DPH je velkou daní, která proto svádí k velkým podvodům. Oficiální odhady Ministerstva financí ČR hovoří o cca 80 miliardách Kč jako únicích na DPH ročně. Mezi podvodníky jsou dlouhodobě zvláště lákavé a časté tzv. řetězové (kolotočové, karuselové) podvody, kdy uměle nastrčený obchodník - nedohledatelný nebo nemajetný coby tzv. bílý kůň - z prodeje zboží neodvede svou DPH na výstupu do státní pokladny, zatímco jeho odběratel si nárokuje u finančního úřadu odpočet („vrácení“) této daně z nákupu. Ve výsledku je pak státní kasa o takto podvodně vylákanou DPH chudší a podvodníci jsou naopak bohatší. Z důvodu neutrality systému DPH pro plátce jim a priori nelze omezovat nárok na odpočet DPH na vstupu a ze souhrnných údajů o všech nákupech a prodejích uvedených v jedné částce v přiznání k DPH nelze odhalit daňový podvod. Proto byla po vzoru Slovenska také v Česku zavedena povinnost plátců podávat detailní kontrolní hlášení o všech vydaných a přijatých fakturách.
Průvodce kontrolním hlášením plátce DPH
Ing.
Martin
Děrgel
Podvádět s DPH je tak snadné...
Pro plátce je DPH ekonomicky neutrální daní, která pouze protéká jejich zúčtovacími vztahy vůči státu, aniž by v důsledku ovlivnila účetní výsledek hospodaření a základ daně z příjmů. Z DPH, o kterou musí plátce navýšit prodejní cenu svých produktů, se totiž dlouho netěší, musí ji přeposlat správci daně. A naopak s DPH hrazenou v nákupních cenách produktů od jiných plátců si kupec (plátce) nemusí dělat těžkou hlavu, neboť mu ji v obvyklých případech po několika měsících finanční úřad „vrátí“ formou tzv. odpočtu daně.
Ekonomické břemeno DPH tak v principu nesou zejména neplátci, což jsou hlavně koneční spotřebitelé z řad nepodnikajících občanů a malých firem, kteří tuto daň hradí plátcům v cenách jejich produktů jednou provždy a mohou si nechat zdát o tom, že by jim ji stát vrátil.
Zatímco daně z příjmů i majetkové daně tečou vždy jen jedním směrem - od daňových subjektů do státní pokladny - tak nápadným specifikem DPH je odpočet, kdy daň plyne naopak od státu k plátci. Možnost odpočtu je na straně jedné nezbytnou podmínkou zmíněné neutrality systému DPH (z hlediska plátců), ovšem na straně druhé rovněž jeho Achillovou patou. Svádí totiž k poměrně jednoduchému a výnosnému daňovému podvodu.
Příklad
Jak bezpracně vydělat na DPH
Panu Podvodníkovi se nedařilo v podnikání, protože nic užitečného neumí, a tak se rozhodl „vydělat“ nepoctivým způsobem na odpočtu DPH. Za tímto účelem založil v daňovém ráji (hlavně kvůli utajení vlastníka) firmu Tax fraud, která založila dvě české společnosti s ručením omezeným - A a B - jejichž jednateli se papírově stali za pár peněz například nějací bezdomovci. Okamžitě zaregistroval obě české firmy jako plátce DPH (což je dnes mimochodem docela problém), načež A, s. r. o., fakturovala firmě B, s. r. o., například za ekonomické poradenství odměnu 1 mil. Kč, k čemuž musela coby plátce připočítat DPH 21% ve výši 210 000 Kč. Tuto fakturu sice příjemce služby, B, s. r. o. - není podstatné, jestli šlo o fiktivní plnění nebo ne - neuhradil, ale to nijak nebránilo tomu, aby nárokoval odpočet daně 210 000 Kč. Pokud správce daně nebyl bdělý a podvod včas neodhalil, musel v souladu se zákonem vyplatit DPH firmě B, aniž by kdy uviděl tuto daň od A. Po převodu částky DPH z účtu firmy B do zahraničí - do kapsy pana Podvodníka - se totiž obě české firmy staly „mrtvými“. Je nasnadě, že po vyplacení odpočtu firmě B, s. r. o., státní rozpočet ČR nijak nezachrání daňová kontrola nebo policejní zásah v A nebo v B, nitky skončí v anonymní zahraniční firmě Tax fraud. Podvodník proto zůstává beztrestným občanem Česka a paradoxně může hrát roli aktivního politika hovořícího hlasitě o potírání daňových podvodů...
