Změny daňových předpisů v průběhu roku 2016

Vydáno: 23 minut čtení

V následujícím příspěvku bych se rád zaměřil na změny daňových předpisů, které byly přijaty v průběhu roku 2016 a které by mohly být zajímavé i z pohledu veřejně prospěšných poplatníků. Zaměříme se zejména na daň z příjmů, daň z přidané hodnoty a také na významné změny v dani z nabytí nemovitých věcí.

Změny daňových předpisů v průběhu roku 2016
Ing.
Zdeněk
Morávek
daňový poradce
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), byl v průběhu roku 2016 již šestkrát novelizován, a to následujícími zákony:
-
zákonem č. 47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „branný zákon“),
-
zákonem č. 105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (dále jen „zákon č. 105/2006 Sb.“),
-
zákonem č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále jen „zákon o EET“),
-
zákonem č. 125/2016 Sb., kterým se mění zákon daních z příjmů (dále jen „zákon č. 125/2016 Sb.“),
-
zákonem č. 148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,
-
zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her (dále jen „zákon č. 188/2016“).
Novela provedená změnou branného zákona
má jenom jeden bod a týká se příjmů fyzických osob osvobozených od daně podle § 4 odst. 1 písm. m) ZDP. Osvobození se týká vojáků, žáků vojenských škol a vojáků v záloze povolaných k výkonu vojenské činné služby. Účinnost novely nastala k 1. 7. 2016.
Novela provedená zákonem č. 105/2016 Sb.
je účinná k 6. 4. 2016, tento zákon zavádí oznamovací povinnost finančních institucí o účtech zřízených nerezidenty celé řady zemí. Oznamovací povinnost se bude týkat zejména bank. V ZDP byla touto novelou zrušena právní úprava povinností platebního zprostředkovatele podle § 38fa ZDP, tato úprava byla nahrazena oznamovací povinností podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Dále se rozšiřují náležitosti mzdového listu pro zaměstnance, kteří jsou daňovými nerezidenty.
Novela provedená zákonem o EET
souvisí se zavedením povinnosti elektronické evidence tržeb. Novela ZDP má celkem 4 body a nabývá účinnosti dne 1. 12. 2016. Novela jednak zavádí osvobození cen z účtenkové loterie a to jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Dále zavádí slevu na dani z příjmů fyzických osob až 5 000 Kč, která je označována jako sleva na evidenci tržeb. Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o EET povinnost evidovat. Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč, ovšem s tím, že sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.
Příklad
Poplatník provozuje ubytovací zařízení, od 1. 12. 2016 se jej tedy týká povinná elektronická evidence tržeb. Tento poplatník dosáhne za rok 2016 dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP ve výši 250 000 Kč. Sleva se zjistí jako rozdíl 15 % z 250 000 Kč, tj. 37 500 Kč, a základní slevy na dani, tj. 24 840 Kč, tedy 12 660 Kč s tím, že maximální výše slevy je 5 000 Kč. V tomto případě by tak výše slevy činila právě 5 000 Kč.
Ještě jednou zdůrazněme, že tato sleva se týká pouze fyzických osob, nikoliv právnických.
Novela ZDP provedená zákonem č. 125/2016 Sb.
