Daň z hazardních her - nová daň v českém daňovém systému

Vydáno: 36 minut čtení

Od 1. 1. 2017 přibude nová přímá daň z hazardních her, která více méně nahradí dosavadní poměrně problematický a neefektivní odvod z loterií a jiných podobných her, který upravuje zákon č. 202/1990 Sb. Předmětem tohoto článku je však nový zákon č. 187/2016 Sb. , o dani z hazardních her, spolu se zákonem č. 186/2016 Sb. , o hazardních hrách.

Daň z hazardních her – nová daň v českém daňovém systému
Ing.
Martin
Děrgel
 
Proč nová daň
Daně by podle teorie měly být neutrální, aby neovlivňovaly rozhodování subjektů (osob). Realitě bližší je ovšem spíše konstatování Adama Smitha:
„I ta nejzkušenější vláda, když zdanila všechny předměty vhodné k zdanění, musí se uchýlit ke zdaňování předmětů nevhodných.“.
Proklamovaným účelem daně z hazardních her je znevýhodnění tohoto segmentu podnikání, který prokazatelně provázejí celospolečensky nežádoucí jevy, jako je například chorobná závislost hráčů, jejich zadlužení,
exekuce
a rozpad rodin, vysoká míra trestných činů. Nicméně „hazardními hrami“ nejsou jen obávané hrací automaty, kursové sázky a rulety, ale i neškodné bingo a společensky (komunitně) spíše prospěšné tomboly, turnaje o ceny a mnohé loterie na podporu konkrétních cílů.
I když je označení „daň z hazardních her“ nové, nejedná se o zcela novou daň, ale o nástupkyni dosavadního odvodu z loterií a jiných podobných her, kterou upravuje 26letý zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů („ZoL“). U daní (v užším slova smyslu) jsme zvyklí, že postihují příjmy (daně z příjmů), spotřebu (DPH, spotřební a ekologické daně) nebo majetek (daně silniční, z nemovitých věcí a z jejich nabytí). Tentokrát je ale předmětem zdanění, resp. prozatím ještě tzv. odvodu, samotné provozování určité podnikatelské činnosti – hazardní hry, resp. loterie nebo jiné podobné hry.
U jiných činností – například pekařství, stavební výroba, vedení účetnictví, advokacie – by profesní daň asi nemohla vzniknout, protože by byla právem vnímána jako diskriminační a nespravedlivá. V čem jsou hazardní hry, resp. loterie a podobné hry, natolik specifické, že pro ně byla vytvořena oborová daň, aniž by takto zdanění provozovatelé výrazně protestovali a daňově znevýhodněnou činnost opustili? Hlavní důvody jsou dva, o prvním již byla řeč – průvodní společensky škodlivé jevy – druhým je vysoká ziskovost při poměrně nízkých nákladech.
Nová daň z hazardu
nepředstavuje revoluční ale pouze evoluční změnu oproti odvodu z loterií a jiných podobných her. Hlavními věcnými změnami právní regulace hazardu a její inovované daně jsou:
-
otevření českého trhu hazardních her provozovatelům z jiných států Evropské unie
a Evropského hospodářského prostoru, kteří doposud nemají možnost u nás provozovat loterie a jiné podobné hry, což by mohlo vést k sankcím Česka za omezení volného trhu služeb (články 49, 56 a 63 Smlouvy o fungování EU),
-
úprava provozování hazardních her prostřednictvím internetu
, včetně diskutabilní možnosti vynucené blokace nepovolených internetových her (vypnutí internetových stránek) a plateb jejich provozovatelům,
-
nově zdanění neuniknou ani nepovolené hazardní hry
, přičemž výhry z nich si musí zdanit samotní hráči,
-
vedle základního povolení od ministerstva
bude dále třeba k provozování hry technické a živé (v kasinu) i binga
povolení obce k umístění herního prostoru
, která má i nadále právo regulace obecní vyhláškou,
-
efektivnější správa daně
(čtvrtletní zdanění, samovyměření daně, e-přiznání, informační povinnost obcí atd.).
 
Právní úprava zdanění hazardních her
Předmětem našeho zájmu bude hlavně
zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
(„ZDHH“). Ten ale pro své uplatnění potřebuje
zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách
(„ZHH“), aby bylo jasné, co je předmětem zdanění, proto mu věnujeme pár slov. Dále bylo nutné kvůli promítnutí nové právní úpravy hazardu novelizovat 19 zákonů, což zajišťuje zákon č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her. Ohledně tohoto změnového zákona se omezíme pouze na novelizaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“).