Naštěstí pro české veřejné finance se takto jednoduše už podvádět s odpočtem DPH prakticky nedá. Jednak tomu brání
aktuální zpřísněný režim registrace plátců DPH, a jednak neujde zvýšené pozornosti správců daně téměř žádný významnější (nadměrný) odpočet DPH
, zvláště pak u plátců bez odpovídající historie. To ale neznamená, že podvody s DPH pominuly, natolik je možnost bezpracného odpočtu této „neutrální“ nepřímé daně lákavá. Kvůli důkladnějšímu zakrytí propojenosti firem se ovšem staly finty podvodníků a jejich realizační struktury daleko složitějšími; výjimkou není zapojení desítek firem. V principu se ale obvykle jedná o kolotoč (karusel) využívající - kromě zmíněných českých firem A a B - ještě třetí, C, která je nastrčena v jiném členském státě EU
. Snahou podvodníků je totiž nebýt nápadný tak jako firma B ad výše bez vlastní podnikatelské (ekonomické) činnosti. Proto podvodná firma B vykáže zdánlivou obvyklou aktivitu - prodej (dodání) zboží firmě C do jiného státu EU (například na Slovensku) - která je v Česku osvobozena od daně při zachování odpočtu daně. Přičemž v souladu s pravidly DPH v EU by příslušnou DPH měla zaplatit ve svém státě firma C. Aby se podvodné kolečko uzavřelo a C nemusela legálně DPH platit, tak na oko vykáže aktivitu v podobě prodeje (dodání) zboží české firmě A. Což je z pohledu C opět od daně osvobozeným dodáním zboží do jiného státu EU - a českou DPH by měl zaplatit pořizovatel A, k čemuž ale nedojde. Jak vyplývá ze stručného schématu, výsledkem je opět okradení českého státního rozpočtu o DPH „po právu“ vyplacenou plátci B, s. r. o.
Ještě snazší, věcně obdobnou, nekalou praxí je zcela fiktivní dodavatel A
, kdy se ve výše uvedeném příkladu nebo schématu uváděný český plátce B oficiálně tváří, jako by řádně přijal tuzemské zdanitelné plnění od dodavatele (plátce) A. Přičemž ale tento dodavatel A vůbec neexistuje, a k žádnému zdanitelnému plnění tudíž ani nedošlo, nicméně papírově je vše zdánlivě v pořádku, jelikož B má standardní fakturu (daňový doklad) od A.Rafinovanější variantou je zneužití existujícího plátce v roli dodavatele A, o níž ale nemá ani ponětí - což správce daně zběžnou kontrolou dodavatelů podvodné firmy B neodhalí. Daňové evidenční číslo plátce A je totiž platné, a případně se navíc tato firma běžně zabývá tvrzeným druhem zdanitelného plnění. Pokud podvodná firma B takovou fiktivní fakturu existujícího plátce A tu a tam nenápadně zakomponuje do své evidence pro účely DPH, bude mít správce daně poměrně malou šanci podvod odhalit. Musely by nastat tyto tři skutečnosti:
a)
správce daně by musel mít důvodné podezření, že s odpočtem DPH u plátce B není něco v pořádku,
b)
dále by musel provést u firmy B daňovou kontrolu, případně ji vyzvat k odstranění pochybností,
c)
a pak by podobnou daňovou kontrolu musel správce daně provést také u domnělého dodavatele A.
Nelehký úkol českého správce daně
Za řádný výběr české DPH je zodpovědné Ministerstvo financí ČR, přesněji řečeno Finanční správa ČR. Jak ale může sebevýkonnější správce daně reálně uhlídat výše nastíněné podvody - přičemž různých variet a možností ať už prostších, nebo o řád složitějších je v praxi bezpočet - u všech více než půl milionu plátců DPH, kteří každý měsíc nebo čtvrtletí podávají daňová přiznání zahrnující v úhrnu miliony jednotlivých faktur, včetně falešných nároků na odpočet DPH. Pracovníkům kontrolního oddělení finančních úřadů se přitom u každého plátce ukáže nárokovaný odpočet DPH jen jednou souhrnnou částkou za všechna jeho přijatá zdanitelná plnění za dané období. Cesta navíc nevede ani přes aktivnější „kobercové“ prověřování všech jen trochu podezřelých nároků na odpočet daně, za což byla totiž už finanční správa pokárána Nejvyšším správním soudem, který požaduje, aby pochybnosti správce daně byly důvodné. Jinak by zas naopak hrozilo přehnané obtěžování plátců.
