Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015

Vydáno: 35 minut čtení

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci této daně musí řídit zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), ve kterém od 1.1.2015 došlo k řadě změn. Tyto změny přinesla novela ZDP obsažená v první části zákona č. 267/2014 Sb. , kterým se s účinností od uvedeného data mění zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015
Ing.
Jiří
Vychopeň
Tato novela ZDP, která obsahovala celkem 296 změnových bodů a 49 přechodných ustanovení (převážná většina z nich řešila použití nové právní úpravy již za zdaňovací období roku 2014), měla podle důvodové zprávy tyto hlavní cíle:
-
realizaci některých daňových úprav stanovených v programovém prohlášení vlády, zejména:
a)
zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě,
b)
obnovení základní slevy na dani pro pracující starobní důchodce (k tomu však došlo již od 4.8.2014 na základě nálezu Ústavního soudu č. 162/2014 Sb.) a
c)
omezení v nastavení výdajových paušálů pro OSVČ,
-
revizi změn v ZDP přijatých zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (tzv. zákon o jednom inkasním místě), které měly podle uvedeného zákona nabýt účinnosti od 1.1.2015,
-
legislativně technická zpřesnění některých ustanovení a úpravy ke snížení administrativní zátěže a vylepšení spravovatelnosti daně (ve skutečnosti se ale většinou jednalo o opravy chyb a nepřesností předcházející velké novely ZDP přijaté zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. s účinností od 1.1.2014).
Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob přinesla uvedená novela pro zdaňovací období roku 2015 zejména tyto změny:
-
Do § 4a ZDP bylo doplněno písmeno m), podle kterého se osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob nově také bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, pokud tyto příjmy nejsou příjmy ze závislé činnosti, a pokud:
1.
se jedná o příjmy od příbuzného v linii přímé, linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,
2.
se jedná o příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,
3.
se jedná o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil nebo kterým zvýšil majetek tohoto fondu, nebo z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, nebo
4.
v úhrnu příjmy z těchto majetkových prospěchů od téhož poplatníka nepřesáhnou ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
Od 1.1.2015 se bezúplatný příjem v podobě majetkového prospěchu vydlužitele při bezúročné zápůjčce, vypůjčitele při výpůjčce nebo výprosníka při výprose, nejedná-li se o příjem ze závislé činnosti, přesouvá z režimu vyjmutí z předmětu daně do režimu osvobození od daně. Pro osvobození od daně ale nesmí úhrnná výše příjmů z majetkových prospěchů podle § 4a písm. m) ZDP od téhož poplatníka přesáhnout ve zdaňovacím období 100 000 Kč.
-
V § 7 odst. 6 ZDP je nově stanoveno, že příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).
Od 1.1.2015 znovu platí (obdobně jako tomu bylo do konce roku 2013), že u autorů podléhají srážce daně zvláštní sazbou podle § 36 ZDP jenom příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize. Oproti dřívější právní úpravě je ale pro tento účel zvýšen limit na 10 000 Kč (dříve byl 7 000 Kč).
S touto změnou souvisí také nové znění § 36 odst. 7 ZDP, podle kterého ve zdaňovacím období roku 2015 již nelze zahrnout příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, do daňového přiznání a započítávat si v něm daň sraženou z těchto příjmů.
-
Podle nového znění § 7 odst. 7 ZDP může poplatník, pokud neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, uplatňovat výdaje ve výši:
a)
80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b)
60% z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c)
30% z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d)
40% z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odst. 1 písm. d) a odst. 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Od 1.1.2015 nedošlo k žádné změně procentní výše tzv. výdajových paušálů, ale u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u příjmů z živnostenského podnikání řemeslného, u kterých je nadále stanoven výdajový paušál ve výši 80%, a u příjmů ze živnostenského podnikání jiného než řemeslného, u kterých je nadále stanoven výdajový paušál ve výši 60%, je od uvedeného data uplatnění výdajů v procentní výši z dosažených příjmů nově limitováno obdobným způsobem, jakým jsou již od roku 2013 limitovány ostatní výdajové paušály, tj. stanovením maximální možnosti uplatnění výdajového paušálu v příslušné procentní výši z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 000 000 Kč.
-
Podle nového znění ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) bodu 4 ZDP jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
Z nového znění již jednoznačně vyplývá, že pro osvobození od daně podle tohoto ustanovení se hodnota bezúplatných příjmů od více poplatníků ve zdaňovacím období nesčítá.
