Vybrané slevy na daních z příjmů ve zdaňovacím období roku 2016

Ing. Jiří Vychopeň

Vydáno: 21. 09. 2016 31 minut čtení

Ing.

Jiří

Vychopeň

Slevy na daních z příjmů jsou zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), stanovené částky, o které lze snížit vypočtenou daň. Pokud celková výše slev na dani, kterou lze uplatnit za zdaňovací období, převýší vypočtenou daň, lze slevy na dani v tomto zdaňovacím období uplatnit jen do výše vypočtené daně, přičemž neuplatněná částka slev se nepřevádí do dalších zdaňovacích období.

Podle současného znění ZDP mohou poplatníci daní z příjmů ve zdaňovacím období roku 2016 uplatňovat za stanovených podmínek tyto slevy:

slevu na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením (§ 35 ZDP),

slevu na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky (§ 35a a 35b ZDP),

základní slevu na poplatníka [§ 35ba odst. 1 písm. a) ZDP],

slevu na manžela [§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP],

základní nebo rozšířenou slevu na invaliditu [§ 35ba odst. 1 písm. a) a d) ZDP],

slevu na držitele průkazu ZTP/P [§ 35ba odst. 1 písm. e) ZDP],

slevu na studenta [§ 35ba odst. 1 písm. f) ZDP],

slevu za umístění dítěte [§ 35ba odst. 1 písm. f) a § 35bb ZDP],

slevu na evidenci tržeb [§ 35ba odst. 1 písm. h) ZDP a § 35bc ZDP],

daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve formě slevy na dani (§ 35c ZDP).

Sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením

Podle § 35 odst. 1 ZDP se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob a poplatníkům daně z příjmů právnických osob snižuje daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, a to o:

částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odst. 2 desetinné číslo,

částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odst. 2 desetinné číslo.

Osobami se zdravotním postižením jsou podle § 67 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány:

invalidními ve třetím stupni,

invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

zdravotně znevýhodněnými.

Fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, se považují za osoby s těžším zdravotním postižením.

Za osoby se zdravotním postižením, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění).

Skutečnost, že je osobou invalidní podle § 67 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona o zaměstnanosti, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou podle § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení.

Podle § 68 odst. 1 zákona o zaměstnanosti vede krajská pobočka Úřadu práce evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.

Pro výpočet slev na dani podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP je podle ustanovení § 35 odst. 2 ZDP rozhodný

průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením

, který se vypočítá samostatně za každou skupinu těchto zaměstnanců jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu trvání pracovního poměru v období, za které se podle odst. 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa (od roku 2011 se při provádění zaokrouhlování při výpočtu na základě daňových sazeb, koeficientů a ukazatelů postupuje podle ustanovení § 146 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Pro daný účel se do celkového počtu hodin nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku:

neomluvené nepřítomnosti v práci,

nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby (okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy, je stanoven v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci),

dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem zákoníku práce.

Pro daný účel se do trvání pracovního poměru nezapočítávají:

mateřská a rodičovská dovolená,

služba v ozbrojených silách,

výkon civilní služby a

dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce.

Pokud je výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zaměstnanců s těžším zdravotním postižením desetinné číslo, uplatní se jako sleva na dani poměrná část částky uvedené v § 35 odst. 1 písm. a) nebo b) ZDP.

Příklad 1

Poplatník daně z příjmů fyzických osob zaměstnává v roce 2016 dva zaměstnance se zdravotním postižením podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti, přičemž u těchto zaměstnanců budou zaznamenány následující údaje o využití sjednané pracovní doby v uvedeném roce:

zaměstnanec A: 1 440 odpracovaných hodin, 110 hodin dovolené a 40 hodin nemoci,

zaměstnanec B: 1 112 odpracovaných hodin, 40 hodin dovolené a 20 hodin nemoci.

Výpočet slevy na dani:

celkový roční fond pracovní doby za kalendářní rok 2016 činí 2024 hodin,

celkový počet hodin vyplývajících v roce 2016 z údajů o využití sjednané pracovní doby zaměstnanci se zdravotním postižením činí za oba zaměstnance 2 762 hodin,

průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením za rok 2016 bude činit: 2 762 / 2 024 = 1,3646, tj. 1,36 po zaokrouhlení na dvě desetinná místa.

V přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 si poplatník uplatní slevu na dani za zaměstnance se zdravotním postižením ve výši 24 480 Kč (tj. 18 000 x 1,36).

Je-li přiznání k dani z příjmů podáváno za období, které není kalendářním rokem, a jeho začátek a konec spadá do dvou různých na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za jednotlivé kalendářní roky. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající v příslušném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.

Příklad 2

Společnost s ručením omezeným zaměstnává jednoho zaměstnance se zdravotním postižením podle § 67 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti. Od 1.10.2015 je účetním a zdaňovacím obdobím této společnosti hospodářský rok. V tomto hospodářském roce byly u zaměstnance se zdravotním postižením zaznamenány následující údaje o využití sjednané pracovní doby:

za období od 1. 10. do 31.12.2015: 320 odpracovaných hodin a 10 hodin dovolené,

za období od 1. 1. do 30.9.2016: 910 odpracovaných hodin a 40 hodin nemoci.

Výpočet dílčí slevy na dani za období od října do prosince roku 2015:

celkový roční fond pracovní doby za kalendářní rok 2015 činil 2008 hodin,

průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením je 0,16 (330 / 2008),

dílčí sleva na dani činí 2 880 Kč (tj. 18 000 x 0,16).

Výpočet dílčí slevy na dani za období od ledna do září roku 2016:

celkový roční fond pracovní doby za kalendářní rok 2016 činí 2024 hodin,

průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením je 0,47 (950 / 2024),

dílčí sleva na dani za činí 8 460 Kč (tj. 18 000 x 0,47).

V přiznání k dani z příjmů právnických osob za hospodářský rok začínající dnem 1.10.2015 a končící dnem 30.9.2016 uplatní společnost s ručením omezeným celkovou slevu na dani za zaměstnance se zdravotním postižením ve výši 11 340 Kč (2 880 + 8 460).

U poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, se daň sníží podle § 35 odst. 1 písm. a) a b) ZDP pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost. Obdobně se postupuje také u poplatníků, kteří jsou komplementáři komanditní společnosti, a u komanditní společnosti.

Podle § 35 odst. 4 ZDP nelze slevu na dani podle odst. 1 uplatnit na daň (část daně) připadající na samostatný základ daně podle § 20b ZDP.

Sleva na manžela

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP

daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek

Podle § 21e ZDP, který obsahuje obecná společná ustanovení o osobách, se pro účely daní z příjmů rozumí:

manželem (manželkou) také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství,

společně hospodařící domácnost společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Vlastními příjmy manželky (manžela) se pro účely ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených manželkou (manželem) ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (tj. hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, anebo nejsou předmětem této daně. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů uvedených v tomto ustanovení zákona. Do vlastních příjmů manželky (manžela) je pro daný daňový účel nutno zahrnovat například i případné příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovité nebo movité věci anebo majetkového práva, příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, ceny ze soutěží, přijatá pojistná plnění a náhrady škod apod.

Podle pokynu Generálního finančního ředitelství (GFŘ) D-22 k ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se do vlastního příjmu manželky (manžela) zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky, jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy (to znamená, že tyto dávky, vyplacené v lednu daného kalendářního roku, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny). U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely slevy na dani podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (například příjem z prodeje majetku ve výlučném vlastnictví tohoto druhého z manželů nebo příjem z nájmu nebo prodeje věci, která je zahrnuta do obchodního majetku u tohoto druhého z manželů) nebo který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (například příjem z nájmu nebo prodeje majetku ve společném jmění manželů nezahrnutého u žádného z nich do obchodního majetku, který se zdaňuje u tohoto druhého z manželů).

Podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a stanoviska GFŘ k tomuto ustanovení uvedeného v pokynu GFŘ D-22 se při zjišťování vlastních příjmů manželky (manžela) pro účely tohoto ustanovení nepřihlédne pouze k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP, tj. k úvěrům a zápůjčkám kromě stanovených výjimek, a příjmům taxativně vymezeným v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, kterými jsou:

dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), tedy:

dávky poskytované v závislosti na výši příjmu,

přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení,

porodné,

ostatní dávky,

rodičovský příspěvek,

pohřebné,

dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, tedy.:

příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

příspěvek při převzetí dítěte,

příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla,

příspěvek při ukončení pěstounské péče,

dávky osobám se zdravotním postižením podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, tedy:

příspěvek na živobytí,

doplatek na bydlení,

mimořádná okamžitá pomoc,

příspěvek na péči a sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů,

státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,

státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (viz zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením),

stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),

příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.

