Veřejná prospěšnost právnických osob

Vydáno: 8 minut čtení

Status veřejné prospěšnosti u právnických osob je otázkou, která je diskutována již od konce devadesátých let minulého století. Po dlouho dobu se však nedařilo nalézt shodu mezi neziskovými organizacemi a státem v tom, jak mají být nastaveny parametry veřejné prospěšnosti a jakým způsobem by měl být tento status přidělován. Průlomový je v tomto směru zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ "). Tento článek je snahou o zhodnocení úpravy statusu veřejné prospěšnosti v právním řádu České republiky.

Legislativní novinky s komentářem
Michal
Jakoubek
Do nabytí účinnosti NOZ byla oblast veřejně prospěšných právnických osob upravena zejména zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, a také zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve kterém byla upravena zejména daňová zvýhodnění plynoucí ze statusu obecně prospěšných společností.
Status
veřejné prospěšnosti neexistoval, resp. byl pojímán spíše formálně, neboť obecně prospěšnou společností byla ta právnická osoba, která byla založena podle zmíněného zákona, a přístup ke zvláštním výhodám spočívající například v daňových úlevách měly obecně prospěšné společnosti pouze na základě své právní formy. Tento zákon byl však ke dni nabytí účinnosti NOZ zrušen, a to z toho důvodu, že byl v kontextu evropské úpravy nevhodný a nestandardní, neboť podle důvodové zprávy k NOZ obecně prospěšné společnosti nebyly společnostmi v právním smyslu.1) Existujícím obecně prospěšným společnostem byla dle § 3050 NOZ dána možnost zachovat si dosavadní formu (tedy řídit se dosavadními právními předpisy) nebo se přizpůsobit režimu NOZ (tedy změnit svou právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond).
Právnické osoby, do kterých se mohou obecně prospěšné společnosti transformovat, se souhrnně označují jako
fundace
. Podle § 303 NOZ se jedná o právnické osoby vytvořené majetkem vyčleněným k určitému účelu. Činnost takových právnických osob se váže na účel, k němuž byly zřízeny. Přesněji se jedná o nadaci nebo nadační fond. Úprava nadací (§ 306 až 393 NOZ) a nadačních fondů (§ 394 až 401 NOZ) je do jisté míry totožná s jejich původní úpravou v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Vedle fundací je nově zřízenou formou veřejně prospěšné společnosti ústav (§ 402 až 418 NOZ), míněný jako nástupce původních obecně prospěšných společností, který v sobě nese jak složku majetkovou, tak složku osobní.
Pokud by se úprava v NOZ omezila pouze na výše zmíněné, zůstala by situace v této oblasti
de facto
stejná jako před schválením NOZ. Důležitou změnu však přináší ustanovení § 146 až 150 NOZ, která obecně formulují pravidla pro získání statusu veřejné prospěšnosti. Tento
status
může získat jakákoliv právnická osoba, mimo právnických osob veřejného práva.2) Podle § 146 NOZ je veřejně prospěšná právnická osoba ta, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování veřejného blaha. Vliv na rozhodování takové právnické osoby mají mít pouze bezúhonné osoby, svůj majetek by tato právnická osoba měla nabýt pouze z poctivých zdrojů a měla by hospodárně využívat své jmění k veřejně prospěšnému účelu.
Právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku vznikne právnické osobě dle § 147 NOZ v případě, že splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. Toto ustanovení tedy počítá se vznikem doprovodného právního předpisu, který by blíže upravoval podmínky pro získání statusu veřejné prospěšnosti. Tento právní předpis byl připraven již v roce 2013, byl schválen i Poslaneckou sněmovnou, avšak v Senátu došlo k jeho zamítnutí. Jelikož tak v době, kdy byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna, nemohlo být zamítavé rozhodnutí Senátu přehlasováno, k přijetí zákona nedošlo. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že pravomoc k přidělení statusu veřejné prospěšnosti náležela výhradně soudům, což by mohlo vést k jejich enormnímu administrativnímu zatížení. V současnosti však již vláda pracuje na novém návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti, který je spojen se změnou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen ZSVP). Tento zákon by měl podrobněji upravovat podmínky, za kterých má právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, práva a povinnosti právnické osoby se statusem veřejné prospěšnosti a některé otázky spojené s odnětím tohoto statusu.