má celkem 10 bodů a k tomu 6 bodů přechodných ustanovení. Tato novela nabyla účinnosti k 1. 5. 2016 a nejvýznamnější změnou je zvýšení daňového zvýhodnění pro domácnost s více dětmi. Daňové zvýhodnění na prvé dítě zůstalo zachováno ve výši 13 404 Kč, daňové zvýhodnění na druhé dítě bylo zvýšeno z 15 804 Kč na 17 004 Kč a daňové zvýhodnění na třetí a další dítě bylo zvýšeno ze 17 004 na 20 604 Kč. Vzhledem k tomu, že tato nová výše daňového zvýhodnění se použije již pro zdaňovací období 2016, ale zákon byl přijat až v průběhu roku 2016, přináší to s sebou určité problémy. A to ne u fyzických osob, které podávají daňové přiznání, ve kterém použijí novou částku pro celý rok 2016, ale problém nastává u zaměstnanců, kterým zaměstnavatel sráží zálohu na daň. Zaměstnavatel tak začne uplatňovat novou výši daňového zvýhodnění od zúčtování mezd za měsíc květen 2016, příslušný rozdíl za předchozí měsíce bude zaměstnancům vyrovnán v ročním zúčtování záloh, případně v daňovém přiznání, pokud zaměstnanci vznikne povinnost jej podat. K uvedenému vydalo GFŘ Sdělení pro plátce daně z příjmů ze závislé činnosti k daňovému zvýhodnění 2016, které je k dispozici pod odkazem:
Další změnou, kterou přinesla tato novela, je reakce na novelu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), od 1. 1. 2016. Pokud v návaznosti na tyto změny dosahuje poplatník, který je fyzickou osobou, příjmů z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (viz § 3 energetického zákona), budou tyto příjmy zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, a nikoliv jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP. Výhodou této úpravy je možnost osvobození, pokud výše těchto příjmů společně s ostatními příležitostnými příjmy nepřesáhne částku 30 000 Kč. Na druhou stranu je ale potřeba upozornit, že pokud k překročení této limitní částky dojde, je poplatník v horším postavení z hlediska možnosti uplatnění daňových výdajů, uplatnit může pouze výdaje na dosažení zdanitelných příjmů, nikoliv na zajištění a udržení těchto příjmů (např. daňové odpisy). Tuto změnu tedy lze použít již pro zdaňovací období roku 2016.
Dále dochází k upřesnění úpravy § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8. ZDP, která umožňuje snížení základu daně o hodnotu bezúplatných příjmů, o které byl základ daně současně zvýšen. Podmínka, že o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech, je nahrazena podmínkou, že hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tato změna je účinná od 1. 5. 2016.
Další změnou je zvýšení limitu pro veřejné vysoké školy a pro veřejné výzkumné instituce na tvorbu sociálního fondu z 1 % na 1,5 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení, jedná se o změnu v § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP. V podstatě se jedná o následnou reakci na změnu vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů, která zvýšila příděl do fondu právě z 1 na 1,5 %. Změna se použije pro celé zdaňovací období roku 2016.
Poslední změnou, o které bychom se v souvislosti s touto novelou zmínili, je rozšíření výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, které je možné zahrnout do odpočtu ve smyslu § 34b ZDP. Obecně platí, že do odpočtu nelze zahrnout výdaje na služby, ovšem s určitými výjimkami, mezi které byly zahrnuty také služby, které souvisejí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka. Tuto změnu lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2016.
Novela ZDP provedená zákonem č. 148/2016 Sb.
má pouze dva body, s účinností k 1. 6. 2016, a velmi zajímavé přechodné ustanovení. Novela se týká vymezení základního investičního fondu, u kterého činí sazba daně z příjmů pouze 5 % místo 21 %. Novelou bylo rozšířeno, že za základní investiční fond se kromě otevřených považují také uzavřené podílové fondy podle zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Přechodné ustanovení potom stanoví, že nižší zdanění mohou uzavřené podílové fondy použít již pro zdaňovací období započaté nejenom v roce 2016, ale dokonce i 2015. Je to důsledek skutečnosti, že původně byla novela chystána tak, že měla nabýt účinnosti již v průběhu roku 2015, a tak předpokládala nižší míru zdanění i pro toto zdaňovací období. To se ale nepodařilo, takže situace je řešena tímto netradičním přechodným ustanovením.
Z pohledu veřejně prospěšných poplatníků se nejedná o významnou změnu, informace je zde uvedena z důvodu úplnosti.
Novela provedená zákonem č. 188/2016 Sb.
má 13 bodů a všechny nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2017. Převážná část se jich týká § 10 ZDP a zdanění výher z hazardních her a dalších soutěží a slosování. Jedná se o úpravu reagující na nový zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her).
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), byl v roce 2016 třikrát novelizován, a to následujícími zákony:
-
zákonem č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb,
-
zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her,
-
zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona.
Novela provedená zákonem o EET
má celkem 5 bodů.
Novela přinesla úpravu elektronických podání v § 101a ZDPH, a to s účinností od 1. 5. 2016. Cílem této nové úpravy je její sladění s obecnou úpravou elektronických podání v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Nepostačí tedy pouze podat příslušné podání elektronicky, ale lze je učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně:
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
b)
odeslanou prostřednictvím datové schránky,
c)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
d)
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v .
