Benefity zaměřené na využití volného času zaměstnance

Vydáno: 12 minut čtení
Benefity zaměřené na využití volného času zaměstnance
Ing.
Ivan
Macháček
V článku si uvedeme daňové řešení u zaměstnance a zaměstnavatele tzv. volnočasových benefitů, které jsou zaměřeny na aktivní využití mimopracovního času zaměstnance. Jde především o nepeněžní nebo peněžní plnění zaměstnavatele formou poskytnutí příspěvků na kulturní a sportovní vyžití zaměstnance a na oblast tuzemské a zahraniční rekreace.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele
Daňové řešení u zaměstnance
Daňové řešení nepeněžní formy příspěvků zaměstnavatele na volnočasové benefity vyplývá u zaměstnance z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozeno nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů:
-
ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovných a sportovních zařízení,
-
ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce
,
-
při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu
je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období.
Pro
osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvků na kulturu, sport a rekreaci poskytnuté zaměstnanci tedy musí být splněny dvě podmínky:
-
musí jít výhradně o nepeněžní plnění zaměstnavatele -
zaměstnavatel sám uhradí příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, čipy nebo permanentky,
-
toto nepeněžní plnění je
poskytováno zaměstnavatelem
z FKSP, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo
jako nedaňový výdaj.
Může jít např. o následující nepeněžní plnění zaměstnavatele poskytovaná jeho zaměstnancům (případně jejich rodinným příslušníkům):
-
zakoupení vstupenek na kulturní pořady,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do sportovních zařízení jako jsou bazény, fitness centra, aquaparky, masážní salony, provozovny bowlingu, tenisové haly, golf, posilovny apod.,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do divadla,
-
zakoupení vstupenek na sportovní akce,
-
úhrada tuzemské a zahraniční rekreace cestovní kanceláři.
Pro účely osvobození příspěvků od daně u zaměstnance se jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.
V pokynu GFŘ č. D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů).
Zákon o daních z příjmů neomezuje výši příspěvku zaměstnavatele
na kulturní a sportovní akce, osvobozenou u zaměstnance od daně z příjmů ze závislé činnosti, ale
stanoví pouze limitující částku 20 000 Kč
nepeněžního plnění zaměstnavatele osvobozeného od daně z příjmů u zaměstnance v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd.
Pokud výše uvedené nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance, dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance v rámci měsíční zálohy na daň, a tento nepeněžní příjem zaměstnance bude rovněž zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňové řešení u zaměstnavatele
Daňové řešení nepeněžního příspěvku poskytnutého na kulturní a sportovní vyžití a na rekreaci zaměstnanců
vychází u zaměstnavatele z § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že
daňově neuznatelnými výdaji (náklady) jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:
1)
příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,
2)
možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3 ZDP.
Zaměstnavatel nemůže v tomto případě využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
podle něhož jsou daňově uznatelným výdajem výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. A právě § 25 odst. 1 písm. h) ZDP je specifickým ustanovením vůči obecnému § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Příklad 1
Podnikatel zakoupil svým zaměstnancům vstupenky na koncert v 02 aréně na podzim 2016.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele (osoby samostatně výdělečně činné) však nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP o daňový výdaj a zakoupení vstupenek je nutno hradit ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 2
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci týdenní pobyt v Krkonoších s plnou penzí, masážemi a zaplacenými výlety pro dvě osoby v ceně 12 850 Kč formou zakoupení tohoto pobytu v cestovní kanceláři.
Částka 12 850 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a neovlivní ani vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP, hrazený ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 3
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na poukaz pro zaměstnance a jeho manželku na 10denní zájezd do Španělska ve výši 30 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Oba poukazy ve výši 42 000 Kč zakoupí zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec rozdíl 12 000 zaměstnavateli uhradí.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena částka nepeněžního příspěvku 20 000 Kč. Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti bude připočten v měsíci poskytnutí poukazu nepeněžní příjem 10 000 Kč k hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude připočtena částka pojistného hrazeného zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu 34% z 10 000 Kč = 3 400 Kč.
U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (3 400 Kč).
Příklad 4
Společnost s r. o. zakoupila poukazy na různé druhy masáží v masážním salonu a poskytne je jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby na základě sjednání smlouvy o výkonu funkce.
Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z příjmů považováni za zaměstnance. Vyplývá to z § 6 odst. 1 písm. b) a písm. c) ZDP. Proto jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve formě poukazů na masáže osvobozeno od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Podmínkou osvobození nepeněžního plnění u jednatele spol. s r. o. je, že poskytnutí benefitu jednateli je obsahem smlouvy o výkonu funkce. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukazů je nutno hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 5
Zaměstnavatel zakoupil pro své zaměstnance permanentky 2016-2017 na ligová fotbalová utkání jejich oblíbeného mužstva.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena plná výše tohoto nepeněžního plnění zaměstnavatele. U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP, hrazený ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Peněžní plnění zaměstnavatele
Daňové řešení u zaměstnance
Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP se nevztahuje na peněžní plnění zaměstnavatele na volnočasové benefity vyplacené přímo zaměstnanci
. Pokud zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek například na rekreaci nebo zájezd zaměstnanci, nebo zaměstnanci uhradí předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy).
Daňové řešení u zaměstnavatele
Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely, pak
v případě peněžního plnění zaměstnavatele může zaměstnavatel využít § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Pokud tedy zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci, nebo uhradí zaměstnanci předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši úhrady jednat u zaměstnavatele o jeho daňový výdaj (náklad), pokud půjde o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy (např. manažerské smlouvy, smlouvy o výkonu funkce).
Příklad 6
V kolektivní smlouvě je sjednáno mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, že zaměstnavatel poskytuje jako volnočasový benefit zaměstnancům včetně jejich rodinných příslušníků částku 2 000 Kč ročně formou peněžní úhrady vstupenek do divadla, do masážních salonů a do bazénů a to na základě předložení vstupenek.
Poskytnutá peněžní úhrada zaměstnavatele na základě předložených vstupenek je v plné výši připočtena zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele bude plná výše peněžního plnění zaměstnanci daňovým výdajem ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžní úhrady zaměstnanci za vstupenku lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.
Příklad 7
Zaměstnavatel v souladu s vnitřním předpisem poskytne zaměstnanci peněžní příspěvek ve výši 20 000 Kč na zakoupení zahraničního zájezdu pro dvě osoby (zaměstnanec s rodinným příslušníkem).
Vzhledem k tomu, že jde o peněžní příspěvek zaměstnavatele, bude v plné výši připočten zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a současně bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Protože poskytnutí peněžního příspěvku vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele, zaměstnavatel může postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a půjde u něho o daňový výdaj ve výši 20 000 Kč. Daňovým výdajem zaměstnavatele rovněž bude podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky 20 000 Kč, tj. částka 20 000 Kč x 0,34 = 6 800 Kč.
Příklad 8
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci čtvrtletně částku 2 000 Kč k návštěvě posilovny. K tomuto benefitu se však nezavázal ani ve vnitřním předpisu, ani v žádné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.
Peněžní příjem je u zaměstnance zdaněn v měsíci jeho obdržení, přičemž vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne ze superhrubé mzdy.
Protože tento benefit nevyplývá z kolektivní smlouvy, z vnitřního předpisu nebo z pracovní či jiné smlouvy se zaměstnancem, nelze uplatnit § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a u zaměstnavatele nepůjde o daňový výdaj. Zaměstnavatel tak musí peněžní příspěvek hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel sám za sebe, je však u něho vždy daňovým výdajem.