S účinností od 1. 1. 2016 byla novelou zákona o dani z přidané hodnoty , provedenou zákonem č. 360/2014 Sb. , zavedena povinnost předkládat kontrolní hlášení. Podrobnější pravidla pro zpracování a předkládání kontrolních hlášení, včetně vzoru tiskopisu hlášení, z něhož vyplývá struktura údajů vykazovaných v kontrolním hlášení, vyplývají z metodiky Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která byla zveřejněna a je průběžně aktualizována na webových stránkách finanční správy. V článku jsou v této souvislosti nejprve stručně připomenuta základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení a v další části jsou v návaznosti na daňový řád shrnuta obecná pravidla pro podávání opravných a následných hlášení a návazně s využitím příkladů vysvětlena specifická pravidla pro jejich podávání podle zákona o DPH .
Opravné a následné kontrolní hlášení
Ing.
Václav
Benda
je odborníkem na DPH
Základní pravidla pro podávání kontrolních hlášení
Kontrolní hlášení podávali plátci poprvé za leden 2016 nebo I. čtvrtletí 2016. Tato povinnost platí pro plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, nebo který přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, nebo který uskutečnil nebo přijal plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato. Povinnost předkládat kontrolní hlášení se tedy netýká identifikovaných osob ani osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci daně. Kontrolní hlášení nepodává ani plátce, který v příslušném sledovaném období uskuteční pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH, nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 zákona o DPH, nebo který neuskutečnil ani nepřijal za zdaňovací období žádná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu.
Plátce je povinen v kontrolním hlášení uvést předepsané údaje o přijatých a uskutečněných plněních, jejichž struktura je stanovena podle potřeb daňové správy Generálním finančním ředitelstvím. Struktura údajů byla zveřejněna a vyplývá ze vzoru tiskopisu kontrolního hlášení, který byl zveřejněn na webových stránkách finanční správy. V oddílu A kontrolního hlášení v jednotlivých částech tohoto oddílu plátce vykazuje údaje:
-
o uskutečněných zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění podle § 92a zákona o DPH,
-
o přijatých zdanitelných plněních, u kterých je povinen přiznat daň plátce jako jejich příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) zákona o DPH, tj. o pořízení zboží z jiného členského státu a o přijetí služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku,
-
o uskutečněných plněních ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92 zákona o DPH,
-
o uskutečněných zdanitelných plněních a přijatých úplatách ve standardním režimu, tj. o dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku, z nichž má plátce povinnost přiznat daň na výstupu.
V oddílu B kontrolního hlášení v jednotlivých částech tohoto oddílu plátce vykazuje údaje:
-
o přijatých zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění podle § 92a zákona o DPH,
-
o přijatých zdanitelných plněních a poskytnutých úplatách, u kterých plátce uplatňuje nárok na odpočet daně a jde prakticky o dodání zboží či poskytnutí služby jiným plátcem v tuzemsku.
Plátce, který je právnickou osobou, a to bez ohledu na délku zdaňovacího období, je povinen kontrolní hlášení podat za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení měsíčně nebo čtvrtletně, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Uvedené lhůty nelze prodloužit.
Opravná a následná hlášení podle daňového řádu
Každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván, je povinen podle § 135 daňového řádu podat řádné daňové tvrzení, kterým je prakticky daňové přiznání a hlášení. Podle § 137 daňového řádu se hlášení podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení. Pokud je s hlášením spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání hlášení. Před uplynutím lhůty k podání hlášení může daňový subjekt podle § 138 daňového řádu nahradit hlášení, které již podal, opravným hlášením. V daňovém řízení se dále postupuje podle tohoto opravného hlášení a k předchozímu hlášení se nepřihlíží.
Podle § 142 daňového řádu je plátce do uplynutí lhůty pro podání vyúčtování nebo do doby, než správce daně stanoví za určitá období daň plátci daně k přímé úhradě, povinen podat k již podanému hlášení následné hlášení, pokud zjistí, že dosud ohlášené údaje nebyly správné. V tomto hlášení plátce daně vyznačí změny a rozdíly proti již podanému hlášení a uvede původní den splatnosti opravovaných částek. Jsou-li dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlášení ve lhůtách podle § 141 odst. 1 daňového řádu, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce tyto důvody zjistil.
Opravné a následné kontrolní hlášení
V návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, jsou stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení v § 101f zákona o DPH. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH může plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení nepřihlíží.
