Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů fyzických osob

1. Poplatník nepodnikatel si v roce 2014 koupil akcie za 300 000 Kč. Tyto cenné papíry od něj v září 2015 vykoupil hlavní akcionář za 400 000 Kč. Jedná se o nucený přechod účastnických cenných papírů na základě § 375 a násl. zákona o obchodních korporacích. Jde na straně poplatníka o zdanitelný příjem?

ODPOVĚĎ

Zákon o obchodních korporacích v § 375 a násl. stanoví, že akcionář je oprávněn požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu a předložilo jí k rozhodnutí návrh na přechod všech ostatních účastnických cenných papírů na tohoto akcionáře, jestliže vlastní ve společnosti akcie:

Vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Výplatu protiplnění provádí pověřená osoba.

Výplatou protiplnění hlavním akcionářem minoritním akcionářům v souladu s § 375 a násl. zákona o obchodních korporacích, realizují minoritní akcionáři příjem, na který se vztahuje osvobození podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona (zákon v § 4 odst. 1 písm. w) stanoví mimo jiné, že obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů). Došlo-li by k přechodu akcií po 3 letech, byl by příjem minoritního akcionáře od daně osvobozen.

Vzhledem ke skutečnosti, že k přechodu došlo již v 5. měsíci od nabytí, jde o zdanitelný příjem. Jako daňový výdaj lze uplatnit částku 300 000 Kč, za kterou poplatník cenné papíry pořídil.

2. Poplatník koupil v roce 2011 bytový dům (i s nájemníky) za účelem pronájmu, příjmy zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Koncem roku 2014 začal dům kompletně rekonstruovat, zateplil ho, vyměnil okna, udělal nové koupelny. Na toto technické zhodnocení domu (ne na jeho pořízení) použil úvěr. Jsou úroky z tohoto úvěru nákladem v § 9, nebo vstupují do pořizovací ceny technického zhodnocení?

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů se v daném případě postupuje podle účetních předpisů, na které zákon o daních z příjmů odkazuje. Ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů stanoví, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení jsou náklady na úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne.

Z výše uvedeného ustanovení vyhlášky č. 500/1992 Sb. je zřejmé, že záleží zcela na rozhodnutí poplatníka, zda úroky z úvěru zahrne do vstupní ceny technického zhodnocení domu nebo je uplatní jako provozní daňový výdaj.

3. Podnikatel má provozovnu ve svém domě, který není vložen do obchodního majetku pro podnikání. Lze uplatnit do daňových výdajů výdaje za vymalování provozovny, popř. opravu WC atd.?

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2, tj. fyzická osoba, nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4.

Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že výdaje spojené s vymalováním provozovny, opravou WC, popřípadě výdaje na jiné opravy provozovny umístěné v budově nevložené v obchodním majetku poplatníka, nejsou výdaji daňovými.

4. Zaměstnankyně dostala v roce 2013 darem od svého manžela polovinu penzionu, který nebyl ve společném jmění manželů. Penzion se společníkem pronajímá třetí osobě, která ho provozuje. Nyní chce tuto svojí polovinu prodat. Může si jako náklad na pořízení nemovitosti uplatnit původní kupní cenu, kterou její manžel uhradil při koupi? Případně jaké náklady by si proti kupní ceně mohla uplatnit? Kdyby se rozhodla prodat penzion až po 5 letech, musela by také příjem z prodeje zdanit?

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů se v případě uplatnění výdajů k příjmům z prodeje věci nabyté darem postupuje podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že u příjmů z prodeje věci je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. To znamená, že jako daňový výdaj může poplatnice uplatnit hodnotu nemovité věci oceněnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, ke dni kdy ji nabyla. Dále je daňovým výdajem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí.

V případě, že by majitelka splnila podmínku danou § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. prodala penzion po 5 letech od nabytí, byl by příjem z jeho prodeje od daně z příjmů osvobozen.