-
Do § 15 odst. 1 ZDP bylo nově doplněno, že poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
Toto ustanovení znamená, že pokud bezúplatné plnění podle § 15 odst. 1 ZDP poskytnou manželé ze společného jmění manželů, může odpočet tohoto bezúplatného plnění od základu daně uplatnit jeden z manželů nebo oba poměrnou částí, podle toho jak se dohodnou. Záleží tedy jenom na jejich rozhodnutí. Limity pro uplatnění odpočtu bezúplatných plnění od základu daně stanovené v § 15 odst. 1 ZDP se budou tak jako dosud posuzovat u každého z manželů samostatně (tj. každý z manželů může odečíst nejvýše 15% základu daně).
-
Podle nového znění první věty ustanovení § 35c odst. 1 ZDP má poplatník daně z příjmů fyzických osob nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen daňové zvýhodnění) ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.
Od 1.1.2015 je daňové zvýhodnění na druhé vyživované dítě zvýšeno o 2 400 Kč ročně (tj. o 200 Kč měsíčně) a daňové zvýhodnění na třetí a každé další vyživované dítě je zvýšeno o 3 600 Kč ročně (tj. o 300 Kč měsíčně). Daňové zvýhodnění se tak od zdaňovacího období roku 2015 s ohledem na jeho výši uplatňuje v souvislosti s počtem dětí.
-
V § 38g odst. 4 ZDP je nově stanoveno, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Od zdaňovacího období roku 2015 se povinnost podat daňové přiznání již nevztahuje na poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, u kterých došlo v průběhu zdaňovacího období pouze k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, avšak jejich daň za dané zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tito poplatníci mohou opět za zákonem stanovených podmínek žádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele.
Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně podle § 16a ZDP pro zdaňovací období roku 2015 činí 1 277 323 Kč (48násobek průměrné mzdy za rok 2013).
-
Do § 16a ZDP byl doplněn odst. 3, podle kterého nově platí, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odst. 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.
-
Do ZDP byla vložena řada nových ustanovení, např.:
§ 21g Minimální mzda
Podle tohoto ustanovení se pro účely zákona o daních z příjmů minimální mzdou rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy:
a)
účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b)
neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Právními předpisy upravujícími výši minimální mzdy jsou zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Na základě nařízení vlády č. 204/2014 Sb. byla s účinností od 1.1.2015 stanovena základní měsíční sazba minimální mzdy ve výši 9 200 Kč.
Vymezení minimální mzdy pro účely zákona o daních z příjmů souvisí např. s ustanovením § 35c odst. 4 ZDP, podle kterého může poplatník uplatnit daňový
bonus
jen při dosažení příjmu podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, a § 35bb odst. 4 ZDP, podle kterého lze slevu za umístění dítěte uplatnit za každé vyživované dítě maximálně do výše minimální mzdy.
§ 38o Zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně
Jedná se o speciální ustanovení vůči obecné právní úpravě pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), kterým se pro účely daní z příjmů modifikuje způsob výpočtu pokuty za opožděné tvrzení u poplatníků, u kterých převládají příjmy, které vstupují do základu daně ze závislé činnosti, u které je daň zálohována plátcem daně. V těchto případech se bude standardní výpočet pokuty nově korigovat koeficientem 0,1.
Na základě tohoto ustanovení bude výsledná pokuta jen desetinou standardní pokuty za opožděné tvrzení daně, což oproti dřívějšímu stavu představuje podstatně zmírněnou tvrdost.
38p Zvláštní ustanovení o penále
Jedná se o speciální ustanovení vůči obecným ustanovením § 251 DŘ, která upravují vznik penále a výpočet jeho výše. Od 1.1.2015 se pro účely daní z příjmů při výpočtu penále již nevychází tak jako dříve z daně formálně doměřené, ale nově se vychází z daně, která by byla hypoteticky doměřena, kdyby poplatník neuplatnit žádnou z odpočitatelných položek podle § 34 ZDP (např. daňovou ztrátu z minulých let).
38v Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob
Od 1.1.2015 je poplatníkům daně z příjmů fyzických osob stanovena nová povinnost oznámit místně příslušnému správci daně jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém poplatník tento příjem obdržel.
