Benefity zaměřené na využití volného času
zaměstnance
Ing.
Ivan
Macháček
V článku si uvedeme daňové řešení u zaměstnance a zaměstnavatele tzv. volnočasových
benefitů, které jsou zaměřeny na aktivní využití mimopracovního času zaměstnance. Jde především o
nepeněžní nebo peněžní plnění zaměstnavatele formou poskytnutí příspěvků na kulturní a sportovní
vyžití zaměstnance a na oblast tuzemské a zahraniční rekreace.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele
Daňové řešení u
zaměstnance
Daňové řešení nepeněžní formy příspěvků zaměstnavatele na volnočasové benefity vyplývá u
zaměstnance z § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. V tomto
ustanovení se uvádí, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je
osvobozeno nepeněžní plnění
poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a
sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů
(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů:
-
ve formě použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, použití
zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle
školského zákona, závodní knihovny, tělovýchovných a
sportovních zařízení,
-
ve formě příspěvku na kulturní nebo sportovní akce
,-
při poskytnutí rekreace včetně tuzemského či zahraničního zájezdu
je u
zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za
zdaňovací období.Pro
osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvků na kulturu, sport a
rekreaci poskytnuté zaměstnanci tedy musí být splněny dvě podmínky:
-
musí jít výhradně o nepeněžní plnění zaměstnavatele -
zaměstnavatel sám uhradí
příslušné výdaje a zaměstnanci předá poukazy, vstupenky, čipy nebo permanentky,-
toto nepeněžní plnění je
poskytováno zaměstnavatelem
z FKSP, ze sociálního
fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo jako nedaňový výdaj.
Může jít např. o následující nepeněžní plnění zaměstnavatele poskytovaná jeho zaměstnancům
(případně jejich rodinným příslušníkům):
-
zakoupení vstupenek na kulturní pořady,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do sportovních zařízení jako jsou bazény,
fitness centra, aquaparky, masážní salony, provozovny bowlingu, tenisové haly, golf, posilovny
apod.,
-
zakoupení vstupenek nebo permanentek do divadla,
-
zakoupení vstupenek na sportovní akce,
-
úhrada tuzemské a zahraniční rekreace cestovní kanceláři.
Pro účely osvobození příspěvků od daně u zaměstnance se jako plnění zaměstnavatele
zaměstnanci posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.
V pokynu GFŘ č.
D-22 k § 6 odst. 9 písm. d) a
e) ZDP se uvádí, že plnění pro rodinné
příslušníky pro daňové účely může zaměstnavatel založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo
na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li zaměstnavatel plnění pro
rodinné příslušníky zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. podle vyhlášky č.
114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb,
ve znění pozdějších předpisů).Zákon o daních z příjmů neomezuje výši
příspěvku zaměstnavatele
na kulturní a sportovní akce, osvobozenou u zaměstnance od daně z
příjmů ze závislé činnosti, ale stanoví pouze limitující částku 20 000 Kč
nepeněžního plnění
zaměstnavatele osvobozeného od daně z příjmů u zaměstnance v souvislosti s poskytnutím příspěvku na
tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd.Pokud výše uvedené nepeněžní plnění zaměstnavatele nesplní podmínku pro osvobození od daně
z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance, dojde ke zdanění plnění zaměstnavatele u zaměstnance v
rámci měsíční zálohy na daň, a tento nepeněžní příjem zaměstnance bude rovněž zahrnut do
vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Daňové řešení u zaměstnavatele
Daňové řešení nepeněžního příspěvku poskytnutého na kulturní a sportovní vyžití a na
rekreaci zaměstnanců
vychází u zaměstnavatele z §
25 odst. 1 písm. h) ZDP. V tomto ustanovení se uvádí, že daňově neuznatelnými výdaji
(náklady) jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě:
1)
příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce,
2)
možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, závodní knihovny,
tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v
§ 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3
ZDP.
Zaměstnavatel nemůže v tomto případě využít
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP,
podle
něhož jsou daňově uznatelným výdajem výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví
a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců, vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z
kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo
zvláštní zákon nestanoví jinak. A právě § 25 odst. 1
písm. h) ZDP je specifickým ustanovením vůči obecnému
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.Příklad 1
Podnikatel zakoupil svým zaměstnancům vstupenky na koncert v 02 aréně na podzim
2016.
Nepeněžní plnění zaměstnavatele bude u zaměstnanců osvobozeno od daně z příjmů podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele
(osoby samostatně výdělečně činné) však nepůjde podle
§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP o daňový
výdaj a zakoupení vstupenek je nutno hradit ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 2
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci týdenní pobyt v Krkonoších s plnou penzí, masážemi a
zaplacenými výlety pro dvě osoby v ceně 12 850 Kč formou zakoupení tohoto pobytu v cestovní
kanceláři.
Částka 12 850 Kč bude u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP a neovlivní ani
vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde o
daňově neuznatelný výdaj podle § 25 odst. 1 písm. h)
bod 1 ZDP, hrazený ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový
výdaj.
Příklad 3
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na poukaz pro zaměstnance a jeho manželku na
10denní zájezd do Španělska ve výši 30 000 Kč formou zakoupení zájezdu v cestovní kanceláři. Oba
poukazy ve výši 42 000 Kč zakoupí zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec rozdíl 12 000 zaměstnavateli
uhradí.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena částka
nepeněžního příspěvku 20 000 Kč. Při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti bude připočten v
měsíci poskytnutí poukazu nepeněžní příjem 10 000 Kč k hrubé mzdě zaměstnance a rovněž bude
připočtena částka pojistného hrazeného zaměstnavatelem ze zdanitelného příjmu 34% z 10 000 Kč = 3
400 Kč.
U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle
§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP. Daňovým
nákladem zaměstnavatele však bude podle § 24 odst. 2
písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za
sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance (3 400 Kč).
