Zrušení důchodového spoření: jaké jsou postupy a termíny?

Vydáno: 14 minut čtení

Zákonem č. 376/2015 Sb. dochází k ukončení důchodového spoření, zavedeného zákonem č. 426/2011 Sb. a zároveň ke zrušení zákona o důchodovém spoření s účinností od 1. ledna 2018 a zákona o pojistném na důchodové spoření s účinností od 1. ledna 2016. Důchodové spoření (II. pilíř důchodové reformy) spočívalo v tom, že penzijní společnosti shromažďovaly peněžní prostředky od účastníků formou placení pojistného na důchodové spoření, které činilo 5% z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.

Zrušení důchodového spoření: jaké jsou postupy a termíny?
Ing.
Ivan
Macháček
je daňovým poradcem
Zaměstnanec - účastník důchodového spoření:
Plátcem pojistného na důchodové spoření zaměstnanců, kteří byli účastni důchodového spoření, byl zaměstnavatel. Sazba důchodového spoření 5% vypočtená z vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění byla odváděna prostřednictvím zaměstnavatele příslušnému finančnímu úřadu, který pojistné převedl na účet důchodového fondu penzijní společnosti.
U zaměstnance se celková sazba 5% pojistného na důchodové spoření skládala ze dvou položek: 3% z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění (s tím souviselo snížení sazby pojistného zaměstnance na důchodové pojištění z 6,5% na 3,5%) a z výše 2% z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění, kterou hradil zaměstnanec navíc.
Zaměstnancům, kteří byli účastni důchodového spoření, se tak snižovala výše pojistného na důchodové pojištění z 6,5% na 3,5% z vyměřovacího základu - toto pojistné odváděl zaměstnavatel i nadále OSSZ.
OSVČ - účastník důchodového spoření:
U OSVČ se celková sazba 5% pojistného na důchodové spoření skládala rovněž ze dvou položek: 3% z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění (s tím souviselo snížení sazby na důchodové pojištění z 28% na 25%) a z výše 2% z vyměřovacího základu pojistného na důchodové pojištění, kterou hradil účastník důchodového spoření navíc ze svého.
 
Přehled sazeb pojistného v rámci I. a II. pilíře
Celková sazba na I. a II. pilíř účastníka důchodového spoření z vyměřovacího základu v roce 2013 až 2015
 I------------------I---------------------I---------------------I------------------I I     Účastník     I Sazba pojistného na I Sazba pojistného na I Sazba pojistného I I   důchodového    I důchodové pojištění I  důchodové spoření  I      celkem      I I     spoření      I     (I. pilíř)      I     (II. pilíř)     I (I. a II. pilíř) I I------------------I---------------------I---------------------I------------------I I   Zaměstnanec    I        3,5%         I         5%          I      8,5%        I I------------------I---------------------I---------------------I------------------I I Osoba samostatně I        25%          I         5%          I       30%        I I výdělečně činná  I                     I                     I                  I I------------------I---------------------I---------------------I------------------I 
U OSVČ je nutné k celkovému odvodu na důchodové pojištění a důchodové spoření připočítat částku na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2%, takže celková sazba pojistného OSVČ - účastníka důchodového spoření činila 30% + 1,2% Z 31,2%, přičemž z této částky je určena sazba 5% na důchodové spoření OSVČ. Výši pojistného na důchodové spoření odváděl OSVČ finančnímu úřadu, zbývající část 26,2% vyměřovacího základu tvořilo pojistné na sociální pojištění OSVČ, které bylo odváděno na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
Sazba důchodového pojištění z vyměřovacího základu u poplatníků, kteří nebyli účastni II. pilíře
 I-----------------------I----------------------------------------------------I I Poplatník             I Sazba pojistného na důchodové pojištění (I. pilíř) I I-----------------------I----------------------------------------------------I I Zaměstnanec           I                       6,5%                         I I-----------------------I----------------------------------------------------I I OSVČ                  I                        28%                         I I-----------------------I----------------------------------------------------I 
Celková výše pojistného OSVČ na sociální pojištění činila 28% (důchodové pojištění) + 1,2% (na státní politiku zaměstnanosti) Z 29,2%.
Celková výše povinného pojistného hrazeného zaměstnavatelem činí 21,5% (důchodové pojištění) + 2,3% (nemocenské pojištění) + 1,2% (na státní politiku zaměstnanosti) Z 25%.
Sazba pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byla u zaměstnavatele stejná, ať byl anebo nebyl jeho zaměstnanec účastníkem důchodového spoření. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
 
