Převod podílu v s. r. o.

Vydáno: 35 minut čtení

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) je kapitálovou obchodní společností, protože povinností jejích společníků není osobní účast na podnikání, resp. činnosti firmy, ale vklad do základního kapitálu. Před rokem 2014 požadoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. , zrušen - dále jen „ObchZ “) základní kapitál s. r. o. alespoň ve výši 200 000 Kč, přičemž jednotlivé vklady společníků, z nichž je tvořen, musely činit nejméně 20 000 Kč. Naproti tomu jeho nástupce (zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích - dále jen „ZOK “) nyní stanoví již pouze symbolickou minimální výši vkladu 1 Kč. Za vklad vložený do s. r. o. obdrží zakladatel, posléze společník, podíl, který jej opravňuje „panovat“ ve firmě. Tímto rozdáním karet to ale nemusí skončit. Někdy se totiž stává, že při více společnících mezi nimi vzniknou rozepře, nebo některý z nich ztratí zájem o účast v s. r. o., případně mu zdravotní či jiné důvody neumožňují podílet se na podnikání firmy. V těchto a podobných případech bývá nejjednodušší a pro všechny zúčastněné obvykle optimální převést podíl v s. r. o. na jinou osobu, kterou může být jak jiný ze zbývajících společníků, tak i nově příchozí - tzv. třetí osoba. V naprosté většině reálných situací přitom dochází k úplatnému převodu podílu neboli k jeho prodeji, výjimečně ke směně. Proto této variantě budeme věnovat převážnou daňovou část tohoto příspěvku. Načež se jen stručně podíváme na okrajovou záležitost bezúplatného převodu podílu formou darovací smlouvy. V celém příspěvku se věnujeme čistě tuzemským transakcím, kdy převodce podílu, jeho nabyvatel i dotyčná s. r. o. jsou daňovými rezidenty ČR.

Převod podílu v s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
 
PŘEVOD PODÍLU PRÁVNĚ
Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Základem pro stanovení podílu společníka v s. r. o. je jeho vklad. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, tak je v souladu s § 133 ZOK
výše podílu určena podle poměru jeho vkladu připadajícího na příslušný podíl k výši celkového základního kapitálu
(dále jen „ZK“) společnosti. Výše podílu má pro společníka stěžejní ekonomický význam, podle něj se totiž návazně určuje například výše jeho podílu na zisku nebo vypořádacího podílu.
Poněkud odlišný právní význam má
hlasovací právo společníků
na valné hromadě, které se odvíjí od počtu jejich hlasů. Obecným pravidlem stanoveným v § 169 odst. 2 ZOK přitom je, že za každou 1 Kč vkladu má společník 1 hlas. Ovšem toto základní pravidlo mohou zase změnit společníci v rámci společenské smlouvy.
PŘÍKLAD
Hrátky společníků s podíly a hlasy
ABC, s. r. o., založily tři osoby - A, B a C - peněžitými vklady jednotlivě ve výši 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč. Celkový ZK firmy tak činí 100 000 Kč, na kterém se společníci podílejí z 50, 30 a 20 %.
Obvykle ve stejném poměru vkladů na ZK - 50, 30 a 20 % - bývají mezi společníky rozděleny i jejich podíly. Tak tomu ale není v ABC, s. r. o., kde se společníci dohodli na stejných podílech ve výši á 1/3, což uvedli do společenské smlouvy. Díky tomu např. budou mít stejné podíly na zisku. Proto se ohledně výše jejich podílů neuplatní obecné pravidlo ZOK (poměr vkladů), ale speciální řešení dohodnuté ve společenské smlouvě.
Těmto hodně kreativním společníkům nevyhovovalo ani další obecné pravidlo ZOK týkající se počtu jejich hlasů. Podle něj by s ohledem na jednotlivé výše vkladů společníci měli tyto počty hlasů: 50 000, 30 000 a 20 000. Sice se dohodli na tom, že ponechají vazbu na výši vkladu, ale pro zjednodušení počítání hlasů je zredukují o tři řády, neboli jeden hlas bude připadat na každý 1 000 Kč vkladu společníka. Čímž stejnoměrně klesnou počty hlasů všech společníků na následující konečný stav: A má 50 hlasů, B 30 hlasů a C má 20 hlasů.
Podle ObchZ platilo - a u „starých“ s. r. o. založených za jeho éry, které nepřešly pod právní režim ZOK platí i nadále - že každý společník měl pouze jeden podíl v s. r. o., přičemž všechny tyto podíly byly prakticky stejného druhu. Možnou pestrost přinesl ZOK i do této oblasti,
společenská smlouva totiž může připustit:
-
vznik různých druhů podílů
(podíly se stejnými právy a povinnostmi tvoří jeden druh),
-
aby jeden společník vlastnil více podílů
, a to i různého druhu,
-
aby byl podíl společníka představován kmenovým listem, který je cenným papírem.
S ohledem na zásadní význam výše a druhu podílu každého společníka jde o údaj povinně zapisovaný do obchodního rejstříku podle § 48 odst. 1 písm. j) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. Stejně jako údaj o tom, zda s. r. o. na příslušný podíl vydala kmenový list.
PŘÍKLAD
Komplikace s počty podílů jednoho společníka
První s. r. o.
byla založena v roce 2015, přičemž její společenská smlouva vymezuje dva druhy podílů:
1)
Základní podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, podmíněný vkladem 10 000 Kč.
