Problematiku zdanění příjmů z kapitálového majetku fyzickými osobami nalezneme v zákoně o daních z příjmů v § 8 . Tyto příjmy zdaňuje zpravidla plátce při výplatě srážkovou daní ve výši 15 %, přičemž obdrží čistý (netto) příjem, který již dále nezdaňuje a neuvádí v daňovém přiznání. S uvedeným způsobem zdanění úzce souvisí i ustanovení § 36 odst. 2 ZDP .
Příjmy z kapitálového majetku a daň z příjmů
Ing.
Helena
Machová
je daňovou poradkyní
Existují ale i takové příjmy z kapitálového majetku, které poplatník musí uvést a zdanit ve svém daňovém přiznání a právě tato povinnost bývá někdy opomíjena.
Podíly na zisku
Podíly na zisku [§ 8 odst. 1 písm. a) ZDP] se rozumí podíly na zisku z obchodní
korporace
a úroky z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy („mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy.Tyto příjmy podléhají srážkové dani a příjemce je již nezdaňuje.
Příklad:
Valná hromada s. r. o. rozhodla, že společníkovi vyplatí podíl na zisku ve výši 100 000 Kč.
Společnost srazí daň ve výši 15 % (15 000 Kč), kterou odvede správci daně a společníkovi vyplatí podíl na zisku ve výši 85 000 Kč.
Pozn.: V případě, kdy je společníkem právnická osoba, připadá v úvahu - při splnění zákonem stanovených podmínek - osvobození od daně z příjmů právnických osob. Na společníky - fyzické soby se ale toto osvobození nevztahuje.
Podíly na zisku tichého společníka
Zdanění těchto podílů [§ 8 odst. 1 písm. b) ZDP] je prakticky totožné s výše uvedeným. Pouze připomíná, že zdanění se nepoužije tehdy, je-li podíl použit k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátě do původní výše.
Příklad:
Vklad tichého společníka činí 100 000 Kč, na zisku i ztrátě se společník podílí 10 %. V roce 2014 vykázal podnikatel ztrátu ve výši 200 000 Kč. Na této ztrátě se tichý společník podílel 10 %, jeho vklad se tedy snížil o 20 000 Kč. V roce 2015 vykázal podnikatel zisk ve výši 300 000 Kč.
Podíl na zisku tichého společníka v roce 2015 činí 30 000 Kč. Částka 20 000 Kč však bude použita k doplnění vkladu. Zdaněn (15 % srážkovou daní) tedy bude pouze rozdíl, 10 000 Kč. Podnikatel v roce 2016 srazí a odvede správci daně daň ve výši 1 500 Kč a tichý společník obdrží zdaněný podíl na zisku v částce 8 500 Kč.
Úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách
Do této kategorie příjmů patří [§ 8 odst. 1 písm. c) ZDP] úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání.
Výnosy z jednorázového vkladu
Výnosy z jednorázových vkladů a z vkladů jim na roveň postavených [§ 8 odst. 1 písm. d) ZDP] se zdaňují srážkovou daní a poplatník obdržený příjem již nezdaňuje.
Dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem
Tyto dávky a dávky doplňkového penzijního spoření, snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky [§ 8 odst. 1 písm. e) ZDP], zdaňuje penzijní fond při výplatě srážkovou daní ve výši 15 %.
Jde-li o penzi, rozdělí se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze.
Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poplatník pobírat.
Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvek zaplacený penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
Příklad:
Fyzické osobě v roce 2016 vyprší smlouva o penzijním připojištění. Za dobu trvání pojištění zaplatila pojistné ve výši 100 000 Kč, příspěvek zaměstnavatele činil 25 000 Kč a státní příspěvek byl 9 000 Kč. Pojistné plnění činí 175 000 Kč a pojištěnec se dohodne na jednorázovém vyrovnání.
Daňový základ = 175 000 Kč - 100 000 Kč - 9 000 Kč = 66 000 Kč,
daň (15 %) = 9 900 Kč,
čistý příjem = 175 000 Kč - 9 900 Kč = 165 100 Kč.
Plnění ze soukromého životního pojištění
Plnění ze soukromého životního pojištění [§ 8 odst. 1 písm f) ZDP] nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se zdaňuje rovněž srážkovou daní ve výši 15 %.
Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné.
U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na dobu pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.
Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Odkupné se pro zjištění základu daně snižuje o zaplacené pojistné s výjimkou pojistného, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, které není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, s výjimkou příspěvku na pojistné za soukromé životní pojištění zaměstnance, které hradil zaměstnavatel za zaměstnance za jeho soukromé pojištění v době delší než uplynulých 10 let a současně po 1. lednu 2001.
Příklad:
Fyzická osoba sjednala v roce 2006 smlouvu o životním pojištění na 10 let, kdy poplatník dosáhne 64 let věku. Celkem zaplacené pojistné činí 120 000 Kč, přičemž plnění pojišťovna stanovila na 180 000 Kč. Fyzická osoba se dohodla na výplatě měsíčního důchodu po dobu 5 let.
Výše měsíčního důchodu = 180 000 Kč: (5 x 12) = 3 000 Kč,
základ daně = (180 000 Kč: 60) - (120 000 Kč: 60) = 1 000 Kč,
daň = 150 Kč,
čistá měsíční penze = 3 000 Kč - 150 Kč = 2 850 Kč.
Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček
Na rozdíl od výše uvedených příjmů musí úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a zápůjček (§ 2390 až § 2394 občanského zákoníku), úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na účtech neuvedených výše v písm. c) a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši členů obchodních korporací [§ 8 odst. 1 písm. g) ZDP] zdanit poplatník -fyzická osoba - ve svém daňovém přiznání sám. U příjmů z úroků ze zápůjčky nebo úvěru je výdajem úrok z částek použitých na poskytnutí zápůjčky nebo úvěru, a to až do výše příjmu.
Podle pokynu GFŘ D-22 se podle tohoto ustanovení posuzují i úroky z pohledávek ve smyslu § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Pozn.: Za tyto příjmy se nepovažují úroky z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.) a které se považují za příjmy podle § 8 odst. 1 písm. c) ZDP - viz výše.
Příklady:
1. Fyzická osoba přijala úrok ze zápůjčky ve výši 45 000 Kč.
Tento příjem zdaní v rámci svého daňového přiznání jako příjem z kapitálového majetku.
2. Fyzická osoba poskytla zápůjčku, přičemž přijatý úrok činí 60 000 Kč. Protože však neměla dostatek volných finančních prostředků, zápůjčku částečně realizovala prostředky, které získala jako úvěr. Za tento úvěr zaplatila na úrocích 22 000 Kč.
Jako příjem z kapitálového majetku ve svém daňovém přiznání zdaní částku 38 000 Kč.
3. Podnikající fyzická osoba obdržela na svůj účet určený pro podnikání za zdaňovací období úroky ve výši 1 200 Kč.
Příjem zdaní v rámci svého daňového přiznání jako příjem z kapitálového majetku.
Pozn.: Pokud podnikatel v tomto případě uvede úrok jako příjem podle § 7, tedy jako součást celkových příjmů z podnikání, v zásadě nepochybí. Problém by ale mohl nastat tehdy, když by stanovoval výdaje paušální částkou, kdy by tato byla neoprávněně vyšší o procento z úroku. Dále by pak podnikatel zbytečně o tento příjem zvýšil vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění.
Úroky a jiné výnosy z držby směnek
Úroky a jiné výnosy z držby směnek [např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy - § 8 odst. odst. 1 písm. h) ZDP] zdaní poplatník - fyzická osoba - v rámci svého daňového přiznání.
Podle pokynu GFŘ D-22 se diskontní částkou směnky rozumí úrok počítaný ode dne koupě nebo vystavení směnky do dne její splatnosti, popř. dalšího prodeje.
Plnění ze zisku svěřenského fondu
Plnění ze zisku svěřenského fondu [§ 8 odst. 1 písm. i) ZDP] zdaňuje plátce (svěřenský fond) při výplatě srážkovou daní ve výši 15 %.
Dluhopisy
Za příjem z kapitálového majetku se dále považuje (§ 8 odst. 2 ZDP) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kurzem při jejich vydání. V případě předčasného zpětného odkupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného odkupu.
Zahraniční příjmy z kapitálového majetku
Pokud plynou poplatníkovi příjmy podle § 8 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2 ze zahraničních zdrojů, jsou (nesnížené o výdaje) základem (dílčím základem) daně.
Pokud plynou ze zahraničí příjmy podle § 8 odst. 1 písm. e) a f), jsou základem (dílčím základem) daně. Tyto příjmy lze tedy snížit o částky jako v případě tuzemských plnění. V každém případě platí, že poplatník musí uvést tyto příjmy do daňového přiznání a zdanit je jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.
Úrokové příjmy, vydané v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou, plynoucí fyzickým osobám - rezidentům České republiky a příjmy uvedené v § 8 odst. 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní.
Společné jmění manželů
Pokud plynou příjmy z kapitálového majetku do společného jmění manželů ze zdroje, který je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u tohoto manžela. Jedná-li se o příjem plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
Nezdaněné příjmy z kapitálového majetku
Podle § 38g platí, že daňové přiznání musí podat každý, jehož roční příjmy (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní) přesáhly částku 15 000 Kč.
Daňové přiznání musí podat též poplatník - zaměstnanec, jehož roční příjmy (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní) jsou vyšší než 6 000 Kč.
Jinými slovy: příjmy z kapitálového majetku, které jsou zdaňovány srážkovou daní (a těch je většina), zdaní plátce, který je vyplácí, vždy. Příjmy, které nejsou srážkovou daní zdaněné a poplatník je musí uvádět ve svém daňovém přiznání, nejsou zdaněny tehdy, pokud s ostatními zdanitelnými příjmy nepřevýšily částku 15 000 Kč, resp. 6 000 Kč.
Příklady:
1. Poplatník, starobní důchodce, poskytl zápůjčku, přičemž roční přijatý úrok činí 10 000 Kč. Jiné příjmy (kromě starobního důchodu) poplatník nemá. Poplatník nemusí podávat daňové přiznání a příjem tak zůstane nezdaněn.
2. Poplatník (s jedinými příjmy od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani), poskytl zápůjčku, přičemž roční úrok činí:
a)
5 000 Kč.
Poplatník nemusí podávat daňové přiznání a příjem tak zůstane nezdaněn.
b)
10 000 Kč.
Poplatník musí podat daňové přiznání a úrok zdaní jako příjem z kapitálového majetku.