V případě DPH, kterou dodavatel (plátce) nezaplatí, ale současně si její „vrácení“ formou odpočtu daně nárokuje odběratel (plátce), tedy zdaleka nejde pouze o problém chybějících daňových příjmů státu - jako například u daní z příjmů - ale jde o daleko horší tunelování státního rozpočtu. Můžeme si to připodobnit k situaci v rodinném rozpočtu, kde je také značný rozdíl mezi tím, když živitel „pouze“ nedostane od zaměstnavatele mzdu (tj. chybějící příjmy), a mezi tím, že nedostane mzdu, a navíc musí rodina platit splátky hypotéky nebo nájemné (chybějící příjmy a navíc výdaj), což rodina pocítí podstatně tíživěji. Zdrojem potíží je v prvém případě nepoctivý dodavatel (plátce) neodvádějící svou DPH na výstupu, ve druhém zaměstnavatel nevyplácející mzdu živiteli. Stát, resp. živitel rodiny, by se měli o svá práva hlásit právě u těchto svých plátců příjmů - kteří neplatí - například pohrůžkou či přímo uplatněním
exekuce
. Nikoho soudného by asi nenapadlo poslat živitele kvůli jeho nevyplacené mzdě se stížností do hypotéční banky nebo za pronajímatelem. Stát ale takto soudný rozhodně není. Dobře ví, že peníze z daní je efektivnější chtít po těch, kteří je ještě mají, a nikoli po těch, kteří je z nejrůznějších důvodů neplatí. Zbývá proto „jen“ dořešit, jak tomu dát právní průchodnost, a kupodivu se takové řešení našlo.Spočívá v tom, že se odběratel učiní odpovědný za odvedení DPH
, díky tomu nebude moci odčerpat ze státního rozpočtu více, než kolik do něj musel sám přispět. K čemuž obecně slouží dva daňové nástroje:-
režim přenesení daňové povinnosti, kdy DPH přiznává vždy až odběratel (plátce),
-
ručení odběratele (plátce), které dojde naplnění, když dodavatel daň řádně neuhradí.
Z pohledu české finanční správy je ale problémem první varianty, že narazila na strop umožněný státům EU jednotnou evropskou směrnicí o DPH, a cesta ručení vyžaduje aktivitu správce daně a je právně náročná.
Proto se hledalo a našlo univerzálnější
třetí řešení
, které sice a priori
nezabrání podvodům s DPH, ale zřetelně na ně posvítí, a tím znepříjemní výše nastíněnou praxi podvodníkům s odpočty DPH. Jde o to, že každý plátce musí podrobně rozepsat všechny své uskutečněné prodeje a nákupy do tzv. kontrolního hlášení a každý měsíc nebo čtvrtletí sdělovat správci daně
. Příslušný počítačový systém finanční správy pak na základě těchto vstupních údajů najde pro každý jednotlivý obchodní případ dodavatele a odběratele a ihned ověří jejich existenci, registraci k DPH, ale zejména, jestli DPH odběratele odpovídá dani dodavatele. Na odhalené kolizní stavy systém ihned upozorní správce daně, kteří pak mohou jít adresně čelit daňovým podvodům. Černého Petra ale dostali všichni plátci, kteří nově musejí uvádět obsáhlá, a navíc citlivá obchodní data do kontrolního hlášení.Dodejme, že tunelování státní kasy neoprávněnými odpočty DPH by se dalo vyřešit rovněž tím, že by byl odpočet daně odběratelem podmíněn úhradou příslušné DPH dodavatelem. Jde o logiku živitele rodiny typu „splátku hypotéky nebo nájemné zaplatím, až dostanu výplatu“. Takovému omezení odpočtu daně ovšem brání směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému DPH v rámci celé EU a také judikáty Soudního dvora EU.
Příklad
Co odhalí kontrolní hlášení a co neodhalí
Česká firma Swindler, s. r. o., si coby měsíční plátce vylepšuje cash flow neoprávněnými odpočty DPH, a protože ví, že není radno sázet na jednu kartu, uplatňuje širší portfolio nekalých praktik, konkrétně těchto pěti:
1.
Sama si vystavuje faktury od smyšleného dodavatele A (plátce) za neuskutečněná plnění.
2.
Neoprávněně si vystavuje dodavatelské faktury od sice existující firmy B (plátce), která ale není jejím reálným dodavatelem a tvrzená zdanitelná plnění firma B pro ni neuskutečnila.
3.
U elektronicky přijatých faktur skutečného dodavatele C (plátce) si v počítači nenápadně zvýší cenu přijatého zdanitelného plnění, a tím pádem také nárokovanou DPH.
4.
Na základě dodavatelské faktury od tajně spřízněné firmy D (plátce) - figurující pouze papírově jako bílý kůň - nárokuje odpočet daně, ačkoli ví, že D žádnou daň platit nebude.
5.
Od dlouhodobého dodavatele E (plátce) dostává faktury (daňové doklady) za zdanitelné plnění uskutečněné v uplynulém měsíci pravidelně vždy až počátkem následujícího měsíce, ovšem v rozporu s pravidly DPH si nárokuje odpočet daně již za měsíc uskutečnění plnění.
