Zdanění hazardních her od 1. 1. 2017

Účelem tohoto článku je především informovat o změnách týkajících se zdanění provozování hazardních her od 1. 1. 2017. Změny zdanění provozování hazardních her jsou součástí nové komplexní regulace provozování a zdanění provozování hazardních her, která je tvořena celkem třemi právními předpisy.

Jednotlivými právními předpisy tvořícími novou regulaci provozování a zdanění hazardních her jsou zákon o hazardních hrách, zákon o dani z hazardních her, a zákon kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her. Zákony tvoří nedělitelný celek a je nutné je vnímat ve vzájemném kontextu.

Vymezení poplatníka daně z hazardních her je provázáno se zákonem o hazardních hrách. stanoví povinnost subjektu provozujícího hazardní hry mít základní povolení k provozování taxativně vymezených hazardních her. Podle § 85 povolovacímu řízení podléhá provozování loterie, kursové sázky, totalizátorové hry, binga, technické hry a živé hry. Základní povolení je rozhodnutí Ministerstva financí a jako takové se jeho vydání řídí subsidiárně správním řádem.

Z důvodu snížení administrativní zátěže u provozování hazardních her, u kterých je velmi nízké společenské riziko a u kterých nehrozí vznik patologického hráčství, legální provozování některých hazardních her podle § 105 zákona podléhá pouze ohlášení obecnímu úřadu obce, na jejímž území má být hazardní hra provozována. Hazardními hrami podléhajícím ohlášení jsou turnaj malého rozsahu a tombola. V případě tomboly je nutné upozornit na souvislost s § 61 zákona o hazardních hrách, neboť ten stanoví, že ohlašovací povinnosti nepodléhají tomboly s herní jistinou, která nepřekročí 100 000 Kč. Herní jistinou u tomboly je součin počtu prodaných sázkových tiketů v jedné hře a prodejní ceny za jeden sázkový tiket.

Podle je poplatníkem daně z hazardních her držitel základního povolení (nebo ohlašovatel) nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, ke které je takového povolení (nebo ohlášení) potřeba.

Vymezení poplatníka daně z hazardních her napravuje současný nevyhovující stav daný zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, podle kterého je poplatníkem odvodu provozovatel loterie a jiné podobné hry. Tento stav zapříčinil nelogické zvýhodnění nelegálního provozování neboť ten, kdo provozuje loterii a jinou podobnou hru bez povolení, není považován za provozovatele a tím tedy není z definice poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her zatížen odvodovou povinností.

Zákon o hazardních hrách stanoví, že Činnostmi spočívajícími v uskutečňování hazardní hry je zejména příjem sázek a vkladů, výplata výhry a další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.

Předmětem daně z hazardních her je právě provozování hazardní hry, ve smyslu výše uvedené definice, a to na území České republiky pro účastníka hazardní hry, pokud je k tomuto provozování potřeba základní povolení nebo pokud hazardní hra má být podle zákona o hazardních hrách ohlášena. Teritoriální působnost zákona o dani z hazardních her je vymezena územím České republiky, neboť není cílem právního předpisu, aby bylo zatíženo daní z hazardních her provozování hazardní hry českým provozovatelem v zahraničí, neboť se dá předpokládat, že provozování hazardní hry bude v zahraničí zatíženo obdobnou daní podle zahraničních právních předpisů. Účastníkem hazardní hry je nutno chápat podle § 4 zákona o hazardních hrách fyzickou osobu, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo zaplatila vklad. Vkladem se pak rozumí jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře. Vkladem tedy jsou jak sázky, tak např. startovné na turnaji v pokeru. Z definice plyne, že předmětem daně je provozování hazardní hry (mimo tombolu s herní jistinou nepřekračující 100 000 Kč) a to i bez příslušného povolení (ohlášení), což znamená i provozování nelegální.

V případě internetové hry je nutné zohlednit speciální definici účastníka v § 4 odst. 2 zákona o hazardních hrách, neboť účastníkem internetové hry je fyzická osoba, která se k účasti na hazardní hře registrovala nebo která zaplatila vklad a současně má bydliště na území České republiky. Předmětem daně je pak provozování internetové hry pro takto vymezeného účastníka. Pokud provozovatel neprokáže opak, pak se má za to, že předmětem daně z hazardních her je také provozování internetové hry pro osobu, která hraje proti účastníkovi, a která se ke hře registrovala nebo zaplatila vklad, ale nemá bydliště na území České republiky. Bydliště osoby pak stanoví § 80 občanského zákoníku jako místo, kde se tato osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.

Pro úplnost je vhodné upozornit na jeden z hlavních znaků provozování hazardní hry čímž je snaha o dosažení zisku. V souvislosti se zákonem o hazardních hrách byla vznesena otázka ohledně regulace a zdanění drobného hraní zejména karetních hazardních her (např. poker) mezi přáteli nebo v rodině. Je na tomto místě vhodné vyloučit jakékoli obavy o budoucnost této formy společenské zábavy. Ačkoli při hraní mezi přáteli jsou naplněny některé znaky provozování hazardní hry, které by se daly považovat za činnosti organizačního, finančního nebo technického charakteru (např. svolání ke hře, směna drobných mincí za žetony, poskytnutí karet, atp.), pokud činnost není prováděna za účelem dosažení zisku, nejde o provozování hazardní hry ve smyslu zákona o hazardních hrách.

