Odpočty od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

Vydáno: 25 minut čtení

Jednou z možností, jak snížit daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob, je v plné míře využít všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 zákona o daních z příjmů a všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP . Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možné uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně podle § 15 , anebo je možné uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Odpočty od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015
Ing.
Ivan
Macháček,
je daňovým poradcem
 
Přehled odpočtů od základu daně, které nelze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích:
1.
Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) podle § 15 odst. 1 ZDP -v tomto ustanovení je stanoven pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob jak přehled osob, kterým lze poskytnout bezúplatné plnění, tak nezbytný účel poskytnutého bezúplatného plnění (daru), které lze odečíst od základu daně. Za bezúplatná plnění, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují nejen peněžní, ale i nepeněžní bezúplatná plnění včetně poskytnutých služeb. Nepeněžní bezúplatná plnění se ocení cenami zjištěnými podle zákona o oceňování majetku, pokud není známa jejich cena. Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu - služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje. Z hlediska výše bezúplatného plnění, které lze odečíst od základu daně z příjmů, platí, že úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období:
-
přesáhne 2% ze základu daně,
-
anebo činí alespoň 1 000 Kč,
-
v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně.
Příklad č. 1:
Podnikatel uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2015 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 140 000 Kč a dílčí základ daně z nájmu 99 000 Kč. Ze zdaňovacího období roku 2011 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty ve výši 92 000 Kč. V roce 2015 poskytl bezúplatné plnění (dar) fotbalovému klubu ve výši 20 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu.
Postup:
Uplatnění plné výše daňové ztráty a daru v daňovém přiznání za rok 2015:
 I--------------------------------------------------------------I-------------I I Údaj                                                         I Částka v Kč I I--------------------------------------------------------------I-------------I I dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)              I     140 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP)                          I      99 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně                                                  I     239 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I uplatnění zbývající výše daňové ztráty                       I      92 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně po odpočtu ztráty                                I     147 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I odpočet plné hodnoty daru (není překročena hranice 15% )     I      20 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně po odpočtu ztráty a daru                         I     127 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I daň z příjmů                                                 I      19 050 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základní sleva na dani na poplatníka                         I      24 840 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I daňová povinnost                                             I           0 I I--------------------------------------------------------------I-------------I 
Uplatnění plné výše hodnoty daňové ztráty z roku 2011 a hodnoty bezúplatného plnění (daru) poskytnutého v roce 2015 není pro poplatníka optimalizačním řešením. V tomto případě z možné základní slevy dani na poplatníka uplatní v daňovém přiznání za rok 2015 jen částku 19 050 Kč. Proto je pro poplatníka výhodné uplatnit v daňovém přiznání plnou výši daru (neuplatněná výše by propadla) a jen dílčí část daňové ztráty, umožňující v souhrnu uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka.
Uplatnění dílčí výše daňové ztráty a daru v daňovém přiznání za rok 2015:
 I--------------------------------------------------------------I-------------I I Údaj                                                         I Částka v Kč I I--------------------------------------------------------------I-------------I I dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 ZDP)              I     140 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP)                          I      99 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně                                                  I     239 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I uplatnění dílčí části daňové ztráty                          I      53 400 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně po odpočtu ztráty                                I     185 600 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I odpočet hodnoty daru                                         I      20 000 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základ daně po odpočtu ztráty a daru                         I     165 600 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I daň z příjmů                                                 I      24 840 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I základní sleva na dani na poplatníka                         I      24 840 I I--------------------------------------------------------------I-------------I I daňová povinnost                                             I           0 I I--------------------------------------------------------------I-------------I 
2.
Odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP. Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst částku rovnající se úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období:
-
z úvěrů ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, snížených o státní příspěvek,
-
z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem.
Podle znění § 21e odst. 1 ZDP se bankou rozumí pro účely daně z příjmů banka včetně zahraniční banky. Podmínkou pro uplatnění odpočtu úroků je, že tyto úvěry jsou použity na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této maximální částky za každý měsíc placení úroků. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob, uplatní odpočet úroků z úvěru buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. Tento postup mohou využít poplatníci k optimalizaci své daňové povinnosti - odpočet zaplacených úroků od základu daně může například u manželů využít ten z manželů, který má výrazně vyšší základ daně.