Postupy při ukončení důchodového spoření
Penzijní společnost byla v souvislosti s ukončením důchodového spoření povinna do 31. března 2016 zaslat každému účastníku oznámení o postupu při ukončení důchodového spoření. Současně ve stejném termínu zaslala penzijní společnost účastníku výpis důchodového spoření za kalendářní rok 2015. Účastník důchodového spoření si může zvolit dvě varianty získání naspořených prostředků:
-
v první variantě jde o přímé vyplacení prostředků účastníka, a to buď formou převedení na jím uvedený účet u osoby oprávněné poskytovat platební služby, nebo dodáním prostřednictvím poštovního poukazu,
-
v druhé variantě jde o převedení prostředků účastníka na jeho doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Krajní termín pro rozhodnutí je 30. září 2016, do kdy musí účastník písemně sdělit penzijní společnosti své rozhodnutí o zvoleném způsobu vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření. Následně penzijní společnost vyplatí účastníkovi prostředky účastníka způsobem uvedeným ve sdělení, a to nejdříve dne 15. října 2016 s ukončením výplaty prostředků účastníkům do 31. prosince 2016.
Důsledkem ukončení důchodového spoření je i změna sazeb pojistného v § 7 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s účinností od 1.1.2016:
 I---------------------------------------------I------------------------------I I Poplatník a jeho pojištění                  I      Sazba pojistného z      I I                                             I     vyměřovacího základu     I I---------------------------------------------I------------------------------I I Pojistné na důchodové pojištění zaměstnance I            6,5%              I I---------------------------------------------I------------------------------I I Pojistné na sociální pojištění OSVČ         I            29,2%             I I---------------------------------------------I------------------------------I 
 