Nabytí účinnosti všech tří nových právních předpisů je nastaveno na
1. 1. 2017
. Výjimkou jsou ustanovení umožňující
podávat žádosti o nová úřední povolení nezbytná k provozování hazardních her,
které jsou v zájmu plynulého přechodu na novou regulaci účinné již od vyhlášení těchto zákonů, a to od 15. 6. 2016. Jak si dále upřesníme, jedná se o základní povolení Ministerstva financí (nutné pro všechny hazardní hry kromě tombol a turnajů malého rozsahu) a povolení dotčené obce k umístění tzv. herního prostoru (herny nebo kasina), které je nezbytné pouze pro bingo, technickou hru a živou hru (nejsou-li provozovány jako internetová hra).
Pro držitele stávajících úředních povolení k provozování loterií a dalších her vydaných podle končícího zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, jsou stěžejní přechodná ustanovení ZHH, která jim zejména umožňují provozovat i nadále již povolené hazardní hry, a to nejdéle po dobu následujících 6 let.
 
Co jsou hazardní hry
Slovo hazard má svůj původ v arabském slově „al zahr“, jež označuje kostky. Z tohoto slova následně vzniklo španělské „azar“ (hra náhody), které se přes francouzštinu rozšířilo do angličtiny jako „hazard“. Slovník cizích slov pojem hazard definuje jako činnost, jejíž výsledek závisí na náhodě nebo též jako vysoké riziko.
Oblast hazardních her není na úrovni Evropské unie (EU) regulována (harmonizována). Takže členské státy EU zde mají volné pole působnosti. Nicméně i přesto musejí ctít obecnější pravidla vyplývající z primárního práva, zejména ze Smlouvy o fungování EU a také zohlednit rozsudky Soudního dvora EU. Z praktického hlediska jde hlavně o
zákaz omezování volného pohybu služeb a kapitálu,
nelze proto (až na zcela výjimečné případy) upřít přístup do tohoto byznysu firmám z jiných států EU.
Hazardní hrou se podle § 3 odst. 1 ZHH rozumí
„hra, sázka1 nebo los, do nichž sázející vloží sázku2, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost“
.
Což navazuje na § 2873 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.):
„Sázkou1 se alespoň jedna strana zavazuje vůči druhé plnit výhru, ukáže-li se nesprávným její tvrzení o skutečnosti stranám neznámé nebo ukáže-li se tvrzení druhé strany o této události správným.“
Obdobně to platí pro hru a los.
V praxi se často směšují pojmy sázka2 a vklad.
Sázka2 představuje určené (nevratné) plnění
, které je vloženo do samotné hazardní hry a bude porovnáváno s jejím výsledkem. Naproti tomu
vklad pouze opravňuje k účasti
na hře, může tedy jít nejen o samotnou sázku2, ale i o tzv. startovné na turnaj či jiné vstupní poplatky.
Provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v jejím uskutečňování
s cílem dosažení zisku
, čímž jsou
a priori
z regulace ZHH vyřazeny například rodinné a přátelské karetní turnaje nebo binga. S výjimkou tombol a turnajů malého rozsahu je
nezbytné příslušné (základní) povolení Ministerstva financí.
Provozovatelem hazardní hry může být jen právnická osoba
se sídlem v EU/EHP s vlastními zdroji ve výši nejméně 2 000 000 EUR, případně Česká republika (ČR). Podmínka výše vlastních zdrojů neplatí pro tomboly a turnaje malého rozsahu a u tombol s herní jistinou do 100 000 Kč není osoba provozovatele vůbec regulována.
Zákon o hazardních hrách vymezuje
osm druhů hazardních her, které lze v ČR provozovat
:
-
Loterie
, u níž se dále rozlišují čtyři varianty:
-
číselná
loterie, kdy je výhra podmíněna uhodnutím určitého čísla, několika čísel, kombinace čísel nebo číselného pořadí; výhra se vypočítá dle počtu výherců nebo úhrnné výše sázek předem daným podílem, nebo jako násobek sázky podle toho, jak při slosování uhodl sázející určený počet tažených čísel,
-
peněžitá
a
věcná
loterie, v případě těchto loterií je výhra (peněžitá nebo věcná) podmíněna vylosováním určitého losu, přičemž do slosování se zahrnou všechny vydané losy (ne pouze prodané),
-
okamžitá
loterie, výhra je ihned známa a podmíněna výherní kombinací po setření zakryté části losu.