Poprvé se podání oznámení o osvobozených příjmech může týkat zdaňovacího období roku 2015. Při podání oznámení o osvobozených příjmech se budou poplatníci řídit příslušnými ustanoveními , která upravují podání vůči správci daně. Podle § 71 odst. 1 DŘ lze podání učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou. Pro písemné podání oznámení o osvobozených příjmech lze použít tiskopis MFin 5252 – vzor č. 1, který pro daný účel vydalo Ministerstvo financí jako nepovinný tiskopis.
§ 38w Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu
Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je sankcí vznikající ze zákona. Konstrukce této pokuty je obdobná jako u pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ nebo u penále podle § 251 DŘ, přičemž nejvyšší sazba této pokuty je 15% z částky neoznámeného osvobozeného příjmu, což odpovídá současné výši sazby daně z příjmů fyzických osob.
-
Podle bodu 2 přechodných ustanovení se pro zdaňovací období roku 2015 nepoužije část první článek II bod 8 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb.
V souvislosti s opětovným přiznáním základní slevy na poplatníka starobním důchodcům byla tímto přechodným ustanovením obnovena pro zdaňovací období roku 2015 a násl. aplikace ustanovení § 4 odst. 3 ZDP, ve znění účinném do 31.12.2012, podle kterého se osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč.
Ve Finančním zpravodaji č. 3/2015 byl vydán nový Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, kterým byl z hlediska použití nahrazen dřívější pokyn GFŘ D-6 uveřejněný ve Finančním zpravodaji č. 7/2011, včetně jeho oprav.
 
Povinnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je podle § 38g odst. 1 ZDP povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (viz § 5 odst. 3 ZDP).
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat také:
-
poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a
-
poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je rovněž povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (tj. daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (tj. slevu na dani na manželku, slevu na dani na invaliditu a slevu za umístění dítěte), daňové zvýhodnění, nebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 je podle nového znění § 38g odst. 4 ZDP povinen podat i poplatník, u něhož se daň za toto zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Jak bylo již dříve uvedeno, od 1.1.2015 se tato povinnost již netýká poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, u kterých v průběhu zdaňovacího období došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy podle § 38ha ZDP, ale jejich daň za zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Od zdaňovacího období roku 2015 mohou tito poplatníci za zákonem stanovených podmínek požádat o roční zúčtování daně svého zaměstnavatele.
Od zdaňovacího období roku 2015 je podle nových ustanovení § 38g odst. 5 a 6 ZDP povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob také:
-
Poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP.
Jedná se o nový postup při opravě chyb při zdanění příjmů ze závislé činnosti vzniklých zaviněním ze strany zaměstnance, které je podle uvedeného ustanovení zaměstnavatel povinen ve stanovené lhůtě oznámit správci daně a současně mu předložit doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; o podání tohoto oznámení je zaměstnavatel současně povinen informovat zaměstnance, kterému na základě tohoto oznámení vznikla povinnost podat daňové přiznání a uvést v něm příslušnou dlužnou částku vzniklého rozdílu na dani nebo na vyplaceném daňovém bonusu.
-
Poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
V tomto případě se jedná o novou povinnost zaměstnance zdanit prostřednictvím daňového přiznání příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění zaměstnance z důvodu porušení podmínek pro jejich osvobození od daně podle nového znění ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou k tomu ale je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá jiné příjmy podle § 7–10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 rovněž není povinen podat poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období roku 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je za toto zdaňovací období povinen podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob je poplatník povinen uvést veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP.
Od 1.1.2015 platí nové znění ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, podle kterého může poplatník zahrnout do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 i veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP, tj. příjmy z dohod o provedení práce do limitu 10 000 Kč měsíčně, které byly podle uvedeného ustanovení samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, přičemž se daň sražená z těchto příjmů započte na jeho daň za toto zdaňovací období (do daňového přiznání za zdaňovací období roku 2015 již nelze zahrnovat příjmy autorů uvedené v § 7 odst. 6 ZDP, z nichž je rovněž daň vybírána srážkou ze samostatného základu daně).
Jestliže jsou součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti, doloží je poplatník dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP. Podle uvedeného ustanovení je příslušný plátce daně povinen na žádost poplatníka vystavit za období, za které byla poplatníkovi vyplácena nebo zúčtována mzda, nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění.
Poplatníci, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky podle § 2 odst. 2 ZDP, uvedou v daňovém přiznání jak příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice, tak i příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně zaplacené v zahraničí nebo vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v ČR) anebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP. Poplatníci, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 ZDP, uvádějí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.
