Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů fyzických osob

Vydáno: 23 minut čtení
Daň z příjmů fyzických osob
Ing.
Eva
Sedláková
1. Obracím se na vás s dotazem týkajícím se zdaňování příjmů z výplaty při snížení základního kapitálu. Akciová společnost snižuje základní
kapitál
, který byl tvořen z nerozděleného zisku a vlastních zdrojů emisí nových akcií. Akcionáři jsou fyzické osoby, nejedná se o mateřskou či dceřinou společnost. Základní
kapitál
ve výši 60 mil. Kč je tvořen ze zisku ve výši 40 mil. Kč a z vlastních zdrojů ve výši 20 mil. Kč. Základní
kapitál
se snižuje o 17,5 mil. Kč. Při výplatě jednotlivým akcionářům se aplikuje § 36 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále také "zákon"), tedy že se základní
kapitál
nejprve snižuje o tu část, která byla tvořena ze zisku. Lze na straně akcionáře, který kupoval emisi nových akcií a do akciové společnosti vložil 17 mil. Kč, poměrně vyplácenou část ze snížení základního kapitálu nedanit?
ODPOVĚĎ
V souladu s § 36 odst. 2 písm. i) zákona, které stanoví mimo jiné, že se základní
kapitál
snižuje nejprve o tu část, která byla zvýšena ze zisku obchodní společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku, bude částka snižující základní
kapitál
ve výši 17,5 mil. Kč, vytvořená ze zisku, zdaněna srážkou ve výši 15 %. Takto se bude postupovat i na straně akcionáře, který kupoval emisi nových akcií a do akciové společnosti vložil 17 mil. Kč.
2. Společnost realizuje školení pro klienty a při školení poskytuje účastníkům drobné občerstvení. Je v návaznosti na změnu § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů od roku 2015 nutné pro daňovou uznatelnost výdajů za toto občerstvení u poskytovatele vyčíslit na faktuře spolu se školením i jednotlivé položky občerstvení (káva, chlebíčky apod.), nebo postačí uvést občerstvení v kalkulované ceně?
ODPOVĚĎ
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona o daních z příjmů, počínaje rokem 2015 stanoví, že daňovým výdajem jsou výdaje (náklady), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou poplatníkem zcela nebo zčásti určeny k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna je uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše příjmů (výnosů) z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících; obdobně postupují poplatníci daně z příjmů fyzických osob, kteří nevedou účetnictví.
Zákon nestanoví, že by příslušné údaje musely být přímo uvedeny a vyčísleny na faktuře. Pokud společnost prokáže, že předmětné výdaje byly přeúčtovány jiné osobě, jde na straně společnosti o výdaj daňový.
3. Fyzická osoba koupila nemovitou věc za účelem pronájmu. Podle kupní smlouvy se stala poplatníkem daně z nabytí nemovitého majetku. Bude tato daň u kupujícího snižovat základ daně z příjmů v § 9 zákona o daních z příjmů nebo bude součástí vstupní ceny nemovitosti?
ODPOVĚĎ
Podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů je daňovým výdajem mimo jiné daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka. Pronajímatel, fyzická osoba, který nevede účetnictví, uplatní daň z nabytí nemovitých věcí do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů při jejím zaplacení v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) zákona.
4. Podnikatel provozuje zprostředkovatelskou činnost, ze které má příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů. Současně je majitelem bytu, který nemá vložený do obchodního majetku s tím, že by tento byt chtěl pronajmout jako kancelář společnosti s ručením omezeným, kde je společníkem. Může příjmy z nájmu bytu zdaňovat podle § 9 zákona o daních z příjmů, tj. nebude vystavovat faktury za pronájem, ale bude stačit pouze smlouva o pronájmu bytu? Může si k příjmu z nájmu uplatnit 30 % paušálních nákladů s tím, že zdravotní ani sociální pojištění se z tohoto příjmu neodvádí?
ODPOVĚĎ
Vlastník bytu může tento byt pronajmout společnosti s ručením omezeným, zákon o daních z příjmů, ani jiný zákon tomu nebrání. Z hlediska daně z příjmů je třeba v takovém případě pamatovat na ustanovení § 23 odst. 7 zákona. Ten stanoví mimo jiné, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. To znamená, že v daném případě je třeba stanovit nájemné v ceně obvyklé. Na straně pronajímatele bude nájemné z titulu pronájmu bytu, který není vložen v obchodním majetku pronajímatele příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů. V souladu s § 9 odst. 4 zákona může pronajímatel uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Zdravotnímu ani sociálnímu pojištění příjem z nájmu podle § 9 zákona nepodléhá.