-
Kursová sázka
, u které je výhra podmíněna uhodnutím sázkové příležitosti, kterou se rozumí zejména sportovní výsledek nebo událost veřejné pozornosti; výše výhry je přímo úměrná výhernímu poměru (kursu), v němž byla sázka přijata, a výši sázky; kromě sázek na zvířecí dostih je podmínkou účasti registrace (identifikace hráče).
-
Totalizátorová hra
je obdoba kursové hry, u níž ale účast není podmíněna registrací (identifikací) hráče a výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši sázek a předem stanovenému podílu výher.
-
Bingo
– zde kromě náhody rozhoduje i dovednost hráče, výhra je podmíněna dosažením předem stanoveného vzorce na sázkovém tiketu, který sázející vyplní na základě postupného losování čísel, a při níž není předem určen počet sázejících ani výše herní jistiny; bingo lze provozovat pouze v herním prostoru (v herně).
-
Technická hra
je nová samostatná kategorie hazardních her provozovaných prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím; kvůli společenské škodlivosti lze provozovat jen v obcí povoleném herním prostoru, podmínkou účasti je registrace (identifikace hráče), regulována je výše sázek a nejvyšší výhra i hodinová prohra, výhru v penězích nesmí vyplácet samotné technické zařízení ale provozovatel hry.
-
Živá hra
, u které sázející hrají proti krupiérovi (tzv. proti kasinu), nebo jeden proti druhému u hracích stolů, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry; jde zejména o ruletu, karetní hru (formou turnaje) a hru v kostky; je možné ji provozovat jen v kasinu a ke hře se nepoužívají peníze ale žetony.
-
Tombola
je hazardní hra, u níž se výhry rozdělují na základě slosování, do kterého se zahrnou pouze prodané sázkové tikety, které lze prodávat (stejně jako vydávat výhry) pouze v den a na místě slosování; pro minimální společenská rizika postačuje pouze ohlásit obci a při herní jistině do 100 000 Kč ani to ne.
-
Turnaj malého rozsahu
je nová kategorie vyčleněná z živých her, stačí ohlásit obci; jde o turnaj v karetní hře vyřazovacího typu, při němž je počet účastníků (3 až 90) předem určen, a vklad účastníka nepřevýší 500 Kč za 24 hodin.
Kromě tombol a turnajů malého rozsahu mohou být hazardní hry provozovány také prostřednictvím internetu, kdy účastník hraje proti softwarovému hracímu systému nebo proti jiné osobě. Server
„internetové hry“
musí být na území EU/EHP a její internetová stránka v češtině.
Podmínkou účasti v internetové hře je registrace (identifikace) tuzemského účastníka hry.
Nepovolené internetové hry může Ministerstvo financí nechat zablokovat a může zakázat i provedení plateb ve prospěch či k tíži platebních účtů jejich provozovatelů.
Stávající zdanění hazardních her podle zákona o loteriích
Než se seznámíme s novým způsobem zdanění hazardních her, uvedeme si ve stručnosti, jak je tomu do konce roku 2016. Především je třeba si uvědomit, že zdanění působí na obou stranách hry.
Stávající zdanění provozovatelů loterií
a jiných podobných her:
-
příjmy
ze všech vsazených částek jsou
součástí obecného základu daně z příjmů
právnických osob,
-
dva správní poplatky:
5 000 Kč za žádost o vydání povolení, resp. 3 000 Kč za změnu povolení,
-
odvod z loterií a jiných podobných her
, jehož poplatníkem je tuzemská právnická osoba s povolením k provozování loterie a jiné podobné hry (nelegální hry odvodu nepodléhají), jsou dva režimy zdanění:
-
výherní hrací přístroje a jiná technická zařízení:
základem odvodu je součet poměrné části (úhrn vsazených částek mínus vyplacené výhry) a pevné části (počet dnů, ve kterých byl každý z přístrojů a zařízení povolen), sazba odvodu má poměrnou složku (28 % z poměrné části) a pevnou složku (80 Kč denně za každý výherní hrací přístroj a zařízení, tj. cca 29 200 Kč ročně), výnos odvodu je rozdělen mezi stát (37 %) a obce (63 % rozdělovaných dle umístění přístrojů v obcích),
-
ostatní loterie a jiné podobné hry:
základem odvodu je částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out), sazba odvodu je poměrná ve výši 23 %, a výnos odvodu z těchto ostatních loterií a jiných her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
-
o peněžité dary poskytnuté v odvodovém období (kalendářní rok) Českému olympijskému výboru na tělovýchovné a sportovní účely lze až o 25 % snížit dílčí odvod z loterií nebo z kursových sázek,
-
odvod je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, zákonná povinnost § 24 odst. 2 písm. p) ZDP,
-
odvodové přiznání
se podává do 2 měsíců po uplynutí daného roku, a platí se
3 čtvrtletní zálohy
,
-
správu odvodu z loterií a jiných podobných her vykonávají finanční úřady.
