Zajímavé dotazy z pracovního práva

Vydáno: 17 minut čtení
Zajímavé dotazy z pracovního práva
JUDr.
Jitka
Kocianová
Dlouhodobá ztráta zdravotní způsobilosti k výkonu práce
Jsem na mateřské dovolené. Před nástupem na mateřskou dovolenou jsem měla dlouhodobou nemocenskou, a tak když se po třech letech budu chtít vrátit, půjdu před posudkovou komisi, která rozhodne, zda jsem schopna vykonávat práci. Což nejsem kvůli výhřezu ploténky. Choroba z povolání to dle právního předpisu není, takže se prý se mnou budou muset rozloučit. Výplatu rodičovského příspěvku jsem rozložila na čtyři roky, a pokud chci s dítětem být doma po celou dobu, musím mít neplacené volno, které mi pravděpodobně můj zaměstnavatel neschválí, protože se mě chce zbavit. Už mně bylo totiž naznačeno, že neplacené volno mi nebude schváleno, že v úvahu přichází buď dohoda, nebo výpověď z pracovního poměru. Dohodu nechci podepsat a v případě výpovědi bych musela po dobu výpovědní doby pracovat, ale to mně nedovolí lékař. Jaké další varianty můžu navrhnout? Schválně jsem chtěla být doma čtyři roky, abych nemusela chodit na úřad práce, protože jen tak práci neseženu. Získám tak další rok na léčbu a třeba další dítě. Také bych mohla zkusit studovat vysokou školu, protože jsem vyučená sociální pracovnice. Bez vysoké školy si práci neseženu, protože dle lékařů nemohu vykonávat fyzicky náročnou práci. Můžu u nás v domově pro seniory požadovat jinou pozici? Děkuji moc za jakoukoliv radu.
Odpověď:
To, že pobíráte rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte, nemá vliv na trvání či netrvání vašeho pracovního poměru. Rodičovský příspěvek budete pobírat dál, i když bude váš pracovní poměr ve třech letech vašeho dítěte ukončen. Do tří let věku dítěte jste ze zákona chráněna před výpovědí. Budete s dítětem doma a stát za vás bude platit zdravotní pojištění, jen musíte své zdravotní pojišťovně oznámit, že pobíráte rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte. U úřadu práce se nemusíte evidovat.
K ukončení pracovního poměru:
Pro výkon dosavadní práce zřejmě nesplňujete zdravotní předpoklady, tj. že jste dle posudku pracovnělékařských služeb nebo posudkového lékaře pozbyla dlouhodobě (tj. déle než jeden rok) zdravotní způsobilost k vykonávané práci. S tímto posudkem se musíte písemně obrátit na zaměstnavatele se žádostí o převedení na jinou, pro vás ze zdravotního hlediska vhodnou práci. Pokud zaměstnavatel takovou práci pro vás nemá, nezbude mu nic jiného než vám dát výpověď dle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Po dobu výpovědní doby byste sice měla pracovat, ale lékař vám to z důvodu vašeho zdravotního stavu nedovolí, budete tedy doma. Na to, zda vám za dobu výpovědní doby v tomto případě náleží náhrada platu ve výši vašeho průměrného výdělku, existují dva právní názory. Zaměstnavatelé obvykle v tomto případě náhradu nevyplácejí. Odbory se však přiklánějí k opačnému názoru, tj. že vám náhrada mzdy po dobu výpovědní doby za překážku v práci na straně zaměstnavatele přísluší. Další možností je ukončení pracovního poměru dohodou. Odstupné vám nenáleží, ledaže byste měli u zaměstnavatele kolektivní smlouvu, která odstupné přiznává i v případě ztráty zdravotní způsobilosti.
Zda má zaměstnavatel možnost zaměstnat vás jinou prací a jaké kvalifikační předpoklady požaduje, k tomu se může vyjádřit jedině zaměstnavatel.
Okamžité zrušení a neuhrazená mzda
Dne 30.3.2016 jsem se dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru. Pracovní poměr mně končí dne 30.4.2016. Zaměstnavatel mně však nevyplatil mzdu za měsíc únor. Mohu k 16. 4. ukončit pracovní poměr okamžitě?
Odpověď:
Předpokládám, že dohoda se zaměstnavatelem o ukončení pracovního poměru je písemná. Chcete-li proto nyní dohodu zrušit a nahradit ji jinou formou ukončení pracovního poměru, musel byste se na zrušení dohody jedině dohodnout se zaměstnavatelem.