5. Podnikatel má družku, která vlastní rodinný dům. V tomto domě má podnikatel trvalé bydliště i místo podnikání. Nyní bude provádět přístavbu k tomuto domu, která bude jeho provozovnou. Jak může uplatnit v daňové evidenci výdaje spojené se stavebními úpravami a vybavením, když dům není jeho? Může uzavřít nájemní smlouvu s družkou, když má v tomto domě trvalé bydliště?

ODPOVĚĎ

Nájemní smlouvu s družkou uzavřít podnikatel může. Postup při uzavírání nájmu stanoví počínaje rokem 2014 ustanovení § 2201–2331 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten stanoví mimo jiné, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

Pokud podnikatel provede na najatém domě přístavbu, bude se z hlediska daně z příjmů jednat o technické zhodnocení najaté věci. Výdaje spojené s dokončeným technickým zhodnocením bude moci podnikatel – nájemce, uplatnit do daňových výdajů formou odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů, a to za podmínky, že bude mít písemný souhlas s odpisováním od vlastníka domu, tj. družky, v souladu s § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

Výdaje spojené s vybavením provozovny uplatní podnikatel vedoucí daňovou evidenci do výdajů daňových při zaplacení, nebo pokud cena příslušných věcí převýší zákonem stanovený limit 40 000 Kč, prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

6. Poplatník fyzická osob podniká, má příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů a současně je spolu s manželkou společníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným. Může vykonávat práce a vystavit fakturu za služby jako OSVČ s příjmy podle § 7 zákona své společnosti s ručením omezeným, u které se bude jednat o náklad? Pokud ano, za jakých podmínek?

ODPOVĚĎ

Zákon o daních z příjmů ani jiný zákon nestanoví, že by fyzická osoba jako OSVČ s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, která je současně společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, nemohla vykonávat práce pro tuto společnost a vystavit jí fakturu za předmětné služby a že by společnost s ručením omezeným nemohla příslušnou částku uplatnit do výdajů daňových.

Problém je pouze v tom, zda se v daném případě nejedná na straně fyzické osoby o příjem ze závislé činnosti. Podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti jsou mimo jiné i příjmy za práci společníků a odměny jednatelů společností s ručením omezeným.

Jde-li na straně poplatníka fyzické osoby o příjem za práci, která je předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným nebo o příjem za činnost, kterou musí vykonávat jednatel, jde o příjem podle § 6 zákona.

Na straně poplatníka se bude jednat o příjem podle § 7 zákona, jde-li o příjem za práci, která není předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným. V daném případě je třeba pamatovat na § 23 dost. 7 zákona o daních z příjmů, tj. na cenu obvyklou.

7. Vlastník zemědělské půdy, přes kterou bude postaveno nové elektrické vedení, souhlasil se zapsáním věcného břemene v katastru nemovitostí, a to za peněžitou odměnu podle smlouvy o zřízení služebnosti. Bude peněžitá odměna od daně z příjmů osvobozena?

ODPOVĚĎ

Podle § 4 odst. 1 písm. zc) zákona o daních z příjmů je od daně osvobozen mimo jiné příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, počínaje rokem 2014 věcná břemena dělí na služebnosti a reálná břemena (§ 1257 a násl.). Podstata služebnosti je v tom, že vlastník určité věci má povinnost ve prospěch jiného něco strpět (např. stavbu elektrického vedení a s tím spojené omezení užívání předmětného pozemku) nebo něčeho se zdržet (např. oplotit vlastní pozemek). Oproti tomu reálné břemeno zavazuje vlastníka obtížené věci k nějakému konání.

V daném případě nedošlo ke zřízení služebnosti ze zákona ani rozhodnutím státního orgánu, ale smlouvou, z toho důvodu je příslušný příjem zdanitelným příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

8. Prarodiče darovali v roce 2015 svému vnukovi, který studuje vysokou školu, dům, který vlastnili více než dvacet let. Jaké daně a přiznání se vnuka týkají?