Podle ustanovení § 136 odst. 5 DŘ je poplatník povinen sdělit správci daně, u kterého je registrován k dani z příjmů fyzických osob, i skutečnost, že mu ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani z příjmů fyzických osob. Tuto skutečnost je poplatník povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období.
 
Lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 musí být podáno nejpozději do 1.4.2016, ale v případě poplatníka, jehož přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015 zpracovává a předkládá poradce, musí být toto daňové přiznání podáno nejpozději do 1.7.2016 (v tomto případě musí být nejpozději do 1.4.2016 podána správci daně příslušná plná moc k zastupování). Lhůta pro podání daňového přiznání do 1.7.2016 platí také pro ty poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku za rok 2015 ověřenou auditorem.
Podle ustanovení § 36 odst. 4 DŘ může správce daně na žádost poplatníka nebo z vlastního podnětu prodloužit stanovenou lhůtu pro podání řádného daňového přiznání až o 3 měsíce. Tvoří-li předmět daně i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
V případě, že v roce 2015 došlo k úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob, řídí se přechod jeho daňové povinnosti za toto zdaňovací období ustanoveními § 239a až 239d DŘ. Od 1.1.2015 platí nové znění ustanovení § 38ga ZDP, podle kterého se v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost, jež se týká daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházející dni skončení řízení o pozůstalosti, nemůže uplatnit:
a)
nezdanitelná část základu daně,
b)
položka odčitatelná od základu daně, s výjimkou daňové ztráty,
c)
sleva na dani,
d)
daňové zvýhodnění.
Pro daňová přiznání, která podávají poplatníci daně z příjmů fyzických osob, s výjimkou poplatníků s příjmy ze závislé činnosti, v průběhu zdaňovacího období z důvodu insolvenčního řízení, jsou stanovena zvláštní pravidla v § 38gb ZDP. V § 244 DŘ jsou stanoveny lhůty pro podávání daňových přiznání při insolvenčním řízení.
 
Důsledky nepodání daňového přiznání nebo jeho opožděného podání
Nebude-li podáno řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015, pak podle § 145 DŘ správce daně vyzve poplatníka k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň z příjmů fyzických osob podle pomůcek nebo může správce daně předpokládat, že poplatník tvrdil v řádném daňovém přiznání daň ve výši 0 Kč.
Pokud lze důvodně předpokládat, že poplatníkovi bude daň z příjmů doměřena, může správce daně poplatníka vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání a stanovit mu k tomu náhradní lhůtu. Také v tomto případě platí, že nevyhoví-li poplatník této výzvě ve stanovené lhůtě, může mu správce daně vyměřit daň podle pomůcek.
Nepodá-li poplatník přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015, ačkoli měl tuto povinnost, nebo tak učiní po stanovené lhůtě, a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, která podle § 250 odst. 1 DŘ činí:
-
0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně,
-
0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty.
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání se nepředepíše a poplatníkovi nevznikne povinnost ji uhradit, pokud její výše vypočtená podle § 250 odst. 1 DŘ dosáhne částku menší než 200 Kč. Pokud ale poplatník řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání nepodá, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato daňová přiznání trvala, použije se při výpočtu pokuty za opožděné tvrzení daně podle § 250 odst. 1 DŘ stanovená horní hranice; přitom výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše pokuty za opožděné tvrzení daně vypočtené podle § 250 odst. 1 DŘ nesmí být vyšší než 300 000 Kč.
Podle § 250 odst. 7 DŘ je výše pokuty za opožděné tvrzení daně „poloviční“, pokud:
a)
daňový subjekt podá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b)
v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.
Podle zvláštního ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně v § 38o ZDP, který byl do uvedeného zákona doplněn s účinností od 1.1.2015, se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob snižuje na desetinu, je-li část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50% celkového základu daně.
 
Tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015
Podle § 72 DŘ lze řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Podání daňového přiznání lze učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 DŘ.
Má-li poplatník daně z příjmů fyzických osob nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, je podle ustanovení § 72 odst. 4 DŘ povinen učinit podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ. Totéž platí pro poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Pro zdaňovací období roku 2015 vydalo Ministerstvo financí nový základní tiskopis DAP – Přiznání k dani z příjmů fyzických osob (tiskopis MFin 5405 – vzor č. 22) s novými Pokyny k jeho vyplnění (tiskopis MFin 5405/1 – vzor č. 23). K základnímu tiskopisu DAP vydalo Ministerstvo financí pro zdaňovací období roku 2015 tyto další tiskopisy:
-
Příloha č. 1 (tiskopis MFin 5405/P1 – vzor č. 11)
Tato příloha slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP.