5.1.Otec daruje část svého obchodního podílu synovi. Je tento bezúplatný příjem osvobozen
2.Přítelkyně žije s přítelem téměř tři roky. Přítel vlastní nemovitost, kterou společně opravují. Přítel se rozhodl darovat nemovitost své přítelkyni. Bude se jednat o osvobozený bezúplatný příjem podle § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů? Pokud ano, jak prokázat finančnímu úřadu společnou domácnost s přítelem a dobu kterou tam žije, pokud má přítelkyně trvalé bydliště u svých rodičů.
ODPOVĚĎ
1.
Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 stanoví, že od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že daruje-li otec část svého obchodního podílu synovi, bude se na straně syna jednat o příjem od daně z příjmů osvobozený.
2.
Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 3 písm. c) bod 2 stanoví, že od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Pokud v daném případě přítelkyně prokáže, že s přítelem žila nejméně po dobu jednoho roku před získáním daru ve společně hospodařící domácnosti a o tuto domácnost pečovala nebo byla na přítele odkázána výživou, bude dar na straně přítelkyně od daně osvobozen.
V případě prokázání společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být například svědectví sousedů, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, poštovní doručovatelky o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost například účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu apod., jak je uvedeno i ve stanovisku Generálního finančního ředitelství v pokynu D-22.
6. Obracím se na Vás s dotazem ohledně uplatnění výdajů paušálem. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) má živnostenský list vystavený na předmět podnikání - Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) (dále jen "živnostenský zákon"), na zprostředkování služeb a obchodu. Na základě toho zprostředkovala uzavření pojistných smluv občanům. Uplatnila výdajový paušál 60 %. Finanční úřad ji vyzval ke změně paušálu na 40 %, protože se podle nich nejedná o živnostenské podnikání, ale o podnikání jiné. Je toto zařazení správně? Musí si OSVČ rozšířit svůj živnostenský list nebo si zajistit jiný doklad k podnikání?
ODPOVĚĎ
Z dotazu usuzuji, že jde o prostředkování uzavření pojistných smluv občanům z titulu pojištění majetku, úrazového pojištění, případně pojištění škod, tj. v souladu se zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě jde o činnost pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí"). Ten v § 4 stanoví, že zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako:
a)
vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5),
b)
podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6),
c)
pojišťovací agent (§ 7),
d)
výhradní pojišťovací agent (§ 6a),
e)
pojišťovací makléř (§ 8), nebo
f)
pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9).
V návaznosti na výše uvedené § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona stanoví mimo jiné, že živností dále není činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí.
Příjmy z výše uvedené činnosti provozované podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí jsou příjmem z jiného podnikání podle zvláštního zákona a poplatník si podle § 7 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů může uplatnit paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, nejvýše do částky 800 000 Kč.
7. Podnikatel koupil pro zaměstnance do kuchyňky kávovar. Týdně do něho kupuje kapsle po cca 89 Kč, tj. v celkové výši 1 400 Kč. Výdaje spojené s kávovarem byly uplatněny do daňových výdajů, výdaje spojené s nákupem kávových kapslí jsou údajně daňově neúčinné. Mám pravdu?
ODPOVĚĎ
Máte. Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. zm) stanoví, že do daňových výdajů nelze uplatnit hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako
nepeněžní
plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Zaměstnavatel nemůže výdaje spojené s pořízením nealkoholických nápojů zahrnout do výdajů daňových ani za podmínek stanovených § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů, tj. ani v případě, že právo zaměstnance na jejich poskytování vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, z pracovní nebo jiné smlouvy.
Pro úplnost doplňuji, že výše uvedené ustanovení § 25 odst. 1 písmeno zm) zákona o daních z příjmů se nevztahuje na daňovou uznatelnost
"výdajů na pořízení pitné vody a na pořízení ochranných nápojů. Výdaje spojené s pořízením pitné vody a ochranných nápojů"
, k jejímuž zajišťování je zaměstnavatel povinen podle zvláštního právního předpisu (§ 8 a 53 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci), jsou výdaji daňovými. Ustanovení § 25 odst. 1 písmeno zm) zákona o daních z příjmů se vztahuje na nealkoholické nápoje, které nezahrnují pitnou vodu a ochranné nápoje.
8. Osobě samostatně výdělečně činné byla způsobena škoda vloupáním do uzamčených prostor, při kterém jí byla odcizena peněžní hotovost - tržba za provedené služby. Má vyjádření policie o neznámém pachateli, včetně odkladu vyšetřování, a vyjádření pojišťovny, že na hotovost se pojistka nevztahuje. Může si OSVČ způsobenou škodu, tj. odcizenou částku, dát do daňově uznatelných nákladů?
ODPOVĚĎ
V souladu s § 25 odst. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů daňovým výdajem nejsou manka a škody přesahující náhrady s výjimkou škod uvedených v § 24 zákona. Výjimkou k uvedenému ustanovení je § 24 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení lze jako daňový výdaj uplatnit škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem, anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (například zákon o zákazu používání některých chemických prostředků, jedná se například o výdaje v důsledku zákazu výroby, technologických postupů, používání přípravků).