ODPOVĚĎ

Počínaje rokem 2014 je příjem z darování předmětem daně z příjmů, jedná se o příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů. Uvedený příjem je na straně vnuka od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Citovaný § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 stanoví, že od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Osvobozený příjem se do daňového přiznání neuvádí, vnuk tedy z titulu uvedeného bezúplatného příjmu daňové přiznání podávat nebude. Vnuk však musí pamatovat na oznamovací povinnost, tj. na ustanovení § 38v zákona o daních z příjmů, který nabyl účinnosti počínaje rokem 2015.

Ustanovení § 38v zákona o daních z příjmů stanoví, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel, tj. v daném případě do konce března 2016. V oznámení podle § 38v odst. 2 zákona o daních z příjmů vnuk uvede:

Pokud by vnuk oznamovací povinnost do konce března 2016 nesplnil, zákon pro daný případ stanovuje pokutu. Pro úplnost je třeba doplnit, že pro oznámení osvobozeného příjmu byl vydán nepovinný tiskopis.

9. Syn obdržel od otce darem činžovní dům. Byty a nebytové prostory pronajímá, příjmy z nájmu zdaňuje jako příjem podle § 9, výdaje uplatňuje podle skutečnosti. Darování domu je od daně z příjmů osvobozeno (jde o příbuzné v řadě přímé – otec a syn). Z tohoto důvodu se podle § 27 písm. j) zákona o daních z příjmů jedná o hmotný majetek vyloučený z odpisování. V letošním roce poplatník dokončil na domě stavební úpravy (technické zhodnocení) domu. Může syn toto technické zhodnocení odpisovat, a jakým způsobem?

ODPOVĚĎ

Technické zhodnocení hmotného majetku vyloučeného z odpisování odpisovat lze. V tomto případě technické zhodnocení představuje tzv. jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů. Technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, do které patří dům z odpisování vyloučený (v daném případě patrně 5. odpisová skupina) a zahájí se odpisy sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování.

10. V loňském roce zemřel manžel. V letošním roce ovdovělá manželka dostala finanční dar od tchýně, tj. od matky zemřelého manžela. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

ODPOVĚĎ

Na straně ovdovělé manželky bude příjem z daru od daně osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona, jde o dar od matky manžela. Podle § 774 občanského zákoníku zánikem manželství švagrovství nezaniká v případě, že manželství zaniklo smrtí jednoho z manželů.

11. V letošním roce zemřel otec s tím, že jeho vlastní syn po otci zdědil 1/3 bytové jednotky. Další 2/3 této bytové jednotky vlastní otcova manželka, tj. nevlastní matka syna. Syn se rozhodl nevlastní matce 1/3 své bytové jednotky darovat. Bude se na straně nevlastní matky jednat o příjem, který podléhá dani z příjmů a dani z nabytí nemovitých věcí, když otec zemřel?

ODPOVĚĎ

Příjem z darování nemovité věci nevlastní matce je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona, jde o dar od dítěte manžela. Pro splnění podmínky příbuzenského vztahu mezi dárcem a nevlastní matkou není rozhodující, že otec dárce již zemřel. V dané věci je naplněna podmínka, že se jedná o bezúplatný příjem od dítěte manžela (nevlastního syna).

Bezúplatný převod spoluvlastnického podílu na nemovité věci nepodléhá daňovému režimu stanovenému zákonným opatřením č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, podle kterého se postupuje pouze v případech úplatných nabytí nemovitých věcí (spoluvlastnického podílu na nemovité věci), tj. v případech, kdy je převodci poskytováno protiplnění, které by mělo majetkovou hodnotu.

12. Otec před 20 lety svolil k tomu, aby si nový manžel jeho bývalé ženy osvojil jeho syna. V rodném listu syna je uvedena jako otec osoba, která není biologickým otcem. Nyní se pokrevní otec rozhodl darovat svému biologickému synovi nemovitou věc. Bude tento dar na straně syna osvobozen od daně z příjmu?

ODPOVĚĎ

Ustanovení § 771 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením. Občanský zákoník dále v § 833 stanoví, že osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající.

Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že na straně osvojeného syna nebude bezúplatný příjem z titulu darované nemovité věci od jeho biologického otce od daně z příjmů osvobozen. V souladu s § 10 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů se bude jednat o zdanitelný bezúplatný nepeněžní příjem.

13. Rodiče darovali synovi a jeho manželce dům s pozemkem s tím, že v darovací smlouvě je současně dohodnuto, že na nemovité věci, která je předmětem daru, je vázáno předkupní právo pro rodiče jako dárce. Znamená to, že jakmile by se nový vlastník nemovité věci, tj. syn s manželkou, rozhodl nemovitou věc prodat, musel by ji nejprve nabídnout ke koupi oprávněné osobě z předkupního práva, tj. rodičům. Toto právo může být v budoucnu oprávněným konzumováno, ale také nemusí. Plyne dárci zřízením předkupního práva v jeho prospěch příjem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob?

ODPOVĚĎ

Zřízením předkupního práva ve prospěch dárce v darovací smlouvě neplyne dárci příjem, který by podléhal dani z příjmů fyzických osob. Na straně syna s manželkou je dar, tj. bezúplatný příjem, od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.

14. Druh žije s družkou již 15. rokem ve společné domácnosti, společně vychovávají dceru. Druh se rozhodl darovat družce domek s pozemkem, který má ve svém vlastnictví. Bude na straně družky tento dar osvobozen od daně z příjmů?

ODPOVĚĎ

Podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen dar od osoby, se kterou obdarovaný žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním daru ve společné hospodařící domácnosti a z toho důvod pečoval o tuto domácnost nebo byl na dárce odkázán výživou. Pokud v daném případě družka prokáže, že s druhem žila nejméně po dobu jednoho roku před získáním daru ve společné hospodařící domácnosti a o tuto domácnost pečovala nebo byla na druha odkázána výživou, bude dar na straně družky od daně osvobozen.

Počínaje rokem 2014 občanský zákoník již neobsahuje definici pojmu domácnost. Z hlediska daně z příjmů je třeba odlišit případy, kde se domácností myslí pospolitost spolu žijících osob a kde se pojem „domácnost“ používá ve smyslu zařízeného obydlí. Z uvedeného důvodu byl do zákona zaveden pojem společně hospodařící domácnost“, který je definován v § 21e odst. 4 zákona. Podle tohoto ustanovení se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Společně hospodařící domácnost představuje skutečné soužití dvou nebo více osob ve spotřebním společenství, přičemž jednotliví členové přispívají podle svých schopností a možností k úhradě a obstarávání společných potřeb. Soužití musí být trvalé (nestačí proto ke spolužití např. občasné návštěvy, občasné přespání, výpomoc v domácnosti). Společné uhrazování nákladů na potřeby domácnosti pak znamená trvalé spotřební společenství, tj. stav, kdy určité osoby společně, tj. bez rozlišování, hospodaří se svými příjmy. Existence společného bydlení, ačkoli se předpokládá, není nezbytným pojmovým znakem společně hospodařící domácnosti.

V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky v souladu se stanoviskem Generálního finančního ředitelství v pokynu D–22, mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.

15. V letošním roce rodiče uzavřeli se synem smlouvu, na základě které rodiče darovali synovi rodinný dům včetně pozemku, a současně byla ve prospěch rodičů zřízena služebnost spočívající v bezúplatném trvalém bydlení rodičů do konce jejich života. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

ODPOVĚĎ

Příjmy získané na základě smlouvy o bezúplatném převodu nemovité věci s tím, že je současně zřízena služebnost, jsou v souladu s výkladovým stanoviskem č. 23 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4.2014, bezúplatným příjmem. Ve stanovisku se uvádí mimo jiné, že při převodu vlastnického práva k věci se současným zřízením služebnosti k této věci jde o jediné právní jednání, které je, za předpokladu, že strany neujednaly úplatu za převod tohoto vlastnického práva, bezúplatné.

