Evidence tržeb v České republice, 3. část

Vydáno: 8 minut čtení
Evidence tržeb v České republice (část 3.)
Ing. Mgr.
Stanislav
Kouba
1)Pokračování z čísla 4/2015 Finančního, daňového a účetního bulletinu.
V mezidobí od minulého čísla návrh zákona o evidenci tržeb završil legislativní proces a byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 13. 4. 2016 (platnost zákona) pod č. 112/2016 Sb. Dále byl ke stejnému dni ve Sbírce zákonů publikován i doprovodný zákon k tomuto zákonu (zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb). Následující části se věnují nedokončeným problematikám z minulých dílů, a to účinnosti a přechodným režimům.
3 Účinnost (38 ZoET)
Účinnost je v návrhu zákona
dělená
, a to
1. 9. 2016
(prvním dnem pátého měsíce následujících po měsíci, kdy se stal zákon platným) pro ustanovení, která jsou nezbytná pro „přípravu evidence tržeb“,
a k 1. 12. 2016
(prvním dnem osmého měsíce následujících po měsíci, kdy se stal zákon platným) pro zbylá ustanovení evidence tržeb. To ale neznamená, že od tohoto okamžiku mají povinnost evidovat tržby všichni poplatníci. Většině podnikatelských činností je naopak evidenční povinnost odložena prostřednictvím přechodných režimů, viz níže.
Je vhodné tedy zmínit, která ustanovení jsou nezbytná pro přípravu evidence tržeb. Legislativně se jedná o § 10 až 17 a § 32 zákona o evidenci tržeb. Jde o ustanovení provádějící možnost autentizovat se pro účely evidence tržeb, tj. získání autentizačních údajů, vyplnění údajů o provozovnách atd. Tato možnost se tedy spouští tři měsíce před „ostrým“ startem evidence tržeb pro první skupinu poplatníků (provozovatelé hotelů a restaurací), nicméně možnost realizovat nezbytné úkony pro evidování tržeb je pro všechny poplatníky (povinnost získat autentizační údaje poplatník může splnit kdykoliv před získáním první evidované tržby).
Samotné získání autentizačních údajů a provedení veškerých úkonů spojených s přípravou pro evidenci tržeb dle § 13 až 17 může být velmi rychlou záležitostí (v závislosti na zvoleném způsobu komunikace se správcem daně), tj. tříměsíční lhůta je v tomto kontextu významná zejména vzhledem k § 32 zákona o evidenci tržeb, tj. závaznému posouzení. To lze tedy podávat a získat na něj reakci od správce daně ještě před zahájením evidence tržeb, což je logické, neboť účelem tohoto postupu je především zjistit, zda se evidence tržeb daného poplatníka týká.
V tomto případě má 3měsíční lhůta větší význam než v případě ustanovení § 13 až 17, neboť každou žádost je zapotřebí individuálně přezkoumat a vydat k ní rozhodnutí, tj. v případě poplatníků zahajujících evidenci tržeb v „první fázi“ je racionální podat žádost o závazné posouzení co nejdříve (úkony na straně správce daně totiž není na rozdíl od vydávání autentizačních údajů možné uskutečňovat obratem).
4 Přechodné režimy (§ 37 ZoET)
4.1 Obecně
Byť účinnost je nastavena od 1. 12. 2016, tak
legislativa
upravuje, že evidence tržeb bude nabíhat v několika fázích, a to díky formulaci přechodných ustanoveních.
Obecně se předpokládají 4 fáze, které jsou explicitně upraveny v § 37 odst. 1 ZoET, nicméně je zde otevřena možnost nařízením vlády okamžik zahájení evidence v některých případech posunout ještě dále a tím potenciálně vytvořit další fáze evidence tržeb (zmocnění k tomuto je v § 37 odst. 3 ZoET). V tuto chvíli v legislativním procesu však žádné takové nařízení vlády není.
Rozfázování navržené v § 37 odst. 1 ZoET je založeno na klasifikaci NACE, tj. evropské statistické klasifikaci zatřiďování činností. Použití statistického zatřiďování pro účely daňové není v tomto případě novinkou (např. zákon o daních z příjmů se v oblasti odpisování majetku opírá o klasifikaci CZ-CPA) a toto zatřídění má nadto pouze dočasný význam vzhledem k výhledu celostní povinnosti evidovat tržby.
Legislativně jsou přechodná ustanovení formulována tak, že všechny tržby kromě těchto zmíněných evidovanými tržbami dočasně nejsou.
4.2 První fáze – hotely a restaurace
V první fázi, která potrvá od 1. 12. 2016 do konce února 2017, se dle § 37 odst. 1 písm. a) ZoET budou evidovat tržby toliko hotelů a restaurací.