2)
Podíl s přednostním právem na podíl na zisku, k němuž se váže vklad 50 000 Kč.
Tři zakladatelé měli zájem na vytvoření ZK 300 000 Kč, který rozdělili na 5 základních podílů (dále jen „ZP“) a 5 podílů s přednostním právem na podíl na zisku (dále jen „PP“). Načež upsali tyto podíly: Adam 1 x ZP + 1 x PP = vklady 60 000 Kč, Beáta 3 x ZP + 1 x PP = vklady 80 000 Kč a Cyril 1 x ZP + 3 x PP = vklady 160 000 Kč.
Druhou s. r. o.
založil jediný zakladatel - pan David - již v roce 2014. V zakladatelské listině stanovil základní
kapitál
na 100 000 Kč, který sestával ze tří peněžitých vkladů - 50 000 Kč, 30 000 Kč a 20 000 Kč - k nimž se vázaly tři základní podíly: ZP č. 1, ZP č. 2 a ZP č. 3. Pokud se po čase společník rozhodne přibrat dalšího společníka, může tak jednoduše učinit například prodejem ZP č. 3 za dohodnutou smluvní cenu, která bude samozřejmě odpovídat hospodářských výsledkům firmy, případně se zohledněním jejich potenciálních tržních šancí. Nově příchozí druhý společník tak bude mít ZP č. 3, k němuž se váže peněžitý vklad 20 000 Kč, bez ohledu na to, jestli sjednaná převodní (prodejní) cena za tento podíl byla 1 milion Kč nebo třeba jen 5 000 Kč.
Třetí s. r. o.
založili tři zakladatelé, jejichž podíly činí 50, 30 a 20 %. Po čase společník s podílem 30 % odkoupil od společníka s podílem 20 % jeho podíl v tomto s. r. o. Jestliže by se jednalo o firmu založenou před rokem 2014, která se nepodřídila ZOK jako celku, pak by se tímto obchodem navýšil jediný přípustný podíl společníka z 30 na 50 %. Ovšem jestliže by se jednalo o „starou“ s. r. o., která se podřídila kompletně ZOK nebo o „novou“ společnost založenou již podle ZOK, pak by bylo nutno znát její společenskou smlouvu. Tato totiž buď může umožňovat držbu více podílů jedním společníkem (pak by zmíněný kupující společník nově držel dva podíly ve výši 30 a 20 %) nebo vícero podílů jednoho společníka neumožňuje, případně se touto tématikou vůbec nezabývá (pak by došlo ke zvýšení jednoho přípustného podílu tohoto společníka na 50 %).
Podíl společníka v s. r. o. je
ve smyslu občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)
věcí
(nehmotnou), a proto jej lze převést na jinou osobu úplatně (prodejem nebo směnou) nebo bezúplatně (darováním). V obchodní praxi přirozeně zcela převažuje
úplatný převod podílu
, u něhož se uplatní obecná právní úprava smlouvy o koupi věci, přičemž je ale vyžadována písemná forma a úředně ověřené podpisy. Nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě s. r. o., ovšem za související převedené dluhy - zejména nesplacený zbytek peněžitého vkladu - i nadále společnosti ručí převodce (dosavadní společník).
Převodce podílu nemá vůči s. r. o. právo na vypořádací podíl.
Jedinou odměnou za ztrátu účastenství je pro něj smluvená převodní cena od nabyvatele podílu.
Protože se i v tomto směru poněkud liší „stará“ právní úprava ObchZ od té nové ZOK, musíme rozlišit:
-
„stará“ s. r. o.
založená podle ObchZ, která nepřešla pod novou právní úpravu ZOK:
-
Určující je i nadále „stará“ právní úprava stanovená § 115 ObchZ, ve znění k 31. 12. 2013.
-
Na jiného společníka
lze převést obchodní podíl
pouze se souhlasem valné hromady, nestanoví-li společenská smlouva
jinak.
-
Na jinou osobu (než je stávající společník) lze převést obchodní podíl pouze v případě, že to výslovně připouští společenská smlouva (která navíc může převod podmínit i souhlasem valné hromady). Což samozřejmě neplatí pro s. r. o. s jediným společníkem, jehož podíl je na třetí osobu převoditelný vždy.
-
„nová“ s. r. o.
založená dle ZOK nebo „stará“ s. r. o., která kompletně přešla pod jeho právní režim:
-
Postupuje se zejména v souladu s § 207 až 210 ZOK.
-
Každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka.
Přičemž
společenská smlouva může
tento převod podílu
podmínit souhlasem
některého z orgánů s. r. o. (např. valné hromady či jednatele).
-
Na jinou osobu
(než je stávající společník) lze převést podíl
jen se souhlasem valné hromady,
neurčí-li společenská smlouva jinak. Toto omezení převoditelnosti se opět netýká s. r. o. s jediným společníkem.
-
Jednodušší je převod podílu reprezentovaného kmenovým listem (tj. listinný cenný papír na řad). Jeho převoditelnost totiž nesmí být nijak omezena ani podmíněna. Při jeho převodu - pouhým předáním - je ale nutné v rubopise kmenového listu uvést jednoznačnou identifikaci nabyvatele příslušného podílu.