Zákon o dani z hazardních her stanoví, pro každou z osmi druhů hazardních her (loterie, kursová sázka, totalizátorová hra, bingo, technická hra, živá hra, turnaj malého rozsahu a tombola s herní jistinou nepřesahující 100 000 Kč) dílčí základ daně, jímž je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. in-out). Základem daně z hazardních her je pak součet těchto dílčích základů daně.

Specifický dílčí základ daně z hazardních her je upraven pro internetovou hru. Cílem zákonodárce bylo přiblížit se principu zdanění v místě spotřeby. Z tohoto důvodu do dílčího základu vstupuje pouze provozování pro účastníka internetové hry (tj. účastníka s bydlištěm na území České republiky, viz výše) a to ve výši součinu celkového in-out a poměru výše přijatých a nevrácených vkladů přijatých od účastníka a úhrnu všech přijatých a nevrácených vkladů.

Tuto konstrukci bude vhodné objasnit na příkladu. Představme si pokerový turnaj u hracího stolu na internetu. Výnosem provozovatele bude provize 5 % z vkladů hráčů. Hráči vloží částky v úhrnné výši 1000 podle tabulky níže. Výše přijatých a nevrácených vkladů je pak 50. Základem daně z hazardních her je pak součin poměru přijatých a nevrácených vkladů od účastníků oproti úhrnné výši přijatých a nevrácených vkladů a výší provize. Výpočet je uveden v tabulce.

I------------------------------------------I---------------------------------I
I                  Hráč                    I              Vklad              I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Účastník 1                               I               100               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Účastník 2                               I               200               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Osoba, která nemá bydliště na území ČR 1 I               500               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Osoba, která nemá bydliště na území ČR 2 I               100               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Osoba, která nemá bydliště na území ČR 3 I               100               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
        I Celkem                                   I             1 000               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Provize 5 %  (přijatý a nevrácený vklad) I                50               I
I------------------------------------------I---------------------------------I
I Základ daně z hazardních her             I       300 / 1 000 * 50 = 15     I
I------------------------------------------I---------------------------------I

Sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně z loterií, kursových sázek, totalizátorových her, bing, živých her, tombol a turnajů malého rozsahu. Sazba daně z hazardních her pro dílčí základ daně z technických her činí 35 %.

Ministerstvo financí v souvislosti se sazbami daně z hazardních her provedlo rozsáhlé analýzy zahrnující osm dílčích kroků, mezi kterými byla mezinárodní komparace zdanění provozování hazardních her, získání a zpracování podkladů a dat získaných přímo od provozovatelů hazardních her, vytvoření Lafferových křivek, zohlednění omezujících opatřeních zaváděných zákonem o hazardních hrách a aplikace navržených sazeb na finanční data provozovatelů. Ačkoli na základě komplexní a logické analýzy byly navrženy 3 různé sazby daně, v průběhu legislativního procesu došlo k jejich změně na sazby výše uvedené. Dopad výnosu daně v důsledku změny sazeb je odhadován na cca - 450 mil. Kč oproti původnímu vládnímu návrhu zákona o dani z hazardních her.

Zákon o dani z hazardních her stanoví, že daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní, což je součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně.

Zákon o dani z hazardních her upravuje institut minimální dílčí daně z technických her. Minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a částky 9 200 Kč. Minimální dílčí daň se uplatní v případě, kdy součin dílčího základu daně z technických her zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru a sazby pro dílčí základ daně z technických her je nižší, než minimální dílčí daň. Velmi zjednodušeně lze říci, že postupujíce podle výše uvedeného se efektivně docílí minimální výše daně z každého technického zařízení ve výši 9 200 Kč za zdaňovací období. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí.

Zdaňovací období v délce kalendářního čtvrtletí zakládá povinnost podat daňové přiznání v souladu s ustanovením § 135 odst. 3 daňového řádu do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Daň z hazardních her je splatná v poslední den této lhůty. Zákon dále stanoví povinnost poplatníka podat daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání datovou zprávou.

Pro snížení nákladů při správě daně z hazardních her zavádí institut samovyměření. Podstata samovyměření spočívá ve vyměření daně bez vydání rozhodnutí správce daně (tj. platební výměr). K vyměření nebo doměření dochází ze zákona na základě podání daňového tvrzení, ve kterém je tvrzena výše daně. Daň tvrzená poplatníkem tak je vyměřená dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání a ve výši tvrzené daně. Pokud daňové přiznání nebylo podáno ve stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč. Poplatník tak bude vždy obeznámen s výší poslední známé daně bez nutnosti nahlížet do spisu.