Vyhodnocovací systém finanční správy na základě kontrolního hlášení firmy Swindler automaticky hravě rozkryje prostý trik č. 1 - neplatné DIČ neexistujícího dodavatele A - tyto pokusy již budou passé. Složitější to bude s podvodem č. 2 - kvůli nesouladu údajů nejprve správce daně vyzve k jejich ověření obě firmy (Swindler i B), protože neví, která z nich se mohla splést, ale v dalším kroku už půjde najisto k prvně zmíněnému podvodnému plátci. Obdobně tomu bude u případu ad 3. Naproti tomu podvod č. 4 kontrolní hlášení neodhalí, protože na základě shodného daňového dokladu se spáruje daňová povinnost dodavatele s daňovým právem odběratele. Dodejme, že na tyto případy pamatuje ručení příjemce plnění za DPH poskytovatele plnění, pokud odběratel věděl (nebo měl a mohl vědět), že dodavatel daň nezaplatí. A kontrolní hlášení si neporadí ani s předčasným nárokováním odpočtu daně ad 5, protože se do něj uvádí jen den uskutečnění plnění, a nikoli den přijetí dokladu.
Jelikož se do kontrolního hlášení uvádějí údaje pouze z existujících daňových dokladů, nejde v principu o nástroj odhalující nepřiznaná zdanitelná plnění (tzv. práce načerno). Kdo z nás přitom ještě v osobním životě od řemeslníků, stavebních a dalších firem v praxi neslyšel: „a chcete to s dokladem nebo bez něj ... ten papír by vás ale vyšel dráž, to víte účetní s tím má práci a daně jsou vysoké...“.
Proč plátci nemají rádi kontrolní hlášení
Hlavní důvody protestů a výtek plátců proti kontrolnímu hlášení se týkají tří reálných obav.
a)
Další administrativní práce navíc
- úředníci finanční správy sice zlehčují situaci tím, že plátci údaje nově uváděné do kontrolního hlášení musejí mít ve své evidenci pro účely DPH podle zákona tak jako tak a že jejich automatizované účetní programy si s tím hravě poradí. Realita je však poněkud jiná. Způsob ani formu interní evidence dat z daňových dokladů zákon o DPH nestanoví, takže si je každý plátce vykazuje po svém, zatímco kontrolní hlášení vyžaduje změnu - jednotný formát a strukturu. Příslušnou úpravu software musí plátce zaplatit, stejně jako si připlatí za tuto práci navíc u služeb externích účetních a daňových poradců.b)
Permanentní obava z automatických pokut
- jelikož se do kontrolních hlášení běžně uvádí tisíce údajů ze stovek faktur, tak čistě statisticky bude poměrně vysoká pravděpodobnost lidské i jiné chyby, ať už na straně dodavatele, či odběratele. Což znamená záplavu výzev správců daně k nápravě nebo potvrzení údajů, na které mají plátci pět pracovních dnů, po nichž následuje automatická pokuta 30 000 Kč - konec dovolených samostatných účetních. Další pokuty pochopitelně pamatují na zapomenutá nebo opožděná kontrolní hlášení.c)
Riziko zneužití citlivých obchodních dat
- žijeme v Česku už nějaký ten pátek, a tak víme jednak o celé řadě úniků tajných informací ze soudních a úředních spisů, a jednak o silně rozšířené korupci úředníků. Opět finanční správa riziko firemní špionáže zlehčuje tím, že se přece v kontrolních hlášeních neevidují údaje o předmětu plnění. To ale vůbec nehraje roli. Není totiž problémem z údajů o dodavatelích a odběratelích konkurenta - spolu s pohledem do povinně zveřejňovaných účetních závěrek - odhalit požadovaná data. Navíc není vyloučen střet se zákonnou mlčenlivostí advokátů a daňových poradců o jejich klientech. Pokud totiž ve svých kontrolních hlášeních identifikují své solventnější klienty, je docela dobře možné, že se o ně bude o to více zajímat správce daně či policie, protože to posoudí jako snahu skrýt nějakou lumpárnu.Právní rámec
Podle Listiny základních práv a svobod nesmí být nikdo v ČR nucen činit, co zákon neukládá. Takže povinnost vyhotovování a předkládání kontrolních hlášení (dále také jen „
KH
“) musí stanovit zákon. V souladu s tímto očekáváním tak činí s účinností od 1.1.2016
zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) v rámci vložených ustanovení § 101c až 101i. Těchto 7 paragrafů ovšem neuvádí konkrétní údaje zapisované do KH. Kvůli možné rychlé a pružné úpravě požadovaných dat ve vazbě na praxi a kontrolní zjištění - v našich podmínkách půjde spíše o plíživé rozšiřování a zpodrobňování údajů - to finanční správa vyřešila šalomounsky. V ZDPH se ohledně věcné náplně KH dočteme pouze toto stručné konstatování:-
„V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.“
A kdeže tyto „předepsané údaje“ plátce najde? V samotném tiskopisu formuláře KH a zejména pak v obsáhlých pokynech k vyplnění KH. Což jsou dokumenty plně v kompetenci úředníků Finanční správy ČR. A objevují se první drobné pokusy nepřímo skrze tyto úřední tiskopisy měnit i zákonem stanovený rozsah povinností. Například § 101c odst. 1 písm. b) ZDPH zřejmě nezamýšleně uvádí, že KH musí podat každý plátce, který přijal tuzemské zdanitelné plnění. Což uvádějí na pravou míru pokyny k vyplnění KH, že se tím rozumí pouze taková přijatá zdanitelná plnění, u kterých dotyčný plátce nárokuje (alespoň zčásti) odpočet DPH.
