Studující vyživované dítě - uplatnit daňové zvýhodnění či nikoli?

Vydáno: 22 minut čtení

Daňové zvýhodnění upravuje zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“ nebo „ZDP“). Na daňové zvýhodnění má nárok každá fyzická osoba, která žije s vyživovaným dítětem ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor. Za vyživované dítě se považuje nejen dítě vlastní, ale například i osvojenec či dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Vyživované dítě musí být nezletilým dítětem nebo zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a zároveň se například soustavně připravuje na budoucí povolání. V tomto příspěvku se zaměříme především na přípravu na budoucí povolání vyživovaného dítěte. Stěžejními pro nás budou zejména ustanovení zákona č. 117/1995 Sb. , o státní sociální podpoře (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“ nebo „ZSSP“). Tento příspěvek si klade především za cíl ujasnit, zda a za které kalendářní měsíce je možné daňové zvýhodnění uplatnit.

Studující vyživované dítě – uplatnit daňové zvýhodnění či nikoli?
Matěj
Nešleha,
daňový poradce, KODAP Jihlava
1. Daňové zvýhodnění v zákoně o daních z příjmů
Daňové zvýhodnění upravuje § 35c ZDP. V úvodu jsme se dozvěděli, že se musí jednat o vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácností je dle § 21e odst. 4 ZDP společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Zajímá nás tedy skutečně společně hospodařící domácnost, nikoli například „trvalé bydliště“, které má vyživované dítě zapsané v občanském průkaze či pasu. Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit osoba, která uplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek, dále nemůže daňové zvýhodnění uplatnit ani osoba, která má příjmy ze samostatné činnosti nebo příjmy z nájmu, u kterých uplatňuje výdaje procentem z příjmů a součet dílčích základů daně, u kterých byly výdaje procentem z příjmů uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně (§ 35ca ZDP).
Příklad 1
Pan Slepička společně se svojí manželkou vychovává dvě nezletilé děti, Adama, kterému jsou teprve čtyři roky, a Evu, která letos oslavila osmé narozeniny. Pan Slepička je zemědělcem, chová slepice za účelem prodeje vajíček. Letos si tímto způsobem vydělal krásných 650 000 Kč, výdaje neeviduje, neboť není plátcem daně z přidané hodnoty a nechce se administrativně zatěžovat sledováním skutečných výdajů. Pan Slepička je také (vyjma svého podnikání) zaměstnancem společnosti, která prodává krmiva pro chovnou zvěř. V roce 2015 činil jeho dílčí základ daně (tedy příjmy navýšené o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem) ze závislé činnosti 187 600 Kč. Vyjma těchto příjmů má ještě pan Slepička příjmy z nájmu bytové jednotky, která není zahrnuta ve společném jmění manželů. Příjmy z nájmu činily v roce 2015 rovných 100 000 Kč. K těmto příjmům eviduje výdaje pouze ve výši 5 000 Kč. Pana Slepičku zajímá, zda může uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Řešení
Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 187 600 Kč. Dílčí základ daně ze samostatné činnosti činí 130 000 Kč [650 000 - (650 000 × 0,8)]. U příjmů z nájmu uplatníme taktéž výdaje procentem z příjmů, neboť skutečné výdaje jsou zanedbatelné, počítáme tedy s dílčím základem daně z příjmů z nájmu ve výši 70 000 [100 00 - (100 000 × 0,3)]. Celkový základ daně tak činí 387 600 Kč (187 600 + 130 000 + 70 000). Součet dílčích základů daně, u kterých uplatňuje pan Slepička výdaje procentem z příjmů, činí přibližně 51,6% celkového základu daně, uplatnit daňové zvýhodnění tak dle § 35ca ZDP nelze. Pan Slepička má však možnost optimalizovat svoji daňovou povinnost, pokud totiž u příjmů z nájmu neuplatní výdaje procentem z příjmů, ale uplatní skutečné výdaje, jeho celkový základ daně se sice zvýší o 15 000 Kč, ovšem součet dílčích základů daně, u kterých budou uplatněny výdaje procentem z příjmů, klesne na 31,51% celkového základu daně [130 000 / (187 600 + 130 000 + 95 000)]. V takovém případě nám tak nebrání v uplatnění daňových zvýhodnění § 35ca ZDP.
