Zákon č. 250/2016 Sb. , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“ nebo „nový přestupkový zákon“), vyšel v částce č. 98/2016 Sb. , rozeslané 3. srpna 2016. Nový přestupkový zákon 1) nahrazuje zákon č. 200/1990 Sb. , přestupkový zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý přestupkový zákon“). Cílem tohoto článku je zmínit nejdůležitější z novinek, které nový přestupkový zákon přinese.
Nový zákon o přestupcích od 1. 7. 2017
JUDr.
Klára
Naušová
je advokátkou v a. k. JUDr. Kocián, Plzeň
Komplexní úprava
Nový přestupkový zákon představuje komplexní úpravu jak z hlediska práva hmotného, tak z hlediska práva procesního. Lze konstatovat, že se nová právní úprava svou podrobností i systematikou velice přibližuje právní úpravě trestního práva obsažené v trestním zákoníku2) a trestním řádu3).
V jednom zákoně tak najdeme celistvou právní úpravu tzv. trestního práva správního, jež byla doposud roztříštěna v řadě právních předpisů, a to zejména pokud šlo o úpravu správních deliktů4).
Sjednocující pojem přestupek
Nový přestupkový zákon představuje sjednocení právní úpravy upravující přestupky, jiné správní delikty fyzických osob a správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob. Nově je tedy zavedena pouze jedna kategorie správního provinění - přestupek.
Samozřejmě jsou v některých případech podmínky odpovědnosti odlišeny, resp. zákon o přestupcích obsahuje samostatnou úpravu podmínek odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob.
Jako příklad odlišností těchto úprav lze uvést:
-
zavinění, kdy v případě nepodnikajících fyzických osob se zavinění vyžaduje (jde tedy o tzv. subjektivní odpovědnost) a v případě právnických osob a podnikajících fyzických osob se zavinění nevyžaduje (jde tedy o tzv. objektivní odpovědnost);
-
jednání, kdy v případě nepodnikajících fyzických osob vždy jedná daná fyzická osoba, v případě právnických osob jedná vždy určitá fyzická osoba za osobu právnickou5), v případě podnikajících fyzických osob jedná buď tato fyzická osoba sama, popř. za ni jedná jiná fyzická osoba6).
Novinky v promlčení
Délka promlčecích lhůt je nově odstupňována podle závažnosti přestupku. Závažnost přestupku se posuzuje podle horní hranice pokuty, kterou lze za daný přestupek uložit - závažné jsou tedy ty přestupky, za něž lze uložit pokutu s horní hranicí ve výši minimálně 100 000 Kč. U závažných přestupků je promlčecí doba nově 3 roky, u méně závažných přestupků pak 1 rok.
Přestupkový zákon dále podrobně upravuje běh promlčecích lhůt, a to po vzoru trestního zákoníku. Jednotlivá ustanovení přestupkového zákona uvádí, co se do výše uvedené promlčecí doby nebude započítávat (například doba vedení trestního či správního řízení pro tentýž skutek) a kdy dojde k přerušení promlčecí doby (například v případě oznámení o zahájení řízení o přestupku nebo vydáním rozhodnutí o vině obviněného).
Přesto přestupkový zákon stanoví maximální možnou dobu od spáchání přestupku, ve které lze vydat pravomocně rozhodnutí o přestupku, a to i když byl běh promlčecí doby přerušen - jde o dobu 3 let u méně závažných přestupků a 5 let u přestupků závažných.
Novinky v trestání
Změna je v samotné terminologii, kdy pojem „sankce“ používaný ve starém přestupkovém zákoně je nahrazen pojmem „správní trest“. Nový přestupkový zákon zavádí mnohem podrobnější úpravu správních trestů, jde například o vymezení polehčujících či přitěžujících okolností, ukládání trestů při souběhu přestupků apod. Je zaveden nový druh správního trestu spočívající ve zveřejnění rozhodnutí, kdy tento druh trestu však lze uložit pouze právnické osobě či podnikající fyzické osobě. Naopak správní trest spočívající v zákazu pobytu byl zrušen, a to s ohledem na jeho možný rozpor s ústavně zaručenou svobodou pohybu a pobytu.
Novinky v řízení o přestupcích
Pro řízení o přestupcích se subsidiárně použije zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Zákon o přestupcích pak pouze stanoví odchylky od této právní úpravy. Jde například o úpravu místní příslušnosti7), doručování, účastníky řízení, další důvody pro přerušení řízení apod.