Je třeba si uvědomit, že převod podílu je transakcí čistě mezi dvěma dotčenými společníky - převodcem a nabyvatelem - zatímco samotné s. r. o., o jejíž podíl se jedná, se týká jen nepřímo, pasivně. Proto je třeba odlišit
okamžik účinnosti převodu podílu
vůči smluvním stranám od účinnosti
vůči dotčené s. r. o.
První datum by mělo vyplývat ze znění smlouvy o převodu podílu, přičemž obvykle jde o den podpisu smluvními stranami. Účinnost vůči společnosti nastává až poté, a to předložením smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Při převodu kmenového listu nastává účinnost převodu příslušného podílu vůči s. r. o. oznámením změny společníka a předložením kmenového listu, v jehož rubopise je jednoznačně identifikován nabyvatel.
Změnu společníka jednatel s. r. o. musí bez prodlení zapsat
do seznamu společníků - s čímž souvisí změna účetní analytiky k příslušnému vkladu - a samozřejmě především
do obchodního rejstříku.
 
PŘEVOD PODÍLU ÚČETNĚ
Podíl v s. r. o. prakticky vždy představuje - z pohledu dotyčného společníka - jeho dlouhodobou finanční investici, protože jej zpravidla plánuje držet déle než 1 rok. V návaznosti na to se proto v souladu s § 8 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), jedná o
dlouhodobý finanční majetek,
který je nutno podobněji specifikovat a začlenit do jedné ze tří položek:
-
„B. III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“, pro které je obvykle určen účet 061,
-
„B. III.3. Podíly - podstatný vliv“, u nichž je zpravidla uplatněn syntetický účet 062, a
-
„B. III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly“, s odpovídajícím účtem např. 063.
V § 22 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), ovšem najdeme definici pouze „podstatného vlivu“:
„Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv.“
Výkladově se dovozuje, že pojmy „ovládaná
versus
ovládající osoba“ se pro účetní potřeby přebírají z obchodního práva, kde jsou složitě definovány § 74 až 80 ZOK. Zpravidla je ovládání určeno držbou podílu přes 40 %, ovšem zejména v s. r. o. má význam také okolnost, že
se obecně „má za to“
(což je tzv. vyvratitelná domněnka),
že ovládající osobou jsou skrze jednání ve shodě vždy společníci s. r. o. vůči jejich společnosti.
Na základě této právní domněnky je tedy asi možné o každém podílu v s. r. o. účtovat jako o rozvahové položce „B. III.1. Podíly - ovládaná nebo ovládající osoba“, neboli stručně řečeno
na účtu 061.
Ovšem chybou není ani detailnější rozlišování s ohledem na obvyklou účetní praxi, kdy je pro začlenění do jednoho ze tří možných účtů určující výše podílu (podílů): přes 40 % (061), nebo mezi 20 a 40 % (062) anebo méně (063).
Vedle otázky KAM s podílem (na jaký účet) je důležitá také otázka KOLIK, čili
o jaké částce účtovat.
Podle § 25 odst. 1 písm. f) ZU se podíly oceňují
pořizovací cenou
, tedy cenou, za kterou byly pořízeny, a náklady s jejich pořízením související. Sdílnější je § 48 VPU, podle kterého do tohoto ocenění patří např. také poplatky makléřům, poradcům, burzám, a naopak se nezahrnují úroky z úvěrů na pořízení a náklady spojené s držbou.
V souladu s § 27 ZU se podíly představující účast v osobě ovládané nebo pod podstatným vlivem nikdy nepřeceňují reálnou (tržní) hodnotou. Účtující společník se ale může rozhodnout, že tyto
podíly ocení tzv. ekvivalencí neboli protihodnotou.
Prakticky řečeno aktuálním podílem na vlastním kapitálu dané s. r. o. Změna ocenění podílu se zachycuje na rozvahovém účtu 414-Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Pokud se tak účetní jednotka rozhodne, musí toto ocenění použít u všech takových podílů. Je třeba si uvědomit, že nejde o ocenění, které by přímo odráželo aktuální tržní prodejní cenu podílu, která může být zcela odlišná. Od účetního období započatého v roce 2016 se toto speciální oceňování netýká tzv. mikro účetních jednotek (až na výjimky).
PŘÍKLAD
Ocenění podílů v s. r. o. ekvivalencí
Investor, a.s., se rozhodla ocenit ekvivalencí podíly ve dvou svých dceřiných společnostech:
-
25 % podíl v A, s. r. o., koupený za 100 000 Kč (MD 062.1),
-
50 % podíl v B, s. r. o., koupený za 200 000 Kč (MD 061.2).
Investor, a.s., má k dispozici aktuální rozvahy obou firem k datu své účetní závěrky, na jejichž podkladě vyčíslí účetní hodnotu podílů protihodnotou ve vztahu k vlastnímu kapitálu („VK“); údaje uvedeny v tisících Kč.
 I-----------I--------I-----I------I--------I--------I------I-------I---------I-------I-------I I   
Firma
I
Aktiva
I
41x
I
42x
I
Zisk/
I
Jiná
I
VK
I
Účast
I
Ocenění
I
Staré
I
Změna
I I I I I I
ztráta
I
pasiva
I I I
nové
I I I I-----------I--------I-----I------I--------I--------I------I-------I---------I-------I-------I I A, s.r.o. I 1 000 I 200 I +200 I +200 I 400 I +600 I 25 % I
150
I 100 I
+50
I I-----------I--------I-----I------I--------I--------I------I-------I---------I-------I-------I I B, s.r.o. I 2 000 I 200 I +200 I -200 I 1 800 I +200 I 50 % I
100
I 200 I
-100
I I-----------I--------I-----I------I--------I--------I------I-------I---------I-------I-------I
O změně ocenění podílů bude Investor, a.s., účtovat na samostatných analytických účtech:
-
U podílu v A, s. r. o., přecenění (zvýšení ocenění) zaúčtuje: 50 000 Kč, MD 062.2/D 414.