V případě, že poplatník nežil ve společně hospodařící domácnosti s manželkou (manželem) po celé zdaňovací období, může poplatník slevu na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit pouze v poměrné výši. Podle ustanovení § 35ba odst. 3 ZDP platí, že poplatník může uplatnit snížení daně podle odst. 1 písm. b) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Příklad 3

Dne 11.1.2016 se poplatník oženil a od 1.2.2016 začal žít ve společně hospodařící domácnosti s manželkou. Manželství ale skončilo dne 3.8.2016 rozvodem, přičemž do konce roku 2016 ještě žili oba bývalí manželé ve společně hospodařící domácnosti. Vlastní příjmy manželky za rok 2016 nepřesáhly 68 000 Kč.

V přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 uplatní poplatník poměrnou část slevy na manželku za období od měsíce února 2016 do měsíce srpna 2016, tj. ve výši 14 490 Kč (24 840 / 12 x 7).

Zjišťování a prokazování výše vlastního příjmu manželky (manžela) za zdaňovací období pro účely uplatnění slevy na dani z příjmů podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP může být v některých případech obtížné, například u manželů, kteří spolu dlouhodobě příliš nekomunikují nebo se v průběhu zdaňovacího období rozvedli.

Podle § 35ca písm. a) ZDP nemůže poplatník snížit daň podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje u dílčího základu daně podle § 7 výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP nebo u příjmů z nájmu podle § 9 výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50% celkového základu daně.

Příklad 4

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 a z nájmu podle § 9 ZDP žije ve společně hospodařící domácnosti s manželkou, jejíž vlastní příjmy za kalendářní rok nepřesahují 68 000 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2016 dosáhnou příjmy poplatníka ze samostatné činnosti (jedná se o provozování řemeslné živnosti) celkové výše 1 200 000 Kč, přičemž prokazatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů dosáhnou celkové výše 500 000 Kč, a příjmy poplatníka z nájmu podle § 9 ZDP budou činit 600 000 Kč, přičemž u těchto příjmů poplatník dosud uplatňoval výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, tj. ve výši 30% z dosažených příjmů (u těchto příjmů činily prokazatelné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů 80 000 Kč).

Bude-li poplatník ve zdaňovacím období roku 2016 uplatňovat u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 výdaje v prokázané výši (za tím účelem musí vést daňovou evidenci podle § 7b ZDP), bude moci v tomto zdaňovacím období uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč, neboť v tomto případě se na něj nebude vztahovat ustanovení § 35c ZDP, jelikož:

dílčí základ daně podle § 7, u kterého bude poplatník uplatňovat prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, bude činit 500 000 Kč (1 200 000 - 700 000),

dílčí základ daně podle § 9, u kterého bude poplatník uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, bude činit 420 000 Kč (600 000 - 180 000),

celkový základ daně bude činit 920 000 Kč, přičemž dílčí základ daně podle § 9, u kterého poplatník uplatní výdaje v procentní výši, nebude vyšší než 50% celkového základu daně (420 000 / 920 000 x 100 = 45,65%).

Jestliže by se poplatník rozhodl uplatnit ve zdaňovacím období roku 2016 výdaje v procentní výši i u příjmů ze samostatné činnosti [u příjmů z řemeslné živnosti lze podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP uplatnit výdaje ve výši 80% z dosažených příjmů], pak by v tomto zdaňovacím období nemohl uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč, neboť v tomto případě by se na něj ustanovení § 35c ZDP vztahovalo, jelikož:

dílčí základ daně podle § 7, u kterého bude poplatník uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, bude činit 240 000 Kč (1 200 000 - 960 000),

dílčí základ daně podle § 9, u kterého bude poplatník uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP, bude činit 420 000 Kč (600 000 - 180 000),

celkový základ daně bude činit 660 000 Kč, přičemž součet dílčích základů daně podle § 7 a § 9, u kterých poplatník uplatní výdaje v procentní výši, bude vyšší než 50% celkového základu daně (660 000 / 660 000 x 100 = 100%).

