Vykazování oprav do kontrolního hlášení

Plátce provádí dva typy oprav. Opravy, které provádí na základě dodavatelskoodběratelských vztahů, jako jsou například reklamace, skonta, bonusy, tedy opravy základu daně a výše daně podle § 42 zákona o DPH. Tyto opravy plátce uvede v řádném daňovém přiznání.

Dále provádí plátce opravy chyb a omylů. Jde o opravy prováděné podle § 43 zákona o DPH, nebo podle daňového řádu. Tyto opravy uvede v dodatečném daňovém přiznání.

Pokud plátce provádí opravu základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 zákona o DPH, je v případě, že byl povinen u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, pro opravu povinen vystavit opravný daňový doklad, a to do patnácti dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním a uvádí se v řádném kontrolním hlášení, obdobně jako v řádném daňovém přiznání.

Do příslušného řádku té části kontrolního hlášení, ve které bylo uvedeno původní zdanitelné, se uvede rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravenou a původní daní. Pokud se snižuje základ daně a daň, uvede se před hodnotu rozdílu záporné znaménko. Pokud má oprava jiný daňový režim, než mělo původní zdanitelné plnění, tak se uvede do té části kontrolního hlášení, kterému daňový režim opravy odpovídá.

Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum povinnosti přiznat daň se uvede podle § 42 odst. 3 zákona o DPH v návaznosti na to, zda plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu, nebo snižuje daň na výstupu. U plátce příjemce zdanitelného plnění se provede oprava odpočtu daně podle § 74 zákona o DPH.

Tuto opravu uvede plátce v následném kontrolním hlášení za příslušné období, ke kterému se vztahuje. V kontrolním hlášení se opraví ta část, ke které se oprava vztahuje. Následné kontrolní hlášení podává plátce vždy úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.

Opravy výše daně provedené věřitelem se uvádějí vždy do řádného kontrolního hlášení. Tyto opravy se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byly opravný daňový doklad nebo písemné oznámení doručeny dlužníkovi. Plátce je povinen ke kontrolnímu hlášení přiložit kopie souvisejících daňových dokladů.

Plátce, který je dlužníkem, má povinnost upravit související odpočet daně v období, kdy mu byl doručen opravný daňový doklad nebo písemné oznámení vydané věřitelem.

Oprava se netýká základu daně za opravovaná zdanitelná plnění, opravuje se pouze daň z přidané hodnoty.

Ze zákona o DPH vyplývá (§ 104 odst. 1), že pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří.

Jde například o ty případy, kdy má plátce plný nárok na odpočet daně při pořízení zboží z jiného členského státu, nebo má plný nárok na odpočet daně příjemce zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Pokud tento plátce přizná daň a současně uplatní nárok na odpočet této daně v jiném zdaňovacím období, než měl, správce daně mu daň dodatečně nevyměří. Vzhledem k tomu, že v kontrolním hlášení uvede plátce vždy pouze ty rozhodné skutečnosti, které jsou uvedeny v příslušném zdaňovacím období v řádném daňovém přiznání, uvede plátce tyto údaje obdobně také v řádném kontrolním hlášení.

V případě že plátce nemá plný nárok na odpočet daně a uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně daň za zdaňovací období, ve kterém měla být uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení. V takovém případě je plátce povinen podat za příslušné zdaňovací období dodatečné daňové přiznání a obdobně podá následné kontrolní hlášení, a to jak za zdaňovací období, do kterého skutečnosti rozhodné pro stanovení daně příslušely, tak i za zdaňovací období, do kterého byly nesprávně promítnuty.

Z § 101h zákona o DPH vyplývají velice tvrdé postihy pro případy, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, a sice 1 000 Kč, pokud plátce podá kontrolní hlášení po stanovené lhůtě, aniž k tomu byl správcem daně vyzván. Pro opožděné podání kontrolního hlášení neplatí pětidenní lhůta bez stanovení pokuty podle § 250 daňového řádu.

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, správce daně ho vyzve k jeho podání v náhradní lhůtě do pěti kalendářních dnů od oznámení výzvy. Důležité je, že nejde o pracovní dny. V případě, že plátce vyhoví výzvě a v této náhradní lhůtě kontrolní hlášení podá, přesto mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč.

Pokud plátce nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění údajů nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, má povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, je povinen uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč.

Pokud je plátce správcem daně vyzván k odstranění pochybností a plátce tyto pochybnosti nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné prostřednictvím následného kontrolního hlášení, uloží správce daně pokutu do 50 000 Kč.

V případě, že bude mít správce daně pochybnosti o správnosti nebo úplnosti kontrolního hlášení, vyzve plátce k podání následného kontrolního hlášení, aby tyto pochybnosti odstranil. Výzva bude správcem daně zaslána pouze jedna a budou v ní konkrétně uvedeny rozdíly vzniklé na řádcích kontrolního hlášení. Plátce je povinen do pěti dnů od oznámení výzvy podat následné kontrolní hlášení, ve kterém uvede všechny údaje za předmětné období s promítnutím oprav.

Pokud je výzva správcem daně zaslána e-mailem, považuje se za doručenou dnem odeslání a od tohoto dne běží plátci pětidenní lhůta. Pokud je zaslána datovou schránkou, považuje se za doručenou dnem otevření zprávy. Pokud plátce neotevře zprávu do deseti dnů ode dne vložení výzvy do datové schránky, počne pětidenní lhůta běžet po desátém dni ode dne vložení do datové schránky správcem daně.