Jak totiž uvádí důvodová zpráva, samotná elektronická forma nezaručuje, že daná datová zpráva bude zpracovatelná automatizovaným způsobem umožňujícím nasazení kontrolních mechanismů a úsporu v podobě nižší administrativní zátěže.
Je nutné zdůraznit, že tato úprava se netýká pouze daňových subjektů, které mají povinnost podat tato podání elektronicky, ale týká se i těch subjektů, které si tento způsob podání zvolí dobrovolně i přesto, že by měly možnost podat toto podání např. v listinné podobě.
Naprosto zásadní úpravou potom je, že podání, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky, a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné. Tato úprava je součástí nového § 101a odst. 4 ZDPH. Znamená to, že na tato podání se hledí, jako by nebyla vůbec učiněna, a není možné s nimi spojovat jakékoliv právní důsledky. Je to opět další z reakcí na boj proti daňovým únikům v oblasti DPH a deklarované potřeby daňové správy mít k dispozici maximálně aktuální data pro kontrolní činnost. Je to mimo jiné další tlak na plátce, aby pro tato podání využívali Daňový portál (EPO), kde by tento problém nastat neměl, a to na úkor datových schránek, které jako maximálně univerzální nástroj pro zasílání datových zpráv toto zajistit nemohou.
Z praktického hlediska tak bude tato úprava dopadat zejména na případy, kdy místo elektronické formy bude toto podání učiněno v listinné podobě.
Plátce je tedy povinen podat elektronicky:
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení včetně opravného a následného nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19 ZDPH (dodání nového dopravního prostředku), c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
Tato povinnost se tedy týká pouze plátců daně.
Nová úprava § 101a odst. 2 ZDPH již není vztažena pouze na osoby plátců a stanoví, že
pouze elektronicky lze podat:
a)
souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení,
b)
přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.
K uvedené problematice zveřejnilo GFŘ materiál Informace k neúčinnosti elektronické formy podání, který je k dispozici pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2016_InformaceGFR-k-neucinnosti-podani.pdf.
Dále novela mění sazbu daně u stravovacích služeb, první snížené sazbě tak budou od 1. 12. 2016 podléhat stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24. Jedná se o reakci na zavedení elektronické evidence tržeb, která se v první etapě bude právě týkat ubytovacích a stravovacích služeb.
Novela provedená zákonem č. 188/2016 Sb.
má pouze dvě změny a souvisejí s novou úpravou hazardních her. Jedná se pouze o legislativně-technické změny, které nabývají účinnosti k 1. 1. 2017.
Novela provedená zákonem č. 243/2016 Sb.
má celkem 42 body a 6 bodů přechodných ustanovení, účinnosti nabývá dnem vyhlášení, což je 29. 7. 2016. Jedná se o reakci na nové celní předpisy, které jsou v rámci EU uplatňovány s účinností od 1. 5. 2016. Změny tak přinesl zejména v oblasti obchodování s mezinárodním prvkem, ovšem z hlediska běžné praxe upozorněme na některé změny související s kontrolním hlášením. V § 101g odst. 3 ZDPH dochází k prodloužení lhůty pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně, a to z pěti dnů na pět pracovních dnů, prodloužení je tedy minimální. Dále nové ustanovení § 101j ZDPH promíjí pokutu ve výši 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH. Současně přechodné ustanovení k tomuto zákonu automaticky promíjí tuto sankci za období před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Nové ustanovení § 101k ZDPH potom upravuje možnost požádat o prominutí dalších pokut za pozdní podání kontrolního hlášení. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. V souladu s přechodným ustanovením bude možné tuto žádost podat i za období před schválením této novely.
Dalším významným materiálem je
pokyn GFŘ D-29
k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, který navazuje na výše uvedené změny. Tento pokyn upravuje postup orgánů finanční správy při rozhodování o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k ZDPH v návaznosti na příslušná ustanovení . Pokyn má zabezpečit objektivizované rozhodování o žádostech o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, a to zejména tím, že vymezuje tímto pokynem skutečnosti, v jejichž faktickém naplnění lze spatřovat důvody, pro které je dle zákonné úpravy možné prominout pokutu. GFŘ tak v pokynu vymezuje ospravedlnitelné důvody, na základě kterých je možné tuto pokutu prominout, a současně skutečnosti, které toto prominutí vylučují nebo výši prominuté pokuty snižují.