Nově přestupkový zákon zavádí předpoklady, jež musí splnit osoba, která rozhoduje o přestupcích, resp. předseda přestupkové komise. Tato osoba musí mít v zásadě8) právnické vzdělání. Tato podmínka však musí být splněna nejpozději do roku 2022, tj. je zde poměrně dlouhé období pro zajištění kvalifikovaných osob.
Nový přestupkový zákon zavádí institut zajišťovacích prostředků, a to záruku za splnění povinnosti (tj. kauci) a zákaz zrušení, zániku či přeměny právnické osoby.
Novinku též představuje možnost uzavření dohody o narovnání mezi obviněným a poškozeným, kdy tato dohoda musí být následně schválena správním orgánem. Podmínky pro schválení takovéto dohody jsou:
-
takový způsob vyřízení věci není v rozporu s veřejným zájmem a je dostačující vzhledem k povaze a závažnosti přestupku, k míře, jakou byl přestupkem dotčen veřejný zájem, a osobě obviněného a jeho osobním poměrům,
-
obviněný prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nejsou-li důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,
-
obviněný uhradil poškozenému škodu nebo mu vydal bezdůvodné obohacení a
-
obviněný složil na účet správního orgánu peněžní částku určenou k veřejně prospěšným účelům.
Novinky proti případným obstrukcím
V případě přestupkových řízení se často obviněný z přestupku pokouší oddálit pravomocné rozhodnutí tak, aby uběhla promlčecí lhůta, a o přestupku nemohlo být již rozhodnuto.
Přestupkový zákon s ohledem na výše uvedené zavádí některá opatření, jež mají výše uvedenému zabránit. Jde o:
-
prodloužení promlčecí doby v případě závažných přestupků (viz výše),
-
přerušení běhu promlčecí doby (viz výše),
-
speciální úpravu v případě, že se nebude dařit doručovat zmocněnci účastníka řízení (zejm. obviněného z přestupku) - pak se bude doručovat pouze přímo účastníku řízení (lze doručovat veřejnou vyhláškou),
-
konání ústního jednání nebude povinné - to však neplatí pro zákonem stanovené případy jako například, je-li obviněným mladistvá osoba.
Úprava jednotlivých skutkových podstat ve zvláštním zákoně
Starý přestupkový zákon obsahoval úpravu řady přestupků. Tato právní úprava se již v novém přestupkovém zákoně neobjevuje, neboť byla přesunuta do samostatného zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
Ve výše uvedeném zákoně najdeme právní úpravu například přestupků:
-
proti veřejnému pořádku,
-
proti občanskému soužití,
-
proti majetku,
-
na úseku podnikání.
Další novinky
Zákon samozřejmě zavádí řadu dalších novinek. Lze například zmínit:
-
zakotvení trestnosti pokusu - avšak pouze v tom případě, kde to zákon výslovně stanoví,
-
výslovné zakotvení právní úpravy některých institutů9) - např. pokračování v přestupku, trvající přestupek, hromadný přestupek, spolupachatelství apod.,
-
zakotvení odpovědnosti zákonného zástupce a opatrovníka v některých vymezených případech,
-
zakotvení dalších okolností vylučujících protiprávnost - tj. vedle krajní nouze a nutné obrany i svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně,
-
výslovné zakotvení odpovědnosti právního nástupce právnické osoby,
-
zakotvení speciální úpravy pro případ, že je přestupek spáchán mladistvým - zejména ve vztahu ke správním trestům,
-
nahrazení blokového řízení vydáním příkazu na místě.
Nový zákon o přestupcích nabude účinnosti dne 1. 7. 2017. Je tedy poměrně dost času se s novou právní úpravou důkladněji seznámit a připravit se na její aplikaci.
1) Spolu se zákonem č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
2) Zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) Zatímco přestupky byly upraveny ve starém přestupkovém zákoně, zákon obsahující obecnou úpravu jiných správních deliktů dosud neexistoval.
5) Nový přestupkový zákon vyjmenovává kategorie fyzických osob, jejichž jednání je přičitatelné právnické osobě - jde například o statutární nebo jiný orgán právnické osoby, zaměstnance apod.
6) Například zaměstnanec.
7) Primárně dle místa spáchání přestupku.
8) Taková osoba musí mít příp. certifikovanou zkoušku absolvovanou u Ministerstva vnitra.
9) Do přijetí nového zákona o přestupcích bylo dovozováno analogicky z právní úpravy práva trestního.