Zákon o evidenci tržeb, 2. část

Vydáno: 20 minut čtení

Evidovanou tržbou nejsou tržby státu, územního samosprávného celku, obcí nebo krajů a jejich příspěvkových organizací, České národní banky a České pošty, s. p., která je jediným držitelem poštovní licence, tržby banky, včetně zahraniční banky, spořitelního a úvěrního družstva, pojišťovny a zajišťovny, investiční společnosti a investičního fondu, obchodníka s cennými papíry, centrálního depozitáře, penzijní společnosti, penzijního fondu, tržby z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona , tržby z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích .

Zákon o evidenci tržeb (2.)
Ing.
Zdeněk
Kuneš
působí na Ministerstvu financí
Evidovanou tržbou nejsou také tržby uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během deseti dní následujících po jeho přidělení. Dále evidovanou tržbou nejsou tržby z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi. Jde o služby, které poskytují osoby, které nejsou držiteli poštovní licence a poskytují například kurýrní a obdobné služby.
Evidovanou tržbou nejsou také tržby ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem. Jde například o platbu zaměstnance za služby závodního stravování a jiné obdobné služby ve formě prodeje potravin a občerstvení na pracovišti, nebo platbu zaměstnance za podnikovou rekreaci, pokud se jedná o hotovostní platbu, nebo obdobnou. Evidovanou tržbou nejsou tržby ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou (vymezenou podle školského zákona), vysokou školou (podle zákona o vysokých školách) nebo školským zařízením (podle školského zákona).
Evidovanou tržbou nejsou tržby z jízdného nebo související platby hrazené v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob.
Dále nejsou evidovanou tržbou tržby na palubě letadel a tržby z osobní železniční přepravy. Evidovanou tržbou nejsou také tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků - jde o doplňkovou činnost například příspěvkové organizace územního samosprávného celku. Příkladem může být zejména pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb, např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení. Naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu.
Evidovanou tržbou nejsou také tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu a z provozování veřejných toalet.
Vláda také může nařízením stanovit, které tržby nejsou evidovanou tržbou. Může jít o tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, za předpokladu, že tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu.
Poplatník je před přijetím první evidované tržby povinen podat žádost o autentizační údaje. Autentizační údaje poplatník potřebuje k tomu, aby jejich zadáním na portálu správce daně získal certifikát. Těmito autentizačními údaji se rozumí přihlašovací údaje na portál správce daně. Vydáním autentizačních údajů dochází k potvrzení ztotožnění poplatníka v rámci procesu před vydáním certifikátu, a dále ke správě tohoto certifikátu. Autentizační údaje slouží k přístupu na společné technické zařízení správce daně umožňující poplatníkovi správu certifikátu pro evidenci tržeb a údajů pro správu evidence tržeb.
Žádost o přidělení autentizačních údajů může podat poplatník nebo jeho zástupce oprávněný současně k převzetí autentizačních údajů. Tato žádost může být podána datovou zprávou zaslanou prostřednictvím portálu správce daně s identitou poplatníka ověřenou způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, má-li ji poplatník zřízenu (tedy skrze zadání přihlašovacích údajů do datové schránky poplatníka na portálu správce daně). Datová zpráva musí být zaslána ve formátu a struktuře, který za tím účelem zveřejní správce daně. Poplatník, který má zřízenu datovou schránku, může ale také požádat o vydání autentizačních údajů podáním ústně do protokolu na finančním úřadu. Poplatník, který nemá zřízenu datovou schránku, požádá o vydání autentizačních údajů podáním ústně do protokolu na kterémkoliv finančním úřadu (nemusí to být finanční úřad, který je jemu místně příslušný).
Požádat o autentizační údaje a přijmout tyto autentizační údaje může také zástupce poplatníka pověřený na základě plné moci uplatněné u tohoto správce daně. Podmínkou přitom je, že daný zástupce musí být plnou mocí pověřen jak k podání žádosti, tak k převzetí autentizačních údajů.
