Nový celní zákon a s ním související změny

Vydáno: 13 minut čtení
Nový celní zákon a s ním související změny
JUDr.
Jiří
Kroupa
Dne 1. 5. 2016 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, kterým se stanoví celní
kodex
Unie
(přepracované znění) – (dále jen „celní
kodex
Unie“), které nahradilo stávající nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní
kodex
Společenství.
Tímto přímo použitelným předpisem je nově upravena celní problematika v rámci Evropské unie.
Ačkoliv se nejedná o strukturální revoluci, množství dílčích a terminologických změn
si vyžádá přijetí zcela nové navazující národní úpravy v podobě nového celního zákona
, který adaptuje český právní řád na celní
kodex
Unie.
Těžiště celní problematiky spočívá jednak ve
výkonu dohledu nad mezinárodním obchodem Evropské unie
a nad zbožím, které vstupuje na území Evropské unie nebo jej opouští, jednak ve
správě cel
jako specifických peněžitých plnění, která obecně směřují do rozpočtu Evropské unie. Většinová část této problematiky je stejně jako dosud upravena celoevropsky celním kodexem Unie, popřípadě jeho prováděcími nařízeními. Národní úpravě tak není ponechán příliš velký prostor pro samostatnou úpravu v dané oblasti, přičemž tento prostor se omezuje především na úpravu procesních a kompetenčních otázek.
Dosavadní adaptační normou je v České republice zákon č. 13/1991 Sb., celní zákon
, ve znění pozdějších předpisů, který již delší dobu představuje pouhé torzo, složené z fragmentů původní komplexní národní úpravy z doby před vstupem České republiky do Evropské unie. Potřeba adaptace českého právního řádu na celní
kodex
Unie je proto ideální
příležitostí nahradit dosavadní úpravu novým celním zákonem
, který formální nedostatky stávající úpravy eliminuje a bude současně odpovídat aktuálním legislativním trendům.
Nový celní zákon v současnosti prochází legislativním procesem
v Parlamentu České republiky jako
sněmovní tisk č. 716
. Spolu s ním byl navržen rovněž
doprovodný zákon
, provádějící související změny v jiných zákonech
(sněmovní tisk č. 717)
.
Klíčové prvky nové právní úpravy a změny oproti dosavadní úpravě
Výkon agend spadajících do celní problematiky se v současnosti řídí
procesním režimem správy daní
, tj. režimem zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Pouze
některé dílčí agendy
celní problematiky jsou procesně
podřízeny správnímu řádu
. Samotný (dosavadní i budoucí)
tak představuje jakousi pomyslnou spojnici
mezi přímo použitelnou hmotněprávní a do značné míry i procesněprávní evropskou úpravou a českými obecnými procesními předpisy. Celní zákon je v důsledku toho tvořen soustavou dílčích ustanovení, která uvádějí evropskou a národní úpravu do vzájemného souladu a současně obecné národní procesní normy přizpůsobují pro specifickou oblast celní problematiky tam, kde tato oblast vyžaduje speciální pravidla. Obdobná situace je i
v kompetenční oblasti
, kde je
klíčovou normou zákon
č. 17/2012 Sb.,
o Celní správě České republiky
, ve znění pozdějších předpisů, stanovující v dané oblasti kompetenci orgánů Celní správy České republiky [srov. § 8 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona].
Tuto roli a koncepci si v principu podrží i nový celní zákon, který ve své části první zejména upraví:
-
okruh agend, na které bude dopadat
(§ 1) – kromě výše uvedených základních agend celní problematiky se bude jednat zejména také o agendu sběru, zpracování a kontroly
statistických údajů o obchodu Evropské unie
(tzv. Intrastat a Extrastat) a o agendu
správy daní, v jejichž případě je jiným zákonem stanoveno, že se pro jejich správu použijí ustanovení o správě cel
(obecně se jedná o daně, které jsou spravovány v souvislosti s dovozem zboží, konkrétně pak
daň z přidané hodnoty
– srov. § 93 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – a
spotřební daně
– srov. § 34 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů),
-
orgán, který bude obecně kompetentní k výkonu působnosti podle nového celního zákona (§ 2) – tímto orgánem bude
správce cla
, kterým je na základě § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 17/2012 Sb.
celní úřad
,
-
obecný
procesní režim
daňového řádu, kterým se výkon působnosti podle nového celního zákona bude řídit, jakož i výčet případů, kdy bude aplikován procesní režim správního řádu (§ 3) – okruh těchto případů budou tvořit především řízení o správních deliktech a povolovací řízení jak podle nového celního zákona, tak podle evropských předpisů, přičemž oproti dnešnímu stavu bude tento okruh mírně zúžen (např. o řízení ve věci závazné informace o sazebním zařazení zboží nebo o původu zboží podle čl. 33 a 34 celního kodexu Unie, na která se budou nově aplikovat obecná pravidla pro řízení ve věci závazného posouzení podle daňového řádu).