Příklad č. 2:
Fyzická osoba zakoupila před dvěma roky rodinný dům s využitím úvěru poskytnutého v rámci stavebního spoření. Po nastěhování si zřídil občan v suterénu domu provozovnu (dílnu) za účelem provozování řemeslné živnosti. Podle potvrzení stavební spořitelny zaplatil občan na úrocích z poskytnutého úvěru za rok 2015 celkem 42 100 Kč.
Postup:
Fyzická osoba může uplatnit odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů pouze v poměrné části dle zvoleného kritéria pro využití bytové potřeby. Vhodným kritériem je podíl podlahové plochy určené k bydlení k celkové podlahové ploše rodinného domu.
Příklad č. 3:
Občan vlastní rodinný dům. Na základě poskytnutého hypotečního úvěru se rozhodl realizovat přístavbu domu s tím, že předpokládal, že zde budou bydlet jeho rodiče. Ještě před dokončením přístavby si však rodiče zakoupili vlastní byt, proto se rozhodl nové prostory pronajímat.
Postup:
Občan si nemůže uplatnit zaplacené úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na přístavbu rodinného domu od základu daně z příjmů, protože nově realizované prostory najímá. Pronajímatel si však může uplatnit jako daňové výdaje k příjmům z nájmu zdaňované podle § 9 ZDP úroky z hypotečního úvěru, hrazené vždy v příslušném zdaňovacím období, pokud se však nerozhodne k uplatnění paušálních výdajů k příjmům z nájmu.
Příklad č. 4:
Poplatník získal hypoteční úvěr v červenci 2011 na zakoupení pozemku, na kterém hodlal postavit rodinný dům a přestěhovat se do něho se svou rodinou. Bohužel se však s přítelkyní rozešel a k zahájení výstavby rodinného domu dojde až v roce 2016 s novou partnerkou. Za období 2011 až 2014 uplatnil v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob odpočet zaplacených úroků z poskytnutého hypotečního úvěru od svého základu daně příslušného zdaňovacího období.
Postup:
Poplatník nesplnil podmínky pro uplatnění odpočtu úroků z hypotečního úvěru od základu daně uvedené v § 15 odst. 3 písm. b) ZDP, protože na pozemku nebyla zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy na zakoupení pozemku. Nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká. Ve smyslu znění § 15 odst. 4 ZDP příjmem poplatníka podle § 10 ZDP jsou ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, částky, o které byl v předchozích letech z důvodu zaplacených úroků z úvěru snížen základ daně. V daném případě jsou příjmem podle § 10 v roce 2015 veškeré zaplacené úroky, které v letech 2011 až 2014 byly poplatníkem uplatněny v daňovém přiznání jako odpočet od základu daně z příjmů.
3.
Odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření podle § 15 odst. 5 ZDP. Poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit odpočet od základu daně ve zdaňovacím období ve výši příspěvků zaplacených poplatníkem na:
a)
penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč;
b)
penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; částka, kterou lze odečíst od základu daně, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období;
c)
doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč.
Počítaje rokem 2016 se počítá se zvýšením částky, kterou lze odečíst od základu daně, na 24 000 Kč. Využití této výhody bude přicházet v úvahu, pokud měsíční příspěvek poplatníka na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo na doplňkové penzijní spoření bude v roce 2016 ve výši 3 000 Kč, tedy 36 000 Kč ročně. Pak by činila daňová úspora 3 600 Kč.
Příklad č. 5:
Fyzická osoba uzavřela v srpnu 2015 s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření a hodlá získat maximální daňové úlevy již za zdaňovací období roku 2015.
Postup:
Poplatník, který uzavírá smlouvu o doplňkovém penzijním spoření s penzijní společností v průběhu zdaňovacího období, se může dohodnout na hrazení vyšších částek v 1. roce za účelem uplatnění plného odpočtu nezdanitelné částky a pro další kalendářní roky dohodnout nižší částky příspěvku na doplňkové penzijní spoření změnou smlouvy s penzijní společností.