-
U podílu v B, s. r. o., přecenění (snížení ocenění) zaúčtuje: 100 000 Kč, MD 414/D 061.2.
Při prodeji podílu se ocenění ekvivalencí zruší, tudíž účetní náklad bude roven pořizovací ceně podílu.
Účtování prodeje podílu v s. r. o. u prodávajícího společníka
sestává ze dvou až tří účetních zápisů:
-
Zrušení případného rozvahového ocenění podílu ekvivalencí (protihodnotou) na analytickém účtu („AÚ“):
      06x. AÚ                                                  414  --------I---------                                        -----I-----         I                                                      I         I     Zrušení zvýšení ocenění podílu ekvivalencí       I          I<---------------------------------------------------->I         I                                                      I         I     Zrušení snížení ocenění podílu ekvivalencí       I      <--I------------------------------------------------------I-->         I                                                      I          I                                                      I 
-
Úbytek (vyřazení) podílu v jeho původní pořizovací ceně:
   061 (062, 063)                                              561  --------I---------                                        -----I-----         I                                                      I         I      Vyřazení podílu v původní pořizovací ceně       I         I<---------------------------------------------------->I         I                                                      I          I                                                      I 
-
Tržba z prodeje podílu coby finanční výnos provázená pohledávkou za kupujícím nebo přírůstkem peněz:
        661                                                 378 (211)  --------I---------                                       ------I-----         I                                                      I         I  Výnos z prodeje podílu ve sjednané převodní ceně    I         I<---------------------------------------------------->I         I                                                      I          I                                                      I 
Nabyvatel podílu o jeho úplatném pořízení obvykle účtuje přímo na účet dlouhodobé investice MD 06x/D 379. Pokud by vznikly vedlejší pořizovací náklady (např. právní konzultace), uplatnil by pořizovací účet 043.
Jak bylo řečeno, převod podílu v s. r. o. se paradoxně příliš účetně netýká samotné obchodní
korporace
. Nejedná se totiž o smluvní stranu této kupní (případně darovací) smlouvy, ale je „pouze“ objektem převodu. Nicméně
drobné účtování zaznamená i dotyčná s. r. o., a to analytickou změnu k účtu 411-Základní
kapitál
,
ohledně vkladu společníka. Daleko méně často případně také na analytickém účtu k účtu 412-Ážio (když se týkalo vkladu společníka - převodce podílu) a účtu 413-Ostatní kapitálové fondy (pokud prodávající společník poskytl příplatek mimo ZK), které je totiž nutno evidovat v rozlišení podle jednotlivých společníků.
PŘÍKLAD
Zaúčtování změny společníka v dotčené s. r. o.
A+B, s. r. o., založili dva zakladatelé - A a B - každý peněžitým vkladem á 100 000 Kč. V těžkých dobách později poskytl společník B dobrovolný peněžitý příplatek mimo ZK á 500 000 Kč, z něhož bylo k úhradě ztrát s. r. o. využito 300 000 Kč. Nyní společník B prodal celý svůj podíl v A+B, s. r. o., nově příchozímu společníkovi C.
 I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 
Poř.
I
Popis vybraných účetních případů A+B,
I
I
MD
I D I I I
s. r. o., týkajících se změny společníka
I I I I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 1. I Počáteční stav: Vklad společníka A do ZK I 100 000 I - I 411.A I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 2. I Počáteční stav: Vklad společníka B do ZK I 100 000 I - I 411.B I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 3. I Počáteční stav: Zůstatek příplatku I I I I I I společníka B mimo ZK I 200 000 I - I 413.B I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 4. I Změna společníka B převodem podílu na C - I I I I I I změna analytiky týkající se vkladu I 100 000 I 411.B I 411.C I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I I 5. I Změna společníka B převodem podílu na C - I I I I I I změna analytiky týkající se příplatku I 200 000 I 413.B I 413.C I I------I-------------------------------------------I---------I-------I-------I
 
PRODEJ PODÍLU DAŇOVĚ
Z hlediska daní z příjmů může mít prodej podílu v s. r. o. 4 scénáře. Omezíme se přitom nyní pouze na
daňové rezidenty ČR,
a to jak v případě samotné s. r. o., tak i jejich společníků prodávajících a kupujících podíl:
-
Příjem osvobozený
od daně, přičemž platí rozdílné podmínky pro převodce, resp.:
a)
společníka - právnickou osobu, a
b)
společníka - fyzickou osobu.
-
Příjem zdanitelný,
kde se opět postupuje odlišně v závislosti na tom, zda převodcem, resp.:
c)
společníkem je právnická osoba, nebo
d)
společníkem je fyzická osoba.
