Legislativní novinky k 19. 9. 2016

Prvním zářijovým dnem je možné žádat Finanční správu o přidělení autentizačních údajů do systému evidence tržeb. Upozorňujeme, že žádost je možné podat pouze dvěma způsoby, a to buď elektronicky prostřednictvím Daňového portálu formou EPO žádosti, nebo osobně („ústně do protokolu“) na jakémkoliv územním pracovišti finančních úřadů. K podání EPO žádosti je nezbytné mít zaručený elektronický podpis, či je možné využít přihlašovacích údajů do datové schránky. V případě, že by byla žádost podána jinými způsoby než těmito dvěma podporovanými, bude žadatel vyzván k odstranění vady podání. Záležitost je pak nezbytné napravit podáním nové žádosti v souladu s výše uvedenými akceptovanými postupy.

V současné době systém Finanční správy na korektně podané žádosti reaguje pružně a v řádu několika málo dní žadatel obdrží následující oznámení o přidělení autentizačních údajů.

Na konci srpna také Finanční správa zveřejnila dokument s metodickým pokynem k aplikaci zákona o evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb.). Dokument je k dispozici na speciálním webu k elektronické evidenci V této souvislosti však musíme konstatovat, že zveřejněná metodika již vyvolala negativní reakce ze strany podnikatelů v oblasti stravovacích služeb, které jsou zařazeny do první vlny evidence.

Tato část podnikatelské veřejnosti zaujala negativní postoj zejména k vymezení stravovacích služeb. Podle zveřejněné metodiky se za stravovací službu, která bude v první vlně evidence od 1.12.2016, rozumí služba, jejíž poskytování je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Vedle prostorově vymezeného místa musí dále provozovna splňovat další znaky, např. jsou k dispozici stoly a židle, toalety, je zajištěno vytápění, mytí nádobí atp. Naproti tomu tak kupříkladu stánkový prodej jídla, rozvoz jídla atp. nebude do první vlny evidence zahrnut, ale bude jí podléhat až s účinností od 1.3.2018. Jak se zdá, i v rámci evidence tržeb bude praktikován u nás oblíbený systém výjimek a ještě oblíbenějších výjimek z výjimek.

Vzhledem k tomu, že se jedná o první verzi metodického pokynu, doporučujeme všem evidencí dotčeným subjektům sledovat další vývoj v této oblasti.

Od 1.10.2016 se dále rozšiřuje množina plnění, která podléhají režimu přenesení daňové povinnosti. Vláda na svém jednání dne 31. 8. schválila návrh nařízení, kterým se rozšiřuje použití režimu přenesení daňové povinnosti v oblasti DPH (tzv. tuzemský reverse-charge) i na vybrané telekomunikační služby.

Nově tak bude tomuto režimu podléhat poskytnutí služby elektronických komunikací na základě smluv o přístupu k sítím elektronických komunikací, smluv o propojení sítí elektronických komunikací nebo na základě nákupu a prodeje, resp. dalšího přeprodeje, těchto služeb, a to za podmínek stanovených zákonem o elektronických komunikacích.

Upozorňujeme, že režimu podléhají pouze služby poskytované na velkoobchodní úrovni, konečných spotřebitelů se změna žádným způsobem nedotkne. Pro úplnost dále uvádíme, že pro účely kontrolního hlášení tyto služby budou vykazovány pod kódem předmětu plnění 21.

V důsledku nabytí účinnosti zákona č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona, došlo též k novele ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.), které upravuje místní příslušnost k finančnímu úřadu. Počínaje 1. zářím letošního roku je pro osoby povinné k dani, které nemají v České republice sídlo ani provozovnu, místně příslušným Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Agendu těchto vybraných osob (v ČR mají registraci pouze pro účely DPH) nově přebírá po Finančním úřadu pro hlavní město Prahu.

Upozorňujeme, že nové registrace těchto osob je nutné již po 1. září směřovat na Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Agendu osob registrovaných doposud v Praze bude nově příslušný finanční úřad přebírat postupně, a to nejpozději do jednoho roku od účinnosti novely. Dotčeným subjektům bude postupně zasíláno rozhodnutí o změně místní příslušnosti s uvedením přesného data, kdy se tak stane. Teprve od tohoto data je nutné veškeré záležitosti řešit s novým správcem daně (mimo jiné zasílat platby na nové číslo účtu).

V minulém čísle časopisu jsme upozorňovali na významnou novelu zákona o auditorech (zákon č. 93/2009 Sb.). Výsledek legislativního procesu v době psaní příspěvku však nebyl ještě znám. V mezidobí byla novela zákona schválena a 6. září ji také prezident republiky podepsal. Novela zákona má nabýt účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. Lze tak předpokládat, že účinnost nastane dnem 1. října letošního roku.

Novelizované znění zákona se použije poprvé pro ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za účetní období počínající dnem 17.6.2016 nebo později.

Součástí novely je i novelizace zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Konečným důsledkem změny tohoto zákona je povinné zřízení datových schránek auditorům. Tato profesní skupina se tak zařazuje do společenství mimo jiné advokátů a daňových poradců, kteří mají ze zákona zřízeny datové schránky již několik let. V této souvislosti si dovolím poznamenat, že elektronizace postupuje nezastavitelně dále, a někteří jedinci disponující několika „kulatými razítky“ zamění tyto nástroje technologií několika datových schránek. Jen abychom se v těch heslech pak vyznali...