Pro uplatnění maximální možné daňové úspory musí být na zdaňovací období roku 2015 uhrazena na doplňkové penzijní spoření částka 24 000 Kč, tj. poplatník musí hradit 4 800 Kč měsíčně počínaje měsícem srpen.
Poplatník získá v kalendářním roce 2015:
a)
celkovou výši státního příspěvku: 230 Kč x 5 měsíců = 1 150 Kč,
b)
plnou výši odpočtu nezdanitelné částky za zdaňovací období: 12 000 Kč,
c)
maximální možnou daňovou úsporu: 1 800 Kč.
Před koncem roku 2015 poplatník změní s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření na měsíční příspěvek 3 000 Kč s účinností od 1.1.2016. Za rok 2016 tedy bude činit úhrn jeho příspěvků na doplňkové penzijní spoření 36 000 Kč.
Poplatník získá v kalendářním roce 2016:
a)
celkovou výši státního příspěvku: 230 Kč x 12 měsíců = 2 760 Kč,
b)
plnou výši odpočtu nezdanitelné částky za zdaňovací období: 24 000 Kč,
c)
maximální možnou daňovou úsporu: 3 600 Kč.
4.
Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6 ZDP - maximálně částka 12 000 Kč (blíže se o tomto odpočtu zmiňujeme v článku „Daňové dopady porušení podmínek soukromého životního pojištění“, který byl zveřejněn v DHK č. 24/2015).
5.
Odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP - odečíst lze částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
6.
Odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny poplatníkem s příjmy dle § 7 ZDP jako daňový výdaj - nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.
 
Přehled odpočtů od základu daně, které lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích
1.
Odpočet daňové ztráty vzniklé u příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) a z nájmu (§ 9 ZDP) - pokud daňovou ztrátu vyčíslenou v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nelze uplatnit v běžném zdaňovacím období v plné výši, ustanovení § 34 odst. 1 a 2 ZDP umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
Zákon však nestanoví způsob odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, proto lze odpočet daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15 a slevy na dani podle § 35 a § 35ba zákona, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly. V daňovém přiznání za rok 2015 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Dosud neuplatněnou část daňové ztráty z roku 2010 lze uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 již naposled, v dalším zdaňovacím období roku 2016 již tuto ztrátu z roku 2010 nebude možno uplatnit. Proto by mělo být snahou poplatníka, aby v daňovém přiznání za rok 2015 vytvořil optimalizační podmínky pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2010, protože jinak tato daňová ztráta propadá (možností je např. přerušení odpisování hmotného majetku za rok 2015 a tím zvýšení základu daně pro možnost uplatnění odpočtu daňové ztráty z roku 2010).
Příklad č. 6:
Fyzická osoba má za rok 2015 příjmy ze závislé činnosti, z podnikání na základě živnostenského oprávnění a dále příjmy z nájmu bytů v činžovním domě, který je ve společném jmění manželů. V daňovém přiznání vyčíslí následující dílčí základy daně:
-
dílčí základ daně ze závislé činnosti 295 000 Kč,
-
dílčí základ daně z podnikání 119 000 Kč,
-
dílčí základ daně z nájmu 75 000 Kč.
Z roku 2012 a 2013 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši 190 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2015 odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 12 000 Kč, odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření poskytnutého na pořízení bytu 34 500 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na manželku.
Postup:
Vzhledem k tomu, že součet dílčího základu daně z podnikání a z nájmu dosahuje za rok 2015 výše 194 000 Kč, mohl by poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 celou výši dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2012 a 2013. To by pro něho mělo následující důsledky:
 - součet dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP:               194 000 Kč,  - součet všech dílčích základů daně:                               489 000 Kč,  - odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření:                      34 500 Kč,  - odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření:                  12 000 Kč,  - uplatnění daňové ztráty z roku 2012 a 2013:                      190 000 Kč,  - základ daně po uplatnění odpočtů:                                252 500 Kč.  
