Institutem spolupracujících osob se zabývá § 13 zákona o daních z příjmů , který doznal určitých změn s účinností od 1.1.2015, provedených zákonem č. 267/2014 Sb. V textu si rozebereme uplatnění spolupracujících osob v podmínkách roku 2016 se zdůrazněním optimalizačních důvodů, které vedou k využití spolupráce osob s poplatníkem.
Optimalizační důvody pro spolupráci osob
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
Shrnutí zásad spolupráce osob podle § 13 ZDP
Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení dosažené při samostatné činnosti podle § 7 ZDP, s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí:
a)
spolupracující manžel,
b)
spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti (nevyžaduje se příbuzenský vztah spolupracující osoby k poplatníkovi),
c)
člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu (nemusí jít o osobu žijící ve společně hospodařící domácnosti s poplatníkem).
Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ve smyslu znění § 21e odst. 3 ZDP se rozumí pro účely daní z příjmů manželem (manželkou) také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství.
Podle znění § 13 odst. 4 ZDP příjmy a výdaje nelze rozdělovat:
a)
na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku,
b)
na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě,
c)
na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a
d)
na a od poplatníka, který zemřel.
Spolupracující osoba přejímá do svého základu daně určitý podíl příjmů a výdajů poplatníka, a proto není rozhodující při rozdělení výdajů poplatníka, jakým způsobem uplatňuje poplatník výdaje - zda ve skutečně prokázané výši nebo procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP. V pokynu GFŘ D-22 se k § 13 ZDP uvádí, že příjmy dosažené při společně vykonávané samostatné činnosti se rozdělují na spolupracující osoby i v případě, že spolupracující osoba má kromě těchto příjmů i jiné příjmy podléhající dani z příjmů. Způsob uplatnění daňových výdajů u těchto jiných zdanitelných příjmů spolupracující osoby není vázán (nemusí být shodný) na způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na spolupracující osobu.
Při výkonu samostatné činnosti poplatníka může dojít k situaci, že dosažené příjmy jsou nižší než dosažené skutečné výdaje. V tomto případě je možné rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu ze samostatné činnosti poplatníka (z podnikání). Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, tak pro spolupracující osobu podmínky ustanovení § 34 odst. 1 ZDP, podle kterého lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
Jak vyplývá ze znění § 13 odst. 2 ZDP, u spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná, nikdy nemůže poplatník převést na spolupracující osobu odlišný poměr dosažených příjmů a odlišný poměr vynaložených výdajů, tedy např. nelze převést 50% příjmů a 30% výdajů poplatníka na spolupracující manželku.
Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby:
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30% a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč.
V případě, že spolupracující osobou je pouze manžel, pak se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby
a)
podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50% a
b)
částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.
Možnosti využití spolupráce osob k daňové optimalizaci
V případě reálné spolupráce manželky nebo dalších osob žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a v případě rodinného závodu je možné podle § 13 ZDP rozdělit příjmy a výdaje poplatníka daně z příjmů fyzických osob na spolupracující osoby. Pochopitelným cílem použití tohoto institutu je minimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. K daňové optimalizaci lze využít spolupráce osob zejména v následujících situacích:
-
spolupracující osoba nemá vlastní zdanitelné příjmy, takže nemůže uplatnit slevy na dani (zejména základní slevu na dani na poplatníka) a odpočty od základu daně (poskytnuté bezúplatné plnění - dary, odpočet na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření, odpočet na soukromé životní pojištění, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření);
-
spolupracující osoba sice má zdanitelné příjmy, ale vypočtený základ daně neumožní fyzické osobě uplatnit v plné výši slevy na dani a odpočty od základu daně dle § 15 ZDP;
-
podnikatel je v daňové ztrátě a převedení podílu daňové ztráty na spolupracující osobu, která má vyšší základ daně, sníží daňové zatížení této spolupracující osoby;
-
podnikatel uplatňuje paušální výdaje a nemůže si uplatnit slevu na dani na manželku, přičemž není pro něho výhodné přejít na skutečné výdaje;
-
podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů je nucen uplatnit solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP; pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle § 13, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle § 16a až po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracující osoby se solidární zvýšení daně vypočítá dle § 16a ZDP včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ;
-
podnikatel má vyšší základ daně, ale spolupracující osoba je v daňové ztrátě ze svého podnikání, takže převedení podílu příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu sníží celkové daňové zatížení obou osob;
-
protože zákoník práce neumožňuje zaměstnávání manžela druhým manželem, je institut spolupráce osob mezi manželi vhodným optimalizačním řešením při společném podnikání manželů; existuje sice ještě možnost uzavření tzv. společnosti podle § 2716 ad. OZ (dříve sdružení bez právní subjektivity uzavírané dle § 829 ad. starého ObčZ), avšak tato možnost vyžaduje, aby oba manželé měli příslušné oprávnění k podnikatelské činnosti;
-
s účinností od zdaňovacího období roku 2015 lze využít výhody institutu spolupráce osob i v rámci provozování rodinného závodu ve smyslu znění § 700 až § 707 OZ, přičemž členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu nemusí žít s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;
-
úspora na odvodu pojistného na sociální pojištění u podnikatele v případě, že u spolupracující osoby je převedení rozdílu příjmů a výdajů podnikatele (základu daně) vedlejší činností nezakládající povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (v roce 2016 jde o částku 64 813 Kč).