Pojem hotely a restaurace je spíše zkratkou, přesněji se jedná o činnosti, které se klasifikují v rámci oddílu 55 a 56 klasifikace NACE. V tomto kontextu je zapotřebí zmínit, že ne každé poskytnutí jídla či ubytování musí nutně v rámci této klasifikace být řazeno pod zmíněné oddíly 55 a 56, ze kterých vyplývá evidenční povinnost.
Například v rámci oddílu 55 Ubytování je zahrnuto toliko krátkodobé ubytování (což odpovídá populární zkratce „hotely“, která však zahrnuje ubytovací služby obecně), tj. nikoliv ubytování dlouhodobé, jako například pronajímání bytů, které je řazeno v rámci oddílu 68 – Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí (tyto činnosti, za splnění podmínek povinnost evidovat tržby, budou evidovány v rámci 3. fáze).
Příkladem toho, co nepatří do oddílu 56, pak může být nákup zboží v obchodě (viz druhá fáze evidence tržeb) nebo prodej potravin, které se nedají konzumovat ihned a jsou např. prodávány prvovýrobcem.
4.3 Druhá fáze – Maloobchod a velkoobchod
Druhá fáze evidence tržeb pak přidává do evidence tržeb činnosti obsažené v sekci G. V rámci ní jsou kromě celostního velkoobchodu a maloobchodu zahrnuty i služby v podobě oprav a údržby motorových vozidel. Těch se toto přidání týkat nebude a jejich evidence se zahájí až v rámci 3. fáze.
Obchod obecně by se dal spojit prakticky s jakoukoliv činností (jestliže někdo vyrobí zboží, musí ho i prodat). Oproti této množině je však maloobchod a velkoobchod skupinou zúženou, která zahrnuje v zásadě prodej zboží bez dalšího zpracování, tj. účelem této činnosti je toliko zboží koupit a následně to samé zboží prodávat. Některé dílčí úpravy zboží však charakter činnosti nemění (např. rozdělení do menších balení apod.), tj. při těchto úpravách bude zůstávat zboží v rámci sekce G klasifikace NACE a bude od 1. 3. 2017 evidováno.
Druhá fáze bude trvat od 1. 3. 2017 do konce února 2018 a bude v sobě dle § 37 odst. 1 písm. b) ZoET tedy zahrnovat hotely a restaurace a velkoobchod a maloobchod.
4.4 Třetí a čtvrtá fáze – Vše, výjimka pro vybraná řemesla
V původním znění předkládaném do Poslanecké sněmovny měla být třetí fáze fází konečnou, tj. měly v rámci ní začít evidovat ostatní všechny ostatní obory, a to od 1. 3. 2018. V rámci projednávání v Poslanecké sněmovně však došlo ještě dodatečně k vyčlenění určitých druhů činností, které budou evidovány až od 1. 6. 2018 (ty nevyjmenované budou evidovány od zmíněného 1. 3. 2018).
Tyto obory jsou podrobněji specifikovány v § 37 odst. 1 písm. c) ZoET, přičemž míří převážně na činnosti, které jsou klasickými řemesly (nicméně výčet nemůže být přesný, neboť klasické řemeslo je dosti subjektivní pojem a nadto ho lze jen obtížně ohraničit jakoukoliv
exaktní
klasifikací).
Cílového stavu tedy bude dosaženo až od 1. 6. 2018, kdy již nebudou žádná přechodná ustanovení účinná. Od tohoto okamžiku budou vyňaty již jen ty činnosti, které jsou explicitně jmenovány v § 12 ZoET, tj. standardní, nepřechodné vynětí z evidence tržeb.
5 Opravy předchozích dílů článku
Autor se velmi omlouvá za dvě nepřesnosti v prvním díle tohoto článku zveřejněné v bulletinu 4/2015 (s. 26), v kapitole Zjednodušený režim (§ 23 ZoET), v rámci které bylo uvedeno, že je zapotřebí zaslat v rámci zjednodušeného režimu evidovanou tržbu do 48 hodin. Tuto tržbu postačí zaslat do 5 dní.
Taktéž zde bylo mylně uvedeno, že v případě zjednodušeného režimu a poruchy je fiskální identifikační kód nahrazen bezpečnostním kódem poplatníka. V těchto případech je však náhrada provedena podpisovým kódem poplatníka.
6 Závěr
V nadcházejícím období bude ze strany orgánů veřejné moci přislíbeno spuštění tzv. „playgroundu“, který umožní testování softwarového vybavení pro účely evidence tržeb. Obecně pak platí, že pro veškeré aktuality je ze strany finanční správy České republiky vytvořena webová stránka
www.e-trzby.cz.
V kontextu aktuálního vývoje je vhodné zmínit, že v rámci Poslanecké sněmovny existuje opoziční návrh novely tohoto ZoET (ST 792), který navrhuje vyjmout z evidence tržeb menší poplatníky (ty, kteří nejsou plátci DPH).
1 Tento text byl zpracován s finanční podporou a v rámci projektu „Perspektivy vývoje finančního práva v České republice a Evropské unii“, SVV č. 260 136/2015, realizovaného na Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 2015.