Daňová povinnost poplatníka by činila 37 875 Kč. Od této výše daně by si nemohl uplatnit plnou výši slev: 24 840 Kč (základní sleva na dani na poplatníka) + 24 840 Kč (sleva na dani na manželku).
Z toho důvodu je pro poplatníka výhodnější uplatnit nižší odpočet daňové ztráty z roku 2012 a 2013, protože odpočet na doplňkové penzijní spoření a odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření při jeho neuplatnění by propadl. Poplatník může postupovat následovně:
 - součet dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP:               194 000 Kč,  - součet všech dílčích základů daně:                               489 000 Kč,  - odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření:                      34 500 Kč,  - odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření:                  12 000 Kč,  - uplatnění daňové ztráty z roku 2012 a 2013:                      111 300 Kč,  - základ daně po uplatnění odpočtů:                                331 200 Kč.  
Daňová povinnost poplatníka činí 49 680 Kč. Po uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 24 840 Kč a slevy na manželku 24 840 Kč bude jeho daňová povinnost za rok 2015 nulová.
2.
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje podle § 34a až § 34e ZDP - základní vymezení pojmů výzkum a vývoj pro účely zákona o daních z příjmů vychází z § 2 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Stanovením výše odpočtu od základu daně se zabývá blíže pokyn MF č. D-288 ve znění sdělení MF ze dne 1.4.2010 a sdělení MF ČR ze dne 4.10.2014. Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je považována přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet:
a)
100% výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a
b)
110% výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.
Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu rozumí doba, která končí dnem předcházejícím dni, ve kterém začíná období, a je stejně dlouhá jako období. Základním dokumentem, kterým poplatník daně z příjmů prokazuje nárok na zahrnutí výdajů vynaložených na výzkum a vývoj do odpočtu od základu daně, je zpracovaný projekt výzkumu a vývoje.
Odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje se uplatní ve zdaňovacím období, kdy nárok na odpočet poplatníkovi daně z příjmů fyzických a právnických osob vznikl. Pokud není možné odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty v příslušném zdaňovacím období, pak podle znění § 34 odst. 5 ZDP lze odpočet odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.
Příklad č. 7:
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který vede daňovou evidenci, vynaloží ve zdaňovacím období roku 2015 výdaje na realizaci projektu výzkumu a vývoje splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně ve výši 81 000 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2014 vynaložil výdaje na realizaci projektu výzkumu a vývoje splňující podmínky pro uplatnění těchto výdajů jako odpočet od základu daně pouze ve výši 62 000 Kč.
Postup:
Poplatník si může v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 uplatnit následující odpočet od základu daně:
-
100% výdajů vynaložených v roce 2015 na výzkum a vývoj odpovídající výdajům vynaložených v roce 2014, tj. částku 62 000 Kč,
-
110% výdajů vynaložených v roce 2015 na výzkum a vývoj převyšující vynaložené výdaje v roce 2014, tj. částku 110% z (81 000 Kč - 62 000 Kč) = 20 900 Kč,
-
celkem si může poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje ve výši 82 900 Kč.
3.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání dle § 34f až § 34h ZDP, který se skládá ze součtu odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání (§ 34g ZDP) a odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání (§ 34h ZDP).
Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání je možné uplatnit pouze na majetek pořízený od 1.1.2014, jehož je poplatník prvním vlastníkem, a tento majetek je pořízen pro účely odborného vzdělávání, a to ve výši součtu:
-
110% vstupní ceny majetku, který je použit pro odborné vzdělávání více než 50% doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích,
-
50% vstupní ceny majetku, který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30% až 50% doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
Dále lze uplatnit odpočet na majetek pořízený pro účely odborného vzdělávání formou finančního leasingu za podmínky, že původní vlastník (leasingová společnost) je jeho prvním vlastníkem a úplata z tohoto finančního leasingu je daňovým výdajem uživatele, přičemž smlouva o finančním leasingu je uzavřena až od 1.1.2014. Odpočet lze v tomto případě uplatnit ve výši součtu:
-
110% vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je použit pro odborné vzdělávání více než 50% doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích,
-
50% vstupní ceny majetku u původního vlastníka, který je použit pro odborné vzdělávání v rozsahu 30% až 50% doby jeho provozu ve třech po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.