Výhodou spolupráce osob je skutečnost, že poměr rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu nemusí odpovídat reálné spolupráci spolupracující osoby s podnikatelem.
I při minimální reálné spolupráci je možné rozdělit na spolupracující osobu plnou výši maximální možné částky podle § 13 zákona, přičemž poměr převedených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné stanovit až podle výše daňového základu daně podnikatele při sestavování daňového přiznání za příslušné zdaňovací období (kalendářní rok).
Zákon o daních z příjmů stanoví, že na spolupracující osobu se rozdělují příjmy a výdaje při samostatné činnosti poplatníka. Jedná se přitom o rozdělení veškerých daňově uznatelných výdajů poplatníka, tedy i odpisy hmotného majetku, úplata hrazená leasingové společnosti v rámci finančního leasingu, nájemné a další výdaje dle daňové evidence podnikatele.
Na spolupracující osobu se však nerozděluje nezbytná úprava základu daně podnikatele vyplývající z § 23 ZDP (úpravy základu daně prováděné v tabulce E přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob).
Poznamenáváme, že omezení možnosti uplatnit slevu na dani na manželku při uplatnění paušálních výdajů dle § 35ca ZDP lze vyloučit přechodem z paušálních výdajů na skutečné výdaje, anebo
eliminovat
neuplatnění slevy na dani na manželku při vedení paušálních výdajů využitím institutu spolupráce osob dle § 13 ZDP.Využití institutu spolupráce osob však neovlivní negativní důsledky zavedení limitů výše paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP, protože při uplatnění institutu spolupracujících osob se dle § 13 ZDP na spolupracující osobu převádějí příjmy a výdaje, tedy výdaje po provedeném jejich omezení při uplatnění paušálních výdajů poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP.
Postavení spolupracující osoby
I když příjmy, které jsou převáděny na osobu spolupracující s podnikatelem, jsou považovány u spolupracující osoby za příjem ze samostatné činnosti a jsou zdaňovány dle § 7 ZDP, není pro spolupráci manžela (manželky) a ostatních spolupracujících osob nutné živnostenské oprávnění pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba, pokud sama neprovádí podnikatelskou činnost, není z titulu spolupráce účetní jednotkou a rovněž nevede daňovou evidenci.
Spolupracující osoba je však povinna hradit pojistné na sociální pojištění a na zdravotní pojištění. Toto pojistné si hradí spolupracující osoba sama anebo je za ni hradí podnikatel. V obou případech není toto pojistné daňově uznatelným výdajem.
Spolupracující osoba je samostatným daňovým subjektem, tedy podává přiznání k dani z příjmů fyzických osob v termínech stanovených zákonem. V tomto přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádí spolupracující osoba podíl převedených příjmů a výdajů. Při zahájení spolupráce se vztahuje na spolupracující osobu registrační povinnost k dani z příjmů, a to v souladu se zněním § 125 až § 127 daňového řádu (obecné povinnosti v rámci registračního řízení) a dle § 39 odst. 1 ZDP (konkrétní registrační povinnosti, vztahující se k dani z příjmů).
Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je spolupracující osoba povinna oznámit příslušné OSSZ den zahájení spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti a současně je povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje, a to nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost zakládající takovou povinnost.
Podle znění § 5 písm. b) bod 8 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se za OSVČ považují spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle ZDP lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Podle znění § 10 odst. 3 téhož zákona je pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečně činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil.
Řešení různých optimalizačních situací na konkrétních příkladech
Příklad č. 1:
Praktický lékař dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 2 100 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši limitu 800 000 Kč. Jeho manželka nemá žádné zdanitelné příjmy a stará se o rodinu.