 
a) Osvobození od DPPO
Podle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou od daně z příjmů právnických osob
osvobozeny příjmy z převodu podílu
(poznámka: osvobození nelze uplatnit u podílů, které byly nabyty v rámci koupě obchodního závodu nebo jeho části, viz § 19 odst. 9 ZDP):
-
mateřské společnosti
(má alespoň 10 % podíl na ZK dceřiné společnosti, a to nejméně po dobu 12 měsíců, přičemž časovou podmínku lze splnit i dodatečně, podrobněji viz § 19 odst. 3 a 4 ZDP),
-
v dceřiné společnosti
[není-li v likvidaci, viz § 19 odst. 2 písm. b) ZDP].
PŘÍKLAD
Podmínky osvobození od DPPO
Matka, a.s., založila (jako jediná) v roce 2014 Dceru, s. r. o. V březnu 2016 celý svůj podíl v Dceři, s. r. o., prodala firmě Spekulanti, s. r. o., načež tento nový společník prodá celý podíl v Dceři, s. r. o., ještě v roce 2016. Pro Matku, a.s., bude příjem z prodeje podílu v Dceři, s. r. o., osvobozen od daně, protože jsou naplněny definiční podmínky vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“. Přičemž v souladu s § 25 odst. 1 písm. i) ZDP není ale možno daňově uplatnit výdaje související s příjmy osvobozenými od daně - např. nabývací cenu podílu.
Naproti tomu Spekulanti, s. r. o., nemají příjem z prodeje podílu v Dceři, s. r. o., osvobozen od daně, neboť nesplní podmínku vztahu „mateřská
versus
dceřiná společnost“ - nedrží podíl 10 % a více nejméně 12 měsíců.
Pokud by ovšem Spekulanti, s. r. o., v roce 2016 prodali jen část podílu v Dceři, s. r. o., - maximálně 90 % -a zbytek až v dubnu 2017, splnili by podmínky osvobození od daně. A to nejen u příjmů z prodeje zbývající části 10 % podílu prodaného po 12 měsících držby, ale také ohledně prodeje první části 90 % podílu již v roce 2016.
Většinou jistě příjemné osvobození příjmu z prodeje podílu v s. r. o. má také určité stinné stránky:
-
Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP
nejsou daňově uznatelné výdaje (náklady) vynaložené na příjmy osvobozené od daně,
proto není daňově účinná nabývací cena prodaného podílu v dceřiné společnosti.
-
Podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP
nejsou daňově uznatelné výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti.
Kam patří také úroky z úvěrového finančního nástroje (zejména úvěry a zápůjčky) přijatého v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu. A to nejen po dobu trvání této držby, ale i v době, kdy podíl drží „spojená osoba“ (dle § 23 odst. 7 ZDP) s příjemcem úvěrového finančního nástroje, pokud poplatník neprokáže, že úvěrový finanční nástroj s držbou podílu nesouvisí.
 
b) Osvobození od DPFO
Rovněž v případě společníků s. r. o., kteří jsou fyzickou osobou, může být příjem z prodeje podílu v s. r. o. osvobozen od daně. A to při splnění podmínek stanovených v § 4 odst. 1 písm. r) ZDP. Základní
podmínkou osvobození je, aby doba mezi nabytím a úplatným převodem přesáhla 5 let.
Stejný časový test se týká
rovněž kmenových listů,
ovšem jelikož jde o cenné papíry, najdeme tuto možnost v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP.
Pro omezení případných daňových spekulací se
osvobození od daně nevztahuje na
(zjednodušeno):
-
podíly
pořízené z obchodního majetku
poplatníka, a to do 5 let po ukončení (!) samostatné činnosti,
-
příjem plynoucí z budoucího úplatného převodu podílu
v době do 5 let od jeho nabytí,
-
příjem z budoucího převodu podílu pořízeného z obchodního majetku v době do 5 let od ukončení činnosti,
-
příjem z převodu podílu odpovídající zvýšení nabývací ceny (ke kterému došlo po 1. 1. 2014)
plněním ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného společníka do 5 let od plnění nebo nabytí.
PŘÍKLAD
Podstatné je i datum příjmu, nejen den převodu podílu
Pan Jan založil ABC, s. r. o., které vzniklo v srpnu 2011. Na jaře 2016 obdržel výhodnou nabídku od XY, a.s., na prodej celého podílu v s. r. o. Pan Jan ví, že pětiletý časový test pro osvobození příjmů z prodeje podílu od daně z příjmů fyzických osob uplyne až v září 2016. Tak dlouho ale nechce čekat, aby si a.s. koupi nerozmyslela.
Domníval se, že daňovou podmínku přechytračí tím, že již v březnu 2016 sjedná smlouvu o budoucím prodeji podílu v ABC, s. r. o., podle níž bude smlouva o převodu uzavřena (účinná) až v září 2016. Jenže chyba lávky. Jan zapomněl na výluku z osvobození po 5 letech od nabytí podílu, která se právě týká příjmů plynoucích před tímto datem. Takže půjde o jeho zdanitelný příjem, proti němuž může uplatnit nabývací cenu podílu v s. r. o.
