Novely zákona o dani z nemovitých věcí

I. Dne 5.2.2015 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl ve stejném rozsahu připraven již v minulém roce. Schvalovacím procesem v prosinci roku 2014 však neprošel, takže jeho účinnost byla odsunuta. Účinnost tohoto zákona je podle čl. III tohoto zákona ke dni 1.1.2016, kromě Čl. I. bodu 69, který nabývá účinnosti dnem vyhlášení zákona. Čl. I. bod 69 nabyl účinnosti v průběhu zdaňovacího období, a to dne 5.2.2015. Pod Čl. I. bod 69 lze najít zcela nové, procesní ust. § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, pojmenované jako Pokuta za opožděné tvrzení daně. Ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí zní: „Má-li poplatník podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně“. Toto nové ustanovení je platné pouze pro daň z nemovitých věcí, a to ještě za určitých omezujících podmínek:

V ostatních případech se vztahuje na situaci za nepodání daňového nebo dodatečného daňového přiznání k dani z nemovitých věcí právní úprava pokuty uvedená v ust. § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto obecného ustanovení vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu za nepodání daňového nebo dodatečného daňového přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo ho podal po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bylo delší než 5 pracovních dnů. Pokuta za opožděné tvrzení vzniká daňovému subjektu při podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání jak na vyšší daň, tak i na nižší daň, než je poslední známá daň správcem daně pravomocně stanovena. Podle ust. § 141 daňového řádu je pro daňový subjekt povinností podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daň, než je poslední známá daň. K podání dodatečného daňového přiznání na nižší daň podle tohoto ustanovení je daňový subjekt oprávněn. Podle ust. § 250 daňového řádu v případě nedodržení zákonné lhůty pro podání vzniká pokuta za opožděné tvrzení daně jak na vyšší, tak i na nižší daň.

Všechny ostatní změny, které novela přinesla do stávajícího zákona o dani z nemovitých věcí, jsou účinné k 1.1.2016. Zasahují jak do předmětu daně z pozemků, tak i do předmětu daně ze staveb a jednotek. Dále novelou došlo k zúžení poplatnictví v dani z pozemků a také k úpravě nároku na osvobození od daně. Kromě těchto věcných změn přináší zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, změny, kterými se podle důvodové zprávy věcně upřesňují některé používané pojmy tak, aby byla zachována právní jistota poplatníků a zároveň byla zachována provázanost se souvisejícími právními předpisy.

II. Druhá novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, byla provedena zákonem č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů vyšel 17.4.2015 a jeho účinnost je k 1.5.2015. Novela zákona o dani z nemovitých věcí je ve čtvrté části tohoto zákona a vztahuje pouze k osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek.

Touto novelou došlo k zavedení nového osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, které představují novou formu investiční pobídky ve zvýhodněných průmyslových zónách. Podle nových ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) a § 9 odst. 1 písm. w) zákona o dani z nemovitých věcí lze od daně osvobodit pozemky a zdanitelné stavby na dobu 5 let nacházející se ve vládou zvýhodněné průmyslové zóně podle zákona o investičních pobídkách pro účely realizace investiční akce, pro kterou je vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky ve formě osvobození od daně z nemovitých věcí, jestliže příslušná obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky a zdanitelné stavby ve zvýhodněné zóně obecně závaznou vyhláškou.

Jde o osvobození od daně z pozemků a daně ze staveb a jednotek, které je třeba uplatnit podáním nového daňového přiznání. Osvobození má charakter, o kterém rozhoduje příslušná obec.

Uplatnit osvobození podle nových ustanovení je možné za splnění několika podmínek:

Tak jako u ostatních osvobození, které zákon podmiňuje vydáním obecně závazné vyhlášky, také tato vyhláška podle ust. § 16a zákona o dani z nemovitých věcí musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období. Vyhláška se zpětnou účinností je neplatná.

Obec je povinna schválenou vyhlášku zaslat správci daně do pěti dnů ode dne nabytí její platnosti.

I když účinnost zákona o investičních pobídkách je ke dni 1.5.2015, osvobození podle nových ustanovení § 4 odst. 1 písm. x) a § 9 odst. 1 písm. w) zákona o dani z nemovitých věcí lze prakticky poprvé uplatnit až pro zdaňovací období roku 2016. Důvodem je skutečnost, že nemovité věci jsou zdaňovány podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, a také proto, že obecně závazná vyhláška, kterou příslušná obec zcela nebo částečně osvobodí pozemky a zdanitelné stavby ve zvýhodněné zóně, musí nabýt platnosti nejpozději do 1. října 2015 a účinnosti 1. ledna 2016.

Důležité ustanovení pro poplatníka, který bude uplatňovat nárok na osvobození podle nových ustanovení, je další nové ustanovení § 14, pojmenované zákonem o dani z nemovitých věcí jako „Zvláštní ustanovení o daňovém přiznání a stanovení daně“. Toto ustanovení upravuje zánik nároku na osvobození pozemků a zdanitelných staveb ve zvýhodněné průmyslové zóně. V případě nedodržení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách osvobození od daně z nemovitých věcí zaniká a poplatník je povinen podat dodatečná daňová přiznání na všechna zdaňovací období, ve kterých bylo toto osvobození uplatněno. Ust. § 148 daňového řádu se v daném případě neuplatňuje.