Uvedený bezúplatný příjem, který je na straně syna příjmem podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona, bude od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů (jde o rodiče a syna).

16. Dva vlastníci pozemků nabytých koupí v loňském roce si tyto pozemky navzájem darovali. Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?

ODPOVĚĎ

V daném případě se z hlediska daně z příjmů jedná o směnu pozemků v souladu s § 21c odst. 2 zákona. Příjmem každého z poplatníků bude cena pozemku směnou získaného, daňovým výdajem bude doložená pořizovací cena pozemku vlastního. Cena pozemku směnou získaného se jako nepeněžní příjem ocení podle oceňovacího předpisu ke dni darování, tj. podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

To platí za podmínky, že se nejedná o příjem od daně osvobozený v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tedy že k vzájemnému darování, resp. ke směně pozemků, dochází do 5 let od jejich koupě.

17. V roce 2015 rodiče darovali svému synovi dům, jehož odhadní cena činila 3 mil. Kč. Na této nemovité věci bylo již v roce 2012 zřízeno věcné břemeno doživotního užívání bytu pro prarodiče (počínaje rokem 2014 služebnost). V darovací smlouvě byla synovi uložena povinnost vyplatit jeho dvěma sestrám po 500 000 Kč. Jaké daňové dopady bude mít realizace této transakce na dotčené osoby?

ODPOVĚĎ

V případě darování nemovité věci, na které vázne služebnost spočívající v doživotním užívání nemovité věci (do konce r. 2013 věcné břemeno), se současným převzetím povinnosti výplaty finanční částky, převádí dárce jako převodce na nabyvatele – syna, vlastnické právo k této věci v neúplné podobě a obdarovaný nabývá nemovitou věc zatíženou ve prospěch oprávněných (prarodičů a sester).

U obdarovaného syna se jedná o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.

U obou sester je nabytí majetkového práva (na výplatu 500 000 Kč každé z nich) od původního vlastníka nemovité věci, tj. rodičů, vůči nabyvateli nemovité věci (tj. bratrovi) bezúplatným příjmem, na který se rovněž vztahuje osvobození od daně z příjmů fyzických osob podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona. Jde o dar od rodičů.

18. Zemřel společník společnosti s ručením omezeným, který měl za života nárok na vypořádací podíl s tím, že mu nebyl vyplacen. Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů při výplatě dědici?

ODPOVĚĎ

Počínaje rokem 2014 jsou předmětem daně z příjmů i zděděné podíly v obchodní korporaci. Zemřel-li společník obchodní společnosti, který měl za života nárok na vypořádací podíl s tím, že mu nebyl vyplacen, zdědí tento vypořádací podíl dědic.

Na straně dědice bude příjem z vypořádacího podílu od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona.

19. V loňském roce zemřel podnikatel, který měl v obchodním majetku zásoby zboží v ceně 200 000 Kč. Zásoby do doby ukončení řízení o pozůstalosti nebyly prodány. Tyto zásoby zdědil syn, který je následně prodal. O jaký příjem z prodeje zděděných zásob se jedná?

ODPOVĚĎ

Příjem z titulu dědictví je počínaje rokem 2014 předmětem daně z příjmů s tím, že příjem ze zděděných zásob je na straně syna od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona o daních z příjmů.

Pokud syn – dědic nevložil zděděné zásoby do svého obchodního majetku, bude na straně syna příjem z jejich prodeje od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

20. Podnikající fyzická osoba vede daňovou evidenci. Dne 13.8.2015 dodala zboží na Slovensko. Dne 17.8.2015 vystavila fakturu v Kč a to jak u jednotlivých položek, tak v celkové výši faktury 34 700 Kč. Zákazník však požadoval vyčíslit fakturu v EUR. Na fakturu jsme tedy přidali řádek s částkou (1 311 EUR) vypočtenou kurzem EUR/Kč naší banky z tohoto dne.

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle § 38 zákona o daních z příjmů, který stanoví mimo jiné, že pro daňové účely se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou uplatňované v účetnictví poplatníků. Pokud poplatník nevede účetnictví, použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví.