PŘÍKLAD
Změny účasti v s. r. o. před rokem 2014 nejsou významné
Paní Jana spolu s paní Hanou založily již v roce 2007 firmu J+H, s. r. o., kde každá z nich měla podíl 50 %. S ohledem na očekávání potomka paní Hana prodala svůj podíl paní Janě v roce 2013 za sjednanou kupní cenu, což byl příjem osvobozený od daně z příjmů. Samotnou paní Janu ale podnikání příliš nebavilo, a proto již v roce 2016 prodala celý svůj podíl v J+H, s. r. o. Jelikož k nabytí podílu od jiného společníka došlo před rokem 2014, tak se neuplatní samostatný časový test na toto zvýšení nabývací ceny. Rozhodující je tudíž doba mezi nabytím podílu paní Jany (rok 2007) a jeho úplatným převodem (2016), a jelikož přesahuje limit 5 let, je celý příjem z prodeje 100 % podílu v J+H, s. r. o., příjmem osvobozeným od daně z příjmů fyzických osob.
Poznámka:
Žádný ze společníků nepořídil podíl v J+H, s. r. o., z obchodního majetku, tedy jej neeviduje v daňové evidence nebo v účetnictví v rámci svého podnikání OSVČ (což by bylo krajně nezvyklé a nevýhodné).
PŘÍKLAD
Změny účasti v s. r. o. počínaje rokem 2014 jsou významné
Pan Petr spolu s panem Pavlem založili již v roce 2007 firmu P+P, s. r. o., kde každý z nich měl podíl 50 %. S ohledem na zajímavou pracovní nabídku v zahraničí pan Pavel prodal svůj podíl Petrovi v roce 2015, tedy po 5 letech od nabytí, a proto byla celá sjednaná kupní (prodejní) cena za podíl příjmem osvobozeným od daně.
Samotnému panu Petrovi se ale v podnikání nedařilo, a proto v roce 2016 prodal celý svůj podíl v P+P, s. r. o. Jelikož k nabytí podílu od jiného společníka došlo počínaje 1. 1. 2014, tak je nutno samostatně posuzovat daňový časový test na takto zvýšenou nabývací cenu podílu. Od tohoto zvýšení (rok 2015) k datu prodeje (rok 2016) neuplynulo ještě 5 let, proto nebude odpovídající část příjmu z prodeje podílu osvobozena od daně. Na rozdíl od původní části podílu nabytého panem Petrem již při založení s. r. o. (rok 2007), u něhož byl k datu úplatného převodu podílu (rok 2016) splněn časový test 5 let, proto bude tomu odpovídající poměrná část příjmu z prodeje podílu osvobozena od daně. Jelikož obě části podílu jsou stejné (á 50 %), rozdělí se pro daňové účely příjem z prodeje na dvě poloviny, z nichž jedna je příjmem osvobozeným a druhá zdanitelným, proti němuž může poplatník jako daňový výdaj uplatnit pořizovací (kupní) cenu, za kterou zvýšil podíl v s. r. o. od společníka Pavla.
Ve prospěch poplatníků jsou tři méně časté výjimky.
Doba 5 let
mezi nabytím a převodem podílu:
-
se zkracuje o dobu,
po kterou byl poplatník členem této obchodní
korporace
,
před její přeměnou,
-
se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní
korporace
, jsou-li splněny speciální podmínky tzv. společného systému zdanění stanovené pro výměnu podílu a přeměny v § 23b nebo 23c ZDP,
-
se u téhož poplatníka nepřerušuje při rozdělení podílu v souvislosti s jeho úplatným převodem (jak společníkům s. r. o. umožňuje § 43 odst. 2 ZOK), je-li rozdělením zachována celková výše podílu.
PŘÍKLAD
Při přeměně se časový test 5 let nepočítá znova
Manželé Novákovi založili již v roce 2010 NN, v. o. s. S ohledem na rostoucí obchodní rizika v roce 2015 změnili právní formu na s. r. o. I když manželé své podíly v NN, s. r. o., prodají již v roce 2016 - takže je drželi jen 1 rok, splňují pětiletou podmínku osvobození od daně, neboť se započítává i doba, kdy byli společníky NN, v. o. s.
 
c) Zdanění u právnických osob
Pokud právnická osoba nesplní podmínky pro osvobození příjmů z prodeje podílu v s. r. o., nezbývá jí, než zahrnout tyto příjmy (výnosy) do svého obecného základu daně, jelikož se nepochybně jedná o příjem z nakládání s veškerým jejím majetkem ve smyslu obecného vymezení předmětu daně podle § 18 odst. 1 ZDP.
Těchto příjmů se netýká srážková daň (u daňových rezidentů ČR), takže jejich zdanění proběhne přímo u poplatníka v rámci zmíněného obecného základu daně. Protože u zdanitelných příjmů samozřejmě lze uplatnit výdaje (náklady) na jejich dosažení, zajištění a udržení, vyvstává otázka, jaké konkrétní výdaje (náklady) je možno proti zdanitelným příjmům využít. Odpověď najdeme v § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, podle kterého:
-
daňově účinná je nabývací cena podílu na s. r. o.:
-
a to jen
do výše příjmů z prodeje tohoto podílu,
-
přičemž se hodnotí prodej
každého podílu samostatně,
-
takže dílčí ztrátové prodeje podílů v s. r. o. nelze kompenzovat se ziskovými prodeji.
Nabývací cenu definuje § 24 odst. 7 ZDP, přičemž u tuzemských právnických osob se jí obecně rozumí:
-
pořizovací cena
majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí,
-
cena určená podle zvláštního zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování majetku“), a to ke dni nabytí v případě nabytí podílu
bezúplatně,
-
hodnota
splaceného peněžitého vkladu
člena obchodní
korporace
(v našem případě společníka s. r. o.),
-
hodnota nepeněžitého vkladu
člena obchodní
korporace
, která se stanoví podle předmětu vkladu:
-
ve výši daňové zůstatkové ceny, v případě hmotného majetku a nehmotného majetku podle ZDP,
-
ve výši účetní hodnoty u ostatního vkládaného majetku.