Část druhá
celního zákona se bude věnovat problematice
celní kontroly
, kdy zejména v § 5 budou stanovena některá zjednodušující pravidla pro aplikaci obecných ustanovení daňového řádu o daňové kontrole v případech, kdy je v režimu daňové kontroly vykonávána tzv. kontrola po propuštění zboží podle čl. 48 celního kodexu Unie (která je jednou z forem celní kontroly). Zjednodušen bude v tomto ohledu zejména proces zahájení a ukončení daňové kontroly.
Část třetí
celního zákona bude věnována
celnímu řízení
, které je definováno jako řízení, jež se vede za účelem rozhodnutí o tom, zda bude zboží propuštěno do navrženého celního režimu, nebo o vyřízení celního režimu, do něhož bylo zboží propuštěno, popřípadě také za účelem stanovení cla. Alternativně se celní řízení může vést též za účelem rozhodnutí ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží. Toto uchopení celního řízení je novinkou nového celního zákona, neboť dosud byl tento pojem používán bez zákonné definice. Totéž platí pro specifický institut
celního prostoru
, který bude definován jako stanovené území mezinárodních letišť a jiných prostor určené k provádění celního řízení, přičemž celní zákon nově explicitně stanoví zmocnění správci cla zřídit celní prostor opatřením obecné povahy v procesním režimu správního řádu.
V duchu systematiky daňového řádu, na který bude celní zákon především navazovat, se
část čtvrtá
bude zabývat
správou cla
jako specifického peněžitého plnění, které je daní v širším smyslu, tj. peněžitým plněním spravovaným v procesním režimu daňového řádu [viz jeho § 2 odst. 3 písm. a)]. Upravena budou jak specifická pravidla pro
stanovení cla
(doměření cla, vyloučení vzniku penále atd.), tak pro
placení cla
, tvořená jednak problematikou
zajištění cla
, jednak
vybírání cla
. V oblasti zajištění cla bude podobně jako dosud připuštěno zajištění cla složením částky, ručením nebo finanční zárukou, anebo pomocí zástavního práva k nemovité věci. Jiné formy zajištění nový celní zákon nepředpokládá, byť jejich využití národní úpravou celní
kodex
Unie teoreticky připouští.
Z dalších částí nového celního zákona je třeba zmínit zejména
část osmou
upravující
správní delikty
a
část devátou
, která se bude věnovat
poskytování údajů o obchodu Evropské unie pro statistické účely
(tzv. Intrastat a Extrastat).
Kromě adaptační role a role legislativně modernizační přistoupí nový celní zákon též ke
snížení administrativní zátěže
dovozců a dalších podnikatelských subjektů v některých dílčích situacích. Jako příklady lze uvést:
-
možnost zajištění cla přímým zástupcem
(podle § 31 odst. 1 bude možné, aby celní zástupce, který jedná na základě přímého zastoupení, zajistil clo namísto osoby, za niž jedná, přičemž v takovém případě bude odpovídat s touto osobou za dluh společně a nerozdílně),
-
možnost opakovaného použití složené částky zajištění cla na žádost osoby, která jistotu poskytla
, namísto uvolnění této částky (viz § 27 odst. 4 – bude se jednat o zjednodušení celního řízení zejména pro malé a střední dovozce, pro které bude moci složená částka fungovat ekonomicky podobně jako tzv. souborná jistota poskytnutá ručením nebo finanční zárukou, která je ale pro některé z nich hůře dostupná),
-
zmírnění sankcí, resp. zánik odpovědnosti za ně v případě dovozců, kteří sami nahlásí chyby v celních prohlášeních a uhradí dlužné clo
– viz § 52 odst. 2 až 3).
Prováděcí předpisy
S novým celním zákonem bude spojeno též vydání prováděcích předpisů, které nabudou účinnosti současně a které aktuálně též procházejí legislativním procesem. Po stránce věcné budou tyto prováděcí předpisy do značné míry odpovídat dosavadním normám. Jedná se o:
-
nařízení vlády k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky
, které nahradí stávající vyhlášku č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů (forma nařízení vlády bude nově zvolena s ohledem na skutečnost, že předmětná problematika spadá jak do působnosti resortu Ministerstva financí, tak Českého statistického úřadu);
-
vyhlášku k provedení některých ustanovení celního zákona
, která nahradí stávající vyhlášku č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 35/2015 Sb.
Doprovodný zákon
S novým celním zákonem bude spojeno množství dílčích zásahů do jiných zákonů, a to především terminologického a legislativně technického charakteru. Tyto změny provede doprovodný zákon
(sněmovní tisk č. 717)
, který současně upraví některá významnější témata v dalších zákonech z oblasti daňového práva, která s celním zákonem více či méně souvisejí.
Novely zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
V rámci těchto kompetenčních norem dvou soustav orgánů v gesci resortu Ministerstva financí, které jsou v klíčových konstrukčních prvcích právní úpravy dlouhodobě udržovány jako symetrické, dojde zejména k zavedení
celostátní územní působnosti finančních a celních úřadů k provádění vyhledávací činnosti a kontrolních postupů při správě daní, resp. v případě celních úřadů též při správě cel
. Kontrolním postupem se rozumí zejména daňová kontrola a postup k odstranění pochybností ve smyslu daňového řádu, ale může jím být např. i kontrola po propuštění zboží podle celního kodexu Unie. Tato změna umožní, aby kterýkoliv finanční nebo celní úřad mohl provádět daňovou kontrolu a další uvedené postupy u kteréhokoliv daňového subjektu v rámci České republiky. To např. v případě finančních úřadů umožní koncentrovat u jednoho úřadu provádění daňových kontrol u vzájemně souvisejících subjektů, a tím přispět k boji s tzv. karuselovými podvody na dani z přidané hodnoty, popř. ještě efektivněji využívat nových institutů kontrolního hlášení u daně z přidané hodnoty a elektronické evidence tržeb. V případě Celní správy České republiky je model celostátní územní působnosti nezbytný už jen pro provádění kontroly po propuštění zboží, která nemusí být nutně prováděna celním úřadem, jenž dané zboží propustil. Sekundárním efektem v obou soustavách pak bude efektivnější využití kapacit a rovnoměrnější rozložení kontrol v rámci České republiky, a to i v reakci na fenomén účelového přesouvání sídel daňových subjektů ve snaze snížit pravděpodobnost kontroly.
V rámci kompetenční úpravy Celní správy České republiky dojde rovněž k
rozšíření působnosti celních orgánů jako policejních orgánů i na případy trestných činů spáchaných porušením předpisů o dani z přidané hodnoty
– dosud celní orgány tuto roli plní pouze v případě těch daní, které samy spravují (zejména spotřební a energetické daně). Změna by měla přinést posílení boje s daňovými úniky na dani z přidané hodnoty také v trestněprávní oblasti, a to svěřením role policejního orgánu Celní správě České republiky jako specializovanému bezpečnostnímu sboru se zkušenostmi z fiskální oblasti. S tím souvisí i současně zaváděná
koncentrace výkonu působnosti policejních orgánů v rámci Celní správy České republiky na Generální ředitelství cel
, které ji bude vykonávat prostřednictvím expozitur v území (dosud byla
kompetence
rozdělena mezi Generální ředitelství cel a celní úřady, což nepředstavovalo zcela efektivní řešení).
Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Kromě změn vyvolaných celním kodexem Unie a celním zákonem bude obsahovat novela zákona o dani z přidané hodnoty také:
-
zavedení institutu prominutí pokuty
v pevné výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč
a institutu vyloučení vzniku pokuty
v pevné výši 1 000 Kč
za nepodání kontrolního hlášení
,
-
prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu správce daně k odstranění pochybností v podaném kontrolním hlášení
z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů,
-
změnu místní příslušnosti pro osoby povinné k dani, které nemají v tuzemsku sídlo ani provozovnu
, z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj,
-
zrušení osvobození od daně z přidané hodnoty při propuštění zboží do svobodného pásma
.