Použije-li podnikatel vedoucí daňovou evidenci pro přepočet denní kurs ČNB, bude se jednat o kurs ke dni 17.8.2015, kdy vystavil fakturu. V daňové evidenci bude evidovat pohledávku ze dne 17.8.2015 v částce 34 700 Kč a její přepočet na EUR platným kursem ČNB k tomuto dni.

Odpověď z hlediska DPH

Ing. Václav Benda

Podle § 4 odst. 5 zákona o DPH se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije kurz platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění. Podle § 22 odst. 3 zákona o DPH je tímto dnem uskutečnění plnění při dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně, patnáctý den měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží dodáno, nebo den vystavení daňového dokladu, je-li vystaven před výše uvedeným patnáctým dnem. V uvedeném případě se tedy použije kurz platný k datu vystavení daňového dokladu, tj. k 17.8.2015. Tímto platným kurzem se podle § 4 odst. 5 zákona o DPH rozumí kurz devizového trhu vyhlášený ČNB, tj. aktuální denní kurz či pevný kurz podle účetních předpisů platný k tomuto dni, případně může být použit poslední směnný kurz Evropské centrální banky.

21. Občan (nepodnikatel) ve směnárně koupí vyšší částku např. USD a EUR. V témže nebo dalším roce měny opět prodá. Například z prodeje USD činí jeho zisk 50 000 Kč, na měně EUR ztratil. Podléhá příjem za prodej USD, resp. zisk 50 000 Kč dani z příjmů fyzických osob? Nebo se na příjem vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. c) bod. 3 (osvobozený je příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku)?

Pokud by bylo nutno příjem podrobit dani (jako ostatní příjem podle § 10?), jak by se stanovil základ daně, a bylo by možné kompenzovat zisk z prodeje USD za ztrátu z prodeje EUR?

ODPOVĚĎ

Zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. c) stanoví, že od daně z příjmů je osvobozen příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje cenného papíru, motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku, movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku. I peníze v hotovosti jsou hmotnou movitou věcí s tím, že příjem z jejich prodeje (směny) je na straně nepodnikatele od daně z příjmů osvobozen. V daném případě jde o příjem nahodilý, příležitostný.

Pokud by poplatník provozoval činnost soustavně za účelem dosažení zisku, mohly by být jeho příjmy posouzeny jako příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Termín jiné podnikání navazuje na § 420 občanského zákoníku, který stanoví, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Uvedeným podnikatelským oprávněním není pouze živnostenský list, ale obecné oprávnění provozovat danou činnost. Směnárenská činnost se řídí zákonem č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, který v § 2 stanoví, že směnárenským obchodem je obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu. Směnárenskou činností je soustavná činnost provozovaná vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, která spočívá v provádění směnárenských obchodů.

22. OSVČ trénuje koně pro německého klienta. Jsou majetkem německého klienta. OSVČ v tuzemsku platí za ustájení koní a toto spolu s trénováním mu za koně fakturuje. Dále má v tréninku koně, kdy na něho OSVČ platí ustájení, trénuje ho, ale německému klientovi nic nefakturuje. V tomto případě má s německým klientem smlouvu, že tyto náklady OSVČ hradí sama, a v případě prodeje koně by měla provizi 20% z prodejní ceny. Když se kůň neprodá, tak nedostane nic. Výhradní právo prodeje má německý .

Kůň se neprodal, a byl odvezen zpět do Německa (na náklady OSVČ).

Může si OSVČ dát do výdajů náklady za ustájení a za odvoz koně?

Ve smlouvě není uveden datum, dokdy by měl být kůň prodán.

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů je v případě uplatnění daňových výdajů nutno postupovat podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tj. posoudit, zda se jedná o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Toto ustanovení se uplatní i v případě, že poplatník z daného obchodu nedosáhne zisk, ale vykáže ztrátu, kterou řádně doloží.

