Vydáno: 19. 5. 2016
Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění v roce 2016 Ing. Václav Benda Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění byl zaveden s účinností od 1. 4. 2011, a to novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), která byla provedena zákonem č. 47/2011 Sb. Tento zvláštní režim uplatňování DPH, který je obecně upraven v § 92a zákona o DPH, spočívá v přenesení daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění v tuzemsku na příjemce tohoto plnění, který je plátcem daně. Od 1. 1. 2016 se základní principy uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku nezměnily. V roce 2016 je nadále v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému DPH (dále jen „směrnice o DPH“) režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění uplatňován u některých zboží a služeb trvale a některých dočasně. Od 1. 1. 2016 nabyly účinnosti změny, které byly schváleny již v roce 2014 v rámci zákona č. 360/2014 Sb. a které se týkají některých obecných pravidel zakotvených v § 92a zákona o DPH a také rozšíření trvalého použití režimu přenesení daňové povinnosti. Od 1. 2. 2016 nabylo účinnosti nařízení č. 11/2016 Sb., kterým se novelizuje prováděcí nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti. Touto novelizací se prakticky rozšiřuje okruh plnění, na která se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti v rámci jeho dočasného použití. K uplatňování režimu přenesení daňové povinnosti se zaměřením na změny pro rok 2015 a 2016 zveřejnilo GFŘ v březnu 2015 metodickou informaci, která byla v červenci 2015 aktualizována a v souvislosti s novelizací prováděcího nařízení vlády byla v únoru 2016 provedena její další aktualizace.
Zdroj: Finanční, daňový a účetní bulletin, 2/2016.