Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v roce
2016
Ing.
Ivan
Macháček
V článku si ukážeme řešení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti z pohledu
zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., dále „ZP“),
zákonů o zdravotním a sociálním pojištění (zákon č. 592/1992
Sb. a zákon č. 589/1992 Sb.) a
zákona o daních z příjmů (zákon č.
586/1992 Sb.) v právních podmínkách roku
2016.
1. Zásady pro uplatnění dohod dle zákoníku
práce
Pracovněprávní řešení dohody o provedení práce nalezneme v
§ 75 ZP, řešení dohody o pracovní činnosti vyplývá
z § 76 ZP. V
§ 77 ZP pak jsou uvedeny společné zásady platné pro
oba druhy dohod. Z § 74 odst. 2 ZP přitom
vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout
zaměstnanci pracovní dobu.
Řešení dohody o provedení práce
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300
hodin v kalendářním roce
, přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná
zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V
dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda
může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s
tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.Řešení dohody o pracovní činnosti
Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu
překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby,
přičemž dodržování sjednaného
a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na
kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní
činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce
300 hodin. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny jednak sjednané práce, dále sjednaný rozsah
pracovní doby a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.Společné zásady pro obě dohody
Dohoda o provedení práce musí být stejně jako dohoda o pracovní činnosti
uzavřena
písemně
. Zákonem č. 205/2005 Sb. došlo s účinností
od 1. 10. 2015 ke sjednocení skončení výkonu práce podle dohody
o pracovní činnosti a dohody
o provedení práce. Ve znění § 77 odst. 4 ZP se
stanoví, že není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo
dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit:a)
dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b)
výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou,
která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c)
okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení
práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě
zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní
činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení
nepřihlíží.
Výše odměny
u obou dohod a podmínky pro její poskytování se dle znění
§ 138 ZP sjednávají v příslušné dohodě
.
Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat
zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16
odst. 1 ZP. V souladu se zněním § 111 odst. 1
ZP je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat
skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda (pro rok 2016 vyplývající z nařízení
vlády č. 233/2015 Sb.)
.Cestovní náhrady
je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na
základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr poskytnout dle
§ 155 ZP pouze v případě, že bylo sjednáno toto
právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení
práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li
jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.2. Řešení zdravotního pojištění u dohod
V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že pojištěnec je plátcem
pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění
považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle
§ 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro
dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:
-
osoby činné na základě dohody o provedení práce,
popřípadě více dohod o
provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci
nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění
podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (částka 10 000 Kč);
-
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti,
popřípadě více dohod o
pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním
měsíci nedosáhl započitatelného příjmu (částka 2 500 Kč).
Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce,
resp. dohody o pracovní činnosti, se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž
tato dohoda skončila.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou tedy považováni pro účely
zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud jejich příjem v kalendářním měsíci dosáhne od jednoho
zaměstnavatele aspoň částky 10 001 Kč.
Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období
kalendářního měsíce výše 2 500 Kč, nepovažuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance a
zaměstnavatel nemá povinnost odvádět za tuto osobu pojistné na zdravotní pojištění. Příjmy dosažené
v kalendářním měsíci z více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele se pro vznik
zdravotního pojištění sčítají a součet se posuzuje s hranicí 2 500 Kč.
Pro účel vzniku zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nelze u jednoho zaměstnavatele
v jednom kalendářním měsíci sečíst například současný příjem zaměstnance dosažený v rámci dohody o
provedení práce 8 600 Kč s příjmem dosaženým v rámci dohody o pracovní činnosti 2 100 Kč.
3. Řešení sociálního pojištění u dohod
Poplatníky pojistného jsou ve smyslu § 3
odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, rovněž zaměstnanci činní
na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 3
tohoto zákona, že zaměstnanci jsou
poplatníky pojistného na důchodové pojištění, jde-li o
zaměstnance, kteří jsou účastni důchodové pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň
jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.