V případě, že by OSVČ výdaje na za ustájení a za odvoz koně uplatnil do výdajů daňových, je třeba doložit, za jakých podmínek mohl OSVČ koně prodat, když výhradní právo prodeje má německý , jak je v dotaze uvedeno, a proč v daném případě k prodeji nedošlo, tj. z jakých důvodů k prodeji koně nedošlo a OSVČ přesto nese veškeré výdaje na za ustájení a za odvoz koně. Ve smlouvě by měly být přesně sjednány podmínky prodeje koně s případnou sankcí, pokud k prodeji nedojde, a to jak v případě, kdy majitel koně částečně zaplatí za jeho ustájení nebo nezaplatí.

23. Fyzická osoba, vede účetnictví, má v úmyslu koupit objekt na podnikání. Tento objekt by měl obsahovat několik pozemků a budov.

1/ Při nákupu

Kupní cena na faktuře za celý objekt třeba 10 000 000 Kč. Dle znaleckého posudku určíme % poměr jednotlivých budov a pozemků k celkové ceně znaleckého posudku.

Tímto % pak podělíme a oceníme do účetnictví jednotlivý majetek z celkové kupní ceny?

2/ DPH

Předpokládáme, že faktura na nákup tohoto objektu bude od DPH osvobozena (starší objekt jak 5 let).

3/ Účetnictví Určenou cenu (dle bodu 1) stavby budeme odepisovat. Určenou cenu (dle bodu 1) pozemku odepisovat nebudeme a jen zařadíme do hmotného majetku.

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů je postup správný. Budovy určené pro podnikání může vlastník z takto stanovené vstupní ceny odpisovat podle § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, tj. rovnoměrně nebo zrychleně. Pokud jde o pořizovací cenu pozemku, zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 stanoví, že pořizovací cena pozemku, s výjimkou stavby, která je jeho součástí, u poplatníka fyzické osoby, je daňovým výdajem do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku, tj. jednotlivého pozemku. Ztráta z prodeje pozemku je na straně podnikatele fyzické osoby, ztrátou nedaňovou.

Odpověď z hlediska DPH

Ing. Václav Benda

Jedná-li se o stavby s přiléhajícími pozemky, jejichž první byla provedena před více než 5 lety, jejich prodej bude podle § 56 odst. 3 zákona o DPH osvobozen od daně.

Odpověď z hlediska účetnictví

Ing. Antonín Jeřábek

Účtování popsané v dotazu je správné s tím, že rozúčtování pořizovací ceny souboru majetku (kupní cena na faktuře a náklady s pořízením související) se provede podle § 24 odst. 3 písm. b) zákona o účetnictví.

24. Podnikatel fyzická osoba vložil do podnikání nemovitost, která byla součástí společného jmění manželů (SJM). Manželka byla spolupracující osobou. Nemovitost byla technicky zhodnocena, odpočet DPH nárokován, lhůta pro úpravu odpočtu ještě neuplynula. Podnikatel zemřel, SJM zaniklo, k datu úmrtí manželka přestala být spolupracující osobou. Pokračovat v podnikání bude dcera. Poslední technické zhodnocení nemovitosti bude dokončeno v období před skončením řízení o pozůstalosti. V rámci dědického řízení bude vypořádána pouze polovina nemovitosti. Matka zvažuje, že by druhou polovinu nemovitosti darovala dceři, celá nemovitost bude nadále využívána pro stejné podnikání.

Jak za této situace správně vyřešit daňové dopady do DPH a daně z příjmů fyzických osob v období do ukončení řízení o pozůstalosti a následně po skončení tohoto řízení?

Za jakých podmínek by bylo možné stále uplatňovat odpisy poloviny nemovitosti, která patří manželce?

Musí manželka svůj díl vložené nemovitosti do podnikání manžela v období do vypořádání dědictví pronajmout správci dědictví?

Jak by to bylo s úpravou odpočtu (TZH) pokud by manželka zůstala vlastníkem poloviny nemovitosti a tuto polovinu pronajímala?

