z příjmů, zákon č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ve Sbírce zákonů byl publikován 10.9.2015. Samotný návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně 10.2.2015. Jedná se o onu bouřlivou novelu zákona o účetnictví, která například kategorizuje účetní jednotky dle velikosti. Tato novela má však i jisté dopady na zákon o daních z příjmů, kterému se budeme věnovat podrobněji níže. Dříve než se však dostaneme k samotným změnám ZDP, podíváme se na změnu zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, neboť hned první změna zákona o daních z příjmů se neobejde bez znalosti novinek v zákoně o rezervách.

Tvorbu rezerv může jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit také poplatník, který vede jednoduché účetnictví, pokud současně vede prokazatelnou evidenci těchto rezerv. S návratem jednoduchého účetnictví je nutné objasnit, že i poplatníci vedoucí toto účetnictví mají nárok, při splnění ostatních podmínek, na tvorbu daňově uznatelných rezerv. Zavádí se zcela nová rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh před rokem 2013. Tato rezerva se tvoří nezávisle na účelově shodné rezervě vytvářené podle právních předpisů upravujících účetnictví a její tvorba není podmíněna jejím zaúčtováním. Rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů může vytvářet provozovatel solární elektrárny, který je povinen podle zákona upravujícího odpady zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů.

Výše rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů je úhrnná částka financování, kterou je podle právních předpisů upravujících odpady povinen provozovatel solární elektrárny zaplatit. Této rezervě budou věnovány zcela nové § 11a až 11c zákona o rezervách.

V zákoně o daních z příjmů se doplňuje nový bod č. 20 do § 23 odst. 3 písm. a). Základ daně se zvyšuje o částku ve výši zrušené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, o kterou byl snížen výsledek hospodaření podle nového § 23 odst. 3 písm. c) bod 10 ZDP. Podle nového § 23 odst. 3 písm. c) bod 10 ZDP lze výsledek hospodaření snížit o částku ve výši vytvořené rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů podle zákona upravujícího rezervy. Doplňuje se nový § 24 odst. 2 písm. zy) ZDP, dle kterého lze za výdaj na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů považovat nabývací cenu cenného papíru při jeho prodeji poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 1 písm. w) a ze). Ve výjimce tak zůstávají akcie a směnky, u kterých je při prodeji výše uplatnitelných výdajů limitována výší příjmu. Novela zákona o účetnictví ruší původní podobu zřizovacích výdajů, zřizovací výdaje tak byly vypuštěny ze zákona o daních z příjmů. Nově se tak již nejedná o dlouhodobý nehmotný majetek, ale o okamžitý daňově uznatelný náklad.

Vláda předložila návrh zákona již na konci května roku 2015. Původní návrh zákona osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjem v podobě vyplacených prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření. Při druhém čtení návrhu zákona však byl 9.10.2015 přednesen pozměňovací návrh zákona, který již byl na novinky v zákoně o daních z příjmů bohatší. Shrňme jednotlivé body pozměňovacího návrhu.

Limit pro osvobození příjmů zaměstnance v podobě platby zaměstnavatele na zaměstnancovo penzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění se ze současných 30 000 Kč ročně stanovených § 6 odst. 9 písm. p) ZDP zvyšuje na 50 000 Kč ročně. Vláda se snaží dalšími prvky lidi více motivovat k tomu, aby si spořili na své penze. Zvyšuje se i limit pro nezdanitelnou část základu daně u fyzických osob, které si sami spoří na svoji penzi nebo si sami platí soukromé životní pojištění. Nově si budou moci poplatníci daně z příjmů fyzických osob snížit základ daně namísto o 12 000 Kč ročně o dvojnásobek této částky, tedy o 24 000 Kč ročně. Pozměňovací návrh zákona tak upravuje limity dané § 15 odst. 5 a 6 ZDP.

Pozměňovací návrh sice na první pohled umožňuje odečtení celkové částky zaplaceného pojistného, neboť byla vypuštěna věta, podle které se od částky zaplacené poplatníkem musí nejprve odečíst částka 12 000 Kč, při detailnějším čtení pozměňovacího návrhu však dojdeme k závěru, že tomu tak úplně není. Jak říká nové znění § 15 odst. 5 ZDP, od základu daně lze odečíst částku, která se rovná části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek. Přičemž v případě penzijního připojištění nám náleží dle § 29 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, maximální výše státního příspěvku, pokud si platíme měsíčně alespoň 500 Kč. V případě penzijního připojištění se tak od uplatnitelné částky nezdanitelné části základu daně neodečítá 12 000 Kč, v podstatě ale pouze 6 000. V případě doplňkového penzijního spoření nám náleží maximální státní příspěvek, pokud si měsíčně spoříme alespoň 1 000 Kč (§ 14 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření), i nadále tak bude nutné částku 12 000 Kč ze zaplaceného pojistného v podstatě odečíst. Dodejme, že v případě penzijního pojištění platí úprava, dle které se od zaplaceného pojistného nic neodečítá.

Tato novela zákona – sněmovní tisk č. 494 – v době dokončení tohoto příspěvku vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 377/2015 Sb.

Návrh zákona byl vládou předložen Poslanecké sněmovně na konci září 2015. Garanční rozpočtový výbor pozastavil projednávání návrhu zákona, dokud nebude k dispozici pozměňovací návrh. Sněmovní tisk č. 612 v době sepsání příspěvku čeká na druhé čtení. Z vládního návrhu zákona vyplývají následující noviny na poli daní z příjmů.

Rozšiřuje se okruh příležitostných příjmů, nově se bude za příjem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP považovat také příjem z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělována Energetickým regulačním úřadem. Podle zákona č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), platí, že licence od Energetického regulačního úřadu není vyžadována v případě, kdy instalovaný výkon elektrárny nepřesáhne 10 kW. V současné době platí, že na provoz jakékoli elektrárny je zapotřebí licence od Energetického regulačního úřadu a že se jedná o příjem ze samostatné činnosti dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP. Bude se tak jednat například o daňové subjekty, jež vlastní malou elektrárnu, například vodní, větrnou či solární, a kteří přebytečnou energii dále prodávají. I na tento druh příjmu se bude vztahovat osvobození, pokud úhrnná částka příjmů nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.

Za příjem ze zdrojů na území České republiky se bude považovat podíl na zisku, vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku obchodní a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácené poplatníkovi, který je daňovým nerezidentem a zároveň není členem obchodní , která je daňovým rezidentem [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP]. V závislosti na této změně se pak upravuje uplatnění srážkové daně v případě výplat těchto příjmů právě osobám, které nejsou členy obchodní . V některých případech tedy dochází k rozšíření titulu pro zdaňování příjmů daňových nerezidentů na území České republiky a koncept zdanění těchto příjmů akcentuje zdrojové hledisko s následnou aplikací srážkové daně, a to tedy jak v relaci k fyzickým, tak i v relaci k právnickým osobám.

Dále se navrhuje zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě. V současné době je daňové zvýhodnění na druhé dítě 15 804 Kč ročně a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě (§ 35c odst. 1 ZDP). Návrh zákona počítá se zvýšením měsíčního daňového zvýhodnění o 100 Kč na druhé dítě (ročně tedy 17 004 Kč) a se zvýšením o 300 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě (ročně tedy 20 604 Kč). Návrh zákona však nezvyšuje maximální roční hranici daňového bonusu, stále tak platí, že daňový lze uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně (§ 35c odst. 3 ZDP), jedná se však o limit stanovený na poplatníka, rodiny s více dětmi tak mohou optimalizovat, pokud si děti pro potřeby daňového zvýhodnění rozdělí.

Je zřejmé, že je vhodné sledovat aktuální dění na poli daní z příjmů, neboť i novely, které ještě v době sepsání příspěvku nejsou schváleny, mohou mít vliv na zdanění příjmů v České republice. Především fyzické osoby by se měly mít na pozoru, neboť naprosté většiny z nich se případné změny zákona o daních z příjmů týkají.