Ovšem toto ustanovení dále uvádí řadu situací ovlivňujících nebo naopak neovlivňujících výši nabývací ceny, jako například zvýšení o DPH u nepeněžitých vkladů nebo snížení o vyplacený „přesah“ vložené hodnoty.
PŘÍKLAD
Vklad mimo základní
kapitál
s. r. o.
AA, a.s., se v roce 2010 podílela peněžitým vkladem 50 000 Kč na založení BB, s. r. o., kde její podíl na ZK činí jen 5 %. Dále v lednu 2016 koupila majoritní podíl 60 % v CC, s. r. o., za 200 000 Kč.
Za rok 2014 vykázala BB, s. r. o., ztrátu, načež valná hromada v květnu 2015 v souladu se společenskou smlouvou uložila společníkům přispět na zvýšení vlastního kapitálu příplatkem mimo ZK. Což firmu AA, a.s., stálo dalších 50 000 Kč, a tak stoupla nabývací cena jejího podílu v této BB, s. r. o., na 100 000 Kč.
V říjnu 2016 AA, a.s., prodá podíly v obou s. r. o., každý za 150 000 Kč. Protože majoritní podíl v CC, s. r. o., ale nedržela nejméně 12 měsíců, nejedná se o vztah „mateřská
versus
dceřiná společnost“ a příjem nebude osvobozen od daně. Osvobozen nebude ani prodej minoritního podílu v BB, s. r. o., který sice AA, a.s., držela přes rok, ale jeho výše je pod limitem 10 %. Ze zdanitelného prodeje podílu v CC, s. r. o., vykázala firma AA, a.s., ztrátu 50 000 Kč, která není daňově účinná, a nelze o ní ani snížit zisk 50 000 Kč z prodeje podílu v BB, s. r. o.
 
d) Zdanění u fyzických osob
Také u osob fyzických platí, že pokud nesplní podmínky pro osvobození od daně, musejí příjmy z prodeje podílu v s. r. o.
zdanit v daňovém přiznání,
protože u daňových rezidentů ČR zde nepřichází do úvahy srážková daň. Situaci poněkud komplikuje skutečnost, že příjmy mohou spadat do dvou dílčích základů daně:
-
buď mezi
příjmy ze samostatné činnosti
alias
„z podnikání“
podle § 7 ZDP:
-
a to když má poplatník prodávaný podíl (podíly) v s. r. o. při prodeji
ve svém obchodním majetku,
což v souladu s § 4 odst. 4 ZDP znamená buď v daňové evidenci podle § 7b ZDP anebo v účetnictví,
-
poznamenejme, že tato volba je nevýhodná, jelikož se tím poplatník zbaví možnosti osvobození příjmu z prodeje podílu od daně (viz výše) a rovněž nebude moci kompenzovat dílčí prodeje (viz další bod),
-
daňové posouzení výdajů bude
obdobné jako u právnických osob,
poněkud odlišně ale bude určena nabývací cena podílu nabytého (zvýšeného) nepeněžitými vklady [viz § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 ZDP];
-
nebo mezi
„ostatní příjmy“
podle § 10 ZDP, jde-li o jiný případ zdanitelného příjmu fyzické osoby:
-
i tentokrát lze daňově uplatnit výdaje na úrovni nabývací ceny prodaného podílu, ovšem v rámci celkového úhrnu příjmů tohoto druhu
lze vzájemně kompenzovat ziskové a ztrátové prodeje,
dále je možno daňově uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje, daňově
neúčinné jsou až výdaje převyšující úhrn příjmů z prodejů podílů
v rámci jednoho zdaňovacího období (kalendářního roku),
-
jelikož převodní ceny podílů v s. r. o. bývají vysoké, dodejme, že pokud tento zdanitelný ostatní
příjem plyne poplatníkovi ve více letech
(např. ve splátkách), je možno uplatnit související daňové výdaje v každém roce vždy nejvýše do výše příjmu plynoucího v daném roce a zbytek obdobně v dalších letech.