Příklad 4
Společnost s r. o. zakoupila poukazy na různé druhy masáží v masážním salonu a poskytne je
jak svým zaměstnancům, tak společníkům a jednateli k využití pro celou rodinu. Společník pobírá
příjem za práci pro společnost, jednatel pobírá odměnu jako člen orgánu právnické osoby na základě
sjednání smlouvy o výkonu funkce.
Společník i jednatel společnosti s r. o. pracující pro společnost jsou pro účely daně z
příjmů považováni za zaměstnance. Vyplývá to z § 6
odst. 1 písm. b) a písm. c) ZDP. Proto
jak u zaměstnanců, tak u jednatele a společníků bude poskytnuté nepeněžní plnění zaměstnavatele ve
formě poukazů na masáže osvobozeno od daně z příjmů podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Podmínkou osvobození
nepeněžního plnění u jednatele spol. s r. o. je, že poskytnutí benefitu jednateli je obsahem smlouvy
o výkonu funkce. U zaměstnavatele nepůjde podle § 25
odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP o daňový výdaj a zakoupení poukazů je nutno hradit ze sociálního
fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Příklad 5
Zaměstnavatel zakoupil pro své zaměstnance permanentky 2016-2017 na ligová fotbalová
utkání jejich oblíbeného mužstva.
U zaměstnance je od daně z příjmů ze závislé činnosti podle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozena plná výše
tohoto nepeněžního plnění zaměstnavatele. U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelný výdaj podle
§ 25 odst. 1 písm. h) bod 1 ZDP, hrazený ze
sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj.
Peněžní plnění zaměstnavatele
Daňové řešení u
zaměstnance
Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti dle
§ 6 odst. 9 písm. g) ZDP se nevztahuje na
peněžní plnění zaměstnavatele na volnočasové benefity vyplacené přímo zaměstnanci
. Pokud
zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek například na rekreaci nebo zájezd zaměstnanci, nebo
zaměstnanci uhradí předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši
úhrady jednat u zaměstnance o zdanitelný příjem s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro výpočet
pojistného na sociální a zdravotní pojištění (zdanění ze superhrubé mzdy).Daňové řešení u zaměstnavatele
Protože § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se
vztahuje u zaměstnavatele výlučně na nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci na výše uvedené účely,
pak
v případě peněžního plnění zaměstnavatele může zaměstnavatel využít
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.
Pokud
tedy zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na tuzemský nebo zahraniční zájezd zaměstnanci, nebo
uhradí zaměstnanci předložené vstupenky na kulturní nebo sportovní akce, bude se bez ohledu na výši
úhrady jednat u zaměstnavatele o jeho daňový výdaj (náklad), pokud půjde o práva zaměstnanců
vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy
(např. manažerské smlouvy, smlouvy o výkonu funkce).Příklad 6
V kolektivní smlouvě je sjednáno mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, že
zaměstnavatel poskytuje jako volnočasový benefit zaměstnancům včetně jejich rodinných příslušníků
částku 2 000 Kč ročně formou peněžní úhrady vstupenek do divadla, do masážních salonů a do bazénů a
to na základě předložení vstupenek.
Poskytnutá peněžní úhrada zaměstnavatele na základě předložených vstupenek je v plné výši
připočtena zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé
činnosti a současně bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na
sociální a zdravotní pojištění.
U zaměstnavatele bude plná výše peněžního plnění zaměstnanci daňovým výdajem ve smyslu
§ 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Povinné
pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama z peněžní úhrady
zaměstnanci za vstupenku lze uplatnit podle § 24 odst.
2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.
Příklad 7
Zaměstnavatel v souladu s vnitřním předpisem poskytne zaměstnanci peněžní příspěvek ve
výši 20 000 Kč na zakoupení zahraničního zájezdu pro dvě osoby (zaměstnanec s rodinným
příslušníkem).
Vzhledem k tomu, že jde o peněžní příspěvek zaměstnavatele, bude v plné výši připočten
zaměstnanci ke zdanitelné mzdě pro účely stanovení zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a
současně bude zahrnut do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a
zdravotní pojištění.
Protože poskytnutí peněžního příspěvku vyplývá z vnitřního předpisu zaměstnavatele,
zaměstnavatel může postupovat podle § 24 odst. 2
písm. j) bod 5 ZDP a půjde u něho o daňový výdaj ve výši 20 000 Kč. Daňovým výdajem
zaměstnavatele rovněž bude podle § 24 odst. 2 písm. f)
ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama
ze zdanitelné částky 20 000 Kč, tj. částka 20 000 Kč x 0,34 = 6 800 Kč.
Příklad 8
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci čtvrtletně částku 2 000 Kč k návštěvě posilovny. K
tomuto benefitu se však nezavázal ani ve vnitřním předpisu, ani v žádné smlouvě uzavřené se
zaměstnancem.
Peněžní příjem je u zaměstnance zdaněn v měsíci jeho obdržení, přičemž vstupuje do
vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne ze
superhrubé mzdy.
Protože tento benefit nevyplývá z kolektivní smlouvy, z vnitřního předpisu nebo z pracovní
či jiné smlouvy se zaměstnancem, nelze uplatnit § 24
odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP a u zaměstnavatele nepůjde o daňový výdaj. Zaměstnavatel tak musí
peněžní příspěvek hradit ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo jako nedaňový výdaj. Pojistné
na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel sám za sebe, je však u něho vždy
daňovým výdajem.