Vydáno: 24. 2. 2016
Oceňování zásob vytvořených vlastní činností dokončení prof. Ing. Bohumil Král, CSc. Příspěvek navazuje na stejnojmenný článek, uveřejněný v minulém čísle našeho časopisu (Účetnictví v praxi č. 2/2016, s. 4), jehož cílem bylo srovnat legislativní požadavky na ocenění zásob vlastní činnosti, podle kterých se bude naposledy postupovat při předkládání účetních závěrek zpracovaných k 31. prosinci 2015, s nově koncipovanými požadavky, které se budou uplatňovat pro předkládání účetních závěrek, zpracovaných k pozdějšímu datu. Cílem tohoto příspěvku je srovnání požadavků „staré“ a „nové“ české účetní legislativy s obdobnými požadavky mezinárodně respektovaných účetních standardů tak, jak jsou dnes vymezeny zejména Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IAS/IFRS a požadavky Všeobecně uznávaných účetních zásad, uplatňovaných ve Spojených státech amerických US GAAP, a to s ohledem na jejich eventuální možnost aplikace v českém prostředí. OCEŇOVÁNÍ ZÁSOB VLASTNÍ ČINNOSTI V IAS 2 - ZÁSOBY Legislativně neupravené požadavky, které jsme podrobně analyzovali v první části tohoto příspěvku a které by měla účetní jednotka při úvahách o změně či zachování úrovně ocenění zásob vlastní činnosti respektovat, zůstávají beze změny: jsou jimi požadavky na věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, vymezený § 7 zákona, a na správnost jeho vedení ve smyslu § 8. Jak zajistit jejich naplňování? Inspirací může být v tomto smyslu dikce IAS 2 - Zásoby v těch oblastech, které tento standard, resp. navazující standardy, upravují konkrétněji než zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), a prováděcí vyhláška (č. 500/2002 Sb. - dále jen „VPU“), a přitom s těmito legislativními požadavky nejsou v rozporu.
Zdroj: Účetnictví v praxi, 3/2016.