Stávající zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob:
-
výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách jsou u poplatníků daně z příjmů fyzických osob tzv.
ostatním příjmem
podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP,
-
přičemž podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP jsou
osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení
vydaného podle ZoL nebo obdobných předpisů v EU nebo EHP,
-
dodejme, že ostatními příjmy podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) ZDP jsou obecně i další výhry a ceny ze soutěží mimo režim ZoL, z nichž jsou u fyzických osob osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. f) ZDP ceny ze soutěží veřejných, reklamních a sportovních (nejde-li o profesionálního sportovce) do hodnoty 10 000 Kč, jinak podléhají režimu tzv. srážkové daně z příjmů 15 %, kterou sráží a odvádí pořadatel,
-
pokud rezidentovi ČR plynou tyto
neosvobozené ostatní příjmy ze zahraničí,
patří do jeho daňového přiznání, přičemž
je nelze snížit o žádné výdaje
(§ 10 odst. 4 ZDP); může dojít k tomu, že výhra sice převýší sázku, ale po odečtení daně, která nezohledňuje žádné výdaje (tj. ani sázku), je nižší než sázka,
-
u
nerezidentů ČR
podléhají české dani jen příjmy mající zdroj na našem území, což jsou výhry a ceny od rezidentů a stálých provozoven [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 8 ZDP], ovšem smlouvy o zamezení dvojího zdanění obvykle neumožňují zdanění u zdroje příjmu (ale např. smlouva se Slovenskem ano).
Dodejme, že podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je
provozování loterií a jiných podobných her
– s výjimkou služeb souvisejících s jejich provozováním zajišťovaných pro provozovatele jinými osobami –
osvobozeno od daně z přidané hodnoty
bez nároku na odpočet daně.
Nové zdanění hazardních her podle zákona o dani z hazardních her
Od 1. 1. 2017
nová daň z hazardních her nahradí dosavadní odvod z loterií a jiných podobných her
. Jde totiž definičně skutečně o daň coby: nenávratné, nedobrovolné, neekvivalentní a nesankční peněžité plnění uložené zákonem a spravované státem, které je neúčelovým, řádným, pravidelným a plánovaný příjmem veřejných rozpočtů. Nejprve si pro srovnání se stávajícím způsobem zdanění ad výše uvedeme v obdobné struktuře nový způsob zdanění hazardních her
(změny zvýrazněny tučně)
, načež se s ním blíže seznámíme.
Nové zdanění provozovatelů hazardních her:
-
příjmy ze všech vsazených částek jsou součástí obecného základu daně z příjmů právnických osob,
-
čtyři správní poplatky:
5 000 Kč za žádost o vydání základního povolení a 3 000 Kč za jeho změnu,
4 000 Kč za žádost o vydání povolení k umístění herního prostoru a 2 500 Kč za jeho změnu
,
-
daň z hazardních her, poplatníkem je ten, kdo provozuje hazardní hru
, ať už jde o tuzemskou nebo zahraniční osobu, a to bez ohledu na to, jestli má legální povolením k provozování hazardní hry,
předmětem daně není provozování tombol s herní jistinou do 100 000 Kč
, jsou dva režimy zdanění:
-
dílčí daň z technických her:
dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out),
sazba daně 35 %
,
minimální dílčí daň z technických her činí součin součtu herních pozic povolených koncových zařízení a částky 9 200 Kč
(s ohledem na čtvrtletní zdanění se efektivně jedná o zdanění každého takového zařízení ve výši 36 800 Kč ročně, tj. cca 100 Kč denně, výnos této dílčí daně je rozdělen mezi stát
(35 %)
a obce (
65 %
rozdělovaných dle umístění koncových zařízení v obcích),
-
dílčí daně z ostatních hazardních her:
dílčím základem daně je částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out), sazba daně 23 %, a výnos těchto dílčích daní z ostatních hazardních her je rozdělen mezi stát (70 %) a obce (30 %),
-
neexistuje žádná sleva na dani
, na rozdíl od slevy na odvodu z loterií nebo z kursových sázek,
-
příslušenství daně
z hazardních her (např. úrok z prodlení, penále)
je příjmem státního rozpočtu
,
-
daň je daňovým výdajem pro účely daně z příjmů, coby „ostatní daň“ § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP,
-
zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, pročež bylo upuštěno od placení záloh, daňové přiznání
se podává povinně elektronicky
do 25 dnů
po uplynutí čtvrtletí, a daň se
„samovyměří“
,
-
správu daně z hazardních her vykonávají finanční úřady,
delikty ale řeší zejména celní úřady
.