Postup:
Poplatník si za rok 2016 nemůže uplatnit slevu na dani na manželku z titulu uplatnění paušálních výdajů. Jeho zdanění je následující:
I------------------------------------------------I-------------I I Výpočet daně v Kč I Rok 2016 I I------------------------------------------------I-------------I I Zdanitelné příjmy I 2 100 000 I I Paušální výdaje I 800 000 I I Základ daně I 1 300 000 I I Vypočtená daň I 195 000 I I Solidární zvýšení daně I 259,84 I I Daň včetně solidárního zvýšení daně I 195 260 I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I Daňová povinnost I 170 420 I I------------------------------------------------I-------------I
Lékař se rozhodne využít spolupráce manželky, která mu povede evidenci příjmů a databázi klientů (pacientů). Za tím účelem na ni lékař převede 25% příjmů a výdajů. Zdanění obou osob v roce 2016:
I------------------------------------------------I-------------I-------------I I Výpočet daně v Kč I Manžel I Manželka I I------------------------------------------------I-------------I-------------I I Zdanitelné příjmy I 1 575 000 I 525 000 I I Paušální výdaje I 600 000 I 200 000 I I Základ daně I 975 000 I 325 000 I I Vypočtená daň I 146 250 I 48 750 I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I 24 840 I I Daňová povinnost I 121 410 I 23 910 I I------------------------------------------------I-------------I-------------I
Celkové zdanění obou manželů činí 145 320 Kč a je o 25 100 Kč nižší než v případě nevyužití institutu spolupráce osob. Je tomu proto, že manželka si jakožto spolupracující osoba může uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč a manžel díky snížení základu daně nemusí uplatnit solidární zvýšení daně. V příkladu jsme neuvažovali s vlivem pojistného na sociální a zdravotní pojištění obou manželů, protože se platí z daňového základu.
Příklad č. 2:
Manželé podnikají. Manželovi se v roce 2016 nedaří a za toto zdaňovací období dosáhne jen 420 000 Kč zdanitelných příjmů a k nim uplatní daňově uznatelné výdaje ve skutečné výši 560 000 Kč. Manželka dosáhne ze svého podnikání v kadeřnickém salonu zdanitelné příjmy 820 500 Kč a prokazatelné výdaje 525 000 Kč. Manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.
Postup:
Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50% daňové ztráty:
I----------------------------------I-------------I-------------I I Subjekt I Příjmy v Kč I Výdaje v Kč I I----------------------------------I-------------I-------------I I Podnikatel I 210 000 I 280 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I I Manželka I I I I - ze spolupráce I 210 000 I 280 000 I I - z vlastního podnikání I 820 500 I 525 000 I I - celkem I 1 030 500 I 805 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I
Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2016 svůj dílčí základ daně z podnikání z 295 500 Kč na 225 500 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 19 485 Kč na 8 985 Kč.
Příklad č. 3:
Manžel podniká ve stavební výrobě a za rok 2016 dosáhne 1 400 000 Kč zdanitelných příjmů a k nim uplatní daňově uznatelné výdaje ve skutečné výši 860 000 Kč. Manželka zahájila podnikání počátkem roku 2016 a s ohledem na nezbytné pořízení vybavení provozovny je v daňové ztrátě - v rámci vedení daňové evidence vykáže za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 180 000 Kč a daňové výdaje 320 000 Kč. Manželka přitom vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence.
Postup:
Podnikatel může na spolupracující manželku převést plnou výši 50% příjmů a výdajů:
I----------------------------------I-------------I-------------I I Subjekt I Příjmy v Kč I Výdaje v Kč I I----------------------------------I-------------I-------------I I Podnikatel I 700 000 I 430 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I I Manželka I I I I - ze spolupráce I 700 000 I 430 000 I I - z vlastního podnikání I 180 000 I 320 000 I I - celkem I 880 000 I 750 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I
Manžel díky převedení příjmů a výdajů na spolupracující manželku sníží v roce 2016 svůj základ daně z podnikání z 540 000 Kč na 270 000 Kč a tím dojde u něho ke snížení daně z 56 160 Kč na 15 660 Kč. Rovněž u něho dojde ke snížení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění ve výši 0,5 x x 270 000 Kč x 0,427 Z 57 645 Kč. Celková úspora odvodové povinnosti u manžela tak činí 98 145 Kč.