Pokud požádá poplatník o autentizační údaje prostřednictvím datové schránky, správce daně je přidělí poplatníkovi prostřednictvím této datové schránky bez zbytečného odkladu a v tomto případě bude zasílat údaje poplatníkovi na adresu jeho datové schránky. Pokud poplatník požádá o autentizační údaje osobně na finančním úřadu, předá mu po ověření identity příslušný pracovník správce daně tyto autentizační údaje v zapečetěné obálce, ve které budou již dříve vygenerované autentizační údaje obsaženy. Poplatník bude moci v rámci autentizace uvést telefonní kontakt a jeho uvedením získá další prvek zabezpečení autentizačních údajů. Po prvním přihlášení na portál evidence tržeb bude poplatník vyzván ke změně těchto prvotních autentizačních údajů. V případě, že bude za poplatníka jednat na finančním úřadě zástupce, proběhne vše standardně tak, jako by byly předávány autentizační údaje poplatníkovi.
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky a postup pro přístup na společné technické zařízení správce daně umožňující poplatníkovi správu certifikátu pro evidenci tržeb a údajů pro správu evidence tržeb.
Na základě prvotních autentizačních údajů přidělených správcem daně se poplatník přihlásí na portálu a po přihlášení bude z důvodů bezpečnosti nucen tyto přihlašovací údaje změnit. Následně si bude již přihlášený poplatník moci přímo na portálu správce daně vygenerovat certifikát pro evidenci tržeb, který využije k identifikaci při zasílání údajů datovými zprávami. Tímto způsobem může prostřednictvím portálu na základě autentizačních údajů získat i více certifikátů. S těmito autentizačními údaji a certifikátem pro evidenci tržeb je poplatník povinen zacházet tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.
V případě, že poplatník přijímá evidované tržby prostřednictvím provozoven, je povinen prostřednictvím společného technického zařízení správce daně před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o těchto provozovnách. Provozovna je chápána funkčně jako místo, kde dochází k určité činnosti, přičemž toto pojetí vychází z respektování uvedeného výkladu v širokém spektru ustanovení nového soukromého práva po 1. lednu 2014.
Pojem provozovna se tak vztahuje rovněž na mobilní prostory či zařízení. Může tak nastat situace, že podnikatel bude poskytovat své služby přímo u zákazníků nebo bude mít více provozoven. Údaji o provozovnách se rozumí také údaje o internetových stránkách, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.
Údaje o provozovnách bude povinen poplatník oznámit po přihlášení na portál správce daně a tato oznamovací povinnost se vztahuje ke každé provozovně.
Pokud dojde k nějaké změně údajů o provozovnách, je poplatník povinen tuto změnu oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy změna nastala, nejpozději však před uskutečněním první evidované tržby v provozovně, které se změna týká. Toto oznámení lze podat pouze prostřednictvím společného technického zařízení správce daně.
Poplatník je nejpozději při uskutečnění evidované tržby povinen zaslat datovou zprávou správci daně údaje o této evidované tržbě. To znamená, že tuto datovou zprávu může zaslat kdykoliv před uskutečněním později evidované tržby nebo až při jejím uskutečnění. Současně je povinen zákazníkovi vystavit účtenku. Tato vystavená účtenka není daňovým dokladem podle zákona o DPH. Pokud by však splňovala náležitosti daňového dokladu podle zákona o DPH, je daňovým dokladem.
Poplatník je povinen účtenku fyzicky poskytnout zákazníkovi jejím umístěním na příslušné výdejní místo. Účtenku je také možné vložit do obálky k samostatnému odeslání, nebo je možné ji vložit do balíčku k dálkově objednanému zboží.
Účtenku může také poplatník vystavit elektronicky, například při nákupu zboží po internetu a placením platební kartou.
Pokud dojde například k vrácení zboží, odstoupení od smlouvy atd., bude evidovaná tržba anulována, poplatník bude mít k opravě této skutečnosti k dispozici funkci „storno“ a do centra jím bude zaslána „mínusová“ tržba.
Tržba je uskutečněna jejím přijetím, nebo vydáním příkazu k jejímu provedení, pokud byl tento příkaz vydán dříve. To jsou případy platby kartou, kdy k faktickému připsání dané transakce dochází až v určitý časový okamžik po dání
akceptace
k této transakci.
