Změny v sociálním pojištění od 1.1.2016

Každý rok, vždy k 1. 1., se mění hranice příjmů v sociálním pojištění, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Průměrná mzda se vypočte podle postupu uvedeného v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPSZ“). Průměrná mzda činí 26 611 Kč v roce 2015 a 27 006 Kč v roce 2016.

Za kalendářní rok činí maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění 48násobek průměrné mzdy, proto činí:

Zaměstnavatel přestane odvádět pojistné ze započitatelných příjmů zaměstnance, pokud v kalendářním roce dosáhl úhrn jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání vykonávaných u téhož zaměstnavatele maximální výše. Vyměřovací základy se zjišťují pouze u zaměstnání, která založila zaměstnanci účast na nemocenském pojištění a tím i povinnost platit z dosažených příjmů pojistné na sociální pojištění.

Zaměstnanec, který v kalendářním roce pracoval u více zaměstnavatelů a úhrn vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů je vyšší než maximální vyměřovací základ, může požádat OSSZ v místě bydliště o vrácení přeplatku na pojistném. Přeplatkem pojistného je částka pojistného, která byla zaměstnanci sražena z rozdílu mezi úhrnem vyměřovacích základů a maximálním vyměřovacím základem. Přeplatek činí 6,5% a u účastníků důchodového spoření 3,5% z tohoto rozdílu.

Zaměstnavatel je povinen na žádost zaměstnance potvrdit úhrn vyměřovacích základů a na potvrzení uvést u zaměstnance, který je účastníkem důchodového spoření, že je tímto účastníkem.

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) si nemůže na Přehledu určit vyšší než maximální vyměřovací základ. Je-li OSVČ zároveň zaměstnancem a úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání a z pojištění OSVČ je vyšší než maximální vyměřovací základ, uvede na Přehledu úhrn vyměřovacích základů ze zaměstnání a přiloží k Přehledu potvrzení zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů. Pokud úhrn vyměřovacích základů pouze z více zaměstnání je vyšší než maximální vyměřovací základ, je podání Přehledu považováno zároveň za žádost o vrácení přeplatku na pojistném.

OSVČ, která doloží OSSZ, že v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, nemusí jako OSVČ platit zálohy od měsíce, který následuje po měsíci, v němž dosáhla maximálního vyměřovacího základu.

OSVČ, která vykonává vedlejší samostatnou činnost (OSVČ vedlejší) je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, pokud daňový základ (rozdíl mezi příjmy a výdaji) dosáhl 2,4 násobek průměrné mzdy před jejím zaokrouhlením.

Touto hranicí příjmu je částka:

Tyto částky platí u OSVČ, která byla ve všech 12 kalendářních měsících OSVČ vedlejší. Za každý kalendářní měsíc, v němž nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost, se snižuje tato částka o 5 323 Kč v roce 2015 a o 5 402 Kč v roce 2016.

Minimální měsíční vyměřovací základ (v závorce minimální výše zálohy u OSVČ, která není účastníkem důchodového spoření) činí:

Minimální vyměřovací základ (v závorce minimální výše pojistného u OSVČ, která není účastníkem důchodového spoření) činí:

U OSVČ dobrovolně přihlášené k nemocenskému pojištění zůstává nadále pro odvod pojistného na nemocenské pojištění minimálním měsíčním základem 5 000 Kč a minimálním pojistným za kalendářní měsíc 115 Kč.

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z redukovaného denního vyměřovacího základu. Nejdříve zaměstnavatel stanoví rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku nemocenského pojištění. Úhrn vyměřovacích základů v rozhodném období se dělí počtem započitatelných dnů tohoto rozhodného období. Výsledná částka je denní vyměřovací základ (DVZ), který se redukuje. Redukční hranice se odvozují z průměrné mzdy.

 
 Redukční hranice (RH)
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I
I     1.      I         RH         I         RH         I         RH         I
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I
I    2015     I       888 Kč       I      1 331 Kč      I      2 662 Kč      I
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I
I    2016     I       901 Kč       I      1 351 Kč      I      2 701 Kč      I
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I

DVZ do výše první RH se redukuje na 90% pro nemocenské a ošetřovné. Pro peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se do výše první RH neredukuje. U všech dávek se z příjmu mezi první a druhou RH započítává 60% a z příjmu mezi druhou a třetí RH se započítává 30%. Nemocenské a ošetřovné činí 60% a PPM 70% z redukovaného DVZ.

 
 Redukční hranice pro náhradu mzdy
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I
I     1.      I        RH          I         RH         I         RH         I
I-------------I-------- -----------I--------------------I--------------------I
I    2015     I     155,40 Kč      I      232,93 Kč     I      465,85 Kč     I
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I
I    2016     I     157,68 Kč      I      236,43 Kč     I      472,68 Kč     I
I-------------I--------------------I--------------------I--------------------I

Důchody se vypočítávají z výpočtového základu, tj. z redukovaného osobního vyměřovacího základu (průměrného měsíčního příjmu). Příjem do první RH se započítává plně, z příjmu mezi druhou a první RH se započítává 26%, k příjmu nad druhou RH se nepřihlíží. Druhou RH je čtyřnásobek průměrné mzdy.