Pokud dojde k situaci, že plátce, který podává běžně kontrolní hlášení v daném měsíci nebo ve zdaňovacím období, nepřijme v tuzemsku žádné zdanitelné plnění, ani žádné zdanitelné plnění neuskuteční, nebo bude například uskutečňovat pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, nevznikne mu povinnost podat kontrolní hlášení. Nulové kontrolní hlášení plátce nepodává. Správce daně může v takovém případě plátce vyzvat k podání kontrolního hlášení. Pokud si je plátce jist, že není povinen kontrolní hlášení podat, zvolí si na Daňovém portále Finanční správy v aplikaci EPO u elektronického formuláře kontrolního hlášení z rychlé odpovědi na výzvu volbu „Nemám povinnost podat kontrolní hlášení“.

Plátce může být také správcem daně vyzván, aby podal následné kontrolní hlášení s tím, že správce daně má pochybnosti o správnosti a úplnosti původně podaného kontrolního hlášení. Pokud si je plátce jist o správnosti podaného kontrolního hlášení, může si zvolit z nabídky rychlé odpovědi na výzvu volbu „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení“.

V obou případech plátce vyplní záhlaví kontrolního hlášení a musí uvést číslo jednací, uvedené na doručené výzvě.

Základ daně a daň se do kontrolního hlášení mohou uvádět zaokrouhlené na celé koruny, nebo se mohou uvádět také v haléřích. Do kontrolního hlášení se neuvádějí měrné jednotky.

Při přepočtu cizí měny na koruny použije plátce kurz, který je pro něj platný ke dni povinnosti přiznat daň. Při pořízení zboží z jiného členského státu, nebo u služeb přijatých neusazenou osobou použije plátce při přepočtu svůj kurz a přepočtený základ daně a daň na koruny uvede do daňového přiznání a kontrolního hlášení.

Problém může nastat v případě, že plátce poskytuje zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku v režimu přenesení daňové povinnosti a základ daně stanoví v cizí měně. V takovém případě je plátce poskytovatel povinen přepočítat svým kurzem základ daně na koruny, protože je povinen základ daně uvést v daňovém přiznání a v kontrolním hlášení v korunách. Plátce, který přijme toto zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti v cizí měně, je povinen stanovit daň.

Přepočte základ daně a výši daně a může pro tento přepočet také použít kurz, který je pro něj platný, tedy odlišný od kurzu, který pro přepočet základu daně použil plátce dodavatel. V takovém případě však vznikne rozdíl mezi údaji uvedenými v kontrolním hlášení dodavatelem a příjemcem. Je proto vhodné, aby plátce příjemce použil pro přepočet stejný kurz, jaký použil poskytovatel tohoto zdanitelného plnění. V případě, že jsou na daňovém dokladu plnění, která spadají do různých režimů, je nutné rozepsat je do částí kontrolního hlášení podle toho, ke kterým režimům přísluší.

U splátkového kalendáře nebo platebního kalendáře se každé dílčí plnění vykazuje do kontrolního hlášení samostatně vždy za období, ke kterému přísluší. V takovém případě se vždy v těchto obdobích opakuje evidenční číslo daňového dokladu.

V poli „Finančnímu úřadu“ doplní plátce zbývající část oficiálního názvu místně příslušného finančního úřadu. V poli „Územní pracoviště“ doplní sídlo územního pracoviště. Dále plátce uvede kmenovou část svého daňového identifikačního čísla.

Plátce vyznačí druh podávaného kontrolního hlášení - řádné, následné, opravné. Vlevo v záhlaví je pole „Číslo jednací výzvy“. Zde je nutné vyplnit příslušné číslo jednací uvedené na výzvě. Vpravo je pole „Rychlá odpověď na výzvu“. V té je výběr z nabídky odpovědí. Plátce toto pole využije například v případě, kdy je vyzván, aby podal kontrolní hlášení a jemu tato povinnost nevznikla, nebo v případě, kdy je finančním úřadem vyzván k odstranění pochybností a plátce je přesvědčen, že podal kontrolní hlášení správně.

Právnická osoba uvede svůj název, fyzická osoba příjmení a jméno. Dále se uvede sídlo právnické osoby, nebo adresa místa pobytu fyzické osoby.

Důležité jsou také kontaktní informace, a sice ID datové schránky plátce nebo jeho zástupce, nebo e-mailová adresa. Uveden může být pouze jeden z těchto údajů. Pokud jsou uvedeny oba, přednost má vždy datová schránka.

Dále jsou na formuláři uvedeny údaje o podepisující osobě - zástupci, a sice kód podepisující osoby, příjmení, jméno, datum narození, evidenční číslo osvědčení daňového poradce, IČ právnické osoby. Pokud je daňový subjekt či zástupce právnickou osobou, fyzická osoba je za tuto právnickou osobu oprávněná k podpisu (například jednatel), uvede své jméno a příjmení a vztah k právnické osobě.

Pokud nemá osoba, která plátce zastupuje, udělenou generální plnou moc a má například plnou moc pouze na podávání daňového přiznání, tak tato plná moc jí na podání kontrolního hlášení nepostačuje a je nutné, aby si ji rozšířila na všechna podání.