Nové zdanění výherců daní z příjmů fyzických osob:
-
výhry z hazardních her jsou u fyzických osob tzv. ostatním příjmem podle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP,
-
přičemž podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP jsou
osvobozeny výhry z tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč, hazardní hry provozované na základě ohlášení
nebo základního povolení
podle ZHH, hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných ZHH vydaných v EU nebo EHP,
-
neosvobozené ostatní příjmy z hazardních her (tj. zejména z nelegálních her nebo ze zahraničí vně EU/EHP) patří do daňového přiznání výherce, přičemž je u nich
možno uplatnit prokázané výdaje vynaložené na dosažení těchto výher
(maximálně ale do výše takových příjmů dle § 10 odst. 4 ZDP);
Bez věcné změny zůstává i nadále osvobození provozování hazardních her od DPH, a to tzv. bez nároku na odpočet daně podle § 60 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Přičemž zdanitelnou výjimkou zůstávají služby související s jejich provozováním zajišťované pro provozovatele hazardních her jinými osobami.
S ohledem na úzce zaměřený předmět daně vystačil hmotně-právní zákon s pouhými 15 paragrafy, což je nejméně z českých daňových zákonů. Jednotlivá ustanovení ZDHH jsou navíc poměrně stručná a přehledně členěná jen do několika mála odstavců (pouze ve dvou případech jde o 5, resp. 6 odstavců) a mají své nadpisy.
 I----------------------------------------------------------------------------I I 
Struktura zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
("ZDHH") I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
Paragraf
I
Odstavce
I
Název paragrafu
I
Stručný popis ustanovení
I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
Část první - Daň
I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 1
I 1 I
Poplatník daně
I Držitel základního povolení nebo I I I I I ohlašovatel podle ZHH anebo ten, I I I I I kdo hazardní hru provozuje. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 2
I 3 I
Předmět daně
I Provozování hazardních her na I I I I I území ČR pro tuzemského účastníka, I I I I I je-li třeba základní povolení nebo I I I I I ohlášení. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 3
I 3 I
Základ daně
I Součet dílčích základů daně, které I I I I I tvoří částka, o níž úhrn přijatých I I I I I vkladů převyšuje vyplacené výhry. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 4
I 1 I
Sazba daně
I 23 %, jen pro dílčí základ daně z I I I I I technických her 35 %. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 5
I 4 I
Výpočet daně
I Daň z hazardních her = součet I I I I I dílčích daní. Dílčí daň = dílčí I I I I I základ daně (zaokrouhlen na sta I I I I I nahoru) x jeho sazba, u I I I I I technických her minimálně počet I I I I I zařízení x 9200 Kč. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 6
I 1 I
Zdaňovací
I Kalendářní čtvrtletí. I I I I
období
I I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 7
I 6 I
Rozpočtové
I Dílčí daň z technických her: 35 % I I I I
určení daně
I státu a 65 % obcím (podle poměru I I I I I povolených herních pozic), ostatní I I I I I výnos daně z hazardních her: 70 % I I I I I státu a 30 % obce. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
Část druhá - Správa daně
I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 8
I 2 I
Poskytování
I Porušení podmínek základního I I I I
informací
I povolení sdělí finanční úřady I I I I I ministerstvu. Obce oznamují I I I I I správci daně: ohlášení hazardní I I I I I hry, vydání/změnu povolení herního I I I I I prostoru. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 9
I 2 I
Daňové přiznání
I Je nutno podat elektronicky, což I I I I
a dodatečné
I vyžaduje uznávaný e-podpis nebo I I I I
daňové přiznání
I datovou schránku. A to do 25 dnů I I I I I po zdaňovacím období (čtvrtletí), I I I I I kdy je také daň splatná. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 10
I 1 I
Poslední známá
I Pro účely doměření daně I I I I
daň
I poplatníkem/správcem daně. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 11
I 5 I
Samovyměření a
I S ohledem na krátké zdaňovací I I I I
samodoměření
I období se daň uvedená poplatníkem I I I I
daně
I v přiznání považuje za vyměřenou; I I I I I není-li přiznání podáno včas, je I I I I I vyměřena daň 0 Kč. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 12
I 4 I
Doměření daně z
I Obvykle půjde o důsledek daňové I I I I
moci úřední
I kontroly nebo tzv. postupu správce I I I I I daně k odstranění pochybností. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 13
I 2 I
Vztah k
I Dodatečné přiznání na nižší daň I I I I
prekluzivním
I není možné podat po 9 letech od I I I I
lhůtám
I počátku běhu lhůty pro stanovení I I I I I daně. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 14
I 1 I
Převod výnosu
I Procesní drobnost ohledně převodu I I I I
daně
I části daně obcím. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
Část třetí - Účinnost
I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I I
§ 15
I 1 I (Bez názvu) I Od 1. 1. 2017, pouze § 8 odst. 2 I I I I I již od 15. 6. 2016. I I----------I----------I-----------------I------------------------------------I
Podrobnější pohled na zákon o dani z hazardních her
Po seznámení se strukturou ZDHH se nyní blíže podíváme na klíčové prvky této staronové daně, a to s důrazem na nejvýznamnější odlišnosti od dosavadního odvodu z loterií a jiných podobných her.