V případě, že se na zrušení dohody o ukončení vašeho pracovního poměru dohodnete a následně byste chtěl pracovní poměr zrušit okamžitě, je třeba vědět následující:
-
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jen jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti [§ 56 odst. 1 písm. b zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP)].
-
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku (§ 140 odst. 1 „ZP“).
-
Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v § 140 odst. 1 ZP.
Z uvedeného by pro vás platilo, že mzda za měsíc únor musí být vyplacena nejpozději do 31. 3., ale teprve nebudete-li mít mzdu na účtu do 15. 4., pak byste mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
V každém případě vám nebyla mzda v pravidelném výplatním termínu vyplacena, proto doporučuji, abyste zaměstnavateli prokazatelným způsobem (osobně na podatelně zaměstnavatele, doporučeným dopisem) sdělil, že vám dluží mzdu ve výši (uvedete částku) Kč a že požadujete, aby vám byla mzda poukázána na váš účet nejpozději do (uvedete datum), jinak že celou záležitost budete řešit soudní cestou.
Pokud ani toto nepomůže a zaměstnavatel vám bude dál dlužit mzdu, pak máte tyto možnosti:
-
Podat k okresnímu soudu v místě sídla zaměstnavatele žalobu na plnění v kombinaci s návrhem na vydání platebního rozkazu.
-
Podat insolvenční návrh na zaměstnavatele podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
-
V případě, že již u zaměstnavatele bylo zahájeno insolvenční řízení, je možné uplatnit své mzdové nároky u úřadu práce v souladu se zákonem č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepisů (o insolvenci zaměstnavatele), informace naleznete na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence. Veškeré informace, jak postupovat, získáte na úřadu práce.
Kdy je zaměstnavatel v úpadku, a kdy tedy i vy jako věřitel můžete podat insolvenční návrh na zaměstnavatele?
Dlužník (zaměstnavatel) je v úpadku, jestliže má:
a)
více věřitelů (alespoň dva zaměstnanci) a
b)
peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
c)
tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“).
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže:
a)
zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
b)
je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
c)
není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
d)
nesplnil povinnost předložit seznamy o majetku, závazcích, zaměstnancích, apod., kterou mu uložil insolvenční soud.
V případě, že se rozhodnete pro jakoukoliv formu možného řešení vymáhání dlužné mzdy, doporučuji vám, abyste vyhledal právní pomoc.
Zástup za mateřskou dovolenou
Od dubna 2011 mám podepsanou smlouvu jako zástup za rodičovskou dovolenou (dále jen „RD“) paní XY, nicméně ona kolegyně v roce 2013 porodila další dítě a svou mateřskou dovolenou (dále jen „MD“) a následně RD prodloužila. Zaměstnavatel se mnou nepodepsal žádnou další smlouvu, mám stále jen tu první - za první dítě. Kolegyně se chce vrátit, zaměstnavatel jí to umožní a já mám nastoupit jako zástup za další MD a RD jiné kolegyně na jiné divizi v naší firmě. Zaměstnavatel chce, abych podepsala novou smlouvu jako zástup, a v podstatě tedy na dobu určitou. Chtěla bych se zeptat, zda kolegyně z personálního oddělení nepochybila, když mi nevystavila novou pracovní smlouvu za další dítě první kolegyně, a dále pak také na to, zda má zaměstnavatel právo vystavit mi pracovní smlouvu opět na dobu určitou?
Odpověď:
V případě zástupu za RD u prvního dítěte první kolegyně bylo vše v pořádku. Další zástup u druhého dítěte první kolegyně nebyl již ošetřen dohodou o změně pracovní smlouvy, vy jste práci vykonávala a vykonáváte ji dosud.
Vznikl vám tak pracovní poměr na dobu neurčitou
. Toto moje tvrzení je však s výhradou, jelikož nemám k dispozici písemné podklady (smlouvy), abych mohla případ zodpovědně posoudit.
Domnívám se, že vinou zaměstnavatele máte vy i první kolegyně nárok na totéž místo. Na jedno místo jste dvě s platnou pracovní smlouvou. Pokud se nedohodnete nebo jedna z vás nepřijme od zaměstnavatele nabídku na jiné místo, musel by rozhodnout jedině soud.
Zaměstnavatel se ale, jak uvádíte, „vinen“ necítí a nabízí vám opět jen zástup za MD a RD další kolegyně, tedy opět na dobu určitou.