Jedná-li se o poplatníka - OSVČ, je přijatá tržba zdanitelným příjmem poplatníka a odcizená částka finanční hotovosti výdajem. Obdrží-li OSVČ od policie potvrzení, že pachatel krádeže je neznámý, bude se jednat o výdaj daňový. V daném případě je však třeba pamatovat, že přijatou tržbu je nutno před jejím odcizením zaevidovat, případně zaúčtovat jako zdanitelný příjem, vede-li OSVČ účetnictví.
9. Podnikatel má družku, která vlastní rodinný dům, ve kterém má podnikatel trvalé bydliště i místo podnikání. Nyní bude provádět přístavbu k tomuto domu, která bude jeho provozovnou. Jak může uplatnit v daňové evidenci výdaje spojené se stavebními úpravami a vybavením provozovny, když dům není jeho? Lze uzavřít nájemní smlouvu s družkou, když má podnikatel v tomto domě trvalé bydliště? Jak to vyřešit?
ODPOVĚĎ
Nájemní smlouvu s družkou podnikatel uzavřít může. Postup při uzavírání nájemní smlouvy stanoví § 2201-2331 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ten stanoví mimo jiné, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Pokud podnikatel provede na najatém domě přístavbu, bude se z hlediska daně z příjmů jednat o technické zhodnocení najaté věci. Výdaje spojené s dokončeným technickým zhodnocením bude moci podnikatel-nájemce, uplatnit do daňových výdajů formou odpisů podle § 26-33 zákona o daních z příjmů, a to za podmínky, že bude mít písemný souhlas s odpisováním od vlastníka domu, tj. družky, v souladu s § 28 odst. 3 zákona o daních z příjmů.
Výdaje spojené s vybavením provozovny uplatní podnikatel vedoucí daňovou evidenci do výdajů daňových při zaplacení nebo, pokud cena příslušných věcí převýší zákonem stanovený limit 40 000 Kč, prostřednictvím odpisů podle § 26-33 zákona o daních z příjmů.
10. V případě, že podnikatel v roce 2014 omylem zaúčtoval do výnosů dvakrát vydanou fakturu na 10 000 Kč a opravu provede až v roce 2016, kdy chybu zjistil, musí za r. 2014 dělat dodatečné přiznání k dani z příjmů?
ODPOVĚĎ
Dodatečné daňové přiznání za rok 2014 podnikatel v daném případě podávat nemusí, chybu lze daňově opravit v roce 2016. Uvedený postup umožňuje § 23 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy. Jedná se o opravy nesprávností, tj. například i případ, kdy podnikatel vedoucí účetnictví omylem zaúčtoval stejnou částku dvakrát do výnosů.
V případě, že by se podnikatel rozhodl a výše uvedenou chybu řešil podáním dodatečného daňového přiznání za rok 2014 na daňovou povinnost nižší s tím, že v účetnictví chybu opravil v roce 2016 výsledkově, musel by poté pro stanovení základu daně za rok 2016 postupovat podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 4. Citovaný § 23 odst. 3 písm. a) bod 4 zákona stanoví, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období, kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek hospodaření.
11.Naše zaměstnankyně dostala v roce 2014 darem od svého manžela polovinu penzionu. Penzion se společníkem pronajímá třetí osobě, která ho provozuje. Nyní chce tuto svoji polovinu prodat. Může si jako náklad na pořízení nemovitosti uplatnit původní kupní cenu, kterou její manžel uhradil při koupi? Případně jaké náklady by si proti kupní ceně mohla uplatnit? Kdyby se rozhodla prodat penzion až po 5 letech, musela by také příjem z prodeje zdanit?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů se v případě uplatnění výdajů k příjmům z prodeje věci nabyté darem postupuje podle § 10 odst. 5 zákona o daních z příjmů. Ten stanoví mimo jiné, že u příjmů z prodeje věci je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. To znamená, že jako daňový výdaj může poplatnice uplatnit hodnotu nemovité věci oceněnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, ke dni, kdy ji nabyla. Dále je daňovým výdajem zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí.
V případě, že by majitelka splnila podmínku danou § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. prodala penzion po 5 letech od nabytí, byl by příjem z jeho prodeje od daně z příjmů osvobozen.
12.Osoba samostatně výdělečně činná podniká v provozovně ve svém domě, který není vložen do obchodního majetku pro podnikání. Může dát do daňových výdajů výdaje spojené s vymalování provozovny, popřípadě opravu toalet atd.?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že výdaje spojené s vymalováním provozovny, opravou toalet, popřípadě výdaje na jiné opravy provozovny umístěné v budově nevložené v obchodním majetku poplatníka, nejsou výdaji daňovými.