Údaje o evidované tržbě lze zaslat pouze na společné technické zařízení určené správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tím je datové úložiště, které správce daně určí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Rozsah zasílaných údajů, které jsou povinné a nelze je měnit:
a)
daňové identifikační číslo poplatníka,
b)
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
c)
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
d)
pořadové číslo účtenky,
e)
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
f)
celková částka tržby,
g)
bezpečnostní kód poplatníka,
h)
podpisový kód poplatníka,
i)
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
V datové zprávě mohou být také uvedeny nepovinné údaje. Například v případě transakcí spojených s využíváním různých forem přednabitých elektronických peněženek, karet, kupónů mohou být těmito údaji také celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování, celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby. Pokud zastoupená osoba nepředá k uskutečnění evidence přijatých tržeb na jeho účet pověřenému zástupci certifikát pro evidenci tržeb a vyvstává potřeba ztotožnit zastoupeného poplatníka tímto náhradním způsobem, může být v datové zprávě uvedeno daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.
Plátce může v datové zprávě uvádět také základ daně z přidané hodnoty a daň podle sazeb daně z přidané hodnoty. Při poskytnutí cestovní služby ve zvláštním režimu, nebo při prodeji použitého zboží to může být celková částka. Způsob tvorby podpisového kódu poplatníka a bezpečnostního kódu poplatníka stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
Na účtence je poplatník povinen uvádět fiskální identifikační kód, kterým se rozumí jednoznačný identifikátor, vytvořený správcem daně, potvrzující zaevidování tržby, daňové identifikační číslo, označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována, pořadové číslo účtenky, datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve, celkovou tržbu, bezpečnostní kód poplatníka a údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
Pokud je poplatník zastoupen, je údajem o evidované tržbě uváděným na účtence také daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.
Pokud poplatník nemá povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód, je povinen na účtence uvádět jako další bezpečnostní prvek svůj podpisový kód. Dobou odezvy se podle zákona o evidenci tržeb rozumí časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o evidované tržbě z pokladního zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu na pokladním zařízení poplatníka. Minimální mezní doba odezvy jsou dvě sekundy. Mezní doba odezvy se nastavuje s přihlédnutím k druhu a způsobu vykonávané činnosti.
Pokud nastane situace, že dojde při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, například z důvodu poruchy, problémů s internetovým připojením, z důvodů technických problémů atd., je poplatník povinen údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby a není povinen na účtence uvádět fiskální identifikační kód.
Plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu probíhá stejně s tím rozdílem, že má poplatník prodlouženou lhůtu k zaslání údajů o evidované tržbě nejpozději do pěti dnů od uskutečnění evidované tržby. Tato lhůta se počítá podle obecných pravidel pro počítání času. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Při plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu není poplatník povinen na účtence uvádět fiskální identifikační kód.
Orgány Finanční správy a orgány Celní správy České republiky mohou za účelem zjištění plnění povinností uložených tímto zákonem provádět kontrolní nákup. Při kontrolním nákupu vzniká kontrolovanému poplatníkovi poskytnutím platby příslušným orgánem evidovaná tržba. Od smlouvy, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, lze odstoupit.
Poplatníkovi, který je povinen evidovat tržby, ukládá zákon o evidenci tržeb zvláštní informační povinnost. Na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, je poplatník povinen mít umístěno informační oznámení, pokud to nevylučuje povaha věci. Poplatník musí zajistit dostatečný výhled na informační oznámení a toto informační oznámení musí být čitelné. Informační oznámení přitom může být za podmínky splnění stanovených parametrů obsaženo ve formě nápisu na pevném podkladu, nebo i v jiné formě, např. jako digitální text vložený jako zobrazovaná data na elektronickém zobrazovacím zařízení. Informační oznámení je poplatník povinen umístit na internetové stránky, na kterých jsou nabízeny zboží nebo služby.
Při evidování tržby v běžném režimu musí informační oznámení obsahovat text: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
Při evidování tržby ve zjednodušeném režimu musí informační oznámení obsahovat text: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“
Správce daně je povinen poskytnout poplatníkovi zpětné nahlédnutí do informací shromažďovaných na technickém zařízení správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce daně poskytne prostřednictvím internetového připojení - rozsah a členění informací a podmínky a postup pro poskytnutí těchto informací.