Pokud by však poplatník ve zdaňovacím období roku 2016 uplatnil výdaje v procentní výši jenom u příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 a u příjmů z nájmu podle § 9 by uplatnil prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, mohl by v tomto zdaňovacím období slevu na manželku ve výši 24 840 Kč uplatnit, neboť v takovém případě by se na něj ustanovení § 35c ZDP nevztahovalo, jelikož:

dílčí základ daně podle § 7, u kterého bude poplatník uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, bude činit 240 000 Kč (1 200 000 - 960 000),

dílčí základ daně podle § 9, u kterého bude poplatník uplatňovat prokazatelně vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, bude činit 520 000 Kč (600 000 - 80 000),

celkový základ daně bude činit 760 000 Kč, přičemž dílčí základ daně podle § 7, u kterého bude poplatník uplatňovat výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP, nebude vyšší než 50% celkového základu daně (240 000 / 760 000 x 100 = 31,58%).

Podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP platí, že u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti podle § 6 přihlédne plátce daně (tj. zaměstnavatel) při výpočtu daně ke slevě na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b), za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. 2. za toto období písemné prohlášení o tom, že manželka (manžel) žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, na kterou (kterého) uplatňuje uvedenou slevu, neměla (neměl) v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč. Podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP prokazuje poplatník plátci daně nárok na poskytnutí slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP při stanovení daně dokladem prokazujícím totožnost manželky (manžela) a průkazem ZTP/P, pokud je manželka (manžel) jeho držitelem.

Podle § 35ba odst. 2 ZDP může poplatník daně z příjmů fyzických osob, který není daňovým rezidentem České republiky, uplatnit slevu na manžela podle odstavce 1 písm. b) jen v tom případě, že se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90% všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. K tomu je stanoveno, že výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Pro úplnost je třeba ještě uvést, že podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. c) ZDP nelze v případě, kdy je na manžela uplatněna sleva podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, rozdělovat na tohoto manžela příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti.

Sleva na studenta

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob se podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o

4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.

Podle § 35ba odst. 3 ZDP platí, že poplatník může uplatnit snížení daně podle odst. 1 písm. f) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Příklad 5

Poplatník s příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP ukončil studium na vysoké škole v měsíci červnu 2016. V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016 si může tento poplatník uplatnit slevu na studenta ve výši 2 010 Kč (4 020 / 12 x 6).

Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se podle ustanovení § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory (pro daňové účely se soustavná příprava na budoucí povolání posuzuje vždy jen podle zákona o státní sociální podpoře).

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle § 12 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře obecně považuje:

studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou:

studia za trvání služebního poměru,

dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,

studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

V zákoně o státní sociální podpoře (obdobně také v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) je podrobně upraveno, jak se posuzuje doba soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, a to zvlášť při studiu na střední škole a zvlášť při studiu na vysoké škole.

Podle § 38l odst. 2 písm. e) ZDP prokazuje poplatník s příjmy ze závislé činnosti plátci daně nárok na poskytnutí slevy na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP při stanovení daně nebo záloh potvrzením školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem

Pokud poplatník studuje na střední nebo vysoké škole v cizině, pak podle § 38l odst. 4 ZDP prokáže nárok na uplatnění slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP při stanovení záloh nebo daně u plátce daně potvrzením o studiu vydaném zahraniční školou na určité období a v souladu se zvláštním právním předpisem o státní sociální podpoře [viz § 12 odst. 1 písm. c) zákona o státní sociální podpoře] rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že takové studium na škole v cizině je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

Sleva na evidenci tržeb

Změnou zákona o daních z příjmů obsaženou v části první zákona č. 113/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 113/2016 Sb.“), ze dne 16.3.2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), se s účinností od 1.12.2016 doplňuje do § 35ba ZDP nové písmeno h), podle kterého se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje také o slevu na evidenci tržeb a dále se za § 35bb vkládá nový § 35bc s názvem „Sleva na evidenci tržeb“, podle kterého:

Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč

, jedná se tedy o jednorázovou slevu na dani, a to pouze pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15% dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka.

Ačkoli podle důvodové zprávy k návrhu zákona by měla sleva na evidenci tržeb kompenzovat poplatníkům zvýšené náklady, které jim nastanou v souvislosti s účinností zákona o evidenci tržeb, je z tohoto ustanovení zřejmé, že tomu tak v mnoha případech nebude a poplatníci s nízkým nebo nulovým základem daně, kterým také nastanou zvýšené náklady v souvislosti se zavedením povinné elektronické evidence tržeb, nebudou moci tuto slevu uplatnit, případně budou moci uplatnit jen část slevy. Nelze vyloučit ani případy, kdy poplatníci namísto

kompenzace

zvýšených nákladů formou slevy na dani budou muset v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb vynaložit ještě další výdaje za závazné posouzení o určení evidované tržby (zákonem č. 113/2016 Sb. byl mimo jiné také zaveden nový správní poplatek za podání žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby ve výši 1 000 Kč).

Příklad 6

Tři podnikatelé A, B a C jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Všichni tři jsou dosud svobodní a bezdětní. Každý z nich sám provozuje pohostinství a všichni tři v měsíci prosinci 2016 zahájí evidenci tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. Na přípravu a technické vybavení pro evidenci tržeb vynaloží v roce 2016 každý celkem 5 000 Kč, včetně platby za školení k elektronické evidenci tržeb v pohostinství, na kterém se účastníci dozvěděli od lektora z Generálního finančního ředitelství, že každému poplatníkovi budou zvýšené výdaje, které mu nastanou v souvislosti s účinností zákona o evidenci tržeb, kompenzovány jednorázovou slevou na dani z příjmů fyzických osob ve výši 5 000 Kč, a to podle § 35bc zákona o daních z příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník začne evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb.

Skutečnost bude ale následující:

Podnikatel A, u kterého za rok 2016 dosáhne dílčí základ daně podle § 7 ZDP 200 000 Kč, a po uplatnění slevy na poplatníka bude daň vypočtená podle § 16 ZDP činit 5 160 Kč, bude moci v uvedeném zdaňovacím období uplatnit slevu na evidenci tržeb podle § 35bc ZDP v plné výši 5 000 Kč. To znamená, že tomuto podnikateli budou výdaje vynaložené na přípravu a technické vybavení pro evidenci tržeb kompenzovány slevou na dani

v plné výši

(tj. z vynaložených 5 000 Kč bude slevou na dani kompenzováno 5 000 Kč).

Podnikatel B, u kterého za rok 2016 dosáhne dílčí základ daně podle § 7 ZDP 180 000 Kč, a po uplatnění slevy na poplatníka bude daň vypočtená podle § 16 ZDP činit 2 160 Kč, bude moci uplatnit slevu na evidenci tržeb podle § 35bc ZDP pouze ve výši 2 160 Kč. To znamená, že tomuto podnikateli budou výdaje vynaložené na přípravu a technické vybavení pro evidenci tržeb kompenzovány slevou na dani

jen částečně

(tj. z vynaložených 5 000 Kč bude slevou na dani kompenzováno pouze 2 160 Kč, zbytek kompenzován nebude, a to ani v následujícím zdaňovacím období).

Podnikatel C, u kterého za rok 2016 dosáhne dílčí základ daně podle § 7 ZDP 165 000 Kč, a po uplatnění slevy na poplatníka bude daň vypočtená podle § 16 ZDP činit 0 Kč, nebude moci uplatnit žádnou slevu na evidenci tržeb podle § 35bc ZDP. To znamená, že tomuto podnikateli nebude formou slevy na dani poskytnuta vůbec

žádná

kompenzace

výdajů, které mu nastaly v souvislosti s účinností zákona o evidenci tržeb.

Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat.

Z toho vyplývá, že poplatníci, kteří zahájí elektronickou evidenci tržeb podle zákona o evidenci tržeb již od měsíce prosince 2016 (to se týká pouze poplatníků provozujících ubytovací a stravovací služby), uplatní slevu na evidenci tržeb podle § 35ba odst. 1 písm. h) a § 35bc ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, a pokud tak neučiní nebo nebudou moci učinit (například z důvodu nízkého nebo nulového základu daně za toto zdaňovací období), v následujícím zdaňovacím období již tuto slevu uplatnit nemohou.