Z pohledu veřejně prospěšných poplatníků je určitě vhodné dále upozornit na materiál GFŘ Sdělení GFŘ k vybraným problémům v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů, který je zveřejněn na stránkách finanční správy pod odkazem http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2016-Sdeleni-GFR-zdanovanibezuplatnych-prijmu.pdf. Uvedený materiál řeší vklady a jiná plnění ve prospěch právnické osoby, např. zakladatele do nadační jistiny v případě nadací, člena ve prospěch spolku atd. Dále z pohledu zdanění řeší problematiku svěření majetku zřizovatelem ve prospěch příspěvkové organizace, výpůjčky majetku a převody majetku zřizovatelem.
Za pozornost dále může stát zveřejněné Sdělení Generálního finančního ředitelství k problematice
studia za trvání služebního poměru
, a to z hlediska uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě.
Poslední informací z oblasti daně z příjmů je upozornění na pokyn GFŘ D-28 k promíjení pokuty za neoznámení osvobozeného příjmu, tato povinnost je pro poplatníky fyzické osoby zakotvena v § 38v ZDP. Pokud poplatník nesplní tuto svoji povinnost, je v § 38w ZDP obsažen sankční postih s tím, že správce daně může tuto pokutu zčásti nebo zcela prominout, a to z ospravedlnitelného důvodu. Vymezení těchto důvodů a dalších souvisejících procesních otázek je cílem a obsahem tohoto pokynu.
 
Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
Zákonem č. 254/2016 Sb. byla přijata dlouho očekávaná novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věci (dále jen „ZDNNV“). Novela má celkem 31 bodů a nabývá účinnosti k 1. 11. 2016.
Nejdůležitější změnou je bezesporu sjednocení osoby poplatníka daně v osobě nabyvatele. Jak vyplývá z § 1 odst. 1 ZDNNV, poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci. Novela tedy odstranila úpravu pro nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou, kdy poplatníkem byl převodce nebo bylo možné, ale pouze na základě konkrétního ujednání ve smlouvě, dohodnout, že poplatníkem bude nabyvatel. Tato úprava přinášela celou řadu aplikačních problémů, vymezení poplatníka bylo složité a nejednoznačné. Formulace smluvního ujednání v příslušné smlouvě, kterou se smluvní strany snažily přenést poplatnictví daně na nabyvatele, byla často nesprávná a právně nepřesná, což způsobovalo problémy jak poplatníkům, tak správcům daně. Je otázkou, zda je vhodné, aby daňový zákon umožňoval volbu poplatníka, navíc se jednalo o jediný případ, kdy tato volba byla v daňových předpisech možná.
Stávající úprava byla také komplikovaná v případě směn nemovitých věcí. Dani z nabytí nemovitých věcí podléhají obě nabyté nemovité věci směnou, přičemž poplatníkem daně byl převodce, avšak dohoda obou stran umožňovala převedení poplatnictví v podstatě libovolně např. tak, že poplatníkem za oba převody byla pouze jedna smluvní strana. To následně působilo komplikace v souvislosti s podáním daňového přiznání a placením daně.
Se stanovením poplatníka daně v osobě převodce souvisela existence institutu ručitele, kterým byl nabyvatel (kupující). V daňovém řízení toto způsobovalo komplikace např. v případech, kdy poplatník převodce - daň nezaplatil, a kupující v postavení ručitele tak byl vystaven nejistotě, zda mu vznikne daňová povinnost, ačkoli neměl přímou možnost toto ovlivnit. Novelou dochází ke zrušení institutu ručitele v rámci daně z nabytí nemovitých věcí.
Nová úprava by měla zkrátit, urychlit a zjednodušit daňové řízení, a to jednak právě zmiňovaným zrušením institutu ručitele, a také tím, že informace o poplatníkovi budou správcem daně lépe dohledatelné. Informace o nabyvateli má správce daně zpravidla k dispozici, ovšem v případě převodce, který převáděnou nemovitou věc již nevlastní a neužívá ji, tomu tak být nemusí.
Další významnou změnou je nová koncepce zdaňování nabývání inženýrských sítí. Jak vyplývá z nové úpravy v § 2 odst. 2 ZDNNV, pokud jde o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnického podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), která je částí této sítě a která se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnického podílu na takové budově. Znamená to tedy, že záměrem je zdaňovat pouze úplatná nabytí budov, které budou pro účely této daně považovány za nemovitou věc.