Z § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006
Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že jsou účastni
nemocenského pojištění rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci
činní na základě dohody o provedení práce, přičemž platí následující podmínky pro účast těchto
zaměstnanců na nemocenském pojištění:
-
u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti
platí obecné
podmínky účasti zaměstnanců na pojištění vymezené v § 6
zákona o nemocenském pojištění;-
u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce
jsou stanoveny
speciální podmínky v § 7a zákona o nemocenském
pojištění. Tito zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v
§ 6 odst. 1 písm. a) zákona o nemocenském
pojištění a byl jim zúčtován započitatelný příjem
(odměna z dohody) v částce vyšší než
10 000 Kč
, přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této
dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v
částce vyšší než 10 000 Kč. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení doby
zaměstnání se považuje pro účely pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato
doba zaměstnání skončila. Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je rovněž účasten
pojištění, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení
práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku 10 000
Kč
. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce
zaměstnavatele.Z § 8 zákona o nemocenském pojištění
vyplývá, že vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je
pojištěn z každého z těchto zaměstnání.
4. Daňové řešení dohody o provedení
práce
Poplatník podepíše na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
podle
§ 38k odst. 4 ZDP –Poplatník nepodepíše na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
podle
§ 38k odst. 4 ZDP – v tomto případě plátce daně
(zaměstnavatel) při výpočtu měsíční zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční
slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu
daňovému zvýhodnění. Pokud poplatník nemá podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani, vztahuje
se na zdanění dohody o provedení práce rovněž § 6 odst. 4
ZDP
. Zde se stanoví, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným
základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou sazbou daně podle zvláštní sazby daně, jedná-li se
o příjmy:-
ze závislé činnosti
plynoucí na základě dohody o provedení
práce,
-
jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne
za kalendářní měsíc částku 10
000 Kč,
-
a zaměstnanec u tohoto plátce daně
nepodepsal prohlášení k dani
podle
§ 38k odstavce 4,
5 nebo
7 ZDP,-
anebo nevyužije-li postup podle § 36
odst. 7 nebo 8 ZDP.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce, které jsou
zdaněny srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, může
využít po skončení zdaňovacího období znění § 36
odst. 7 ZDP.
Zde se uvádí, že pokud zahrne poplatník, který je daňovým rezidentem ČR,
veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 ZDP do
daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z
těchto příjmů na jeho daň.Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může tedy po skončení zdaňovacího období v
daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnout do svých zdanitelných příjmů i odměny z
dohod o provedení práce, u kterých plátce provedl zdanění srážkovou daní dle
§ 6 odst. 4 ZDP a sraženou daň započítat na jeho
výslednou daň.
Příklad 1
Starobní důchodce uzavřel dohodu o provedení práce na období od 10. 5. 2016 do 20. 7.
2016, přičemž je mu zúčtována odměna za květen ve výši 8 500 Kč, za červen ve výši 11 000 Kč a za
červenec ve výši 9 000 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a uplatňuje pouze
základní slevu na dani na poplatníka.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v červnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z
dohody o provedení práce přesáhla hranici 10 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá
odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za zbývající měsíce se z odměny neodvádí
pojistné, protože odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne dle
§ 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč |
Květen |
Červen |
Červenec |
| Zúčtovaná odměna | 8 500 | 11 000 | 9 000 |
| Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | 0 | +3 740 | 0 |
| Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) | 8 500 | 14 800 | 9 000 |
| Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 1 275 | 2 220 | 1 350 |
| Základní sleva na dani na poplatníka | -2 070 | -2 070 | -2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 0 | 150 | 0 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 0 | 1 210 | 0 |
Čistá odměna |
8 500 | 9 640 | 9 000 |
Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů,
pokud splňuje podmínky uvedené v § 38ch
ZDP.
Příklad 2
Student vysoké školy uzavřel dohodu o provedení práce na brigádnickou činnost v období
tří letních měsíců roku 2016 se stavební firmou. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 9 900
Kč. U zaměstnavatele nepodepíše prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2016
nemá.