U manželky i po převedení příjmů a výdajů ze spolupráce s manželem vychází po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka daňová povinnost nulová. Přitom manželka v případě vlastního samostatného podnikání i v případě kombinace vlastního podnikání a spolupráce je povinna platit s ohledem na výši daňového základu pojistné na sociální i zdravotní pojištění vypočtené z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad č. 4:
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání (řemeslná živnost) dosáhne za rok 2016 zdanitelné příjmy ve výši 3 400 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 80%, a to do výše stanoveného limitu 1 600 000 Kč. Jeho manželka má jednak své zdanitelné příjmy z provozování živnosti jako masérka ve výši 460 000 Kč za rok 2016, ke kterým uplatňuje prokazatelné výdaje ve výši 270 000 Kč (včetně nájmu pronajatých prostor k provozování masérství), a jednak vypomáhá manželovi jako spolupracující osoba.
Postup:
Pokud by s podnikatelem nespolupracovala manželka, byl by jeho základ daně 1 800 000 Kč a podnikatel by musel uplatnit solidární zvýšení daně ve výši:
(1 800 000 Kč - 1 296 288 Kč) x 0,07 Z 35 259,84 Kč.
V případě spolupráce manželky může na ni převést limitní výši 540 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů, tj. 30% svých příjmů a výdajů. Zdanění obou osob bude v roce 2016 následující:
I----------------------------------I-------------I-------------I I Subjekt I Příjmy v Kč I Výdaje v Kč I I----------------------------------I-------------I-------------I I Podnikatel I 2 380 000 I 1 120 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I I Manželka I I I I - ze spolupráce I 1 020 000 I 480 000 I I - z vlastního podnikání I 460 000 I 270 000 I I - celkem I 1 480 000 I 750 000 I I----------------------------------I-------------I-------------I
Ani manžel, ani manželka nemusí v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2016 uplatnit solidární zvýšení daně, protože jejich základ daně z podnikání je nižší než 1 296 288 Kč.
Příklad č. 5:
Podnikatel má za rok 2016 v rámci živnostenského podnikání příjmy 905 000 Kč a uplatňuje paušální výdaje ve výši 60% zdanitelných příjmů. Manželka má příjmy ze závislé činnosti, přičemž spolupracuje s manželem při jeho podnikání a vede mu daňovou evidenci. Hrubá mzda manželky pracující na zkrácený pracovní úvazek činí 8 500 Kč měsíčně a manžel na ni převádí 10% příjmů a výdajů z podnikání.
Postup:
Varianta neuplatnění spolupracující osoby
Výpočet odvodové povinnosti manžela - podnikatele
I---------------------------------------------------I------------------------I I Výpočet daně a pojistného I Údaje za rok 2016 v Kč I I---------------------------------------------------I------------------------I I Zdanitelné příjmy I 905 000 I I I I I Daňové výdaje I 543 000 I I I I I Základ daně I 362 000 I I I I I Daň z příjmů I 54 300 I I I I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I I I I Daňová povinnost I 29 460 I I I I I Pojistné na sociální a zdravotní pojištění I 77 287 I I I I I Celkem odvodová povinnost I 106 747 I I---------------------------------------------------I------------------------I
Výpočet odvodové povinnosti manželky - zaměstnance
I---------------------------------------------------I------------------------I I Výpočet daně a pojistného I Údaje za rok 2016 v Kč I I---------------------------------------------------I------------------------I I Příjmy ze závislé činnosti I 102 000 I I I I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem I 34 680 I I (34%) I I I I I I Superhrubá mzda I 136 680 I I I I I Daň z příjmů I 20 490 I I (ze základu daně 136 600 Kč) I I I I I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I I I I Daňová povinnost I 0 I I I I I Pojistné na sociální a zdravotní pojištění I 11 220 I I (11% z hrubé mzdy) I I I I I I Celkem odvodová povinnost I 11 220 I I---------------------------------------------------I------------------------I
Varianta uplatnění spolupracující osoby
Výpočet odvodové povinnosti manžela - podnikatele
I---------------------------------------------------I------------------------I I Výpočet daně a pojistného I Údaje za rok 2016 v Kč I I---------------------------------------------------I------------------------I I Zdanitelné příjmy (90% celkových příjmů) I 814 500 I I I I I Daňové výdaje (90% celkových výdajů) I 488 700 I I I I I Základ daně I 325 800 I I I I I Daň z příjmů I 48 870 I I I I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I I I I Daňová povinnost I 24 030 I I I I I Pojistné na sociální a zdravotní pojištění I 69 559 I I (z vyměřovacího základu 162 900 Kč) I I I I I I Celkem odvodová povinnost I 93 589 I I---------------------------------------------------I------------------------I