Změna je odůvodňována nejasným vymezením inženýrských sítí v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Inženýrské sítě představují zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení. Zároveň je stanovena vyvratitelná domněnka, že součástí inženýrské sítě jsou i stavby a technická zařízení, které s nimi provozně souvisejí. Problém je, že občanský zákoník výslovně nestanoví, zda jsou inženýrské sítě nemovitou nebo movitou věcí, resp. připouští obě tyto varianty, a i výklady se v tomto směru liší a rozcházejí. V důsledku těchto skutečností se upouští od dosavadní právní úpravy, že předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je částí inženýrské sítě, neboť v kontextu výše uvedeného nemusí být zřejmé, o jakou nemovitou věc se jedná.
Výsledkem tedy je, že podle nové právní úpravy nebudou podléhat zdanění např. vodovodní a kanalizační potrubí, dráty elektrického vedení a další součásti či části inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona.
Co se týká změn při stanovení nabývací hodnoty pro určení základu daně, k určitým zjednodušením dochází zejména v případech směn nemovitých věcí. Do § 13 ZDNNV se doplňuje úprava, která má zjednodušit určení základu daně v případě, kdy při směně nemovitých věcí dochází k porovnání sjednané ceny a srovnávací daňové hodnoty. Podle této úpravy se pro účely určení sjednané ceny nepřihlíží k hodnotě pozbývané nemovité věci, ovšem za podmínky, že nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena, kdy by docházelo nezohledněním k významnému snížení základu daně.
Prakticky to znamená, že v těchto případech bude při určení sjednané ceny přihlíženo k doplatku v penězích nebo případnému nepeněžnímu plnění. Tento postup umožní, aby poplatník nemusel určovat hodnotu pozbývané nemovité věci, ať už pomocí zjištěné ceny nebo směrné hodnoty, neboť to v praxi činilo značné problémy.
Dále byla do § 14 ZDNNV doplněna úprava, která představuje speciální postup pro stanovení srovnávací daňové hodnoty pro případy směny nemovitých věcí. Jedná se o změnu navazující na výše uvedenou úpravu v § 13 ZDNNV, úprava dopadá na situace, kdy sjednaná cena bude tvořena pouze doplatkem nebo bude nulová, protože k hodnotě pozbývané nemovité věcí nebude přihlíženo. Srovnávací daňová hodnota v takovém případě bude odpovídat 100 % směrné hodnoty nebo zjištěné ceny, a to z toho důvodu, aby se zjištěný základ daně co nejvíce blížil předpokládané hodnotě nabývané nemovité věci.
V § 15 odst. 3 písm. e) ZDNNV se rozšiřuje výčet nemovitých věcí, u kterých lze při určení základu daně použít směrnou hodnotu jako srovnávací daňovou hodnotu. Tento postup lze nově použít u pozemku:
1.
na kterém není trvalý porost s výjimkou náletové dřeviny nebo živého plotu,
2.
na němž není zřízena stavba s výjimkou oplocení nebo zpevněné plochy do 25 m2 a
3.
k němuž není zřízeno právo stavby.
V souladu s důvodovou zprávou se pojmem „náletová dřevina“ rozumějí všechny dřeviny, jejichž semena jsou roznášena vzduchem a po zakořenění vyrostou. Jde o dřeviny, které nejsou ošetřované, udržované ani prořezávané.
V případě úplatného nabytí vlastnického práva k výše uvedeným pozemkům tak není nutné, aby poplatník dokládal znalecký posudek o zjištěné ceně.
Poslední změnou, na kterou upozorníme v souvislosti se stanovením nabývací hodnoty, je úprava v § 23 ZDNNV, která upravuje případy výlučného použití zjištěné ceny. Do ustanovení je doplněn odst. 2, který stanoví, že pokud při nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu nebo jeho části, jehož součástí je nemovitá věc, byly do zjištěné ceny obchodního závodu započteny dluhy převzaté nabyvatelem, zjištěnou cenou nemovité věci je zjištěná cena bez započtení těchto dluhů.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech
256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Zákon č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb
113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
125/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
186/2016 Sb., o hazardních hrách
Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon
243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona
254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Vyhlášky

114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb
105/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 262/2004 Sb., o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti obchodníka s cennými papíry, který není bankou, na individuálním základě, ve znění vyhlášky č. 383/2004 Sb.