Z obecnějšího hlediska
spadá KH mezi tzv. daňová tvrzení
ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - po boku daňových přiznání a dalších typů hlášení a vyúčtování. Tato drobnost má určité procesní důsledky, například že podání KH může ovlivnit (prodloužit) lhůtu pro stanovení DPH.Kdo musí podávat kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení obecně podávají
osoby registrované k DPH v Česku jako plátci
- není rozhodné, jestli se jedná o tuzemský nebo zahraniční subjekt. Za tzv. skupinu spojených osob podává KH zastupující člen skupiny. KH za tzv. společnost bez právní osobnosti
(dřívější sdružení bez právní subjektivity) podává určený společník vedoucí evidenci pro účely DPH za společnost, případně i členové společnosti za svá vlastní plnění.Povinnost podat KH
se váže ke vzniku jedné z níže uvedených skutečností v příslušném kalendářním měsíci, resp. u fyzických osob se čtvrtletním zdaňovacím obdobím v daném kalendářním čtvrtletí.Pokud plátce:
a)
uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku
nebo dříve přijal úplatu na toto plnění,b)
přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku
(uplatňuje-li odpočet daně) nebo dříve na něj poskytl úplatu a přijetí plnění, u nichž přiznává daň příjemce (plátce) - tzv. reverse charge,c)
ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, dodal investiční zlato osvobozené od daně nebo investiční zlato vyrobil anebo na něj zlato přeměnil (viz § 92 ZDPH).
Kdo naopak
není povinen podat kontrolní hlášení
:-
osoba, která není plátcem DPH
, i když se jedná o podnikatele, resp. o osobu povinnou k dani,-
identifikovaná osoba
, která přiznává DPH jen u určitých typů plnění z jiných států EU, ale nemá nárok na odpočet daně (důvody takovéto registrace pro účely DPH stanoví § 6g až 6l ZDPH),-
plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za daný měsíc, resp. čtvrtletí žádné plnění
(v režimu přenesení daňové povinnosti, popřípadě neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění),-
plátce uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
podle § 51 ZDPH (poštovní služby, finanční, penzijní a pojišťovací činnosti, dodání a nájem nemovité věci, výchova a vzdělávání, zdravotní služby, sociální pomoc, hlavní aktivity neziskových subjektů atd.).Kdy podat kontrolní hlášení
Lhůta pro podání KH je stanovena odlišně pro osoby právnické a fyzické, na rozdíl od lhůty pro podání daňového přiznání
není možné její prodloužení
(například kvůli zastoupení daňovým poradcem nebo na žádost):-
Plátce, který je právnickou osobou, podává KH za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce
(Poznámka: i když je zdaňovacím obdobím plátce čtvrtletí!)-
Plátce, který je fyzickou osobou, podává KH ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
(Pozn.: pokud má dotyčný plátce - fyzická osoba - čtvrtletní zdaňovací období, podává KH také čtvrtletně.)Prvním obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, byl leden 2016, resp. 1. čtvrtletí 2016. Notorické opozdilce upozorněme, že jde o speciálně určené lhůty, u nichž tedy
neplatí pětidenní tolerance opožděného podání daňového přiznání
, kdy se v souladu s § 250 daňového řádu ještě neuplatní sankce za pozdní podání. Odsunutí konce lhůty z víkendu či svátku na nejbližší následující pracovní den ale samozřejmě platí i v případě KH. Na pořadí podání kontrolního hlášení versus
daňového přiznání k DPH za příslušné období nezáleží.Uvedené lhůty platí pro KH řádné nebo opravné (které nahrazuje řádné nebo předešlé opravné KH ještě ve lhůtě ad výše). Naproti tomu tzv.
následné KH
- v případech opravy původně uvedených údajů po uplynutí lhůty pro řádné KH - je nutné podat již do 5 pracovních dn
ů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů uvedených v již podaném KH. Přičemž jak v opravném, tak i v následném KH se vždy vyplňují znova všechny údaje
, a nikoli jen ty opravované či doplňované. Poznamenejme, že daleko delší lhůta platí pro dodatečné daňové přiznání
DPH, na které má plátce čas až do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci zjištění důvodů pro jeho podání. Následné KH je nutno podat rovněž po výzvě správce daně, který má pochybnosti o jeho správnosti či úplnosti. Dodejme, že nebylo-li řádné KH podáno ve lhůtě (25. den po uplynutí sledovaného měsíce či čtvrtletí), pak se považuje za řádné KH i takto opožděně (po lhůtě) podané první KH.Příklad
Podání daňového přiznání
versus
KHPlátce je právnickou osobou se čtvrtletním zdaňovacím obdobím pro DPH. Pro daňové přiznání za celý první kvartál 2016 (leden až březen) má lhůtu do pondělí 25. dubna 2016. Ovšem KH musí podávat za každý kalendářní měsíc: poprvé za leden 2016 do čtvrtka 25. 2., za únor do pátku 25. 3. a za březen do pondělí 25. 4.
V pátek 10. června 2016 plátce při interní kontrole zjistí, že zapomněl na jedno vlastní zdanitelné plnění z února 2016. Následné KH za únor 2016 musí podat do 5 pracovních dnů od zjištění - do pátku 17. 6. Zatímco na podání dodatečného daňového přiznání DPH za 1. kvartál 2016 má čas do pondělí 1. srpna (za neděli 31. 7.).
Jak podat kontrolní hlášení
V nenávratnu je doba šustivých daňových podání, neboť elektronizace finanční správy citelně pokročila a neustále je omezován rozsah přípustných listinných podání. Výjimkou nejsou ani probíraná KH, která lze podat pouze elektronicky, a to na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. V souladu s § 71 odst. 1 daňového řádu jsou konkrétně přípustné tři způsoby elektronického podání neboli
podání datovou zprávou
:1)
podepsanou uznávaným
alias
zaručeným elektronickým podpisem,2)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
3)
s ověřenou identitou podatele
způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.Pokud plátce nemá e-podpis ani datovou schránku - kterou každému zájemci na žádost, případně přímo ze zákona zdarma zřídí a vede Ministerstvo vnitra - může podat KH ještě čtvrtým
kombinovaným způsobem
:-
Odesláním datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu,
kdy je ale nutno úkon potvrdit nebo opakovat ve lhůtě pro podání KH
některým z uvedených tří způsobů anebo podáním jednoho listu tzv. e-tiskopisu
, který nabídne k tisku přímo aplikace na portálu Finanční správy ČR www. DaneElektronicky.cz.Příklad
Způsob podání KH
Plátce nemá elektronický uznávaný (zaručený) „e-podpis“ ani datovou schránku a chystá se podat KH za březen 2016, pro které končí lhůta v pondělí 25. 4. Plátce podává KH zmíněným kombinovaným způsobem:
a)
KH bez e-podpisu podá již v pátek 15. 4., načež má na jeho nezbytné potvrzení - předložením jedné stránky e-tiskopisu vygenerovaného přímo Daňovým portálem - čas 10 dnů, až do pondělí 25. 4.
b)
KH bez e-podpisu podá v pátek 22. 4., pak ale musí jeho nezbytné potvrzení (e-tiskopis) podat již pouze do tří dnů - opět do pondělí 25. 4., kdy končí zákonná lhůta pro podání řádného KH.
c)
KH bez e-podpisu podá až v pondělí 25. 4., v tom případě má na potvrzení (podání e-tiskopisu) jen pár hodin do konce téhož dne - zase do pondělí 25. 4.; dojde-li k podání e-tiskopisu (tj. k potvrzení neautorizovaného) až v úterý 26. 4., tak se považuje celé podání za právně neúčinné!
Aby toho nebylo málo, tak u datových
alias
elektronických podání je třeba hlídat nejen obsah podání
(co tam uvádíme) a jeho formu
(jakým způsobem sdělení dostaneme ke správci daně), ale rovněž formát (tvar) a strukturu (uspořádání dat)
zveřejněné správcem daně. Což bylo naplněno vydáním Pokynu GFŘ-D-24
Generálního finančního ředitelství; který vyšel ve Finančním zpravodaji č. 1/2016. Kde najdeme pro většinu smrtelníků (kteří neumějí programovat software) tajuplné sdělení, že datová zpráva musí být ve formátu XML a ve struktuře
odpovídající příslušnému XSD schématu
definovanému a zveřejněnému na adrese: http:// adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces.
Naštěstí k tomu pokyn dodává, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře lze využít aplikace Daňového portálu - elektronické služby Finanční správy ČR (tzv. EPO) na adrese www.daneelektronicky.cz.
Případně si zde vytvořený soubor účetním programem alespoň zkontrolovat co do splnění formálních podmínek XML a XSD.Bu bu bu
Je nasnadě, že pokud by nehrozila žádná sankce, tak by se s KH trápil asi jen výjimečný plátce loajální k státu a právu. Ovšem s první schválenou variantou balíku výrazných a automatických sankcí v § 101h ZDPH to zákonodárci zase trochu přehnali, což aktuálně napravuje generální pardon ministra financí a chystaná novela.
Pokud plátce nepodá KH ve stanovené lhůtě
, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:a)
1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván
správcem daně,b)
10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě
(do 5 pracovních dnů!) poté, co k tomu byl vyzván,c)
30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně/doplnění/potvrzení údajů v již podaném KH
,d)
50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
Kromě těchto automatických a pevnou částkou stanovených pokut
může správce daně podle uvážení uložit dále pokutu do 50 000 Kč
plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. A pokud správce daně usoudí, že nesplněním povinnosti související s KH někdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může mu uložit pokutu do 500 000 Kč
. U těchto pokut by měl správce daně přihlédnout, aby nebyly v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní a rovněž k míře součinnosti plátce.Na základě avizované novely (prozatím sněmovní tisk č. 717) nebude nutno uhradit pokutu ad a), pokud v daném kalendářním roce nedošlo u plátce k jinému prodlení při podání KH. A bude možné žádat o prominutí pokut b) až d) z ospravedlnitelných důvodů (například kvůli nenadále lékařské hospitalizaci plátce, resp. účetní/účetního).
Tiskopis kontrolního hlášení
Tiskopis kontrolní hlášení sestává ze čtyř částí:
-
Identifikace plátce a druhu KH
- obdobné údaje jako na první straně přiznání k DPH (obrázek ukazuje jen část KH). Za zmínku stojí kolonka pro rychlou odpověď na výzvu správce daně umožňující zvolit z roletové nabídky dvou odpovědí: „Nemám povinnost podat KH“ a „Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“.
-
Oddíl A. - Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
, tato část je rozdělena do dílčích pěti pododdílů A.1. až A.5., jak bude dále upřesněno.-
Oddíl B. - Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku
, oddíl je také rozčleněn na B.1. až B.3.-
Oddíl C. - Kontrolní řádky na Daňové přiznání k DPH
, jde o kontrolní tabulku, kde se pro návaznost na daňové přiznání uvádějí věcně odpovídající součty základů daně z jednotlivých pododdílů A.1. až B.3. KH.Oddíl A.
Jak bylo předesláno Oddíl A. -
Plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
- je rozčleněn do pěti pododdílů vyhrazených pro určité typy plnění.-
A.1. - Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a ZDPH (poznámka: jedná se o tzv. tuzemská reverse-charge plnění).-
Jde zejména o poskytnutí stavebních a montážních prací v tuzemsku jinému plátci nebo o dodání zboží uvedeného v příloze 5 (odpad a šrot) a 6 (obiloviny, mobily, tablety aj. - za více než 100 000 Kč).
-
Příslušný
kód předmětu plnění - 1 až 20 - určují Pokyny k vyplnění kontrolního hlášení
(například poskytnutí stavebních a montážních prací má kód 4), při více druzích plnění - spadajících do různých kódů - se vyplní více řádků tiskopisu s uvedením shodného evidenčního čísla daňového dokladu.-
S tímto novým způsobem vykazování uskutečněných tuzemských „reverse charge“ souvisí zrušení již nadbytečných výpisů z evidence plátců uskutečňujících tato plnění počínaje rokem 2016.
-
Úhrnná částka by měla odpovídat věcně shodnému řádku 25 daňového přiznání k DPH.
-
A.2. - Přijatá zdanitelná plnění od osob neusazených v ČR, u kterých je povinen přiznat českou daň příjemce
podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) ZDPH (odpočet této daně se ovšem v KH již nevykazuje).-
Věcně se jedná zejména o pořízení zboží z jiného členského státu a dále o přijetí služby nebo dodání zboží včetně montáže od osoby neusazené v Česku, pokud je místo plnění v tuzemsku.
-
Tato přijatá plnění, která zdaňuje příjemce, navazují na ř. 3 až 6, 9, 12 a 13 jeho přiznání k DPH.
-
Jak správně předpokládáte, tak daně - 1, 2 a 3 - odpovídají třem sazbám DPH: 21%, 15% a 10%.
-
A.3. - Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato
[§ 101c odst. 1 písm. c) bod 2 ZDPH]-
Vyplňuje pouze plátce, který ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92 ZDPH dodal v Česku investiční zlato osvobozené od daně - plátci nebo neplátci - u kterého má nárok na odpočet daně.
-
Tato osvobozená plnění nejsou samostatně vykazována v přiznání DPH, jsou součástí jeho ř. 26.
-
A.4. - Uskutečněná tuzemská zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň
podle § 108 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně
a všechny provedené opravy daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 ZDPH bez ohledu na limit.-
Pouze tuzemská zdanitelná plnění,
u nichž přiznává DPH dodavatel (plátce), který byl povinen vystavit daňový doklad
podle § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH. Což omezuje možné příjemce na: plátce, osoby povinné k dani alias
podnikatele (i když nejde o plátce) a právnické osoby nepovinné k dani.-
-
Vyloučeny jsou podlimitní hodnoty plnění nepřesahující
10 000 Kč včetně DPH
, tedy s cenou bez daně neboli se základem daně při sazbě daně: 21% ve výši 8 264 Kč, 15% 8 696 Kč a při 10% 9 091 Kč.-
U splátkových a platebních kalendářů
je pro limit určující součet všech dílčích plnění (úplat) na daňovém dokladu. Ovšem jednotlivá plnění (úplaty) se do části A.4. uvádějí samostatně až při realizaci.-
U tzv.
souhrnného daňového dokladu
- za několik samostatných plnění nebo přijatých úplat pro stejnou osobu - se celková hodnota všech plnění na dokladu uvede do jednoho řádku (podle sazeb).-
Tato plnění nejsou samostatně vykazována v přiznání k DPH, jsou součástí úhrnu řádků 1 nebo 2.
-
A.5. - Ostatní uskutečněná tuzemská zdanitelná plnění
a přijaté úplaty s povinností přiznat daň s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, nebo u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad.
-
Zde se již detailně nerozlišují jednotlivá plnění podle odběratelů, ale
uvádějí se kumulativně
jen celkovou částkou v členění dle sazeb daně za celé sledované období - kalendářní měsíc nebo čtvrtletí.-
Uvádějí se také plnění pro „podnikatele“ z jiných států (EU nebo třetí země), kteří nemají české DIČ, pokud místo plnění, a tedy i zdanění připadá na tuzemsko - a to bez ohledu na hodnotu plnění.
-
Zahrnují se i vlastní daňové doklady o použití například za využití hmotného majetku (mimo dlouhodobého), u něhož byl uplatněn odpočet daně pro osobní spotřebu dotyčného plátce nebo jeho zaměstnanců.
-
Patří sem rovněž opravy zdanitelných plnění podle § 42 ZDPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.
-
Tato plnění nejsou samostatně vykazována v přiznání k DPH, tvoří součást úhrnu řádků 1 nebo 2.
Oddíl B.
Oddíl B. - Přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku - je rozčleněn do tří pododdílů.
-
B.1. - Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti
, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 92a ZDPH (odpočet této daně na vstupu dotyčným plátcem se ale v KH již nevykazuje).-
Jde o druhou stranu plnění vykázaných dodavatelem v pododdílu A.1. - například stavební a montážní práce v Česku nebo dodání zboží uvedeného v přílohách 5 a 6 - nyní ze strany zdaňujícího příjemce plnění.
-
Příslušný
kód předmětu plnění - 1 až 20 - určují Pokyny k vyplnění KH
(například stavební práce mají kód 4), při více druzích (kódech) plnění se opět vyplní více řádků s uvedením shodného čísla dokladu.-
Úhrnná částka by měla odpovídat věcně shodnému řádku 10, resp. 11 daňového přiznání k DPH.
-
V souladu s § 92a odst. 1 ZDPH se u těchto
přijatých plnění přiznává DPH až při uskutečnění plnění
, a nikoli již při dřívějších úplatách, a stejně je tomu návazně při jejich vykázání v rámci KH.-
S tímto novým způsobem vykazování přijatých tuzemských „reverse charge“ v KH souvisí zrušení již nadbytečných výpisů z evidence plátců přijímajících tato plnění, jak tomu bylo do konce roku 2015.
-
B.2. - Přijatá tuzemská zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet
daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně
a všechny přijaté opravy daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení v souladu s § 44 ZDPH bez ohledu na limit.-
Jde o druhou stranu zdanitelných plnění dodavatele (plátce) z části A.4., nyní ze strany odběratele. Do kontrolního hlášení se uvede v období, kdy je odpočet nárokován v přiznání k dani, nikoli dle DUZP.
-
Hodnotový limit se opět týká celkového součtu všech plnění na daňovém dokladu včetně DPH.
-
Neuvádějí se nároky na odpočet daně z plnění zdaněných dotyčným plátcem: přijaté od jiných plátců (B.1.) nebo od osob neusazených v ČR (A.2.), ani z dovozu zboží. Což platí rovněž pro část B.3.
-
-
Věcně, nikoli však nutně úhrnem, tyto položky odpovídají náplni řádků 40 a 41 přiznání k DPH.
-
B.3. - Přijatá tuzemská zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet
daně podle § 73 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně.
-
Jde o druhou stranu zdanitelných plnění dodavatele (plátce) v části A.5., nyní ze strany odběratele.
-
Opět se nerozlišují jednotlivá plnění podle dodavatelů, resp. dle příslušných daňových dokladů, ale
uvádějí se kumulativně
za celé vykazované období.-
O zde zahrnutých zdanitelných plněních a o jejich dodavatelích se proto správce daně nedozví nic konkrétního, zůstávají skryti obdobně jako v samotném daňovém přiznání. Lze předpokládat, že při nadměrném rozdělování zdanitelných plnění na dílčí plnění do 10 000 Kč „zvědaví“ správci daně po čase tento limit sníží nebo v nejhorším případě budou chtít plnou identifikaci i těchto dodavatelů.
-
Do hlášení patří plnění
v období, kdy je odpočet daně nárokován v přiznání
k dani, nikoli dle DUZP.-
Zpravidla bude podkladem zjednodušený daňový doklad. Obdobně se uplatní pravidla z pododdílu B.2.