Výpočet odvodové povinnosti manželky - zaměstnance + spolupracující osoby
I---------------------------------------------------I------------------------I I Výpočet daně a pojistného I Údaje za rok 2016 v Kč I I---------------------------------------------------I------------------------I I Příjmy ze závislé činnosti I 102 000 I I I I I Pojistné hrazené zaměstnavatelem (34%) I 34 680 I I I I I Dílčí základ daně ze závislé činnosti I 136 680 I I I I I Sražené zálohy na daň ze závislé činnosti (po I 0 I I odpočtu základní měsíční slevy na dani na I I I poplatníka) I I I I I I Sražené pojistné na sociální a zdravotní I 11 200 I I pojištění (11% z hrubé mzdy) I I I I I I Převedené příjmy manžela (10% celkových příjmů) I 90 500 I I I I I Převedené výdaje manžela (10% celkových výdajů) I 54 300 I I I I I Dílčí základ daně ze samostatné činnosti I 36 200 I I I I I Celkový základ daně I 172 880 I I I I I Daň z příjmů (ze základu daně 172 800 Kč) I 25 920 I I I I I Základní sleva na dani na poplatníka I 24 840 I I I I I Daňová povinnost I 1 080 I I I I I Pojistné na sociální pojištění I 0 I I I I I Pojistné na zdravotní pojištění (z vyměřovacího I 2 444 I I základu 18 100 Kč) I I I I I I Celkem odvodová povinnost I 14 744 I I---------------------------------------------------I------------------------I
U manželky jakožto spolupracující osoby z hlediska pojistného na sociální pojištění jde o OSVČ vedlejší, která je povinna být účastna důchodového pojištění, pokud její daňový základ dosáhl pro rok 2016 částky 64 813 Kč. Protože rozdíl převedených příjmů a výdajů činí 36 200 Kč, není manželka z titulu OSVČ účastna důchodového pojištění a neplatí pojistné na sociální pojištění.
Pokud by nedošlo k převedení příjmů a výdajů na spolupracující manželku, byla by celková odvodová povinnost obou manželů za rok 2016 ve výši 117 967 Kč, zatímco při převedení 10% příjmů a výdajů na manželku je celková odvodová povinnost manželů 108 333 Kč. K úspoře dochází ze dvou důvodů:
a)
u manželky v případě varianty příjmů pouze ze závislé činnosti nedojde k plnému uplatnění základní slevy na dani na poplatníka, zatímco v případě spolupráce s manželem si manželka v daňovém přiznání uplatní plnou výši této slevy,
b)
zatímco manžel ve variantě bez spolupráce manželky musí odvést pojistné na sociální pojištění v plné výši z vyměřovacího základu, pak při převedení 10% příjmů a výdajů na spolupracující manželku nedosáhne převedený základ daně výše pro povinnou účast manželky z titulu spolupráce na důchodovém pojištění, takže spolupracující manželka neodvádí z převedeného základu daně pojistné na sociální pojištění.
Příklad č. 6:
Syn žijící v Brně vytvořil se svým otcem žijícím v Olomouci rodinný závod ve smyslu znění § 700 a násl. OZ. Syn se podílí v rámci rodinného závodu na dílčích provozních činnostech jako člen rodinného závodu, konkrétně jde o softwarové činnosti řešené elektronickou komunikací. Syn má kromě toho vlastní živnost a vykonává svou podnikatelskou činnost.
Postup:
S účinností od zdaňovacího období 2015 jsou podle § 13 odst. 1 písm. c) ZDP mezi spolupracující osoby zařazeni i členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu. Rodinný závod je vymezen v § 700 až § 707 OZ, přičemž za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně, a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. Členové rodiny zúčastnění na provozu rodinného závodu se podílejí na zisku rodinného závodu. Pokud v daném případě jsou splněny podmínky vymezené pro rodinný závod v OZ, lze na syna, který se podílí jako člen rodinného závodu na jeho provozu svou činností, převést za zdaňovací období podíl příjmů a výdajů ve výši 30%, nejvýše pak částku 180 000 Kč rozdílu příjmů a výdajů při výkonu této činnosti po celé zdaňovací období. Vlastní způsob reálné výplaty převedené částky příjmů rodinného závodu zákon o daních z příjmů nikterak neřeší a záleží na dohodě členů rodinného závodu.
Upozorňujeme: Sleva na dani za umístění dítěte v roce 2016
V DHK č. 4/2016 jsme se zaměřili na uplatnění slevy na dani za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení. Podmínky pro uplatnění jsou stanoveny v § 35bb. Poprvé bylo možné uplatnit tuto slevu za zdaňovací období roku 2014 na základě zákona č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, který byl novelizován zákonem č. 127/2015 Sb. s účinností 4.6.2015. Více v DHK č. 4/2016 na straně 6.