13.Poplatník koupil v roce 2012 bytový dům (i s nájemníky) za účelem pronájmu, kdy nájemné zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Koncem roku 2015 začal bytový dům kompletně rekonstruovat, zateplil ho, vyměnil okna, udělal nové koupelny. Dům musí být rekolaudován, protože se změnil počet bytových jednotek. Na tuto rekonstrukci byl použit úvěr. Jsou úroky z tohoto úvěru nákladem v § 9, nebo do doby nové
kolaudace
vstupují do pořizovací ceny technického zhodnocení?
ODPOVĚĎ
Z hlediska daně z příjmů se v daném případě postupuje podle účetních předpisů, na které zákon o daních z příjmů odkazuje. Ustanovení § 47 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "vyhláška 500/2002 Sb."), stanoví, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení jsou náklady na úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne.
Z výše uvedeného ustanovení vyhlášky č. 500/2002 Sb. je zřejmé, že zcela záleží na rozhodnutí poplatníka, zda úroky z úvěru zahrne do vstupní ceny technického zhodnocení domu, nebo je uplatní jako provozní daňový výdaj.
14. Zaměstnanec vlastnil cca 6 let akcie na doručitele v celkové hodnotě 4 000 Kč. V letošním roce si tyto akcie vyměnil za hromadnou akcii na jméno v částce 4 000 Kč. V akciové společnosti došlo k vytěsnění malých akcionářů, a proto musí zaměstnanec tyto akcie odevzdat do 30. 6. 2016 hlavnímu akcionáři a za odevzdání mu bude vyplacena částka 18 000 Kč. Bude muset fyzická osoba (zaměstnanec s příjmem ze závislé činnosti) tento příjem z akcií ve výši 18 000 Kč za rok 2016 zdanit? V případě, že se tento příjem nebude danit, bude muset příjem uvést do daňového přiznání jako osvobozený (příp. na jaký řádek)?
ODPOVĚĎ
V daném případě se jedná o cenné papíry nabyté do konce roku 2013, pro osvobození příjmů z jejich prodeje (resp. odevzdání hlavnímu akcionáři) se tedy bude postupovat podle zákona o daních z příjmů ve znění do konce roku 2013. Zákon v § 4 odst. 1 písm. w) do konce roku 2013 stanovil mimo jiné, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy z prodeje cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji dobu 6 měsíců. Osvobození se vztahuje pouze na osoby, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5 %. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a na příjmy z kapitálového majetku. Při výměně akcií emitentem za jiné akcie o celkové
stejné jmenovité hodnotě
se doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka
nepřerušuje
. Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu.
Z výše uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že příjem akcionáře bude od daně z příjmů osvobozen. Do daňového přiznání se příjmy osvobozené od daně z příjmů neuvádějí.
15. Obracím se s dotazem k uplatnění paušálního výdaje na dopravu na auto ve výši 5 000 Kč, při soukromém použití 4 000 Kč. Může si právnická osoba - společnost s ručením omezeným - uplatnit paušální výdaj na dopravu v případě, kdy auto vlastní společník společnosti s ručením omezeným, který zároveň v této společnosti pracuje na dohodu o pracovní činnosti?
ODPOVĚĎ
Zákon o daních z příjmů v § 24 odst. 2 písm. zt) stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem je paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem, pokud nebyl uplatněn výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem podle § 24 odst. 2 písm. k) ve výši 5 000 Kč (resp. při naplnění zákonných podmínek 4 000 Kč) na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje uskutečnění pracovní cesty silničním motorovým vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který silniční motorové vozidlo nevyužívá také pro soukromé účely. Paušální výdaj na dopravu může v daném zdaňovacím období poplatník uplatnit maximálně za tři
vlastní vozidla
zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v
nájmu
.
Obecně platí, že paušální výdaj na dopravu může do daňových výdajů uplatnit i společnost s ručením omezeným. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětný automobil není ve vlastnictví společnosti s ručením omezeným, ani ho tato společnost nemá najatý, paušální výdaj na dopravu společnost s ručením omezeným jako daňový výdaj uplatnit nemůže.
16. Jsem fyzická osoba, podnikatel vedoucí daňovou evidenci. S družstvem jsem uzavřel smlouvu o nájmu pozemku (trvalý travní porost), který mám v osobním vlastnictví a který není zahrnut v obchodním majetku pro podnikání. Celková částka za roční nájem činí 3 900 Kč. Je nutné tuto částku přiznávat do daňového přiznání?
ODPOVĚĎ
Příjmy z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů poplatník, který má ještě příjmy z podnikání, uvést musí. Zákon o daních z příjmů v § 38g stanoví mimo jiné, že daňové přiznání
je povinen
podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání
není povinen
podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7-10 vyšší než 6 000 Kč.