Poplatníkem daně z hazardních her je sice i osoba s příslušným základním povolením nebo ohlašovatel hazardní hry, i když fakticky hru neuskutečňuje. Nicméně v těchto případech bude základ daně nulový – kromě technické hry.
Nově je poplatníkem daně také každá osoba, která hazardní hru
vyžadující základní povolení nebo ohlášení
provozuje nelegálně
, aniž by měla takové povolení, resp. hru ohlásila, případně i když by ani nemohla být provozovatelem hazardní hry v ČR – například jde o fyzickou osobu nebo o osobu právnickou se sídlem mimo EU/EHP.
Osoba provozující
tombolu s herní jistinou do 100 000 Kč
není poplatníkem daně, neboť provozování takové tomboly nevyžaduje základní povolení Ministerstva financí ani nepodléhá ohlášení obci dle ZHH, jak jsme uvedli výše. A návazně její provozování
není ani předmětem daně z hazardních her
, takže se z ní tato daň neplatí.
Předmětem daně je pouze takové provozování hazardní hry, ke kterému dochází na území České republiky.
Což znamená, že jde buď o hazardní hru fyzicky provozovanou v Česku, nebo o
„internetovou hru“, která je alespoň z části zaměřena nebo cílena právě na český trh
ve smyslu ZHH. Pokud česká firma provozuje hazardní hru v cizině, pak tato její činnost není předmětem české daně z hazardní hry, neboť lze předpokládat, že je zdaněna obdobnou daní v zahraničí. Pro internetové hry se teritoriální princip uplatní v modifikované variantě, neboť internet hranice nemá. Určující je bydliště osob, na které se provozovatel alespoň z části zaměřuje nebo na ně cílí. Dodejme, že dle § 80 občanského zákoníku je bydlištěm osoby místo, kde se tato osoba zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Zároveň však platí vyvratitelná právní domněnka, že
kdo hraje „internetovou“ hazardní hru zaměřenou na český trh, ten má bydliště na území České republiky, pokud provozovatel neprokáže opak
.
Výkladové potíže lze čekat ohledně absence jasných kritérií, na základě kterých lze určit orientaci „internetové hry“ na český trh
, vždy bude zapotřebí posoudit každý případ zvlášť. Důvodová zpráva uvádí, že indikačními kritérii mohou být například: webová stránka je v češtině, vklady, sázky a výhry v Kč, provozovatel sídlí v ČR, podporuje příjem vkladů a zasílání výher z a do českých bank, technická podpora hráčům je na území ČR nebo v češtině, propagace odkazuje na české reálie (například využívá známého českého herce či sportovce) atp.
Základ daně se může skládat až z osmi dílčích základů daně pro jednotlivé druhy hazardních her – povolované i ohlašované.
Dílčí základ se určuje vždy na tzv. principu in-out
, tj. jde o rozdíl mezi přijatými a nevrácenými vklady a vyplacenými výhrami. Tento princip in-out platí i pro stávající právní úpravu odvodu z loterií a jiných podobných her, protože má více výhod a méně nevýhod oproti principu
in
(tj. pouze přijaté a nevrácené vklady).