Limitní výše částky odpočtu se rovná součinu 5 000 Kč a počtu hodin praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy uskutečněných na pracovišti poplatníka v období pořízení majetku nebo přenechání majetku uživateli do užívání, přičemž počtem hodin se rozumí počet odučených hodin na pracovišti poplatníka vynásobený počtem žáků, resp. studentů (žákohodiny), a to za celé období, ve kterém byl majetek pořízen, resp. přenechán do užívání.
Výše odpočtu na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta je odvislá od počtu hodin výuky na pracovišti poplatníka, který hodlá tento odpočet uplatnit. Částka odpočtu se vypočte jako součin 200 Kč a počtu hodin uskutečněných v příslušném období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy.
Odpočet na podporu odborného vzdělávání lze uplatnit v období (tj. ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání), ve kterém vznikl. Pokud není možné odpočet na podporu odborného vzdělávání odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo z důvodu daňové ztráty v období, kdy nárok na odpočet vznikl, pak dle § 34 odst. 5 ZDP je možné odpočet na podporu odborného vzdělávání uplatnit nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.
Do třech období, která následují po období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, lze odpočet na podporu odborného vzdělávání nebo jeho část přenést a poté uplatnit pouze za podmínky, že v období, ve kterém odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, poplatník nevykáže dostatečný základ daně. Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech obdobích po období, kdy odpočet na podporu odborného vzdělávání vznikl, se do doby uvedené v § 34 odst. 5 ZDP započítávají jak zdaňovací období, tak období, za která se podává daňové přiznání. Zákon nestanoví podmínku uplatnění odpočtu na podporu odborného vzdělávání v nejbližším období, kdy je vykázán základ daně.
Příklad č. 8:
Podnikatel zajišťuje na základě uzavřené smlouvy se střední odbornou školou praktické vyučování v rozsahu 50 hodin za kalendářní rok 2015, jehož se účastní 5 žáků školy. Pro účely odborného vzdělávání pořídí příslušný stroj v rámci finančního leasingu (smlouva s leasingovou společností byla uzavřena v prosinci 2014), přičemž tento stroj je evidován u leasingové společnosti ve vstupní ceně 68 000 Kč. Tento stroj je využíván 55% doby jeho provozu pro odborné vzdělávání žáků.
Postup:
Podnikatel si může v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 uplatnit odpočet od základu daně:
a)
odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání:
u stroje pořízeného v rámci finančního leasingu si uplatní odpočet ve výši 110% vstupní ceny vedené u leasingové společnosti z důvodu používání pro odborné vzdělávání v rozsahu více než 50% doby jeho provozu, tj. částku 68 000 Kč x 110% = 74 800 Kč;
b)
odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta:
tento odpočet se vypočte jako součin částky 200 Kč/hod, počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci praktického vyučování a počtu žáků přítomných při odborném vzdělávání. V našem případě jde o částku 200 Kč x 50 hodin x 5 žáků = 50 000 Kč. Celkem si může podnikatel uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 odpočet od základu daně částku 124 800 Kč.
Připravujeme: Využití daňové ztráty k optimalizaci v daňovém přiznání za rok 2015
Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně ze samostatné činnosti (u poplatníka s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů), pokud podle vedeného účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy a u dílčího základu daně z nájmu (u poplatníka s příjmy podle § 9 ZDP), pokud podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy. Podle znění pokynu GFŘ D-22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodující je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá. V příspěvku se zaměříme na možnost využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015. Co se týká odpočtu daňové ztráty, v ustanovení § 5 odst. 3 ZDP se uvádí, že o ztrátu upravenou podle § 23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v příslušném zdaňovacím období. V žádném případě nelze daňovou ztrátu ze samostatné činnosti anebo z nájmu odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti. Více v DHK č. 2/2016.