Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů právnických osob

1. Dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů má podnikatel – právnická osoba postupovat v případě, že vyřazuje nehmotný majetek z důvodu jeho likvidace.

ODPOVĚĎ

Obecně platí, že způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).

V tomto případě zákon o daních z příjmů nemá speciální ustanovení, které řeší daňovou uznatelnost zůstatkové ceny nehmotného majetku při jeho likvidaci. Proto je nutné vyjít z několika ustanovení zákona o daních z příjmů současně.

Ustanovení § 32a zákona o daních z příjmů speciálně upravuje daňové odpisy nehmotného majetku a jejich uplatňování v základu daně. Dle § 32a odst. 7 zákona o daních z příjmů platí, že, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek.

Pro hmotný majetek platí, že daňově uznatelným výdajem (nákladem) je dle § 24 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona o daních z příjmů zůstatková cena hmotného majetku, a to u prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat. Toto ustanovení nelze aplikovat u vyřazení hmotného majetku v důsledku škody.

Při likvidaci nehmotného majetku, který lze daňově odpisovat dle zákona o daních z příjmů, může poplatník při splnění všech zákonem stanovených podmínek využít ustanovení § 32a odst. 7 a § 24 odst. 2 písm. b) bodu 2. zákona o daních z příjmů a zůstatkovou cenu tohoto majetku uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad).

2. Dle platných právních norem jsme povinni značit líh kontrolními páskami. Pořídili jsme etiketovací linku a řešíme, jakým způsobem uplatnit pořizovací cenu do nákladů. Zákon č. 676/2004 nahradil zákon č. 307/2013, kde bylo ustanovení o etiketovacím zařízení vypuštěno.

ODPOVĚĎ

Zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, bylo do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), doplněno ustanovení § 24 odst. 2 písm. zt). Dle tohoto ustanovení je daňově uznatelným výdajem vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33.

To jinými slovy znamená, že je na rozhodnutí poplatníka, zda vstupní cenu hmotného majetku uplatní v základu daně jednorázově v roce pořízení či formou daňových odpisů. Jedná se o výjimku z obecného pravidla, že pořizovací cena hmotného majetku je daňově neuznatelným nákladem [§ 25 odst. 1 písm. a) ZDP]. Dle důvodové zprávy byla tato změna do ZDP zavedena vzhledem ke zvýšeným finančním dopadům nových opatření zaváděných zákonem o povinném značení lihu na osoby, které budou povinny líh ve spotřebitelském balení kontrolními páskami značit.

Pokud se poplatník rozhodne etiketovací zařízení daňově odpisovat, zatřídí tento majetek dle § 30 odst. 1 ZDP do odpisové skupiny a bude odpisovat zvoleným způsobem.

Pro úplnost je nutné uvést, že v platném znění ZDP došlo v důsledku legislativních úprav ke změně písmene na § 24 odst. 2 písm. zj).

Problematiku značení lihu bylo nutné upravit novým zákonem č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů, jež nabyl účinnosti 2.10.2013. V této souvislosti byla v zákoně č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zrušena první část zákona (viz § 79 bod. 1 zákona č. 307/2013 Sb.), která značení lihu upravovala. Část druhá, která se vztahovala k daňově uznatelnosti vstupní ceny etiketovacích zařízení, zůstala v zákoně zachována a je v současné době platná a účinná.

1. Jednatel a zároveň společník s. r. o. půjčil společnosti před několika lety 10 mil. Kč, půjčka (teď zápůjčka) je bezúročná. Od 1.1.2015 by měla společnost zdanit majetkový prospěch z toho plynoucí – obvyklý úrok. Jakým způsobem lze obvyklý úrok zjistit?

Na jaké účty se tento majetkový prospěch účtuje?

Je možné 1.1.2015 změnit tuto bezúročnou půjčku na úročenou?

Zaplacený úrok bude mít společnost v nákladech a jednatel je zdaní jako fyzická osoba. Bude i v tomto případě finanční úřad zkoumat, jestli je úrok obvyklý a případný rozdíl dodaní?

ODPOVĚĎ

Klíčovou informací v dotazu je skutečnost, že půjčku v minulosti poskytl jednatel a zároveň společník s. r. o. (nově člen obchodní ), a to z důvodu, že bezúročné půjčky v tomto vztahu nebyly do konce roku 2013 předmětem daně darovací ani předmětem daně z příjmů. Původně sice Ministerstvo financí zastávalo názor, že u společnosti jako dlužníka při bezúročné půjčce vzniká jiný majetkový prospěch a tím možnost aplikace daně darovací, ale již v polovině 90. let minulého století akceptovalo názor odborné veřejnosti, že v daném případě jiný majetkový prospěch, resp. bezúplatné plnění nevzniká.

V dané situaci objektivně existuje protiplnění spočívající v očekávané možnosti zvýšení hodnoty podílu, resp. možnosti vyšších podílů na zisku generovaného z financování podnikatelských aktivit společnosti z bezúročné půjčky. Vyjdeme-li z této skutečnosti, nemůže k žádné věcné změně dojít ani po přijetí nového občanského zákoníku, který výraz půjčka zaměnil výrazem zápůjčka, ale bez věcné změny. Proto ani v roce 2014, kde zákon o daních z příjmů výslovně v § 18 odst. 1 písm. f) vyloučil z předmětu daně z příjmů majetkový prospěch mimo jiné vydlužitele při bezúročné zápůjčce, logicky obavy z jejich dodanění nemohly vznikat.

Je pravdou, že od roku 2015 je již bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce předmětem daně z příjmů při osvobození v případě, že úhrn příjmů z tohoto majetkového prospěchu od téže osoby nepřesáhne ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, částku 100 000 Kč. Předpokladem pro zdanění je však existence bezúplatného příjmu, který však při zápůjčce společníka/člena s. r. o. není identifikován. Proto obava z režimu dodanění není na místě a nebude nutné ani počínaje rokem 2015 v tomto případě provádět pro daňové účely žádné úpravy a zjišťovat cenu obvyklou pro výši úroků.