Před vyplněním tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2015

Před podáním přehledu o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen „Přehled“) za rok 2015 bych ráda upozornila na některé části, k nimž se stále vyskytují dotazy.

Přehled je povinna podat jen osoba, která se v kalendářním roce, za nějž se Přehled podává, považuje za osobu samostatně výdělečně činnou podle § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Za OSVČ se považuje osoba, která:

Za OSVČ se proto nepovažuje osoba, která má sice příjmy považované podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti, ale v kalendářním roce, za který podává Přehled, nevykonávala SVČ. Tak například v roce 2015 se za OSVČ nepovažuje osoba, která:

Na povinnost podat Přehled nemá žádný vliv ani výše dosaženého příjmu ze SVČ, a ani to, zda je OSVČ v kalendářním roce, za který Přehled podává, účastna důchodového pojištění (zda bude či nebude povinna za kalendářní rok platit pojistné na důchodové pojištění).

Daňovým základem je základ daně nebo dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů. Z daňového základu se podle § 5b zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“), stanoví minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální pojištění.

Zde bych chtěla upozornit na rozdílný přístup k hodnocení příjmů, které byly zahrnuty do základu daně za rok 2015, ale nebyly dosaženy z činnosti vykonávané v roce 2015, a to z hlediska dovětku na konci § 9 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a definice vyměřovacího základu v § 5b odst. 1 zákona o pojistném.

K řádku 27: OSVČ, která zahájila SVČ před rokem 2015 a v roce 2015 ji neukončila, byla OSVČ ve 12 měsících. Pokud ji zahájila například 31. 3. 2015 a neukončila ji v roce 2015, byla OSVČ v 10 měsících. Je jen třeba tento počet měsíců rozdělit na měsíce, v nichž byla SVČ považována za hlavní nebo za vedlejší.

K řádku 28: Údaje v tomto řádku se mohou lišit od údajů v řádku 27 pouze u OSVČ dobrovolně účastné nemocenského pojištění, která měla alespoň v jednom kalendářním měsíci po celý měsíc nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z tohoto nemocenského pojištění. Takový kalendářní měsíc se nepovažuje za měsíc, v němž byla vykonávána SVČ. Za dobu nároku na nemocenské se považuje i prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které nemocenské nenáleží.

OSVČ si na Přehledu za rok 2015 určuje vyměřovací základ mezi minimálním vyměřovacím základem v řádku 33 a maximálním vyměřovacím základem 1 277 328 Kč. OSVČ, která podnikala v roce 2015 ve všech 12 měsících a určí si vyměřovací základ 120 000 Kč, tak má za tento rok stejnou výši příjmu pro výpočet důchodu jako zaměstnanec s průměrnou měsíční mzdou 10 000 Kč.

Doporučuji určovat si příjem ve vyšší částce, než je částka uvedená v řádku 33, alespoň tak, aby příjem v průměru na měsíc za období až od roku 1986 dosáhl výše 1. redukční hranice pro výpočet důchodů. V roce 2016 činí výše 1. redukční hranice 11 883 Kč. Z vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte celá částka, z částky nad 1. redukční hranici se započte jen 26 %.

Při rozhodování, zda si na Přehledu určit vyšší než minimální vyměřovací základ, je třeba zohlednit i to, že v systému důchodového pojištění se vyměřovací základy za roky 1986 a následující valorizují podle výše průměrné mzdy. To znamená, že při výpočtu důchodu se vyměřovací základ za kalendářní rok násobí tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu stanoveným pro příslušný rok. Jen pro ilustraci: Důchod bude přiznáván v roce 2016. Pro rok 1986 činí koeficient 9,1111. Pokud by na evidenčním listu byl za rok 1986 uveden hrubý příjem 100 000 Kč, tak pro výši důchodu se započte za tento rok vyměřovací základ 911 110 Kč.

Na webové stránce Ministerstva práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/2435 je uvedena důchodová kalkulačka. V kalkulačce naběhne rok přiznání důchodu 2016. Vyplňte do prvního řádku shora „Počet let pojištění“, kolik předpokládáte, že do splnění věkové podmínky pro nárok na starobní důchod budete důchodově pojištěn (například 40 roků) a vyplňte vyměřovací základy, tj. údaje z ELDP za jednotlivé roky a určené vyměřovací základy OSVČ, a vyloučené doby (jsou uvedeny na ELDP). Jste-li mladší a začali jste pracovat až po roce 1986, například až v roce 2006, tak do vyloučené doby za roky 1986 až 2005 uveďte 365. V části „Stanovení výpočtového základu v roce 2016“ je uveden „Výpočtový základ“. Pokud je výpočtový základ nižší než 11 883 Kč, měla by OSVČ zvažovat navýšení určeného vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ ze zaměstnání v řádku 35 vyplňuje jen OSVČ, u níž v roce 2015 úhrn vyměřovacích základů ze všech zaměstnání a minimálního vyměřovacího základu uvedeného v řádku 33 je vyšší než maximální vyměřovací základ 1 277 328 Kč. OSVČ musí připojit k Přehledu potvrzení od všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, z nichž bylo zaměstnanci sraženo pojistné na důchodové pojištění.