Mohla byste využít situace a tvrdit, že už nyní máte pracovní poměr na dobu neurčitou a požadujete, aby vám zaměstnavatel nabídl místo na dobu neurčitou.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zaměstnavatel se přestěhoval
Dne 1.7.2016 budou synovi tři roky. Rodičovskou dovolenou mám hlášenou do čtyř let věku dítěte. Zaměstnavatel má ale povinnost držet místo do tří let věku dítěte. V pracovní smlouvě mám uvedeno město Praha jako místo výkonu zaměstnání. Ale oddělení, ve kterém jsem pracovala (ne celá firma), se přestěhovalo do Brna. Jak by mělo nyní dojít k rozvázání pracovního poměru, abych měla nárok na odstupné? Zaměstnavatel mně musí nabídnout práci v Praze? Pokud pro mě místo nemá, mám nárok na pět platů? Nebo pokud by zaměstnavatel trval na práci v Brně, musím dva měsíce chodit do práce, v té době dostanu výpověď ze strany zaměstnavatele a poté tříměsíční odstupné? A na jakou výši odstupného mám nárok? Musí odpovídat mzdě, za kterou jsem pracovala před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebo jde o nějaký aktuální průměr, za který na mé pozici nyní zaměstnávají kolegy v Brně? A mám nárok na nějakou dovolenou? Třeba její poměrnou část?
Odpověď:
K dovolené uvádím:
V roce 2016 čerpáte rodičovskou dovolenou a ta se nepovažuje pro účely dovolené za výkon práce, takže pokud pracovní poměr bude ukončen, nic neodpracujete, a nevznikne vám tedy nárok na dovolenou. Nevím, zda máte ještě nějakou nevyčerpanou dovolenou z let předchozích.
Nyní k vašemu návratu zpět do práce ve třech letech dítěte.
Zaměstnavatel vás musí zaměstnat prací a v místě výkonu práce tak, jak máte uvedeno ve vaší pracovní smlouvě. Pokud máte uvedeno jako místo výkonu práce Praha, tak to musí být Praha, ledaže byste se dohodli jinak.
U druhu práce je to někdy složitější, záleží, jak moc konkrétně máte druh práce uveden: úzce - například asistentka výrobního ředitele - musí vás zaměstnat touto konkrétní prací, nebo široce - například asistentka - pak můžete dělat kdekoliv v rámci firmy v Praze asistentku.
V případě, že podmínky pracovní smlouvy nemůže zaměstnavatel vůči vám naplnit, dodržet, pak následuje výpověď z důvodu nadbytečnosti nebo se z důvodu nadbytečnosti můžete na ukončení pracovního poměru dohodnout.
V případě výpovědi, kdy zaměstnavatel již pro vás nemá práci v souladu s vaší pracovní smlouvou ani po dobu výpovědní doby, potvrdí vám tuto skutečnost písemně s tím, že vám bude vyplácet náhradu mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele.
Odstupné se bude počítat z tzv. pravděpodobného výdělku (z výdělku srovnatelného zaměstnance - stejná pozice v současnosti).
V úvodu dotazu zmiňujete, že rodičovskou dovolenou (omluvené pracovní volno u zaměstnavatele) máte do čtyř let věku dítě, zřejmě se ale jedná rodičovský příspěvek (dávka od státu), tolik na vysvětlenou. Ze zákona jste totiž před výpovědí od zaměstnavatele chráněna po dobu rodičovské dovolené, tj. nejdéle do tří let věku dítěte. Po třetím roce dítěte se buď musíte vrátit zpět do práce, nebo se musíte se zaměstnavatelem dohodnout na neplaceném pracovním volnu do čtyř let věku dítěte. Této žádosti o neplacené pracovní volno ale nemusí zaměstnavatel vyhovět.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Dohoda o ukončení pracovního poměru
Před měsícem jsem zaměstnavatele ústně požádal o ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 31.3.2016. Zaměstnavatel nejprve s tímto návrhem souhlasil, ale zhruba v půlce měsíce mně sdělil, že mě propustí nejdřív 15.4.2016. Situace se má tak, že mám nabídku pracovat v zahraničí za dvojnásobek nynějšího platu, který momentálně beru, a možná i za víc. Dále mohu přijít o možný kariérní postup a sociální jistoty pro mou rodinu. Problém je v tom, že nabídka netrvá věčně. Nový zaměstnavatel požaduje nástup od 1.4.2016. Jsem si vědom, že zaměstnavatel firmy, ve které pracuji, bude mít s mým odchodem nemalé problémy organizačního charakteru a mám tušení, že po mně bude požadovat náhradu za ušlý zisk. Z mého pohledu se však domnívám, že svým jednáním mně brání v možném kariérním postupu a v lepším finančním zabezpečení mé rodiny. Tímto vás žádám o pomoc, domnívám se totiž, že je to omezování mé osoby.