I-------------I--------------------------------I-----------------------------I
I     1.      I               RH               I           RH                I
I-------------I--------------------------------I-----------------------------I
I    2015     I           11 709 Kč            I        106 444 Kč           I
I-------------I--------------------------------I-----------------------------I
I    2016     I           11 883 Kč            I        108 024 Kč           I
I-------------I--------------------------------I-----------------------------I

Základní výměra důchodu se zvyšuje z 2 400 Kč v roce 2015 na 2 440 Kč v roce 2016.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Důvodem předložení tohoto zákona je umožnit orgánům sociálního zabezpečení předávat potřebné údaje řídicím orgánům a koordinačnímu orgánu určeným pro operační programy financované z evropských strukturálních a investičních fondů. Poslaneckým návrhem byl návrh tohoto zákona doplněn i o úpravu místní příslušnosti okresních správ sociálního zabezpečení. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila (tisk 406) a předložila Senátu. Tento zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.

Podle dosavadní úpravy v ustanovení § 83 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se místní příslušnost k provádění nemocenského pojištění zaměstnanců řídí sídlem zaměstnavatele nebo sídlem jeho účtárny. Zaměstnavatel je povinen plnit povinnosti v nemocenském pojištění u OSSZ v místě svého sídla nebo sídla účtárny. Podle navrhované úpravy může být místní příslušnost zaměstnavatele přenesena na jinou OSSZ na základě rozhodnutí ČSSZ. ČSSZ bude povinna přenesení místní příslušnosti projednat se zaměstnavatelem. Návrh na změnu místní příslušnosti podává OSSZ nebo o ni může požádat zaměstnavatel.

Důvodem tohoto opatření je zajistit bezporuchové provádění nemocenského pojištění. Předpokládá se, že tento institut bude využíván zcela výjimečně, a to zejména v případě, kdy zaměstnavatel s velkým počtem zaměstnanců mění sídlo účtárny anebo soustřeďuje mzdovou agendu z více mzdových účtáren do jedné. OSSZ, která je příslušná k provádění nemocenského pojištění zaměstnanců podle sídla takové účtárny, není schopna rychle zareagovat na značné zvýšení pojištěných zaměstnanců, dochází k výplatě dávek po lhůtě jejich splatnosti. ČSSZ bude mít proto možnost určit zaměstnavateli místně příslušnou OSSZ, která kapacitně zvládne plnit povinnosti v nemocenském pojištění. Proti rozhodnutí ve věci nebude možno uplatnit opravné prostředky. Navrhuje se postupovat obdobně jako při delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní podle § 18 daňového řádu.

Změna místní příslušnosti se bude týkat nejen nemocenského pojištění, ale i důchodového pojištění a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. To znamená, že zaměstnavatelé budou postupovat při změně místní příslušnosti od stanoveného data na základě rozhodnutí ČSSZ tak, jako by došlo u zaměstnavatele k tomuto datu ke změně jeho sídla.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona o ukončení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 493/2015) a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 494/2015). V době uzávěrky tohoto čísla Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila. Účinnost zákonů je navržena na 1.1.2016.

Od ledna 2016 bude platit pro dosavadní účastníky důchodového spoření jedna sazba pro výpočet pojistného na důchodové pojištění, a to 6,5% u zaměstnanců a 29,2% u OSVČ. Naposledy za prosinec 2015 bude účastníkům důchodového spoření srážet zaměstnavatel pojistné na důchodové pojištění ve výši 3,5% z jejich vyměřovacího základu a finančnímu orgánu odvádět pojistné na důchodové spoření ve výši 5% z jejich vyměřovacího základu.

Nárok na vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění, který vznikl tím, že zaměstnavatel srážel účastníkovi důchodového spoření pojistné ve výši 6,5% namísto 3,5% z jeho vyměřovacího základu, zaniká dnem 31.12.2016. Po tomto datu nelze již pojistné vracet. Doporučuje se proto požádat o vrácení přeplatku nejpozději do konce září 2016.

Účastník důchodového spoření si může dobrovolně doplatit pojistné na důchodové pojištění ve výši 3% z vyměřovacího základu, aby se mu nesnižovala procentní výměra důchodu. Za každý rok důchodového pojištění se započítává pro stanovení procentní výměry důchodu 1,5%, ale účastníkovi důchodového spoření jen 1,2%. Po doplacení pojistného se mu bude započítávat také 1,5%. Pojistné bude účastník důchodového spoření doplácet na základě žádosti o sdělení výše doplatku, kterou podá u OSSZ v místě svého trvalého pobytu nejpozději do 30.6.2017. Pojistné musí být doplaceno do 29.12.2017. OSSZ potvrdí žadateli doplacení pojistného, a že mu nebude snížena sazba pro výpočet procentní výměry důchodu.