S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce tato nepodléhá odvodu pojistného na
sociální a zdravotní pojištění. Protože student nepodepsal prohlášení k dani, bude zaměstnavatel
postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede
jakožto plátce srážkovou daň.
Výpočet srážkové daně v Kč |
Měsíc |
| Zúčtovaná odměna | 9 900 |
| Samostatný základ daně | 9 900 |
| Srážková daň (15 %) | 1 485 |
| Čistá odměna | 8 415 |
Po skončení roku 2016 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení
práce zpět:
a)
Student bude postupovat podle § 36 odst.
7 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, ke kterému doloží
potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní slevy na dani
(základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta), takže jeho daňová povinnost bude
nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 4 455 Kč (souhrn
sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce).
b)
Student bude postupovat podle § 38k
odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2017 požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh
na daň z příjmů a podepíše prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí
slevy na dani podle § 35ba. V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední slevy na
dani (základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na studenta) a vrátí studentovi přeplatek
na dani ve výši 4 455 Kč.
Příklad 3
Zaměstnanec pracuje na základě uzavřené pracovní smlouvy u hlavního zaměstnavatele, u
kterého podepsal prohlášení k dani, a současně na dobu od 1. 7. 2016 do 15. 8. 2016 uzavře dohodu o
provedení práce se zemědělským podnikatelem na výpomoc při letní sklizni ovoce. Za červenec je mu
zúčtována odměna z dohody ve výši 10 500 Kč a za srpen odměna ve výši 8 000 Kč. Poplatník nemohl
podepsat u druhého zaměstnavatele prohlášení k dani.
Z dohody o provedení práce je zaměstnanec počínaje 1. 7. 2016 a konče 31. 7. 2016 účasten
nemocenského pojištění, protože jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč.
V tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění
za červenec proběhne formou měsíční zálohy na daň. Za srpen odměna z dohody nepřekročí částku 10 000
Kč, proto se z odměny neodvádí pojistné a zdanění proběhne srážkovou daní dle
§ 6 odst. 4 ZDP.
Výpočet měsíční zálohy na daň a srážkové daně v Kč |
Červenec |
Srpen |
| Zúčtovaná odměna | 10 500 | 8 000 |
| Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 %) | + 3 570 | 0 |
| Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) | 14 100 | - |
Záloha na daň (sazba daně 15 %) |
2 115 | - |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 %) | 1 155 | - |
| Samostatný základ daně | - | 8 000 |
Srážková daň (15 %) |
- | 1 200 |
| Čistá odměna | 7 230 | 6 800 |
Vzhledem k tomu, že ve zdaňovacím období roku 2016 pobírá zaměstnanec mzdu od dvou plátců
současně, nelze provést u zaměstnance roční zúčtování daně dle § 38ch a zaměstnanec musí podat
daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016. Poplatník může využít znění
§ 36 odst. 7 ZDP a v daňovém přiznání zahrnout i
příjem z dohody o provedení práce za měsíc srpen 2016, ze kterého byla plátcem sražena a odvedena
srážková daň a tuto sraženou daň započíst na výslednou daň, pokud to bude pro poplatníka
výhodnější.
Příklad 4
Externí školitel provádí pro akciovou společnost v dubnu 2016 školení managementu.
Školení probíhá vždy jednou týdně po dobu 3 týdnů a je vždy ukončeno testy k uzavřenému tématu. Na
každý z těchto dnů je uzavřena samostatná dohoda o provedení práce s odměnou ve výši 4 000 Kč. Za
měsíc duben je souhrnně školiteli zúčtována částka 12 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele nepodepsal
školitel prohlášení k dani.