Daňové zvýhodnění je odstupňováno dle počtu vyživovaných dětí v jedné společně hospodařící domácnosti, na první dítě je stanoveno zvýhodnění ve výši 13 404 Kč za rok, na druhé vyživované dítě pak částka 15 804 Kč a na třetí a každé další dítě 17 004 Kč. V současné době je v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona – sněmovní tisk č. 612, dle kterého by se měly částky daňového zvýhodnění pro druhé, třetí a každé další dítě zvýšit. Návrh zákona počítá se zvýšením měsíčního daňového zvýhodnění o 100 Kč na druhé dítě (ročně tedy namísto částky 15 804 Kč částka 17 004 Kč) a se zvýšením o 300 Kč měsíčně na třetí a každé další dítě (ročně tedy namísto částky 17 004 Kč částka 20 604 Kč). Návrh zákona však nezvyšuje maximální roční hranici daňového bonusu, stále tak platí, že daňový
bonus
lze uplatnit maximálně do výše 60 300 Kč ročně (§ 35c odst. 3 ZDP), jedná se však o limit stanovený na poplatníka, rodiny s více dětmi tak mohou dosáhnout vyššího celkového daňového bonusu, pokud si děti pro potřeby daňového zvýhodnění rozdělí. Nechme se však překvapit, zda bude vládní návrh zákona schválen či nikoli.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, vzniká rozdíl, který je daňovým bonusem. Daňový
bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období dosáhl příjmu ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), příjmu ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), příjmu z kapitálového majetku (§ 8 ZDP) nebo příjmu z nájmu (§ 9 ZDP) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. U poplatníka, který má příjmy pouze z nájmu, nesmí výdaje převýšit příjmy. Dodejme, že šestinásobek minimální mzdy činí v roce 2015 částku 55 200 Kč a v roce 2016 se částka zvyšuje na 59 400 Kč. Například tedy fyzická osoba, která má pouze tzv. ostatní příjmy, dle § 10 ZDP nemá nárok na daňový
bonus
, i kdyby její příjmy přesáhly onen šestinásobek minimální mzdy, to však neznamená, že by osoba nemohla využít daňové zvýhodnění formou slevy na dani.
Příklad 2
Pan Kohoutek má příjmy pouze z nájmu (§ 9 ZDP), v roce 2015 dosáhl příjmů z nájmu ve výši 100 000 Kč a vzhledem k tomu, že letos pan Kohoutek opravoval fasádu pronajímaného rodinného domu, jeho skutečné výdaje činily 90 000 Kč.
Řešení
Ačkoli tedy dílčí základ daně z příjmů z nájmu činí pouhých 10 000 Kč za kalendářní rok, daňové zvýhodnění uplatit lze, neboť podmínka minimální výše šestinásobku minimální mzdy se vztahuje na příjmy, nikoli na dílčí základ daně.
Za vyživované dítě se pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Tato pestrá paleta vyživovaných dětí upravená § 35c odst. 6 ZDP je dále podmíněna tím, že se jedná buď o nezletilé dítě, anebo zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání a jiné. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, v němž začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.
Tento příspěvek si klade především za cíl co nejpodrobněji rozebrat, co vlastně znamená soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, za které měsíce je již možné daňové zvýhodnění uplatnit a za které měsíce to naopak již uplatnit nelze. Stěžejními pro nás budou ustanovení zákona o státní sociální podpoře, na který se odkazuje sám zákon o daních z příjmů. Rozhodující pro nás budou § 12 až 15 ZSSP. Příspěvek bude rozdělen na obecné vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, další část bude věnována dětem – žákům středních škol – a v poslední části se zaměříme na děti – studenty vysokých škol. Ostatní nuance daňového zvýhodnění nejsou předmětem tohoto příspěvku.
 
2. Obecné vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání
Obecné úpravě je věnován § 12 ZSSP. Na názorných příkladech z praxe si ukážeme několik nejběžnějších forem studia či přípravy dítěte na budoucí povolání, při kterých je poplatník oprávněn uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pokud hovoříme o středních školách, hovoříme o žácích, v případě vysoké školy hovoříme o studentech. V § 12 ZSSP jsou však uvedeny i další speciální případy studia, které jsou považovány za soustavnou přípravu na budoucí povolání, těm se však již z důvodu mizivého výskytu v praxi věnovat nebudeme.
a)
Studium na středních a vysokých školách v České republice (ČR)
Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách v ČR s výjimkou:
-
studia za trvání služebního poměru,
-
dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci.