Odpověď:
Bohužel postup zaměstnavatele je sice neseriózní (nedodržel slib), ale nemůžeme „nedohodu“ nazvat omezováním. Dohoda je skutečně o tom, že se dvě smluvní strany, v tomto případě zaměstnavatel a zaměstnanec, dohodnou. Škoda, že jste dohodu neuzavřeli písemně, což je podmínka daná zákoníkem práce. Doporučuji, abyste tak rychle učinil. Dohodu si sám nachystejte a vy i zaměstnavatel ji podepište. Stačí jednoduše napsat. Zaměstnavatel (název, zastoupený) a zaměstnanec (jméno, příjmení, bydliště) se dohodli na ukončení pracovního poměru zaměstnance. Pracovní poměr zaměstnance končí dne (datum ukončení pracovního poměru). Datum a podpisy.
Nevím, s kým jste o dohodě jednal, ale pokud jste nejednal přímo na personálním oddělení nebo se zástupcem vedení zaměstnavatele, ale jen třeba s vaším přímým nadřízeným, zkuste situaci vysvětlit jinde a projednat ji právě s těmi vyššími nadřízenými. Při jednání argumentujte ústním příslibem dohody a vaší šancí lépe zabezpečit rodinu.
Jinak sám uvádíte, že pokud odejdete „svévolně“, hrozí vám náhrada škody. Pokud po všech jednáním dohoda dle vašich představ nebude možná, pokuste se jednat s novým zaměstnavatelem o pozdějším termínu nástupu.
Dohoda je v zákoníku práce upravena takto:
(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.“
Zaměstnavatel svévolně ukončil pracovní poměr
Dne 1.11.2013 jsem ze zaměstnání odešla s rizikovým těhotenstvím na nemocenskou, dne 12.3.2014 jsem již nastoupila na mateřskou dovolenou a syn se narodil 28.4.2014.
Chci si prodloužit rodičovskou dovolenou ještě o rok, protože u nás v obci berou děti do mateřské školky až od tří let, tudíž mi syna vezmou až od září 2017.
V pátek 4.3.2016 jsem toto oznámila účetní mého zaměstnavatele a ta mně sdělila, že jsem ukončila pracovní poměr ještě před nástupem na mateřskou dovolenou. To mně nesedělo, protože mám smlouvu na dobu neurčitou a žádnou výpověď jsem nepodepisovala. Volala jsem na VZP a tam mně také sdělili, že mají nahlášeno, že od 31.12.2013 je můj pracovní poměr ukončen. Asi se jedná o administrativní chybu. Chci se zeptat, jak mám dále postupovat a na koho se obrátit s žádostí o prodloužení rodičovské dovolené, když již nejsem vedena jako zaměstnanec?
Odpověď:
Je zřejmé, že zaměstnavatel jednal bez vašeho vědomí. Obraťte se proto na něj, aby vám doložil, jakým způsobem byl váš pracovní poměr ukončen. Dohodu byste musela podepsat, výpověď nepřichází v úvahu, protože v době, kdy byl pracovní poměr ukončen, jste již byla těhotná, tudíž chráněna před výpovědí.
Pokuste se se zaměstnavatelem dohodnout, trvejte na tom, aby vše bylo dáno do souladu se zákonem. Naznačte, že zvažujete podání stížnosti na inspekci práce s žádostí o prošetření postupu zaměstnavatele.
V případě, že toto nechcete řešit a jen se dotazujete, koho požádat o prodloužení rodičovské dovolené, tak odpověď zní: Nikoho, v současné době nemáte zaměstnavatele.
Doporučuji vám, abyste své zdravotní pojišťovně oznámila (ze zákona máte do osmi dnů od změny oznamovací povinnost), že pobíráte rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte. Budete-li o syna pečovat i po této době, budete v domácnosti a nebudete pracovat, je třeba oznámit zdravotní pojišťovně i tuto změnu. V obou případech je plátcem zdravotního pojištění za vás stát.
Použité právní předpisy:
-
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů