Nový zákon o zadávání veřejných zakázek, 1. část

Vydáno: 35 minut čtení

Vážení čtenáři, jistě v poslední době sledujete zprávy o projednávání nového zákona o zadávání veřejných zakázek 1). Proč bylo nutné přijímat zcela nový zákon, když se stávajícím jsme toho už dost zažili a naučili jsme se s ním pracovat? Tím základním motivem přijetí zcela nového zákona je evropská směrnice o zadávacích řízeních - SM/24/EU , která všem členských státům EU ukládá do 18.4.2016 přijmout novou právní úpravu problematiky veřejného zadávání v intencích příslušné evropské směrnice. A citovaná evropská směrnice přináší v některých ohledech pro zadavatele i účastníky zadávacích řízení skutečně revoluční změny. Blíže o nich v další části příspěvku, kde se pokusím vysvětlit jejich obsah.

Nový zákon o zadávání veřejných zakáze I. část
Mgr.
Pavel
Bláha
 
Úvod do nového zákona
Jak se zákon projednával? Vláda ČR jej schválila 14.10.2015 a zaslala jej k projednání v Poslanecké sněmovně. Zde jej poměrně dlouho projednávaly výbory Hospodářský, Ústavně právní, a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Výbory i jednotliví poslanci navrhli poměrně velké množství pozměňovacích návrhů. Jejich množství se poměrně zevrubně věnovaly i sdělovací prostředky. Nutno poznamenat, že skutečně přijatých změn bylo velmi málo a základní koncept zákona se téměř nezměnil. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila dne 9.3.2016 a hned 14.3.2016 byl návrh zákona předán k projednání v Senátu. Zde se návrhem zákona zabývaly výbory Ústavně právní, Pro územní rozvoj, veřejnou správu a Životní prostředí a Pro hospodářství, zemědělství a dopravu a doporučily jedinou úpravu - odložit účinnost na 1. den 6. kalendářního měsíce po vyhlášení. Senát tedy navrhl prodloužit legisvakanční lhůtu o další 3 měsíce oproti sněmovně, aby se uživatelé se zákonem mohli dostatečně seznámit. Sněmovna k návrhu Senátu zaujala dne 19.4.2016 stanovisko, že zákon bude účinný 1. dne 6. měsíce po zveřejnění zákona ve Sbírce zákonů - tzn. prakticky dne 1.10.2016. Zákon byl tedy schválen a podepsán prezidentem České republiky a byl zveřejněn dne 29.4.2016 pod č. 134/2016 ve Sbírce zákonů.
Věnujme ještě pár slov některým diskutovaným tématům nového zákona. Zákonu je vyčítána jeho přílišná délka (množství paragrafů). Tuto výtku lze považovat spíše za výčitku lichou. Zákon sice nabobtnal o nějakých 100 paragrafů, v praxi ale došlo ke stavu, že do něj byl vtělen původně samostatný (nově část osmá zákona). Nově přibyla část pátá
Zjednodušený režim jako specifický nový druh zadávacího řízení na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze 4 zákona
. Zcela samostatné úpravy v části sedmé se dočkaly sektorové veřejné zakázky. Totéž se týká specifických zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti v části deváté. Autor se domnívá, že daná samostatná úprava uvedených druhů veřejných zakázek, i když zákon trochu narostl, přispěla naopak pozitivně k přehlednosti zákona.
Tím se pomalu dostáváme k systematice nového zákona. Uvedu jen nejvýznamnější odchylky od stávajícího stavu.
Systém úpravy obecných ustanovení v první části zákona se prakticky nezměnil. Navíc v ní nalezneme jednotlivé druhy zadávacích řízení.
V části druhé, která se týká základních ustanovení zadávacího řízení, již nenalezneme samostatnou úpravu lhůt. Ty se přesunuly k jednotlivým druhům řízení v podlimitním (část třetí) nebo nadlimitním (část čtvrtá) režimu. Rovněž zde budeme marně hledat úpravu požadavků na kvalifikaci dodavatelů. Ta se přesunula do části čtvrté k nadlimitnímu režimu. Má to svoji logiku. V jednotlivých druzích řízení nadlimitního režimu je vyžadována kvalifikace dodavatelů na nejvyšší úrovni požadavků. Řízení v podlimitním režimu ji může buď přejmout, nebo přiměřeně upravit. Obdobná filozofie byla použita i v případě postupů zadavatele při otevírání obálek s nabídkami uchazečů, i když v tomto případě nelze v případě podlimitních zakázek odchylky od závazného postupu použít.
V části druhé vůbec nenajdeme podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení. Ty se také poměrně logicky přesunuly do:
-
části třetí týkající se podlimitního režimu,
-
části čtvrté týkající se nadlimitního režimu,
-
jak už jsme uvedli, v části páté objevíme nový specifický druh zadávacího řízení - Zjednodušený režim,
-
a v části šesté se seskupily Rámcová dohoda, Dynamický nákupní systém a Soutěž o návrh.
Logiku této úpravy spatřujeme v tom, že v jednotlivých režimech mají druhy zadávacích řízení odlišné úpravy a specifika. A hledat je přeskakováním v zákoně nebylo úplně komfortní. Takto vše s ohledem na limit zakázky najde zadavatel na jednom místě. A když půjde o nějaký specifický druh řízení, i ten má svoji část.
O sektorových zakázkách, koncesích, zakázkách v oblasti obrany a bezpečnosti již byla řeč. Dlužno poznamenat, že musíme poměrně velkou pozornost věnovat části desáté a společným ustanovením. Tady objevíme např. úpravu týkající se komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, uveřejňování elektronických nástrojů a dalších ustanovení společného charakteru. Za zásadní je však nutné považovat § 222, který oproti stávajícímu stavu stanoví základní zásady a podmínky, za kterých je možné změnit smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky, což doposud možné nebylo.
V samotném závěru zákona můžeme vyhledat problematiku:
-
v části jedenácté - informační systém o veřejných zakázkách změnil svůj název, ale zůstal prakticky beze změn,
-
samostatné úpravy v části dvanácté se dočkal systém certifikovaných dodavatelů,
-
část třináctá je věnována námitkám a ochraně dodavatelů proti nesprávnému postupu zadavatele,
-
v části čtrnácté a patnácté se zákon věnuje přechodným a závěrečným ustanovením a účinnosti zákona.
Samostatnou kapitolu si zaslouží přílohy zákona. Již zde nenalezneme definici stavebních prací. Na tu odkazuje přímo zákon v § 14 odst. 3. V přílohách rovněž nově nejsou vyjmenovány služby, které by podléhaly nebo nepodléhaly zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Nově budou zveřejnění v Evropském věstníku podléhat všechny nadlimitní zakázky, služby nevyjímaje.
Specifických služeb se týká druhá příloha. Jde o plnění, na která se vztahuje výjimka z použití zadávacích postupů. Jsou zde vyjmenovány pouze specifické služby požární ochrany, záchranné služby, služby civilní obrany a sanitní služby a služby v oblasti jaderných materiálů. Již jsme zmiňovali, že zákon zavádí zcela nový způsob zadání zakázky -
zjednodušený režim
. Ten bude možné použít pouze v případě zakázky na služby zdravotní a sociální povahy a dalších služby obdobné povahy, jejichž kategorii, popis a CPV kódy najdeme v příloze č. 4.
Příloha č. 3 se věnuje specifikaci v dnešní terminologii základních kvalifikačních předpokladů (nový zákon je pojmenovává jako základní způsobilost) - část beztrestnost. Jde z velké části o jiný rozsah trestných činů, ve kterých bude dodavatel muset prokazovat beztrestnost.
Poměrně výrazně nás bude zajímat příloha č. 6, která stanoví základní obsahové náležitosti výzev k podání nabídek u jednotlivých druhů výběrových řízení.
Zvláštní přílohu zákona dostal vojenský materiál a seznam předpisů týkajících se zvláštních výhradních práv u sektorových zadavatelů.
K úvodní části je nutno dodat, že k pochopení zákona a jeho úprav nestačí číst zákon sám a jeho jednotlivá ustanovení. Souvislosti a výklad musí čtenář hledat v důvodové zprávě k zákonu. Ta a její ustanovení často uvede čtenáře do vztahů a souvislostí, které je třeba pro správnou aplikaci použít. Zákon rovněž předpokládá, že bude přijata řada prováděcích právních předpisů ve formě nařízení vlády a vyhlášek. Jejich dodržení bude vnímáno jako správný postup dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Lze si jen přát, aby vydání těchto prováděcích právních předpisů netrvalo tak dlouho, jako počátkem roku 2012 při přijetí tzv. transparentní novely (č. 55/2012 Sb.) stávajícího zákona. Času na to, s ohledem na přijatou šestiměsíční legisvakanční lhůtu, bude poměrně dost.
Pojďme již ke srovnání základních odlišností nového zákona se stávající právní úpravou veřejných zakázek (zákon č. 137/20016 Sb., v platném znění).
 
Definice veřejné zakázky
První drobnou odlišnost spatříme v § 2, kde je definována veřejná zakázka (dále také „VZ“). Zákonodárce ji nazval jako zadání zakázky, tj. uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky služby nebo stavební práce. V novém zákoně došlo rovněž k negativnímu vymezení toho, jaké smlouvy se za VZ nepovažují. Jde o smlouvy, kterými se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, a smlouvy upravující spolupráci zadavatelů vymezenou v § 7 až 12 (budou se týkat zejména územních samosprávných celků), a § 155, 156, 189 a 190 (sektorové VZ a VZ v oblasti obrany a bezpečnosti).
 
Vertikální a horizontální spolupráce
§ 11 Vertikální spolupráce - „In house zadání“ -
za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud:
-
sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu,
-
v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel,
-
více než 80% celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli...
Prakticky se bude jednat o zadávání plnění subjektům (např. technické služby města...) zřizovaným zejména územními samosprávnými celky. Nesmí to však směřovat k obcházení zákona v tom smyslu, že ovládané osoby pak budou moci bez soutěže tzv. přeprodat plnění jiným dodavatelům. Předmět plnění takovýchto ovládaných subjektů bude muset odpovídat předmětu VZ a ovládaný subjekt jej bude svojí činností z velké části samostatně realizovat.
Horizontální spolupráce
- za zadání VZ se nebude považovat uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, a jsou splněny i další podmínky dle § 12 zákona.
 
Nové druhy výběrových řízení a zásada přiměřenosti
Mezi druhy zadávacích řízení vyjmenovaných v § 3 najdeme i druhy zcela nové. Jde o
Inovační partnerství
týkající se vývoje inovativní dodávky služby nebo stavebních prací (postup v tomto druhu řízení upravují § 70 až 72). Dalším, již zmiňovaným novým druhem výběrového řízení je
Zjednodušený režim
(§ 129).
Do základních zásad veřejných zakázek přibyla zcela nová
zásada přiměřenosti
. Zásady vychází z evropských směrnic. Zadavatel musí podle této zásady kromě dalšího nastavit parametry zadávacího řízení tak, aby byly přiměřené charakteru či předmětu veřejné zakázky. To platí například pro nastavení požadavků zadavatele nebo pro stanovení délky lhůt, resp. požadavků zadavatele na doplnění informací...
 
Jak určit druh VZ v případě, že jedno plnění obsahuje více druhů?
Pokud zakázka obsahuje
plnění skládající se z dodávek a služeb
, je rozhodující tzv. princip těžiště:
-
tedy porovnání výše předpokládané hodnoty poskytovaných služeb a výše předpokládané hodnoty dodávek,
-
zadavatel podřadí předmět veřejné zakázky pod ten její druh, jehož předpokládaná hodnota bude vyšší,
-
toto pravidlo se nepoužije pro veřejné zakázky na stavební práce, které v sobě zpravidla zahrnují dodávky i služby.
V případě, že
předmětem plnění budou dodávky nebo služby a stavební práce
, uplatní se tzv. princip základního účelu:
-
Stanoví, že o veřejnou zakázku na dodávky nebo služby se jedná tehdy,
pokud současně poskytované stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky
, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky nebo služby.
-
„Princip těžiště“ se zde neuplatní, tzn. že veřejná zakázka na stavební práce zahrnuje i dodávku stavebního materiálu, a to bez ohledu na poměr její hodnoty v rámci ceny stavby.
 
K jakému okamžiku se stanoví předpokládaná hodnota VZ a předběžné tržní konzultace
I v novém zákoně zůstalo zachováno, že předpokládanou hodnotu VZ musí zadavatel určit dopředu pro účely postupu v zadávacím řízení. Přibyl však i moment další, a to
k okamžiku zadání zakázky
- tedy okamžiku k uzavření smlouvy. Stanoví se k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Tzn. například u VZ malého rozsahu (dále také „VZMR“) je rozhodující okamžik uzavření smlouvy. Např. pokud by VZMR na služby nebo dodávky přesáhla hodnotu 2 mil. Kč bez DPH, musí zadavatel řízení zrušit a soutěžit v podlimitním režimu.
Pokud nemá zadavatel dostatečné údaje a informace, podle kterých by určil předpokládanou hodnotu VZ dopředu, může k získání takových informací provést průzkum trhu nebo tzv.
předběžné tržní konzultace
. Zadavatel je oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli.
Cílem konzultací je
připravit zadávací podmínky. Zadavatel využije tohoto instrumentu zejména u složitých řešení, která budou předmětem VZ a s nimiž nemá dostatečné zkušenosti. Dalším cílem je informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž. Výsledkem takových konzultací nesmí být diskriminační specifikace zadávacích podmínek. Tržní konzultace musí být dostatečným způsobem zdokumentovány. Zadavatel musí rovněž všechny subjekty, s nimiž tržní konzultace vedl, v zadávací dokumentaci (dále také „ZD“) identifikovat, a to včetně částí ZD, kterých se konzultace týkaly. Subjekty, které informace poskytly, mohou být i uchazeči o zakázku. Ale pokud by neprokázali, že jejich účastí nebyla narušena hospodářská soutěž, mohou být ze zadávacího řízení vyloučeni.
 
Provozní jednotky zadavatele
Obecně platí, že zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu za celý subjekt zadavatele. V případě, že některá
provozní jednotka vykazuje funkční samostatnost při zadávání veřejných zakázek
, může být přepokládaná hodnota stanovena rovněž na úrovni této provozní jednotky. Proto musí být splněny podmínky v tom smyslu, že samostatná provozní jednotka nezávisle provádí zadávací řízení, činí rozhodnutí o výběru dodavatele a uzavírá smlouvu. Rovněž musí samostatně hospodařit s finančními prostředky, z nichž je veřejná zakázka financována. Samostatnost provozní jednotky může vycházet z obecně závazných právních předpisů, ale může být dána i vnitřními předpisy zadavatele (např. organizačním řádem).
 
Výjimka z postupů dle zákona - zastupování advokátem
Zadavatel nemusí soutěžit službu spočívající v poskytování služeb advokátem v rámci zastupování nebo obhajoby klienta v rozhodčím či smírčím řízení, ve správním řízení nebo v soudním řízení před soudem, tribunálem, veřejným orgánem (a to jak v České republice, tak v zahraničí) nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů (např. mezinárodní tribunály). Výjimka se vztahuje i na právní služby při přípravě na řízení zde uvedené, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem shora uvedených řízení.
Výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů
(např. zpracování běžných smluv).
 
Druhá část zákona - ohlašování veřejných zakázek
Druhá část zákona se věnuje základním ustanovením o zadávacích řízeních a jejich průběhu a okolnostech. Druhou část zákona je nutno vnímat ve spojitosti s částí desátou, která zahrnuje společná ustanovení. Rovněž pro přípravu zadávacího řízení nelze opomenout část čtvrtou týkající se kvalifikace dodavatelů (základní a profesní způsobilost a ekonomické a finanční a technické kvalifikační předpoklady), hodnocení nabídek a hodnotících kritérií, podání nabídek a požadavků na zpracování nabídek, vyhrazených změn závazku...
V části druhé stojí za zmínku poněkud
posunuté vnímání institutu předběžných oznámení
. Již se pro nadlimitní a podlimitní zakázky (s výjimkou zjednodušeného podlimitního řízení) nejedná o povinnost, od jejíhož splnění lze až po jednom měsíci zahájit zadávací řízení odesláním řádného oznámení. Úprava se vrací k praxi známé před transparentní novelou, že při použití předběžného oznámení může zadavatel zkrátit lhůtu pro podání nabídek. Oznamování VZ (u řízení, u kterých je to zákonem předpokládáno) se odehrává pro všechny podlimitní zakázky ve Věstníku VZ ČR a všechny nadlimitní zakázky se ohlašují rovněž v Úředním věstníku EU.
 
Zadávací dokumentace, zadávací podmínky a podmínky účasti v zadávacím řízení
Zadávací dokumentace nemá v novém zákoně samostatný souhrnný paragraf. Její definici najdeme v § 28, který se věnuje pojmosloví VZ. Ten vnímá zadávací dokumentaci jako veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu. Dále musíme pečlivě vnímat jednotlivé části zákona, druhy zadávacích řízení, protože často až v nich se dozvíme, co měl zadavatel upravit v zadávací dokumentaci. Například pokud zadavatel hodlá podmínit uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předložením nějakých dokladů nebo výsledkem testů, musí to vyhradit v zadávací dokumentaci.
Takových odkazů je v zákoně více než 150. Zadavatel tedy bude muset velmi bedlivě při přípravě ZD vyhledat vše, co může nebo musí do ZD doplnit. A to bude (alespoň v počátku) práce velmi, velmi náročná.
Součástí zadávací dokumentace musí být
zadávací podmínky
, které musí zadavatel poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, aby:
-
se dodavatelé mohli rozhodnout, zda se hodlají stát účastníky zadávacího řízení,
-
mohly být podány porovnatelné nabídky,
-
zadavatel mohl z účastníků zadávacího řízení určit vybraného dodavatele a mohlo dojít k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.
Součástí zadávací dokumentace musí rovněž být
Podmínky účasti v zadávacím řízení
. Musí souviset s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel je může stanovit jako:
-
podmínky kvalifikace,
-
technické podmínky vymezující předmět VZ včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví, vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
-
obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu VZ, nebo
-
zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací,
-
zadavatel může v řízení nebo výzvě ve zjednodušeném podlimitním řízení vyhradit účast určitým dodavatelům podle § 38 - zaměstnávají víc než 50% osob se zdravotním postižením,
-
oblast podmínek VZ může být upravena nařízením vlády.
Pokud některou část zadávací dokumentace vypracovala osoba odlišná od zadavatele, s výjimkou advokáta nebo daňového poradce, označí zadavatel tuto část spolu s identifikací osoby, která ji vypracovala.
Pokud ZD obsahuje informace, které jsou výsledkem předběžné tržní konzultace:
-
zadavatel identifikuje v zadávací dokumentaci osoby, které se na předběžné tržní konzultaci podílely,
-
zadavatel v ZD označí tyto informace (které byly obsahem předběžné tržní konzultace).
Zadavatel je oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení (pokud je nestanoví zákon):
-
délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.
Důležité je to zejména v řízeních, kde lhůty může zadavatel stanovit individuálně - zjednodušený režim.
Zásadní a převratnou změnou nového zákona je, že součástí nabídek nemusí být návrh smlouvy
, pokud nestanoví zadavatel jinak. Zákon tedy ponechává na vůli zadavatele, jak k této otázce přistoupit. Autor se domnívá, že by od zadavatele bylo nanejvýš moudré návrh smlouvy v nabídce požadovat. A pro posílení vlastní pozice zadavatele je nanejvýš žádoucí, aby návrh smlouvy na plnění VZ sám nebo za spolupráce s právní službou připravil, přiložil jej jako součást zadávací dokumentace a učinil jej závazným pro všechny potenciální uchazeče o veřejnou zakázku. Samozřejmě je to pracnější a složitější, ale zadavatel si tak sám může dopředu ošetřit své právní postavení a budoucí rizika plynoucí z plnění veřejné zakázky dodavatelem. Zadavatel však při přípravě smlouvy musí bezpodmínečně dbát na naplnění základních zásad zadávacích řízení (transparentnost a přiměřenost a ve vztahu k dodavatelům rovné zacházení a zákaz diskriminace).
Za „poskytnutí zadávací dokumentace“ je možné považovat uveřejnění formulářů, odeslání výzev uvedených v příloze zákona, uveřejnění zadávací dokumentace na profilu zadavatele nebo její poskytnutí jiným způsobem.
 
Průběh zadávacího řízení
Je určen pravidly zákona a dále pak zadávacími podmínkami, které zadavatel stanoví. V každém případě je zadavatel povinen v zadávacím řízení dodržet (pokud nejsou v zákoně stanovena i jiná pravidla) zásady podle § 6. V průběhu zadávacího řízení zadavatel provede zejména:
-
Posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a může vycházet z výsledků těchto zkoušek.
-
Snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud si je v zadávací dokumentaci vyhradil.
-
Hodnocení nabídek - může být uskutečněno jako první úkon po otevření obálek s nabídkami.
Pokud není v zákoně stanoveno jinak (např. užší řízení posoudit kvalifikaci před podáním nabídek),
může zadavatel nejdříve nabídky vyhodnotit a teprve pak provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení!!!
U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy!!!
 
Zadávací lhůta
Zadávací lhůta je oproti předchozí právní úpravě koncipována jako nepovinná. Důsledkem stanovení zadávací lhůty je vznik kontraktační povinnosti ze strany dodavatele (dodavatel je vázán obsahem své nabídky), který po její dobu nemůže ze zadávacího řízení odstoupit. Pokud však
zadavatel zadávací lhůtu nestanoví, je odstoupení účastníka zadávacího řízení kdykoliv možné
. Lhůta musí být stanovena přiměřeně (viz zásada přiměřenosti), s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky. Lhůtu lze kombinovat s požadavkem na složení jistoty podle § 41.
Zadávací lhůta
neběží po dobu zákazu uzavření smlouvy
. Jakmile důvody pro stavění lhůty pominou, doběhne zbylá část lhůty. V době, kdy zadávací lhůta neběží, mohou účastníci zadávacího řízení odstoupit ze zadávacího řízení.
Zadavatel může také dohodnout prodloužení zadávací lhůty s účastníky zadávacího řízení, v takovém případě s prodloužením musí souhlasit všichni účastníci zadávacího řízení.
Zadavatel v zadávací lhůtě musí rozhodnout o výběru dodavatele a musí odeslat oznámení o výběru.
Pokud se tak nestane, je zadávací řízení považováno za ukončené a zadavatel musí účastníkům zadávacího řízení uhradit účelně vynaložené náklady spojené s jejich účastí v zadávacím řízení.
 
Komise, přizvaní odborníci; smluvní zastoupení zadavatele
Zadavatel není povinen
oproti předchozí úpravě v případě většiny veřejných zakázek
ustanovit komisi pro otevírání obálek, komisi pro hodnocení nabídek ani jinou komisi
. To neplatí v případě VZ s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. Kč. Zadavatel
je však oprávněn
komise v průběhu zadávacího řízení
zřídit (a to i z cizích osob), pokud to považuje za vhodné
. Zadavatel může při svém rozhodování (tj. při posuzování i hodnocení) použít i vyjádření přizvaných odborníků. Případní členové komisí i přizvaní odborníci nesmí být ve střetu zájmů - viz ust. § 44.
Zadavatel se může nechat zastoupit i jinou osobou, a to ve všech fázích zadávacího řízení. Zástupce nesmí provést výběr dodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení nebo rozhodnout o námitkách.
Vždy však platí, že odpovědný za dodržení pravidel zákona je vždy zadavatel!!!
I zde pro zadavatele platí přístup „zdravého selského rozumu“. Sice na jednu stranu vypadá lákavě vyhodnotit např. z pohledu starosty obce nabídky sám nebo to zadat nějakému externímu subjektu, ale takový postup v sobě skrývá zároveň spoustu chytáků a nebezpečí. Kdo někdy posuzoval a hodnotil podané nabídky,
ví, jaké množství detailní
a odborné práce se za tím skrývá, na co vše je potřeba dát pozor. U průměrně složité zakázky si lze jen velmi obtížně představit, že tuto práci provede spolehlivě a bez hrozby nějakého nedostatku jeden člověk. Klasický základní kontrolní mechanismus minimálně „čtyř očí (ale raději šesti nebo více očí)“ může předejít mnoha budoucím nepříjemnostem pro zadavatele, a to ať ve formě námitek proti nesprávnému postupu, nebo podání na úřad dohledu. Řešení představuje aktivisticky nebourat zavedené a fungující vnitřní mechanismy, když to není třeba. Rovněž nemůže nadále spoléhat na vyškolené specialisty veřejných zakázek, které veřejný zadavatel pro zadávání VZ běžně využívá, a i nadále je jmenovat do stabilně zavedených hodnotících komisí. Rozhodně nemá smysl mrhat znalým personálem.
V zásadě totéž platí pro bezhlavé objednávání dodavatelských služeb na otevírání obálek, posuzování a hodnocení nabídek (i když je toto pořadí možno dle nového zákona obrátit). Pokud zadavatel vybere ne zcela erudovaný subjekt, může se dostat do stejných problémů a nesnází jako jedinec - starosta nebo zaměstnanec obce, který je zodpovědný za odborné a bezchybné provedení všech úkonů zadavatele po otevření obálek. Do podobné situace se může dostat i zadavatel, který si pro činnost komise zvolí velmi zaneprázdněný subjekt. Praxe nám ukazuje, že takový subjekt ve snaze ulehčit si práci často „přepisuje nebo opravuje“ údaje v předvolených šablonách. Často nastane situace, kdy se údaje o jiné zakázce, jiném zadavateli nebo dodavateli vloudí i do dokumentů zcela nesouvisejících. Transparentnost postupů zadavatele je tak výrazně narušena.
V obou výše uvedených příkladech platí zásada uměřenosti. Zadavatel si musí být vědom, že za všechny úkony nese před orgánem dohledu plnou zodpovědnost. Tudíž by měl činit vše pro to, aby se vyhnul možným rizikům.
 
Předložení dokladů
Doklady prokazující splnění zadávacích podmínek jsou účastníky zadávacího řízení předkládány v kopiích, nestanoví-li zákon jinak. Zadavatel nicméně může
v průběhu zadávacího řízení požadovat
, aby účastník zadávacího řízení předložil doklad o splnění požadavků zadávacích podmínek
v originále
nebo ověřené kopii, a to na základě žádosti zadavatele.
Stejné účinky jako předložení ověřené kopie má
podle § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,
předložení autorizované
konverze
dokumentu.
Pokud prokazuje doklad předložený dodavatelem více požadavků stanovených v zadávací dokumentaci
(například skutečnost, že dodavatel není v likvidaci v rámci základní způsobilosti, nebo skutečnost - zápis dodavatele v obchodním rejstříku v rámci profesní způsobilosti),
předkládá dodavatel takový doklad ve své nabídce pouze jednou.
Účastník zadávacího řízení má možnost namísto požadovaného dokladu předložit jiný, rovnocenný doklad, a to v případě, že nepředložení takového dokladu nelze účastníku zadávacího řízení přičítat. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny i obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které jsou vydávány. V takovém případě musí být k těmto dokladům připojen i jejich
překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu
může zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadovat i úřední překlad tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb. Doklady ve slovenském jazyce jsou předkládány bez překladu. Bez překladu jsou předkládány i doklady o vzdělání v latinském jazyce.
Povinnost předložit doklad může být dodavatelem splněna odkazem na odpovídající informace v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu.
 
Objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků
Pokud je to
pro zajištění řádného průběhu zadávacího řízení nezbytné
, může zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení objasnil nebo doplnil skutečnosti jím uváděné a deklarované údaji, doklady, vzorky nebo modely. Pro tento účel musí zadavatel poskytnout účastníku zadávacího řízení přiměřenou lhůtu. Žádost o doplnění nebo objasnění může být zadavatelem opakována.
Nabídka nesmí být účastníkem zadávacího řízení jakkoliv měněna.
Může být však doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely, jestliže tyto nejsou předmětem hodnocení v rámci kritérií hodnocení. Jde výhradně o údaje související s prokázáním splnění podmínek účasti. Skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
Za objasnění
se považuje
i oprava položkového rozpočtu, pokud není dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek
. Zadavatel tedy může připustit změnu položkového rozpočtu (včetně ocenění dosud neoceněných položek) nebo změnu ocenění položek, které oceněny byly, a to rozpočtu předloženého dodavatelem v nabídce.
Provedení takové změny není ze strany dodavatele nárokové
, provádí se pouze na základě výzvy zadavatele.
 
Vyloučení účastníka
V zadávacím řízení může dle nového zákona nastat mnoho různých variant, které zadavatele opravňují, resp. ve kterých mu zákon přímo ukládá vyloučit účastníka výběrového řízení. Podívejme se na ně podrobněji.
Zadavatel může vyloučit účastníka
pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení pokud:
-
pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,
-
nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě výzvy nebo,
-
neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení,
-
pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.
Zadavatel může vyloučit účastníka pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že
(tzn., že zadavatel musí účastníkovi zadávacího řízení prokázat)
pokud by:
-
plnění nabízené dodavatelem vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky,
-
došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě kromě zrušení zadávacího řízení není možné,
-
došlo k narušení hospodářské soutěže předchozí účastí účastníka zadávacího řízení při přípravě zadávacího řízení, jiné opatření k nápravě není možné
a účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele neprokázal
, že k narušení hospodářské soutěže nedošlo -
jedná se o subjekty, které se účastnily předběžných tržních konzultací dle § 33.
Pokud se účastník řízení se v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení:
-
Dopustil závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané VZ nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím [V tomto případě se nejedná o 100% možnost vyloučení každého takového uchazeče. Je třeba dát výrazný pozor na ustanovení § 76 odst. 2 písm. d) Obnovení způsobilosti dodavatele a vnímat i použitý druh výběrového řízení, zda tuto možnost připouští.].
-
Pokusil neoprávněně ovlivnit rozhodnutí zadavatele v zadávacím řízení nebo se neoprávněně pokusil o získání neveřejných informací, které by mu mohly zajistit neoprávněné výhody v zadávacím řízení.
-
Závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost, včetně pochybení, za která byl disciplinárně potrestán, nebo mu bylo uloženo kárné opatření podle jiných právních předpisů.
-
Pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu (zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů) v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.
Zadavatel může vyloučit účastníka (průběhu řízení a dále povinnost u vybraného účastníka dle § 48 odst. 9)
zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
Zadavatel vyloučí, tzn. musí vyloučit účastníka:
-
Který neprokázal složení požadované jistoty nebo nezajistil jistotu po celou dobu trvání zadávací lhůty.
-
Vybraného dodavatele
zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
-
Nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě výzvy podle § 46.
-
Neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.
-
Plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů práva životního prostředí, sociálních nebo pracovněprávních předpisů nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky.
-
Vybraného dodavatele
, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie. V tomto případě zadavatel musí ověřit po výběru údaje o akcionářích v obchodním rejstříku!!! Netýká se dodavatelů akciových společností 100% vlastněných územně samosprávnými celky.
Specifický postup se bude týkat vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí.
Ten bude muset formou písemného čestného prohlášení prokázat, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 10% základního kapitálu, a uvést zdroj, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vycházejí.
Další povinné důvody pro vyloučení účastníka
zadávacího řízení jsou zakotveny ve 14 dalších ustanoveních zákona.
 
Opatření k nápravě
Upravuje postup zadavatele v situaci, kdy zjistí, že v rámci zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. Zadavatel má též
možnost zrušit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
, a to tehdy, pokud toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem. Zrušení tohoto rozhodnutí pak může provést i tehdy, pokud proti němu neobdržel žádné námitky, avšak opatření k nápravě je povinen provést ve lhůtě, kdy měli účastnící zadávacího řízení možnost podat proti takovému rozhodnutí námitky - tzn. do 11 pracovních dnů.
 
Oznámení o výběru a ukončení zadávacího řízení
Zadavatel je povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky na základě kritérií hodnocení. Zadavatel je povinen odeslat oznámení o výběru všem účastníkům zadávacího řízení. Součástí oznámení musí být odůvodnění výběru a identifikace vybraného dodavatele.
Oznámení o rozhodnutí o výběru dodavatele se odesílá všem účastníkům zadávacího řízení, tedy i vyloučeným účastníkům zadávacího řízení, jimž nezanikla účast v zadávacím řízení. Pokud však vyloučenému účastníku již účast v zadávacím řízení zanikla, rozhodnutí o výběru dodavatele mu zadavatel odeslat nemusí.
Úprava oznámení o výběru se vztahuje na všechny druhy zadávacího řízení, podrobnější úpravu má nadlimitní režim.
Okamžikem ukončení
zadávacího řízení bude zpravidla uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí odpovídat výsledku zadávacího řízení. To znamená, že musí být uzavřena s vybraným dodavatelem a musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele.
Zadávací řízení může být ukončeno také jeho zrušením. Obecně nejsou důvody zrušení zadávacího řízení regulovány, pro nadlimitní a podlimitní režim však lze použít pouze důvody podle § 127.
Před ukončením zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění
je možné zahájit nové řízení pouze v nezbytně nutném rozsahu a po nezbytně nutnou dobu, a to pouze v případech, že tak vyžadují provozní potřeby zadavatele. Například zadavatel zahájí zadávací řízení na úklid v dostatečném předstihu před ukončením původní smlouvy, ale zadávací řízení trvá nepředvídaně dlouho. Zadavatel by tak mohl zadat novou veřejnou zakázku do doby ukončení původního zadávacího řízení, neboť pravidelný úklid je nezbytný k jeho provozu. Pro účely tohoto ustanovení se však za „obdobné“ plnění nepovažuje zakázka na jiné stavební práce týkající se odlišné stavby.
Pokračování v příštím vydání časopisu UNES.
1 zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek