Nové hodnoty minimální mzdy a tzv. průměrné mzdy ovlivňují s účinností od 1.1.2016 placení pojistného zaměstnavateli osobami samostatně výdělečně činnými (dále jen „OSVČ“) i osobami bez zdanitelných příjmů.
Změny ve zdravotním pojištění k 1. lednu 2016
Ing.
Antonín
Daněk
Nová výše minimální mzdy
Zvýšení minimální mzdy na částku
9 900 Kč
návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například:1) Placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance
Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Pokud se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být od ledna 2016 odvedeno zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce pojistné nejméně ve výši 1 337 Kč (13,5% z 9 900 Kč). Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, e znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima. Pojistné ve výši 13,5% z rozdílu mezi zúčtovanou hrubou mzdou a částkou minimální mzdy platí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pouze v případě, kdy je skutečná výše příjmu zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele. Tento doplatek se neprovádí pouze u osob nebo situací vyjmenovaných v § 3 odst. 8 cit. zákona.
2) Podmínky v tzv. nekolidujícím zaměstnání
Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud jeho příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 4 950 Kč. Maximální možná výše příjmu v tzv. nekolidujícím zaměstnání v částce 4 950 Kč platí i pro poživatele invalidního důchodu, u kterých se minimální mzda s účinností od 1. ledna 2016 zvyšuje na 9 300 Kč.
Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.
3) Placení pojistného v případě neplaceného volna a neomluvené absence
Od 1.1.2015 postupují zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění při řešení problematiky neplaceného volna a neomluvené absence podle zcela nových pravidel. Zaměstnavatelé tak již opustili 22 let zažitou praxi, podle které byly při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance brány v úvahu celé kalendářní dny (nebo i měsíce) neplaceného volna nebo neomluvené absence zaměstnance. V důsledku této přelomové změny se tak pro zaměstnavatele stala prioritní právě otázka dodržení minimálního vyměřovacího základu u těch zaměstnanců, pro které tato povinnost platí.
Jinak řečeno, od 1.1.2015 se již neplatí pojistné z titulu neplaceného volna nebo neomluvené absence (resp. se za takové období již nenavyšuje vyměřovací základ zaměstnance), avšak zaměstnavatel musí zabezpečit dodržení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, resp. jeho poměrné části tehdy, pokud pro zaměstnance a zaměstnavatele povinné minimum ve zdravotním pojištění platí.
Naopak, nemusí-li být zákonné minimum u zaměstnance dodrženo (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), pak se v případě neplaceného volna nebo neomluvené absence k zákonnému minimu nepřihlíží a vyměřovacím základem je buď:
-
dosažený příjem (od data 1.1.2016 i nižší než 9 900 Kč), nebo
-
není odvedeno žádné pojistné - například v případě trvání neplaceného volna po celý kalendářní měsíc třeba u poživatele některého z důchodů.
Ve smyslu výše uvedeného lze konstatovat, že v souvislosti s placením pojistného se - na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2014 - identicky nahlíží na oblast neplaceného volna a neomluvené absence v tom smyslu, zda u těchto případů nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání (ne)musí být při odvodu pojistného dodrženo zákonné minimum.
Placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů
Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:
-
nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
-
není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. - blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a ani
-
není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.
Platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů činí 13,5% z minimální mzdy 9 900 Kč, od 1.1.2016 tedy 1 337 Kč.
Zvýšená minimální záloha a minimální vyměřovací základ OSVČ
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2016 je určen sazbou 50% z částky průměrné mzdy 27 006 Kč, tj. 13 503 Kč. Dle vyhlášky č. 244/2015 Sb. představuje průměrná mzda po zaokrouhlení součin všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 v hodnotě 26 357 Kč a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2014 ve výši 1,0246. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2016 se vypočte jako 13,5% z částky 13 503 Kč, a zvyšuje se tak od ledna 2016 z dosavadních 1 797 Kč na 1 823 Kč.
Od měsíce podání přehledu za rok 2015 (tedy například od dubna 2016) platí OSVČ nadále zálohu 1 823 Kč i tehdy, pokud podle příjmů a výdajů za rok 2015 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 1 823 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2016 omezena.
Částka 1 823 Kč také představuje nejnižší možnou výši zálohy v situaci, kdy je OSVČ, pro kterou platí zákonné minimum, zdravotní pojišťovnou povoleno snížení výše placené zálohy.
Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 1 823 Kč nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2016 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.
Zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát
Nařízením vlády č. 158/2015 Sb. ze dne 24.6.2015 se od 1. ledna 2016 zvyšuje vyměřovací základ u osob, za které platí pojistné stát, na částku 6 444 Kč. To znamená, že za každého tzv. státního pojištěnce obdrží příslušné zdravotní pojišťovny od 1. ledna 2016 roku měsíčně 870 Kč, což je o 25 Kč více než v roce 2015.
Částka tohoto vyměřovacího základu zároveň představuje i výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance ve smyslu ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Odpočet (od 1. ledna 2016 ve výši 6 444 Kč) lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Nárok na odpočet tedy nemají žádné jiné osoby jako zaměstnanci, za které platí pojistné stát, a ani osoby samostatně výdělečně činné.
Maximální vyměřovací základ
Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné pro rozhodná období let 2013-2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let neměla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vyměřovací základ zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. V této fázi (reálně od 1.1.2015) je maximální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění trvale zrušen.