Poplatník je účasten nemocenského pojištění vždy v jednotlivém dnu provádění školení,
protože úhrn započitatelných příjmů ze tří dohod je vyšší za měsíc duben než 10 000 Kč. Z částky 12
000 Kč se za duben 2016 odvede jak sociální pojištění, tak zdravotní pojištění (12 000 Kč x 0,34).
Zdanění z celkové odměny proběhne formou měsíční zálohy na daň.
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč |
Duben |
| Zúčtovaná odměna | 12 000 |
| Povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem (34 %) | +4 080 |
| Základ daně po zaokrouhlení pro výpočet zálohy na daň | 16 100 |
| Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 2 415 |
| Pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem (11 %) | 1 320 |
| Čistá odměna | 8 265 |
5. Daňové řešení dohody o pracovní činnosti
Zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti probíhá vždy dle
§ 38h odst. 1 ZDP
a to bez ohledu na výši
odměny z této dohody a bez ohledu na to, zda zaměstnanec podepsal nebo nepodepsal prohlášení k
dani. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti ze základu pro výpočet zálohy.
Základ daně pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na
daň je stanoven v § 38h odst. 1 ZDP jako úhrn
příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných
daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně:a)
snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a
b)
zvýšený o povinné pojistné (pojistné, které je podle příslušných zákonů povinen
hradit zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců – 25 % na sociální pojištění a 9
% na zdravotní pojištění).
Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné
zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4
ZDP, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. a),
c) až f) ZDP
(měsíční základní sleva na
poplatníka, sleva na invaliditu a sleva na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního
daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. K
případné slevě na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) a ke slevě na dani za umístění dítěte v
předškolním zařízení dle § 35ba odst. 1 písm. g)
ZDP přihlédne plátce daně v souladu se zněním §
38h odst. 6 ZDP až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací
období.Plátce daně,
u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období
prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při
výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba
ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
Příklad 5
Zaměstnanec má uzavřeny u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy –
pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele má
podepsáno prohlášení k dani. Za měsíc květen 2016 má zúčtovány následující příjmy:
- příjem na základě pracovní smlouvy 22 000 Kč,- odměna z dohody o provedení práce 9 900 Kč,- odměna z dohody o pracovní činnosti 2 490 Kč.
Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální ani zdravotní pojištění
(příjem je nižší než 10 000 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí
pojistné (příjem je nižší než 2 500 Kč).
Zdanění proběhne ze součtu příjmů 34 390 Kč následovně:
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč |
Květen |
| Příjem na základě pracovní smlouvy | 22 000 |
| Odměna z dohody o provedení práce | 9 900 |
| Odměna z dohody o pracovní činnosti | 2 490 |
| Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % z částky 22 000 Kč) | +7 480 |
| Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) | 41 900 |
| Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 6 285 |
| Základní sleva na poplatníka | –2 070 |
| Záloha na daň po slevě | 4 215 |
| Pojistné hrazené zaměstnancem (11 % z částky 22 000 Kč) | 2 420 |
| Čistý příjem | 27 755 |
Příklad 6
Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřenou dohodu o provedení práce a současně na
jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele nemá podepsáno prohlášení k dani. Za
měsíc květen 2016 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 9 700 Kč a odměna z
dohody o pracovní činnosti ve výši 2 300 Kč.
U zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze žádné z dohod.
U dohody o provedení práce nedosáhne odměna výše 10 000 Kč a u dohody o pracovní činnosti nedosáhne
odměna výše 2 500 Kč. Protože zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u
dohody o provedení práce použito zdanění dle § 6 odst. 4
ZDP formou srážkové daně. U dohody o pracovní činnosti bude provedeno zdanění formou měsíční
zálohy na daň.
Výpočet srážkové daně a měsíční zálohy na daň v Kč |
Květen |
| Odměna z dohody o provedení práce | 9 700 |
| Samostatný základ daně | 9 700 |
| Srážková daň (sazba daně 15 %) | 1 455 |
| Odměna z dohody o pracovní činnosti | 2 300 |
| Záloha na daň (sazba daně 15 %) | 345 |
| Čistá odměna | 10 200 |