ODPOVĚĎ

Z hlediska daně z příjmů se v případě úmrtí podnikatele postupuje podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Ten v § 239a pro přechod daňové povinnosti u fyzických osob stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňový řád zavádí fikci, podle které se při správě daní na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil až do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. To znamená, že do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti bude celá nemovitá věc i nadále odpisována a tento odpis jako daňový výdaj uplatní osoba spravující pozůstalost zemřelému podnikateli. Z uvedeného je zřejmé, že manželka svůj díl nemovité věci správci dědictví, tj. osobě spravující pozůstalost, pronajmout nemusí.

Po skončení řízení o pozůstalosti, kdy v podnikatelské činnosti otce bude pokračovat dcera, která zdědí polovinu nemovité věci po otci, bude dcera v souladu s § 30 odst. 10 písm. a) zákona o daních z příjmů pokračovat v započatém odpisování nemovité věci, jako právní nástupce otce, a to z poloviny vstupní (zůstatkové) ceny.

Pokud matka dceři polovinu nemovité věci po skončení řízení o pozůstalosti daruje pro podnikatelskou činnost, bude se na straně dcery jednat o dar přijatý v rámci podnikatelské činnosti, tedy o příjem dcery podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento příjem se ocení podle oceňovacího předpisu s tím, že o jeho hodnotu současně dcera zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu odpisované poloviny nemovité věci a do daňových výdajů ho zahrne formou odpisů.

Odpověď z hlediska DPH

Ing. Václav Benda

Podle § 106 odst. 6 zákona o DPH plátce přestává být plátcem dnem předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Prakticky to znamená, že v případě smrti plátce končí jeho registrace ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí soudu o dědictví. Tato úprava navazuje na § 6e odst. 1 zákona o DPH, podle něhož se dědic stává plátcem, z důvodu vydání majetku po zemřelém plátci a pokračování v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, dnem přechodu daňové povinnosti zůstavitele. V návaznosti na uvedené zadání by to znamenalo, že bude-li dcera jako dědic pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci, stane se plátcem dnem přechodu daňové povinnosti zůstavitele. Prakticky to znamená, že plátcovství přejde kontinuálně bez povinnosti dodanění majetku, který pořídil zemřelý plátce a u něhož byl uplatněn nárok na odpočet daně na dceru jako dědice. Podle § 6e odst. 2 zákona o DPH se přitom pokračováním v uskutečňování ekonomických činností pro účely zákona o DPH rozumí pokračování v podnikání na základě živnostenského nebo jiného oprávnění nebo pokračování v jiných ekonomických činnostech.

Pokud dědic nebude pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci a nestane se plátcem, musí postupovat podle § 79b zákona o DPH. Také v tomto případě zůstavitel přestává být plátcem dnem předcházejícím rozhodnutí soudu o dědictví. Podle § 79b zákona o DPH je dědic, který nepokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci, povinen ke dni předcházejícímu dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele, tj. ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí soudu o dědictví, snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který byl k datu přechodu daňové povinnosti zůstavitele jeho obchodním majetkem. Postupuje přitom prakticky podle předchozího § 79a zákona o DPH, ve kterém je staven postup při snížení nároku na odpočet daně u majetku, který byl ke dni zrušení registrace plátce jeho obchodním majetkem a u něhož byl plátcem uplatněn odpočet daně nebo jeho část. Tato povinnost by se vztahovala i na manželku zemřelého manžela, pokud by zdědila část nemovitosti, na které bylo provedeno technické zhodnocení, u kterého byl uplatněn odpočet daně. Při zrušení registrace by musel být manželkou snížen původně uplatněný nárok na odpočet daně u technického zhodnocení, a to obdobným způsobem jako při úpravě odpočtu. Tato povinnost by manželce vznikla i v případě, kdy by takto získanou nemovitost daroval po ukončení dědického řízení dceři. Povinnost dodanění by však nevznikla, pokud by dcera, která bude pokračovat v ekonomické činnosti po zemřelém plátci, získala nemovitost v rámci dědického řízení.