PŘÍKLAD
Zdanitelný prodej obchodních podílů u fyzické osoby
Paní Olga podniká jako fyzická osoba, přičemž pro účely daně z příjmů vede daňovou evidenci. V roce 2013 koupila 4 podíly ve čtyřech s. r. o. - A, B, C a D - každý za 100 000 Kč, což jsou i nabývací ceny podílů. Z nich dva (A, B) zahrnula do obchodního majetku pro účely svého podnikání a zbývající dva (C, D) nikoliv. V roce 2016 všechny 4 podíly v s. r. o. prodala, a to podíly v A a C se ziskem za á 200 000 Kč, zatímco podíly v B a D se ztrátou za á 40 000 Kč. Dosáhla tak příjmů spadajících do dvou dílčích základů daně:
-
ze samostatné činnosti
alias
z podnikání podle § 7 ZDP:
-
příjem 200 000 Kč z prodeje podílu A a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu B,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit nabývací cenu těchto podílů, vždy ale jednotlivě za každý z nich, takže u podílu A uplatní celou nabývací cenu 100 000 Kč, protože příjem z jeho prodeje je vyšší, ovšem u podílu B uplatní jen část nabývací ceny 40 000 Kč do výše příjmu z jeho ztrátového prodeje,
-
prodej podílů A a B tak ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 200 000 Kč - 100 000 Kč + 40 000 Kč - 40 000 Kč = + 100 000 Kč (zbývající část nabývací ceny B 60 000 Kč nelze daňově využít);
-
z ostatních (zdanitelných) příjmů podle § 10 ZDP:
-
příjem 200 000 Kč z prodeje podílu C a příjem 40 000 Kč z prodeje podílu D,
-
jako související daňové výdaje může uplatnit úhrn nabývacích cen těchto podílů (100 000 Kč + 100 000 Kč = 200 000 Kč), a to až do úhrnu příjmů z jejich prodejů (200 000 Kč + 40 000 Kč = 240 000 Kč),
-
prodej podílů C a D proto ovlivní tento dílčí základ daně následovně = + 240 000 Kč - 200 000 Kč = + 40 000 Kč, díky vzájemné kompenzaci ziskového a ztrátového prodeje vychází daňové zatížení nižší.
 
DAROVÁNÍ PODÍLU DAŇOVĚ
Již od roku 2014 byla zrušena daň darovací, přičemž její předmět byl začleněn do ZDP, do něhož se za tímto účelem dostal nový pojem -
bezúplatný příjem
- který zahrnuje nejen příjmy z titulu darů a dědictví, ale obecně veškerý bezúplatný majetkový prospěch (např. prominutí dluhu nebo bezúplatné využívání cizí věci a podobně).
V praxi je velmi neobvyklé, aby společník podíl v s. r. o. převedl bezúplatně - formou darování. Nicméně je to samozřejmě možné, přičemž si to lze reálně představit zejména mezi fyzickými osobami blízkými - například když otec daruje podíl v s. r. o. synovi. Protože v těchto případech nelze hovořit o tom, že dar podílu souvisí se závislou činností (zaměstnáním) nebo se samostatnou činností (podnikáním) nabyvatele, který je fyzickou osobou, jedná se zbytkově o jeho ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP. Naštěstí bude obvykle možno uplatnit
osvobození tohoto bezúplatného příjmu od daně
podle podmínek § 10 odst. 3 písm. c) ZDP:
-
jde o příjmy od příbuzného v linii přímé nebo vedlejší (sourozenec, strýc, teta, synovec, neteř), manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela či manžela rodičů,
nebo
-
jde o příjmy od osoby, s níž poplatník žil nejméně rok bezprostředně před daným příjmem ve společně hospodařící domácnosti a pečoval o domácnost nebo byl na ni odkázán výživou, nebo
-
jde o příjmy obmyšleného z jeho majetku, který do svěřenského fondu vyčlenil (vnesl), anebo tak učinila některá z jeho „blízkých osob“ uvedených v předešlých dvou bodech, anebo
-
v jiných případech bezúplatných příjmů, jsou-li nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku 15 000 Kč.
PŘÍKLAD
Darování podílu v s. r. o. dceři
Paní Magda před řadou let založila s. r. o. V roce 2016 se s ohledem na odchod do důchodu rozhodla darovat celý podíl v s. r. o. své dceři. Dceři tímto sice vznikl „ostatní“ bezúplatný příjem dle § 10 ZDP, ale jelikož plyne od příbuzného v linii přímé (od rodiče), tak je plně osvobozen od daně. Přičemž není podstatné, po jaké době od nabytí podílu dárkyní (matkou) došlo k jeho darování, ani jestli s ní obdarovaná dcera žije ve společně hospodařící domácnosti ve smyslu § 21e odst. 4 ZDP. Dárkyni (matce) tímto nevzniká žádný zdanitelný příjem.
Dodejme, že od roku 2015 musejí poplatníci daně z příjmů fyzických osob oznamovat správci daně - ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání k dani z příjmů za příslušný rok - příjem osvobozený od daně, pokud jednotlivě přesáhne limit 5 milionů Kč. V oznámení poplatník uvede výši příjmu, datum jeho vzniku a popíše okolnosti jeho nabytí, stanoví tak § 38v ZDP. Přičemž nepeněžní příjmy se pro daňové účely oceňují podle zákona o oceňování majetku - tedy zpravidla aktuální tzv. cenou obvyklou.
Bezúplatné nabytí podílu v s. r. o. právnickou osobou představuje zdanitelný příjem,
který dotyčný nabyvatel zahrne do svého obecného základu daně z příjmů. V praxi by se nejspíše jednalo o situaci, kdy tímto dojde k cílenému přeuspořádání vlastnických poměrů v rámci jednoho holdingu, ať už z důvodu zpřehlednění celé majetkové struktury anebo kvůli tzv. daňové optimalizaci (v rámci mezinárodního koncernu). Například mateřská společnost daruje podíl v jedné své dceřiné společnosti jiné své dceřiné (případně vnukovské) obchodní společnosti. Dar podílu v s. r. o. se účtuje
na vrub finančních nákladů
(např. MD 568/D 06x) a není pro dárce daňově uznatelným výdajem. A účtující obdarovaný nabyvatel od roku 2016 již přijatý dar podílu v s. r. o. neúčtuje ve prospěch ostatních kapitálových fondů, ale ostatních finančních výnosů (např. MD 062x/D 668).