-
Příloha č. 2 (tiskopis MFin 5405/P2 – vzor č. 11)
Tato příloha slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z nájmu podle § 9 ZDP a dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP.
-
Příloha č. 3 (tiskopis MFin 5405/P3 – vzor č. 11)
Tato příloha se použije při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Podle ustanovení § 38f odst. 8 ZDP se metoda prostého zápočtu provádí za každý stát samostatně. Pokud poplatníkovi ve zdaňovacím období plynuly příjmy z více států, použije se k výpočtu za každý další stát Samostatný list Přílohy č. 3 (tiskopis MFin 5405a – vzor č. 3).
-
Příloha pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP (tiskopis MFin 5405/P6 – vzor č. 1)
Tuto přílohu použije poplatník pouze v případě, že ve zdaňovacím období roku 2015 uplatní na ř. 44 základního tiskopisu DAP jako položku odčitatelnou od základu daně daňovou ztrátu (část daňové ztráty) za předcházející zdaňovací období. Podle ustanovení § 34 odst. 1 ZDP lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Podle nového znění § 38ga ZDP může být v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2015 podávaném osobou spravující pozůstalost uplatněna i daňová ztráta vzniklá a vyměřená za předchozí zdaňovací období.
-
Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením podle § 35 ZDP (tiskopis MFin 5405c – vzor č. 9)
Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, při jehož výpočtu se postupuje podle ustanovení § 35 odst. 2 ZDP.
 
Příklad na vyplnění přiznání k DPFO za zdaňovací období roku 2015
 
Zadání
Pan Stanislav Bartošek (RČ 810921/1777), který má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 2836/21, žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou Jarmilou, která je zaměstnána v místní bance, a s dvěma nezletilými dětmi ve věku 5 a 6 let (daňové zvýhodnění na obě děti uplatňuje pan Bartošek).
V období leden-listopad 2015 byl pan Bartošek jednatelem obchodní společnosti SB, s. r. o., ve které byl od roku 2009 jediným společníkem. Za výkon funkce jednatele pobíral pan Bartošek měsíčně odměnu ve výši 20 000 Kč. Podle potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vystaveného plátcem daně (tj. s. r. o.) činil úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za období leden-listopad 2015 celkem 220 000 Kč, pojistné zaplacené zaměstnavatelem činilo 74 800 Kč, nebyly sraženy žádné zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a úhrn vyplacených daňových bonusů činil 5 324 Kč.
V prosinci 2015 pan Bartošek svůj podíl v s. r. o. prodal, a to za sjednanou kupní cenu ve výši 5 100 000 Kč, která mu byla dne 23.12.2015 v plné výši zaplacena na jeho účet u peněžního ústavu.
V roce 2015 měl pan Bartošek také příjmy z dohod o provedení práce, které byly samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně. Od zaměstnavatele si pan Bartošek vyžádal příslušné potvrzení, na základě kterého zahrne příjmy plynoucí z dohod o provedení práce do daňového přiznání za zdaňovací období roku 2015. Podle tohoto potvrzení činil úhrn zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 4 ZDP vyplacených do 31.1.2016 celkem 38 000 Kč a úhrn skutečně sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů činil celkem 5 700 Kč.
V roce 2015 měl pan Bartošek také příjem v podobě autorského honoráře za příspěvek do časopisu, který byl samostatným základem pro zdanění zvláštní sazbou daně. Autorský honorář činil 8 500 Kč a sražená daň činila 1 275 Kč (panu Bartoškovi byla vyplacena částka 7 225 Kč).
Od roku 2012 pan Bartošek provozuje i samostatnou výdělečnou činnost, a to na základě živnostenského oprávnění k provozování volné živnosti v oboru „Chov zvířat a jejich výcvik“. Pro účely daně z příjmů vede pan Bartošek pouze evidenci dosažených příjmů ze živnosti včetně evidence pohledávek, výdaje uplatňuje v příslušné procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP. Za zdaňovací období roku 2015 dosáhly příjmy ze živnosti celkem 256 000 Kč. Podle § 7 odst. 7 písm. b) ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje ve výši 153 600 Kč (60% z dosažených příjmů), tj. dílčí základ daně podle § 7 ZDP činí 102 400 Kč.