Je vhodné zopakovat, že vkladem se nemíní pouze sázka vložená do hry, ale obecně jakékoliv plnění opravňující k účasti na hazardní hře, například tzv. startovné, zápisné, vstupné do kasina anebo jinak označené vstupní poplatky apod. Vkladem je rovněž provize zaplacená provozovateli hazardní hry za to, že jí umožní hráčům hrát mezi sebou. Naproti tomu sporný může být pojem „výhra“, kterou nedefinuje ZHH ani jiný zákon. Nezbývá než vyjít z obecného významu tohoto slova a
za výhru považovat vše, co poskytuje provozovatel hazardní hry účastníkovi na základě náhody nebo neznámé okolnosti, kterou musí provozovatel předem stanovit v herním plánu
. Přičemž pro účely dílčích základů daně se zohledňují pouze výhry vyplacené, nikoli prozatím pouze nárokované.
Pro znalce stávající právní úpravy ZoL dodejme, že na rozdíl od odvodu z loterií a jiných podobných her není třeba pro účely ZDHH speciálně upravovat dílčí základ daně z technických her jako kombinovaný, tj. složený z poměrné a pevné části. Důvodem je skutečnost, že dosavadní pevná část dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je nahrazena minimální daní z technických her, viz výše.
Ze sociologických, psychologických, psychiatrických a dalších odborných studií vyplývá, že různé typy hazardních her mají různou míru škodlivosti společenské i pro samotné hráče. Lze je rozdělit do tří skupin.
Nejvyšší riziko patologických jevů je u lehce dostupných technických her
, které navíc uchvátí hráče snadným ovládáním, vizuální a zvukovou přitažlivostí, dynamikou (vysokou frekvencí sázek) a okamžitou bombastickou zprávou o výhře. Ve druhé skupině méně škodlivých her jsou loterie, binga a živé hry. Třetí skupinu málo rizikových hazardních her (což je dáno i jejich nízkou ziskovostí pro hráče) tvoří kursové sázky, totalizátorové hry, tomboly a turnaje malého rozsahu. Tomu odpovídaly také tři lineární sazby daně pro každou z těchto skupin v návrhu ZDHH – ve výši 25 %, 30 % a 35 %. Nakonec ale byl schválen pozměňovací návrh, který stanovuje
pouze dvě lineární sazby daně: 35 % pro dílčí základ daně z technických her a 23 % pro dílčí základy daně z ostatních hazardních her
. Oproti stávající právní úpravě tedy došlo ke zvýšení sazby pouze u technických her (cca o 7 procentních bodů).
Poplatník daně z hazardních her má povinnost
podat řádné daňové přiznání do 25 dní po uplynutí
zdaňovacího období –
kalendářního čtvrtletí – kdy je tato daň zároveň i splatná
. Tyto informace nenajdeme v ZDHH, ale subsidiárně v § 135 odst. 3 a § 136 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Daňové přiznání (rovněž dodatečné daňové přiznání) k dani z hazardních her
je nutno podat elektronicky, k čemuž je nezbytný uznávaný elektronický podpis nebo datová schránka
. Nelze tedy podání učinit písemně ani využít tzv. e-tiskopisu, tedy kombinovaného podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu, které je správci daně zasláno nejprve bez e-podpisu a posléze je do 5 dnů stvrzeno podáním ještě jednoho papírového listu s vlastnoručním podpisem poplatníka. Při tomto povinně elektronickém podání je samozřejmě zapotřebí dodržet rovněž formát a strukturu (dodatečného) daňového přiznání, která bude jako obvykle zveřejněna centrálně na internetových stránkách finanční správy.
Ustanovení § 11 ZDHH zavádí institut
samovyměření (a samodoměření) daně z hazardních her
. Tento způsob stanovení daně již je použit u DPH u zvláštního režimu jednoho správního místa (MOSS) a donedávna také u záloh na pojistné na důchodové spoření (již zrušený II. pilíř). Podstata samovyměření spočívá ve
vyměření daně
bez vydání individuálního právního aktu správce daně (tj. rozhodnutí). K vyměření nebo doměření dochází ze zákona
(
ex lege
)
na základě podání daňového tvrzení – v daném případě daňového přiznání
– ve kterém je poplatníkem tvrzena (resp. uvedena) příslušná výše daně. Cílem této konstrukce je snížení administrativní zátěže na straně správce daně, který nebude nucen vydávat platební výměry, které by se zakládaly do spisu, popřípadě doručovaly poplatníkům, jako je tomu v případě standardního vyměření nebo doměření podle daňového řádu. Výhodou je rovněž právní jistota poplatníků, kteří tak znají „poslední známou daň“, aniž by nahlíželi do spisu.