Poplatník má také možnost ověřit si u správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda byla konkrétní účtenka vystavena k tržbě evidované v evidenci tržeb a zda je poplatník oprávněn evidovat tržby ve zjednodušeném režimu a zda byly údaje o dané tržbě zaslány správci daně. Pro možnost tohoto ověření zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup podmínky a postup.
Pokud fyzická osoba závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, dopustí se tím přestupku a může jí být uložena pokuta do 500 000 Kč. Pokuta může být uložena podnikající fyzické osobě, nebo právnické osobě, pokud závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb. Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně, nebo nevystaví účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Za to může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč. Pokud poruší povinnost umístit informační oznámení, nebo poruší povinnost zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.
Správní delikt podle zákona o evidenci tržeb projednává finanční úřad, nebo celní úřad. Pokud právnická osoba a podnikající fyzická osoba prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila, tak za správní delikt neodpovídá.
V případě, že finanční úřad nebo celní úřad zjistí, že došlo ke zvlášť závažnému porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, nařídí okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Pokud dojde k uzavření provozovny a pominul důvod, pro který bylo toto opatření nařízeno, zruší finanční úřad nebo celní úřad rozhodnutím svá opatření o uzavření provozovny nebo pozastavení činnosti.
Pokud má poplatník pochybnosti, zda jeho tržba skutečně představuje evidovanou tržbu a zda podléhá evidenci tržeb, může požádat místně příslušného správce daně o rozhodnutí ve formě závazného posouzení. V této žádosti o závazné posouzení musí uvést své identifikační údaje, platbu, příp. platby, na kterou nebo na které se má závazné posouzení vztahovat, a její či jejich popis, a to v míře dostatečné k posouzení. Současně je součástí žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení vedle údajů o platbě či platbách též návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.
Při řízení a jiném postupu, které se týkají evidence tržeb, se postupuje podle daňového řádu, s výjimkou správních deliktů.
V případě, že orgán veřejné moci zjistí porušení zákona o elektronické evidenci tržeb, oznámí tuto skutečnost finančnímu úřadu nebo celnímu úřadu.
Zákon o evidenci tržeb umožňuje České republice pořádat účtenkovou loterii o věcné nebo peněžní ceny, které se lze zúčastnit pouze na základě zaslání účtenky nebo údaje povinně uváděného na účtence. Na tuto účtenkovou loterii se nepoužije zákon upravující provozování hazardních her.
Evidovanou tržbou není také tržba poplatníka, který je povinen tuto tržbu evidovat srovnatelným způsobem podle práva státu, se kterým má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou mezinárodní smlouvu o výměně informací, na základě které lze získávat srovnatelné informace o evidovaných tržbách.
 
Dočasně vyloučené tržby
(1) Evidovanými tržbami dočasně nejsou
a)
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce třetího kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny tržby, s výjimkou ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 (účinnost pro ubytovací a stravovací služby od 1. 12. 2016),
b)
od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce patnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny tržby, s výjimkou
1.
ubytovacích a stravovacích služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 55 a 56 a
2.
velkoobchodu a maloobchodu uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 45.1, 45.3, 45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47 (účinnost pro velkoobchod a maloobchod od 1. 3. 2017),
c)
od prvního dne šestnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce osmnáctého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona všechny tržby (účinnost pro ostatní od 1. 3. 2018),
1.
z výroby textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků, zpracování dřeva, výroby dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku a výroby papíru a výrobků z papíru uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 13 až 17,
2.
z výroby mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků, parfémů a toaletních přípravků uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 20.4,
3.
z výroby pryžových a plastových výrobků a výroby ostatních nekovových minerálních výrobků uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 22 a 23,
4.
z výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 25,
5.
z výroby nábytku a ostatního zpracovatelského průmyslu uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 31 a 32,
6.
z opravy a instalace strojů a zařízení uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 33,
7.
ze specializovaných stavebních činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 43,
8.
z oprav počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 95 a
9.
z poskytování ostatních osobních služeb uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 96.
Klasifikací NACE se pro účely zákona o EET rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění.
Vláda může stanovit nařízením, že některé tržby nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dočasně evidovanými tržbami.