Celní správa se podobně jako ta daňová v posledních letech dramatickým tempem digitalizovala a legislativa jen těžko může zůstat pozadu. Z toho důvodu obsahoval červencový balíček zákonů mimo jiné i nový celní zákon č. 242/2016 Sb. , který nahrazuje zákon č. 13/1993 Sb. Nový celní zákon je reakcí na celní kodex EU a určitým způsobem sjednocuje výkon celního dohledu, celní kontroly a celního řízení v návaznosti na vyměření a inkaso cla. Evropská unie se nijak netají dlouhodobou ambicí mít obchod do a vně prostoru EU pod elektronickou kontrolou tak, aby bylo zboží pod automatickými testy počítačových systémů. Smyslem je samozřejmě vyhodnotit tzv. ex ante zásilku a případně ji zastavit ještě před jejím vstupem do EU.
Nový celní zákon reaguje na technologické změny při zpracování a dohledu nad daty získávanými při celních řízeních
Ing.
Vladimír
Zdražil
je specialistou na přeshraniční obchod a služby
Hlavním záměrem nového celního zákona je právě sladění procesů celní správy s nejmodernějšími technologiemi a v neposlední řadě i určité zjednodušení pro samotné účastníky celních řízení. Jde zejména o oblast:
-
zajištění celního dluhu u přímých zástupců,
-
zjednodušení oprav nefinančního charakteru v celním prohlášení,
-
možnost opakovaného skládání jistoty pro zajištění celního dluhu.
Ust. § 4 celního zákona přináší nový pojem „správce cla“ a zdůrazňuje příslušnost správce k jednotlivému celnímu řízení. Platí, že příslušný je ten, u něhož se celní řízení zahajuje. Pokud dojde ke zjištění skutečností vedoucím ke vzniku celního dluhu mimo celní řízení, tak se správcem cla stává ten, kdo takové jednání zjistil. V případě mimořádné situace zničení nebo zadržení zboží pod celním dohledem je to ten správce cla, který zboží zadržel.
Ust. § 10 celního zákona stanovuje dobu pro uchování informací pro účely celní kontroly na 10 let. Následující § 11 určuje zvláštní ustanovení týkající se stížnosti, kterou podává účastník celního řízení na chování úřední osoby během celní kontroly. Ta nemusí být vyřízena do okamžiku ukončení celní kontroly.
Ust. § 17 přináší zjednodušení u všech oprav, které mají tzv. nefiskální charakter. Každým rokem jde o několik desítek tisíc rozhodnutí, která před účinností tohoto celního zákona procházela standardní a složitou administrativní procedurou a které velmi neúměrně zatěžovaly obě strany - tj. celní správu i deklaranty. Nyní půjde o zjednodušený postup vedoucí k rozhodnutí pro všechny typy oprav nefiskální podoby. Stejný princip bude aplikován na změny plynoucí ze žádosti deklaranta anebo z moci úřední. Prakticky půjde pouze o změnu v samotném informačním systému správce cla, avšak o takové opravě bude dotyčný subjekt informován v podobě úředního záznamu.
Podobně jako doposud musí být clo zajištěno. Zajištění lze provést složením jistoty (nejčastěji složením částky nebo ručením či zárukou a méně obvykle jde o zástavní právo k nemovitosti). Správce cla může vydat soubornou jistotu se sníženou částkou záruky (§ 32 nového celního zákona). Takové povolení se vydává maximálně na dva roky a lze vyjednat jeho prodloužení (opět nejvýše o dva roky).
Podobně jako doposud existuje možnost nechat se v celním řízení zastoupit celním zástupcem. Buď přímým anebo nepřímým zastoupením. Celní zástupce jednající na základě přímého zastoupení může sám zajistit clo za dovozce. Důsledky jsou pro něj takové, že ručí za úhradu cla společně s touto osobou. V takovém případě musí být příslušný dokument o zajištění zástupce připojen buď k záruční listině pro jednotlivou operaci (u ručení), anebo k celnímu prohlášení, pokud je zajištěno jinou přípustnou formou (vše § 31).
Případní dlužníci na daních či clech nově mohou být nyní vystaveni nejenom zadržení zboží za účelem úhrady nedoplatků, ale nově i záboru dopravního prostředku (bez ohledu na práva třetích osob). Správce cla při prodeji zadrženého zboží nebo dopravního prostředku postupuje podle daňového řádu a jeho ustanovení týkajících se
exekuce
movitých věcí. Nový celní zákon deklaruje obranu dotčené osoby proti zadržení, a to nejpozději do tří pracovních dnů.Ust. § 56 věnující se údajům pro statistické účely vyplývajícím z celních řízení posunuje případnou sankci za neplnění informačních, registračních a statistických povinností až do výše 1 000 000 Kč. Navíc se porušení povinností dostává do
gesce
daňové a opouští oblast správních deliktů.Samotné clo lze hradit i v zahraniční měně, avšak je třeba počítat s konverzními náklady, které správci cla vzniknou u směny do Kč. Ale pozor, zahraniční měnu nelze použít na úhradu jistoty (§ 63).
Nový celní zákon č. 242/2016 Sb. se může jevit jako velmi podobný svému předchůdci. Je třeba dodat, že společně s jeho zveřejněním ve Sbírce zákonů (vyšel 29. července 2016) bylo změněno dalších zhruba 40 souvisejících právních předpisů. Mezi nimi mimo jiné dochází i k drobným úpravám daně z přidané hodnoty v oblasti obchodu se třetími zeměmi. Dodejme, že zásadní změny praktičtějšího rázu v oblasti celního řízení přišly nejvíce s celním kodexem EU.
Poznámka:
Výklad změn v zákoně o dani z přidané hodnoty s účinností od 29. 7. 2016 - viz DHK č. 17/2016 strana 21-24.
Upozorňujeme:
Přehled nejdůležitějších změn zákona o DPH
V DHK č. 17/2016 na straně 21 až 24 se ing. Z. Kuneš v článku „Přehled nejdůležitějších změn zákona o DPH“ věnoval novele zákona č. 235/2004 Sb., provedenou zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. V návaznosti na změny terminologie v celních předpisech a z důvodu, aby nebyl zákon o DPH v rozporu s celním kodexem EU a novým celním zákonem, jsou v zákonu o DPH provedeny některé legislativní změny. Nebudou již používány pojmy „celně schválené určení“ nebo „svobodný sklad“, byly zrušeny pojmy „režim s hospodářským účinkem“ a „režim s podmíněným osvobozením od cla“. Celní režimy, které pod tyto pojmy spadaly, byly zrušeny, nebo byly souhrnně označeny pojmem „zvláštní režimy“. Také byly zrušeny celní režimy aktivní zušlechťovací styk v systému vracení cla a celní režim přepracování pod celním dohledem. Zásadní změnou zákona o DPH je zrušení osvobození od daně z přidané hodnoty při propuštění zboží do svobodného pásma, dodání zboží ve svobodném pásmu a poskytnutí služeb vztahujících se k tomuto zboží. Více v minulém čísle DHK.