Podle výpisů z běžného účtu pro podnikání činily úroky připsané na tomto účtu v bance celkem 250 Kč.
Ve zdaňovacím období roku 2015 měl pan Bartošek ještě tyto další příjmy:
-
úroky plynoucí z poskytnuté zápůjčky peněžních prostředků ve výši 7 990 Kč,
-
za příležitostný pronájem přívěsného vozíku obdržel celkem 25 000 Kč,
-
za prodaný pozemek obdržel částku 75 000 Kč (pozemek koupili manželé Bartoškovi v roce 2011 za 90 000 Kč).
Manželé Bartoškovi mají ve společném jmění manželů dva byty v Olomouci, které pronajímají, přičemž příjmy z nájmu těchto bytů zdaňuje pan Bartošek. Za zdaňovací období roku 2015 činily příjmy z pronájmu bytů celkem 240 000 Kč. U těchto příjmů bude pan Bartošek uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 30% z dosažených příjmů.
Ke zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 použije pan Bartošek tyto další podklady:
-
potvrzení od penzijní společnosti, podle kterého zaplatil v roce 2015 na své penzijní připojištění se státním příspěvkem částku ve výši 24 000 Kč,
-
potvrzení od pojišťovny, se kterou má uzavřenu smlouvu o svém soukromém životním pojištění na dobu do dosažení věku 60 let, podle kterého zaplatil v roce 2015 pojistné ve výši 20 000 Kč,
-
darovací smlouvu, podle které manželé Bartoškovi poskytli v roce 2015 jako peněžní dar Spolku na ochranu zvířat částku ve výši 70 000 Kč (manželé Bartoškovi poskytli tento dar ze společného jmění manželů, přičemž se dohodli, že jako nezdanitelnou část základu daně uplatní pan Bartošek poměrnou část hodnoty poskytnutého daru ve výši 55 000 Kč a paní Bartošková poměrnou část hodnoty poskytnutého daru ve výši 15 000 Kč),
-
potvrzení od mateřské školky, podle kterého činily výdaje vynaložené manžely Bartoškovými za umístění obou jejich dětí v tomto zařízení péče o děti předškolního věku v roce 2015 celkem 18 600 Kč.
Ve zdaňovacím období roku 2015 pan Bartošek nebyl povinen platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob.
Za zdaňovací období roku 2014 dosáhl pan Bartošek daňovou ztrátu ve výši 72 250 Kč, kterou uvedl v daňovém přiznání za toto zdaňovací období v řádku 61. V daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2015 pan Bartošek celou tuto ztrátu odečte od základu daně.
Řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 podá pan Bartošek nejpozději do 1.4.2016 Finančnímu úřadu pro Olomoucký kraj prostřednictvím územního pracoviště v Šumperku.
 
Poznámka
Z hodnoty poskytnutého daru bude na řádku 46 základního tiskopisu DAP uplatněna částka 55 000 Kč (podle ustanovení § 15 odst. 1 ZDP lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně).
Z prokazatelných výdajů vynaložených manžely Bartoškovými za umístění jejich dětí v mateřské školce si pan Bartošek uplatní jako slevu za umístění dítěte na řádku 69a základního tiskopisu DAP částku 18 400 Kč (ve zdaňovacím období roku 2015 lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte maximálně do výše 9 200 Kč).
Částka daně sražené z příjmů plynoucích na základě dohod o provedení práce ve výši 5 700 Kč bude uvedena na řádku 87a základního tiskopisu DAP. Částka příjmů plynoucích na základě dohod o provedení práce ve výši 38 000 Kč bude zahrnuta do úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů na řádku 31 základního tiskopisu DAP.
Na příjem z příležitostného nájmu přívěsného vozíku ve výši 25 000 Kč se vztahuje osvobození od daně podle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP a proto tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání.
Na příjem z prodeje podílu v s. r. o. ve výši 5 100 000 Kč se v daném případě vztahuje osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. r) ZDP, a proto ani tento příjem nebude uveden v daňovém přiznání. Protože se ale jedná o příjem osvobozený od daně vyšší než 5 000 000 Kč, musí pan Bartošek nejpozději do 1.4.2016 podat správci daně oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v ZDP, ve kterém uvede výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl.
Následuje vyplněný základní tiskopis DAP.
Poznámka redakce:
Vzhledem k rozsahu daňového přiznání Přílohu č. 2 a další neuvádíme. Kompletní vyplněný formulář naleznete na DaňařiOnline.cz za článkem.