Možnost doplatit pojistné na důchodové pojištění účastníky důchodového spoření
U účastníků důchodového spoření se stanoví následná procentní výměra starobního důchodu tak, že za dobu důchodového pojištění, kdy nebyli účastni důchodového spoření, činí výše procentní výměry 1,5% výpočtového základu za každý rok doby pojištění, ale za dobu důchodového pojištění, kdy byli účastni důchodového spoření, činí výše procentní výměry jen 1,2% výpočtového základu za každý rok doby pojištění. Je to důsledek skutečnosti, že za dobu účasti důchodového spoření byla sazba pojistného na důchodové pojištění účastníka důchodového spoření o 3% nižší. Ve smyslu znění § 20 zákona č. 376/2015 Sb. účastník důchodového spoření může za dobu své účasti na důchodovém spoření v období před rokem 2016 doplatit pojistné na důchodové pojištění upravené zákonem č. 589/1992 Sb., pokud splnil podmínku uvedenou v § 23 odst. 1 větě první. Pojistné na důchodové pojištění lze doplatit pouze za celou dobu účasti na důchodovém spoření před rokem 2016.
Doplatek pojistného na důchodové pojištění podle § 20 zákona činí:
-
u zaměstnance 60% z pojistného na důchodové spoření, které bylo plátcem pojistného na důchodové spoření odvedeno,
-
u osoby samostatně výdělečně činné 3% z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní roky, v nichž aspoň po část roku byla osoba účastna důchodového spoření, a v této době trval výkon samostatné výdělečné činnosti, ze které mělo být zaplaceno pojistné na důchodové pojištění.
V ustanovení § 23 odst. 1 zákona se uvádí, že účastník, který chce zaplatit doplatek pojistného na důchodové pojištění, je povinen ve lhůtě do 30. června 2017 na tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení požádat okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž územním obvodu má trvalý pobyt, o sdělení výše tohoto doplatku. K žádostem podaným po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna do 90 dnů ode dne obdržení žádosti účastníka mu písemně sdělit výši doplatku na pojistném na důchodové pojištění a lhůtu a způsob zaplacení tohoto doplatku. Doplatek pojistného na důchodové pojištění podle § 21 zákona lze zaplatit nejpozději do 29. prosince 2017.
Řádné zaplacení doplatku znamená, že poplatníkovi nebude krácen starobní důchod v rámci I. pilíře a bude mu vyměřen tak, jakoby poplatník nebyl účasten důchodového spoření. Pokud však pojistné na důchodové pojištění nebude doplaceno, bude starobní důchod stanoven poplatníkovi tak, že za dobu účasti na důchodovém spoření se bude procentní výměra starobního důchodu stanovovat ve výši 1,2% výpočtového základu.
Změny v zákonu o daních z příjmů vyplývající ze zákona č. 377/2015 Sb.
V souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření došlo zákonem č. 377/2015 Sb. k některým změnám v zákoně o daních z příjmů. Jde o následující změny:
1.
V § 4 odst. 1 písm. l) bodě 1 ZDP dochází ke změně v tom smyslu, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z doplňkového penzijního spoření, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání, nebo činí nejméně 10 let.
K výše uvedenému doplnění zákona o daních z příjmů se v důvodové zprávě k zákonu č. 377/2015 Sb. uvádí, že v souvislosti s rušením II. pilíře důchodového systému a s tím související snahou posílit spoření občanů ve III. pilíři důchodového systému se navrhuje osvobození příjmů v podobě penze vyplácené po dobu nejméně 10 let. V návaznosti na jednotný přístup ke všem penzijním produktům se navrhuje obdobné kritérium aplikovat i na jiné obdobné produkty, které jsou spojeny s výplatou peněžních prostředků ve stáří. Navrhuje se rovněž explicitní úprava penzí z doplňkového penzijního spoření v § 4 odst. 1 písm. l) bod 1, a to vzhledem k doplnění osvobození penzí s délkou trvání nejméně deset let. Důvodem je skutečnost, že tyto penze na dobu určenou lze na základě § 19 zákona č. 427/2011 Sb. vyplácet přímo z doplňkového penzijního spoření.
2.
V novém § 4 odst. 1 písm. l) bod 3) ZDP se stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozen příjem z vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření.
K tomuto doplnění zákona se v důvodové zprávě k zákonu č. 377/2015 Sb. uvádí, že v souvislosti se zrušením zákona o pojistném na důchodové spoření je zapotřebí vypořádat prostředky účastníků důchodového spoření, které mají uloženy u fondů důchodového spoření. V úvahu připadají dva různé způsoby tohoto vypořádání, kdy volba mezi nimi je na účastnících samotných. Prvním z nich je převedení jejich stávajících prostředků z druhého důchodového pilíře do třetího důchodového pilíře a druhým převedení prostředků na bankovní účet, který sám účastník určí. Pokud by byl tento příjem zdaňován, jednalo by se o zdanění kapitálového výnosu, tj. částky příjmu, která převýší uhrazené pojistné na důchodové spoření. S ohledem na poměrně nízké očekávané výnosy není z hlediska doprovodné administrativní zátěže racionální, aby se takový příjem zdaňoval. Administrativní náklady spojené se správou takového zdanění (ať již na straně soukromých subjektů či na straně správce daně) by v porovnání částky inkasa byly neúměrné.
Příklad č. 1:
Poplatník byl účasten od roku 2013 důchodového spoření. V souvislosti s jeho ukončením si zvolí způsob vyplacení naspořených prostředků převodem na osobní účet vedený u banky. Oznámí to do 30.9.2016 penzijní společnosti.
Postup:
Ve smyslu znění zákona č. 376/2015 Sb. je penzijní společnost povinna vyplatit prostředky účastníka do 31.12.2016. S ohledem na znění § 4 odst. 1 písm. l) bod 3 ZDP je vyplacený naspořený příjem u poplatníka osvobozen od daně z příjmů.
Příklad č. 2:
Poplatník byl účasten od června 2014 důchodového spoření. V souvislosti s jeho ukončením si zvolí způsob vyplacení naspořených prostředků formou převedení na jeho doplňkové penzijní spoření na dynamický účastnický fond Penzijní společnosti. Své rozhodnutí oznámí do 30.9.2016 penzijní společnosti.
Postup:
Ve smyslu znění zákona č. 376/2015 Sb. je penzijní společnost povinna převést prostředky účastníka do 31.12.2016 na sdělený účet jeho doplňkového penzijního spoření. S ohledem na znění § 4 odst. 1 písm. l) bod. 3 ZDP je naspořený příjem osvobozen od daně z příjmů.
3.
V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP se zvyšuje částka platby zaměstnavatele jako příspěvek zaměstnanci na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění a na soukromé životní pojištění, která je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, z dosavadních 30 000 Kč ročně na částku 50 000 Kč.
4.
V § 15 odst. 5 ZDP se uvádí, že od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek v celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč (dosud to byla částka 12 000 Kč) zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření. Přitom částka, kterou lze u penzijního připojištění se státním příspěvkem a u doplňkového penzijního spoření odečíst, se rovná úhrnu části měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.
5.
V § 15 odst. 6 ZDP se uvádí, že od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč (dosud to byla částka 12 000 Kč).
Podle čl. XXXII zákona č. 377/2015 Sb. body, týkající se zvýšení odpočtu podle § 15 odst. 5 a podle § 15 odst. 6 a zvýšení osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, nabývají účinnosti až dnem 1.1.2017.
Upozorňujeme: Přehled nejdůležitějších údajů a změn
V DHK č. 2/2016 jsme v příloze v rozsahu 24 stran „Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1.1.2016“ připravili přehledné tabulky s různými sazbami. Například na straně 5 přílohy je přehled ročních slev na dani z příjmů fyzických osob, na straně 9 jsou to náhrady mzdy a dávky nemocenského pojištění a na straně 17 údaje k zaměstnávání starobních důchodců.