Právo na zápis by podle § 2 návrhu ZSVP měla právnická osoba, která je veřejně prospěšná ve smyslu NOZ (viz výše § 146 NOZ). Dále jsou stanovena pravidla pro zakladatelské právní jednání takové společnosti, jimiž jsou:
-
veřejná prospěšnost jako hlavní činnost,
-
zřízení kontrolního orgánu,
-
bezúhonnost (podle § 3 návrhu ZSVP se za bezúhonnou osobu nepovažuje ta, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku),
-
podnikatelská činnost smí být vykonávána pouze jako vedlejší činnost výlučně pro podporu hlavní činnosti,
-
zisk nesmí být rozdělován osobám, které se podílí na činnosti této veřejně prospěšné právnické osoby,
-
předložení potřebných listin (účetní uzávěrka, přehled o všech zdrojích příjmů aj.),
-
neexistence nedoplatku u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky, nedoplatku na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
-
poskytování přehledu o čerpání a použití prostředků, vrácení nepoužitých prostředků nebo odvod neoprávněně použitých prostředků přijatých jako
dotace
nebo návratná finanční výpomoc z veřejných rozpočtů.
Právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku přizná právnické osobě soud po splnění všech zákonných podmínek.
V § 4 návrhu ZSVP jsou stanoveny funkce, které jsou neslučitelné s funkcí člena kontrolního orgánu veřejně prospěšné právnické osoby. Člen kontrolního orgánu veřejně prospěšné právnické osoby nesmí být zároveň členem statutárního orgánu nebo likvidátorem této právnické osoby ani osobou blízkou takové osobě. Nesmí být ani v pracovním nebo obdobném poměru vůči této právnické osobě.
Právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti by měla podle § 8 návrhu ZSVP povinnost vykazovat odděleně náklady a výnosy nebo příjmy a výdaje spojené s veřejně prospěšnou činností a ostatní činností a dále s vlastní správou, popřípadě s provozem obchodního závodu. Tyto údaje by měly být uváděny ve výročních zprávách veřejně prospěšné právnické osoby.
Přestane-li právnická osoba se statusem veřejné prospěšnosti splňovat některou z podmínek práva na zápis statusu do veřejného rejstříku nebo poruší-li některou z povinností podle návrhu ZSVP, a neodstraní-li tento nedostatek, je to dle § 11 návrhu ZSVP důvodem k výmazu statusu veřejné prospěšnosti z veřejného rejstříku. O odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne podle § 149 NOZ soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem nebo i bez návrhu.
Přijetí doprovodného právního předpisu by představovalo zásadní posun v právní úpravě veřejně prospěšných právnických osob, kdy by došlo ke změně dosud zavedené praxe, kdy je veřejná prospěšnost přiznávána pouze na základě právní formy právnické osoby. Kritici však návrhu ZSVP vyčítají zejména to, že v něm chybí návaznost na zvýhodnění, která by měla být veřejně prospěšným společnostem poskytována. Jak již bylo výše zmíněno, jedná se o návrh zákona, případné nedostatky tak mohou být v průběhu legislativního procesu opraveny. Schválení tohoto zákona by bylo každopádně pozitivní změnou, neboť
status
veřejně prospěšnosti je podobným způsobem upraven ve velké části evropských zemí a veřejně prospěšné právnické osoby jsou v těchto zemích vnímány veskrze pozitivně, zejména díky jejich transparentnosti.
Zákon již prošel připomínkovým řízením a byl zařazen do evidence Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR a čeká na samotné projednání vládou ČR.
1 Důvodová zpráva k NOZ, výklad k ust. § 3049 až 3053, konsolidované znění, str. 593.
2 Dle § 1 odst. 2 návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.