Kontrolní hlášení a další změny zákona o DPH od 1.1.2016

Uplatňování DPH je upraveno zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), který nabyl účinnosti k 1.5.2004. V roce 2014 byly schváleny celkem tři novely zákona o DPH, a to především z účinností od 1.1.2015. Novelou zákona o DPH, která byla schválena koncem roku 2014 a byla provedena zákonem č. 360/2014 Sb., se zavádí povinnost předkládat kontrolní hlášení, a to s odloženou účinností od 1.1.2016 a provádějí některé další změny s účinností od 1.1.2016.

Vedle těchto již schválených změn jsou v současné době projednávány ještě další změny v rámci dvou drobných novel zákona o DPH. První z nich je novela zákona o DPH projednávaná v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Tuto novelu projednává Poslanecká sněmovna jako tisk č. 494 s navrhovanou účinností od 1.1.2016. Touto novelou jsou navrhovány změny v § 54a zákona o DPH, v němž jsou vymezeny penzijní činnosti. Další projednávanou novelou je novela zákona o DPH v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb. Tuto novelu projednává Poslanecká sněmovna jako tisk č. 514 s navrhovanou účinností zčásti od 1.1.2016 a zčásti ve vazbě na účinnost zákona o evidenci tržeb. Touto novelou je navrhováno nové znění § 101a zákona o DPH, v němž je upravena elektronická forma podání a dále rozšíření přílohy č. 2 o stravovací služby. V článku jsou vysvětleny zejména pravidla pro podávání kontrolních hlášení, včetně předepsaných údajů, které se budou v kontrolních hlášeních vysvětlovat. V závěru článku jsou stručně charakterizovány další změny, a to jak již schválené, tak projednávané.

Podle § 101c zákona o DPH bude mít povinnost podat kontrolní hlášení za stanovených podmínek plátce daně, tj. tato povinnost nebude platit pro identifikované osoby ani pro osoby povinné k dani, které dosud plátci daně nejsou. Z výkladu GFŘ vyplývá, že tato povinnost se bude vztahovat jak na plátce se sídlem v tuzemsku, tak i na plátce, kteří mají sídlo v jiném členském státě či ve třetí zemi. Kontrolní hlášení za skupinu podle § 5a zákona o DPH bude podávat zastupující člen skupiny. Kontrolní hlášení za společnost bez právní subjektivity bude podávat určený společník, který vede evidenci pro účely DPH za společnost a podává za společnost i přiznání k DPH, jak vyplývá z § 101c odst. 2 zákona o DPH. Pokud budou ostatní společníci společnosti uskutečňovat samostatně ekonomickou činnost i mimo rámec společnosti, budou mít za stanovených podmínek povinnost podávat kontrolní hlášení samostatně za svou činnost, obdobně jako mají povinnost podávat samostatně přiznání k DPH.

Kontrolní hlášení bude muset podat plátce, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Z hlediska návaznosti na přiznání k DPH to znamená, že se jedná o plátce, kterému vznikla za příslušné zdaňovací období povinnost přiznat daň na výstupu v řádku 1 nebo 2 přiznání k DPH, nebo mu vznikla povinnost přiznat uskutečnění zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH v řádku 25 přiznání k DPH.

Povinnost podat kontrolní hlášení bude mít plátce také, pokud přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění. Z hlediska návaznosti na přiznání k DPH to znamená, že se jedná o plátce, který přijal zdanitelné plnění od jiného plátce ve standardním režimu, z něhož uplatňuje nárok na odpočet daně v řádku 40 nebo 41 přiznání. Povinnost podat kontrolní hlášení bude mít také plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH a vznikla mu povinnost přiznat daň v řádku 10 nebo 11 přiznání k DPH.

Povinnost podat kontrolní hlášení bude mít plátce také, pokud mu vznikne povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH. Znamená to, že kontrolní hlášení bude muset podat i plátce, který pořídí zboží z jiného členského státu, z něhož má povinnost přiznat daň v řádku 3 nebo 4 přiznání k DPH, a plátce, který přijme službu nebo další zdanitelné plnění od osoby neusazené v tuzemsku, z nichž má povinnost přiznat daň v řádku 5 nebo 6 či 12 nebo 13 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení se bude samostatně vykazovat také pořízení nového dopravního prostředku podle § 19 odst. 4 zákona o DPH, z něhož plátce přiznává daň v řádku 9 přiznání k DPH, tj. od osoby, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě.

Povinnost podat kontrolní hlášení bude mít také plátce v návaznosti na zvláštní režim pro investiční zlato podle § 92 zákona o DPH, a to plátce, který přijal ve zvláštním režimu pro investiční zlato zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň volitelným způsobem podle § 92 odst. 5 zákona o DPH. Dále také plátce, který uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo plátce, který investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7 zákona o DPH.

Z § 101c zákona o DPH a metodiky GFŘ vyplývá, že povinnost podávat kontrolní hlášení nebude mít osoba povinná k dani, která dosud není plátcem daně, ani identifikované osoby, přestože tyto osoby mají podle § 101 za stanovených podmínek povinnost podávat přiznání k DPH. Kontrolní hlášení nebude podávat za sledované období plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto sledované období žádné plnění (v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu). Kontrolní hlášení nebude podávat ani plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH. Plátce však může být správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení, protože se správce daně domnívá, že jej plátce ve stanovené lhůtě nepodal. Pokud plátci skutečně vznikla podle § 101c zákona o DPH povinnost podat kontrolní hlášení, je povinen jej podat do 5 dnů od oznámení výzvy. Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH za dotčené období nevznikla, podá, jako reakci na výzvu správce daně, tzv. „nulové kontrolní hlášení“ s vyplněním pouze údajů v záhlaví kontrolního hlášení a identifikaci plátce, které podá v rámci aplikace EPO.

Podle § 101d odst. 1 zákona o DPH je plátce v kontrolním hlášení povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně. Úprava v zákoně je tedy záměrně obecná a předepsané údaje, které se budou vykazovat v kontrolním hlášení, vyplývají ze vzoru tiskopisu kontrolního hlášení, který byl zveřejněn na webových stránkách finanční správy v červenci 2015 (viz http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/Formular-kontrolniho-hlaseni.pdf).

V horní části tiskopisu plátce uvede standardní identifikační údaje obdobné údajům, které uvádí na titulní straně přiznání k DPH. V oddíle A hlášení se budou vykazovat údaje o plněních, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. V oddíle B hlášení se budou vykazovat údaje o přijatých zdanitelných plněních s místem plnění v tuzemsku. V oddíle C jsou vymezeny kontrolní řádky v návaznosti na přiznání k DPH.

V části A1 hlášení uvede plátce údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění uskutečněné v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH. Souhrn těchto plnění za zdaňovací období musí přitom odpovídat řádku 25 přiznání k DPH. Plátce jako poskytovatel plnění v režimu přenesení daňové povinnosti bude uvádět tyto údaje:

Oproti dosavadní zvláštní evidenci podle § 92a odst. 3 zákona o DPH tedy již nebude plátce vykazovat rozsah plnění a měrnou jednotku.

V části A2 hlášení uvede plátce údaje o přijatých zdanitelných plnění, u kterých je povinen přiznat daň jako jejich příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH, tj. prakticky údaje o pořízení zboží z jiného členského státu, včetně pořízení nového dopravního prostředku, z něhož přiznal daň v řádcích 3, 4 a 9 přiznání k DPH a dále údaje o přijatých službách a dalších zdanitelných plněních od osob neusazených v tuzemsku, z nichž přiznal daň v řádcích 5, 6, 12 a 13 přiznání k DPH. Plátce jako příjemce těchto plnění bude uvádět tyto údaje:

V části A3 hlášení uvede plátce údaje o uskutečněných plněních ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Tyto údaje vyplní plátce, který ve zvláštním režimu pro investiční zlato (§ 92 zákona o DPH) uskutečnil pro jiného plátce (nebo neplátce) dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPH. Jedná se o tyto údaje:

V části A4 hlášení uvede plátce údaje o uskutečněných zdanitelných plněních s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Prakticky to znamená, že v této části bude plátce vykazovat údaje z jednotlivých daňových dokladů na dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku, a to pro plátce či osobu povinnou k dani, kterou dosud plátcem není, a pro právnické osoby nepovinné k dani. Údaje o zdanitelných plněních pro fyzické osoby nepovinné k dani se v této části vykazovat nebudou. Jedná se o tyto údaje:

V části A5 hlášení uvede plátce údaje o ostatních uskutečněných zdanitelných plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad. Údaje se budou uvádět do jednoho řádku hlášení kumulativně za celé sledované období. Prakticky to znamená, že v této části hlášení se budou uvádět např. zdanitelná plnění, na která plátce vystavil zjednodušené daňové doklady, zdanitelná plnění uskutečněná pro osoby povinné k dani a právnické osoby nepovinné k dani s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně a také zdanitelná plnění pro fyzické osobě nepovinné k dani, i když bude překročen limit 10 000 Kč včetně daně. Vykazovány budou tyto údaje:

V části B1 hlášení uvede plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH, u kterých je povinen přiznat daň jako jejich příjemce. Plátce v této části uvede údaje za každé jednotlivé zdanitelné plnění přijaté v režimu přenesení daňové povinnosti, jejichž souhrn uvádí na řádky 10 a 11 přiznání k DPH.

Plátce uvede tyto údaje:

Oproti dosavadní zvláštní evidenci podle § 92a odst. 4 zákona o DPH tedy již nebude plátce vykazovat rozsah plnění a měrnou jednotku.

V části B2 hlášení uvede plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Prakticky to znamená, že v této části hlášení bude plátce vykazovat údaje z jednotlivých přijatých daňových dokladů na dodání zboží a poskytnutí služby od plátců daně, ze kterých si v daném zdaňovacím období uplatňuje nárok na odpočet v řádku 40 nebo 41 přiznání k DPH. Jedná se o tyto údaje:

V části B3 hlášení uvede plátce údaje o přijatých zdanitelných plněních, u kterých jako jejich příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. Údaje se budou uvádět do jednoho řádku hlášení v členění podle jednotlivých sazeb daně kumulativně za celé sledované období. Prakticky to znamená, že v této části hlášení se budou uvádět zejména odpočty daně ze zjednodušených daňové doklady a dalších daňových dokladů s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. Vykazovány budou pouze tyto údaje:

Tato část kontrolního hlášení bude sloužit pro orientační kontrolu souhrnu dat pro příslušné části přiznání k DPH. V této části kontrolního hlášení se budou automatizovaně načítat hodnoty z vložených dat jednotlivých částí kontrolního hlášení a budou se automaticky porovnávat s odpovídajícími údaji vykázanými v přiznání k DPH.

Podle § 101e odst. 1 zákona o DPH plátce, který je právnickou osobou, bude podávat kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Prakticky to znamená, že jak plátci, tak právnické osoby s měsíčním, tak i čtvrtletním zdaňovacím obdobím budou podávat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc. Oproti tomu podle § 101e odst. 2 zákona o DPH plátce, který je fyzickou osobou, bude podávat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím měsíčně a plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím čtvrtletně. Podle § 101d odst. 3 přitom nebude možno lhůty podle předchozích odstavců 1 a 2 prodloužit. Podle informace GFŘ budou plátci podávat kontrolní hlášení poprvé za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016.

V souladu s pravidly, která vyplývají z daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), bude moci podle § 101f odst. 1 zákona o DPH plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení se nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistil, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. K předložení opravného kontrolního hlášení může plátce vyzvat také správce daně, pokud po posouzení a prověření údajů uvedených v kontrolním hlášení, bude mít pochybnosti a jejich úplnosti či správnosti.

Sankce za porušení povinnosti souvisejících s kontrolními hlášeními budou poměrně tvrdé. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu podle § 101h zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši:

Správce daně má zákonnou povinnost, a to nad rámec výše uvedených sankcí uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, kdo na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Správce daně má dále zákonnou povinnost uložit pokutu až do 500 000 Kč tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.

Novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 360/2014 Sb. byly schváleny i další změny, které nabydou účinnosti od 1.1.2016, a to nové znění § 56 zákona o DPH, kterým se zejména změní podmínky pro osvobození od daně při dodání pozemku. V § 56 odst. 2 zákona o DPH bude nově definován stavební pozemek, na jehož dodání se nebude osvobození od daně od 1.1.2016 vztahovat. Podle této úpravy se stavebním pozemkem rozumí pozemek, na kterém má být zhotovena stavba pevně spojená se zemí a který je nebo byl předmětem stavebních prací, nebo správních úkonů za účelem zhotovení této stavby, nebo v jehož okolí jsou prováděny nebo byly provedeny stavební práce za účelem zhotovení této stavby. Stavebním pozemkem bude nadále pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby podle stavebního zákona zhotovena stavba pevně spojená se zemí.

S účinností od 1.1.2016 začnou platit novelizované podmínky pro volitelný způsob zdanění při dodání nemovité věci, která splňuje obecně podmínky pro osvobození od daně. Od tohoto data bude podle § 56 odst. 5 zákona o DPH možnost zdanění rozšířena i na dodání pozemku a dále doplněno, že bude-li kupující plátcem, bude muset s uplatněním daně souhlasit. V návaznosti na to se s odloženou účinností se od 1.1.2016 zavádí trvalé použití režimu přenesení daňové povinnosti podle nového znění § 92d zákona o DPH pro dodání nemovité věci plátci, pokud se při tomto dodání plátce rozhodne uplatnit daň podle novelizovaného znění § 56 odst. 5 zákona o DPH. Bude-li plátci vznikat povinnost uplatnit při dodání nemovité věci daň podle zákona o DPH, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní.

V návaznosti na návrh zákona o ukončení důchodového spoření s účinností od 1.1.2016 je součástí návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření, také novela zákona o DPH. Touto novelou se s účinností od 1.1.2016 navrhuje zrušit dosavadní písmeno a) v § 54a zákona o DPH, z něhož vyplývá do konce roku 2015 osvobození od daně pro poskytování důchodového spoření. Z písmene d) se návazně navrhuje vypustit zprostředkování důchodového spoření. Tato úprava je logicky navrhována v návaznosti na zrušení důchodového spoření jako II. pilíře důchodové reformy, kterou navrhla předchozí vláda.

S účinností od 1.1.2016 je navrhováno v zákonu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb, nové znění § 101a zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení budou povinni všichni plátci podávat elektronicky daňové přiznání i dodatečné daňové přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení, přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů se budou také nadále podávat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Uvedená podání bude možno učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky či dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. Nebudou-li mít uvedená podání formát nebo strukturu zveřejněnou správcem daně, budou neúčinná.