Příklad:
Podání opravného kontrolního hlášení
Plátce daně podal dne 22. 6. 2016 kontrolní hlášení za květen 2016. Dne 25. 6. 2016 plátce zjistí, že v kontrolním hlášení podaném 22. 6. 2016 zapomněl vykázat údaje o některých zdanitelných plněních přijatých v květnu 2016, z nichž uplatnil nárok na odpočet daně v přiznání za měsíc květen 2016. Dne 25. 6. 2016 tedy plátce podá opravné kontrolní hlášení, kterým nahradí kompletně dříve podané kontrolní hlášení, tj. ke kontrolnímu hlášení podanému dne 22. 6. 2016 se nebude po podání tohoto opravného kontrolního hlášení přihlížet.
Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ proti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, není následné kontrolní hlášení podáváno pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.
Příklad:
Podání následného kontrolního hlášení
Plátce daně podal dne 25. 6. 2016 kontrolní hlášení za květen 2016. Dne 8. 7. 2016 plátce zjistí, že v kontrolním hlášení podaném 25. 6. 2016 zapomněl vykázat údaje o některých zdanitelných plněních uskutečněných v květnu 2016, z nichž měl zároveň přiznat daň na výstupu v přiznání za měsíc květen 2016. Dne 12. 7. 2016 tedy podá jednak dodatečné daňové přiznání ke zdaňovacímu období květen 2016, v němž dodatečně přizná daň na výstupu a zároveň podá následné kontrolní hlášení, v němž vykáže požadované údaje o těchto uskutečněných zdanitelných plněních. Tímto následným kontrolním hlášením nahradí kompletně kontrolní hlášení podané dne 25. 6. 2016.
K předložení následného kontrolního hlášení může plátce vyzvat také správce daně. Podle § 101g odst. 2 zákona o DPH totiž správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Podle navazujícího § 101g odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen do 5 dnů od oznámení výzvy podle předchozího odst. 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Novelou zákona ve vazbě na nový celní zákon bylo schváleno, že tato lhůta činí 5 pracovních dnů.
Pokud by nebylo plátcem následné kontrolní hlášení podáno ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy.
Příklad:
Podání následného kontrolního hlášení na výzvu správce daně
Plátce daně jako dodavatel s měsíčním zdaňovacím obdobím dodal 20. 4. 2016 odběrateli, který je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, zboží za 100 000 Kč bez daně v základní sazbě daně 21 %, tj. daň činila 21 000 Kč. Daňový doklad vystavil dodavatel 25. 4. 2016 a odběratel jej obdržel dne 26. 4. 2016. Dodavatel z uvedeného dodání zboží řádně přiznal daň v ř. 1 daňového přiznání za měsíc duben 2016 a v kontrolním hlášení ze duben 2016 v samostatném řádku části A.4 kontrolního hlášení uvedl požadované údaje z vystaveného daňového dokladu, tj. DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň (20. 4. 2016), základ daně (100 000 Kč) a daň (21 000 Kč).
Účetní odběratele při zpracování kontrolního hlášení za duben 2016, kdy byl odběratelem nárokován odpočet daně, omylem uvedla k tomuto přijatému zdanitelnému plnění jak do přiznání k DPH, tak i do kontrolního hlášení do příslušného řádku v části B.2 základ daně ve výši 1 000 000 Kč a daň ve výši 210 000 Kč. Daňová správa při kontrole a porovnání údajů vykázaných dodavatelem a odběratelem v jejich kontrolních hlášeních tento nesoulad zjistila a vyzvala podle § 101g odst. 2 zákona o DPH dodavatele i odběratele, aby vykázané údaje změnili, nebo původní údaje potvrdili. Dodavatel, který údaje vykázal správně a tuto skutečnost si na základě výzvy správce daně ověřil, formou rychlé odpovědi odpověděl ve stanovené lhůtě správci daně „Potvrzuji správnost naposledy podaného kontrolního hlášení“. Odběratel, který vykázal údaje nesprávně, je povinen podat ve stanovené lhůtě opravné kontrolní hlášení, v němž opraví základ daně na částku 100 000 Kč a daň na částku 21 000 Kč (21 %) a uvede všechny dříve vykázané údaje. Zároveň mu vznikne povinnost podat dodatečné daňové přiznání a opravit v něm nesprávně uplatněný odpočet daně.
Podle § 101g odst. 4 zákona o DPH správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím
a)
datové schránky, nebo
b)
veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku.
Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se přitom podle § 101d odst. 4 zákona o DPH považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení podle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, vzniká mu podle § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč. Správce daně uloží podle § 101h odst. 2 zákona o DPH pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje anebo nepotvrdí údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.