Zde je nutné dodat, že za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se dle § 10 ZSSP rozumí osoba, která vykonává v ČR činnost, která jí zakládá účast na nemocenském pojištění, nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, nebo se v poslední řadě jedná o osobu, která vykonává v zahraničí činnost za účelem dosažení příjmů. Povinná účast na nemocenském pojištění je upravena zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“ nebo „ZNP“). V § 5 písm. a) ZNP je taxativně vyjmenován okruh osob povinně účastných na nemocenském pojištění. Kdo je OSVČ vyplývá z § 9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Studiem na středních školách se pro účely těchto ustanovení myslí nejen studium na „střední“ škole, ale i studium na konzervatořích, středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti a dále pak studium na vyšších odborných školách. Zákon ve všech těchto případech vyžaduje, aby byla škola zapsána do rejstříku škol a školských zařízení, vyjma škol zřizovaných ministerstvy. A není rozhodující, zda se jedná o školu státní či soukromou.
Příklad 3
Pan Páv má dvě dcery, Ivu, která studuje dálkově střední školu – obor manažerský specialista. Při studiu pracuje v odpoledních hodinách po ukončení vyučování jako asistentka ředitele jedné místní společnosti, kde si měsíčně vydělá až 15 000 Kč čistého. Iva má sestru Blanku, která studuje kombinovanou formou vysokou školu s ekonomickým zaměřením. Jelikož je i Blanka velmi šikovnou studentkou, zaměstnal jí otec ve své vlastní firmě, kde řídí oddělení marketingu a vydělá si měsíčně 40 000 Kč hrubého.
Řešení
Obě sestry jsou dle zákona o nemocenském pojištění účastny nemocenského pojištění, jsou tak považovány za výdělečně činné pro účely zákona o státní sociální podpoře. Možnost uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dcery však nebude u obou dcer, ale pouze u Blanky. Ačkoli Iva vydělává podstatně méně než její starší sestra Blanka, nemůže pan Páv uplatnit daňové zvýhodnění na Ivu, neboť spadá do výjimek uvedených v § 12 odst. 1 písm. a) bod 2 ZSSP. Na druhou stranu, za Blanku lze daňové zvýhodnění uplatnit po celou dobu jejího studia, a to bez ohledu na to, kolik peněz Blanka měsíčně vydělá. Všimněme si také toho, že pro uplatnění daňového zvýhodnění není podstatné, zda si vyživované dítě samo na sebe uplatňuje základní slevu na poplatníka nebo slevu na studenta. Uplatnění těchto slev vyživovaným dítětem není překážkou pro uplatnění daňového zvýhodnění.
b)
Studium na středních a vysokých školách v cizině
Za soustavnou přípravu na budoucí povolání lze považovat i studium na středních a vysokých školách v zahraničí, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je toto studium postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v ČR. Zde upozorněme, že je nutné mít pro uplatnění slevy na studenta k dispozici rozhodnutí MŠMT (viz § 38l odst. 4 ZDP). Rozhodnutí je vydáváno konkrétnímu studentovi na základě jeho žádosti (nebo žádosti rodiče). K žádosti o uznání je nutné přiložit potvrzení o studiu vydané zahraniční střední nebo vysokou školou, postačí prostá kopie potvrzení.
c)
Jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou
Studium v ČR, které je podle § 15 ZSSP svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v prvním bodě a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, je považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání.
Využití této možnosti je v praxi velmi omezené, neboť dle tohoto ustanovení můžeme daňové zvýhodnění uplatnit pouze u dětí, které již vykonaly maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři a současně studium jazykového kurzu dítě zahájí v roce, ve kterém složilo maturitní zkoušku nebo absolutorium. Tuto možnost tak mají pouze ti rodiče, jejichž děti studiem jazykového kurzu bezprostředně navazují na studium střední školy nebo konzervatoře. V praxi se tak může jednat například o děti, které si před studiem na vysokých školách chtějí zlepšit svoji angličtinu.
Příklad 4
Pan Holub má syna Svatoslava, bývalého studenta učiliště, který v červnu tohoto roku získal výuční list jako číšník. Svatoslav si chtěl zlepšit svou angličtinu, začal proto v září studovat intenzivní jazykový kurz s každodenní výukou. Studium na této škole je uvedeno v souladu s § 15 ZSSP v seznamu vedeném MŠMT. Pana Holuba samozřejmě zajímá, zda má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění za období studia intenzivního jazykového kurzu.
Řešení
Pan Holuba bohužel nepotěšíme, neboť daňové zvýhodnění uplatnit nelze, zákon totiž vyžaduje, aby student měl úspěšně složenou maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři, výuční list není postačující.
 
3. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání studiem na střední škole
Studium na střední škole pro účely uplatnění daňového zvýhodnění začíná začátkem školního roku. Školní rok začíná vždy 1. 9., a to i v případech, kdy tento den připadne například na sobotu. Školní rok končí vždy 31. 8. Dodejme, že dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), se za střední školu považuje nejen střední odborná škola, ale také gymnázium a střední odborné učiliště. Celá tato část věnovaná studiu na střední škole je postavena na předpokladu, že žák nepokračuje dále studiem na vysoké škole. Pokud totiž student pokračuje studiem na vysoké škole, je řešení některých situací rozdílné.
Podle § 13 odst. 2 ZSSP platí, že doba prázdnin mezi jednotlivými ročníky na střední škole je považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, což znamená, že i za měsíce prázdnin lze uplatnit daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit i za období trvající od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky (popřípadě absolutoria) do konce období školního vyučovacího roku, v němž byla taková zkouška vykonána. Na toto pravidlo bezprostředně navazují pravidla týkající se školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia.
Za dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia na střední škole lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud nebyla vyživovaným dítětem vykonávána po celý kalendářní měsíc výdělečná činnost podle § 10 ZSSP (viz části týkající se obecného vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání). Uplatnění daňového zvýhodnění tedy nebrání ani třítýdenní práce, která zakládá dítěti účast na nemocenském pojištění.
Příklad 5
Pan Vlaštovka má dceru Barboru, která ukončila střední školu úspěšným složením maturitní zkoušky. Maturitní zkoušku skládala 8. 6., do konce tohoto měsíce si užívala zaslouženého volna. Volno jí však skončilo 3. července, kdy nastoupila do zaměstnání. Zaměstnání bylo vykonáváno na základě pracovní smlouvy. Barbora bude účastna nemocenského pojištění. Pana Vlaštovku zajímá, zda bude moci za měsíc červenec uplatnit daňové zvýhodnění.
Řešení
Pana Vlaštovku zajisté potěší, že za oba tyto dva měsíce lze daňové zvýhodnění uplatnit. Zákon totiž vylučuje uplatnění daňového zvýhodnění, pouze pokud je výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc. Uplatnění daňového zvýhodnění je dále vyloučeno v případě, kdy má vyživované dítě nárok po celý kalendářní měsíc na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Stejně tak nelze uplatnit daňové zvýhodnění, pokud na sebe vzájemně navazují výdělečná činnost a některá z výše uvedených forem podpor a to tak, že trvají po celý kalendářní měsíc (§ 13 odst. 3 ZSSP).
Období prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia na střední škole nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ani v případech, kdy poslední ročník střední školy probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze dle § 35c odst. 10 ZDP uplatnit za každý kalendářní měsíc, ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání. Zvýhodnění tak lze uplatnit i za měsíc, v jehož průběhu začne soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.
Na závěr této části dodejme, že studium na střední škole může být přerušeno v průběhu kalendářního měsíce. V takovém případě využijeme další pravidlo dané § 35c odst. 10 ZDP, dle kterého lze daňové zvýhodnění uplatnit, pokud na počátku měsíce byly podmínky pro jeho uplatnění splněny. Na začátku měsíce, kdy vyživované dítě ještě studovalo, podmínky pro uplatnění splněny byly, jeden z rodičů tak může daňové zvýhodnění uplatnit za celý kalendářní měsíc, a to i kdyby bylo studium ukončeno třeba druhý den příslušného měsíce.
 
4. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání studiem na vysoké škole
Studiu na vysokých školách je věnován § 14 ZSSP. V prvním odstavci se dozvíme, že soustavná příprava na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se osoba stane studentem vysoké školy.
Příklad 6
Manželé Čápovi mají syna Mikuláše, Mikuláš se na poslední chvíli rozhodl, že přeci jen chce po střední škole studovat vysokou školu, a tak se k 7. září na základě rozhodnutí vysoké školy stal studentem soukromé vysoké školy. Zajímá nás, za které měsíce prvního semestru na vysoké škole může být za Mikuláše uplatňováno daňové zvýhodnění.
Řešení
Manželé Čápovi budou jistě rádi, že daňové zvýhodnění za září již uplatnit lze. Odvolejme se na pravidlo, podle kterého lze daňové zvýhodnění uplatnit již v měsíci, v němž soustavná příprava dítěte na budoucí povolání začíná (§ 35c odst. 10 ZDP). Přičemž dle zákona o státní sociální podpoře soustavná příprava na budoucí povolání začíná nejdříve dnem, kdy se osoba stane studentem vysoké školy.
Daňové zvýhodnění lze dále uplatnit za dobu trvající od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stane studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu. Zde nás nezajímá, zda student během prázdnin vykonává činnost, při které je povinně účasten nemocenského pojištění či nikoli. V tomto případě i v měsících, kdy je student po celý kalendářní měsíc účasten na nemocenském pojištění, lze daňové zvýhodnění uplatnit.
Příklad 7
Benjamín, syn manželů Sovových, v červnu složil maturitní zkoušku. Prázdniny ovšem celé strávil za pásem v místní výrobně oblečení, aby si mohl užívat studia na vysoké škole. Z tohoto zaměstnání mu vznikla účast na nemocenském pojištění po celé kalendářní měsíce červenec a srpen. Zajímá nás, zda mohou manželé Sovovi uplatnit na Benjamína daňové zvýhodnění.
Řešení
Manželé Sovovi mohou uplatnit daňové zvýhodnění za oba dva měsíce letních prázdnin za předpokladu, že nastoupí Benjamín na vysokou školu. Pokud Benjamín plynule pokračuje ve studiu po střední škole studiem na vysoké škole, není podstatné, zda byl v červenci a v srpnu účasten na nemocenském pojištění. Srovnejme tento příklad se situací, kdy by vyživované dítě po ukončení střední školy nepokračovalo ve studiu na škole vysoké. V takovém případě by totiž uplatnění daňového zvýhodnění za červenec a srpen nebylo možné kvůli § 10 ZSSP.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě lze uplatnit i v kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole (složením státních závěrečných zkoušek), a dále za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium. U tohoto dalšího měsíce je však daňové zvýhodnění možné uplatnit pouze za měsíc, v němž nebyl student po celý měsíc účasten nemocenského pojištění nebo neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Pokud tedy bude vyživované dítě pojištěno byť jen jeden jediný den z celého kalendářního měsíce, nárok na uplatnění daňového zvýhodnění zaniká.
Podle § 55 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), platí, že studium na vysoké škole je ukončeno dnem, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Studium na vysoké škole je tedy ukončeno dnem, kdy vykonáme „státnice“.
Příklad 8
Dcera manželů Sojkových, Květa, nebyla schopná se řádně v červnu připravit na inženýrskou státní zkoušku, a tak si zažádala, aby mohla „státnice“ vykonat v náhradním termínu v září. Květě se v září zadařilo a úspěšně státnice složila.
Řešení
Za Květu může být daňové zvýhodnění uplatněno za měsíce leden až září, neboť k úspěšnému ukončení studia na vysoké škole došlo až v září. Zda bude možné uplatnit daňové zvýhodnění i za říjen, záleží na tom, zda bude Květa v kalendářním měsíci účastna nemocenského pojištění, nebo zda bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci.
Na závěr dodejme, že při studiu prezenčního doktorského studijního programu platí zcela stejná pravidla jako při studiu bakalářského nebo magisterského studijního programu. Na doktorandy tak lze aplikovat stejná pravidla, a to ta, která se týkají školních prázdnin mezi jednotlivými semestry, stejně tak pravidla vztahující se ke kalendářnímu měsíci ukončení studia a kalendářnímu měsíci následujícímu po tom měsíci, v němž student ukončil studium na vysoké škole.
 
5. Závěr
Důkladné prostudování daňového zvýhodnění lze doporučit asi každému z nás, ostatně jedná se o jednu ze stěžejních daňových záležitostí, která poplatníky zajímá a se kterou kalkulují při svých rodinných rozpočtech. Daňové bonusy v mnohých případech narovnávají jinak ne příliš vysoké mzdy některých zaměstnanců. S příchodem nového roku je vhodné věnovat pozornost také možným změnám, které v této oblasti nastaly, popřípadě teprve nastanou.