Daň z hazardních her bude vždy
samovyměřena
bez jakéhokoli autoritativního potvrzení správce daně
posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání
. A to i při jeho nepodání, kdy se předpokládá tvrzená daň 0 Kč. Poplatník počítající daň si ji
de facto
vyměří sám – odtud název samovyměření – byť
de iure
jde o vyměření ze zákona
. Pokud se správce daně důvodně domnívá, že výše tvrzené daně není správná, může standardně vyzvat poplatníka k odstranění konkrétních pochybností nebo u něj rovnou zahájit daňovou kontrolu (ta je možná i při nepodaném přiznání). Pokud bude jejich výsledkem zvýšení daně, pak příslušný rozdíl již nebude samodoměřen, ale doměřen správcem daně obvyklým způsobem dle pravidel daňového řádu dodatečným platebním výměrem.
Kvůli institutu samovyměření bude opožděně podané řádné přiznání vždy dodatečným přiznáním. Proto
nehrozí sankční pokuta za opožděné tvrzení daně z hazardních her
, ať už její přiznání bylo podáno pozdě nebo vůbec (uplatní se
právní fikce
tvrzené nuly).
Sankci hrozící poplatníkovi představuje penále
(§ 251 daňového řádu), pokud správce daně doměří daň z moci úřední,
nebo úrok z prodlení
podle § 252 daňového řádu při opoždění úhrady daně.
Co přináší doprovodný zákon č. 188/2016 Sb.
Nová právní úprava hazardu a jeho zdanění si vyžádala změnu 19 zákonů, kterých se tato problematika týká, nebo v nichž je alespoň zmínka o loteriích a jiných podobných hrách. V zájmu lepší přehlednosti a vyššího komfortu pro adresáty těchto norem byly všechny dílčí novelizace zabaleny do jednoho balíčku doprovodného zákona č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her. Převážně jde o pouhé sladění nového pojmosloví z „loterií a jiných podobných her“ na „hazardní hry“:
1.
Zákon č. 2/1969 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky:
Tzv. kompetenční zákon upravuje působnost jednotlivých ústředních orgánů.
Kompetence
Ministerstva financí mimo jiné pro „tomboly, loterie a jiné podobné hry“ byla přejmenována na „hazardní hry“.
2.
Zákon č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon):
S ohledem na samostatnou právní úpravu
provozování hazardních her je tato podnikatelská činnost vyloučena ze živností
. Opět postačilo pouze nahradit termín „pořádání loterií a jiných podobných her“ za nový „provozování hazardních her“. Současně byla bez náhrady odstraněna poznámka pod čarou odkazující na ZoL, což je trend poslední doby, jelikož podle soudů tyto poznámky nejsou součástí právní normy.
3.
Zákon č. 553/1991 Sb.,
o obecní policii:
Za účelem zajištění veřejného pořádku nebo ochrany osob mladších 18 let před alkoholem, tabákovými výrobky a hazardem jsou strážníci oprávněni vstupovat do živnostenských provozoven. Což ale nestačí, neboť jak bylo před chvílí uvedeno, hazard není považován za živnost. Proto
je strážníkům umožněno vstupovat také do heren, kasin a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry, a to i za použití síly
.
4.
Zákon č. 239/1992 Sb.,
o Státním fondu kultury České republiky:
Mezi provozovateli hazardních her v § 5 ZHH není zmíněný státní fond uveden, ledaže by se jednalo o tombolu s herní jistinou do 100 000 Kč. Proto byla vypuštěna zmínka o tom, že fond může mít příjmy z loterie.
5.
Zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů:
Výhry z hazardních her zůstávají ostatním příjmem dle § 10 odst. 1 písm. h) ZDP a výhry z reklamních soutěží nebo slosování se přesouvají do § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP, protože u nich zůstává režim srážkové daně.
Podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP jsou
osvobozeny od daně výhry z tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč, hazardní hry provozované na základě ohlášení
nebo základního povolení
podle ZHH a hazardní hry provozované na základě právních předpisů obdobných ZHH vydaných v EU nebo EHP.
Neosvobozené ostatní příjmy z hazardních her
(tj. zejména z nelegálních her nebo ze zahraničí mimo EU/EHP)
patří do daňového přiznání výherce, přičemž je u nich nově možno uplatnit prokázané výdaje vynaložené na dosažení výher
(maximálně do výše těchto příjmů, jak vyplývá z § 10 odst. 4 ZDP).
6.
Zákon č. 634/1992 Sb.,
o ochraně spotřebitele:
Ochrana spotřebitele se nově rozšiřuje na smlouvy, jejichž předmětem je sázka, hra a los. Z důvodu přesahu ZHH do spotřebitelského práva přibyla celním úřadům pravomoc při výkonu dozoru nad dodržováním vymezených povinností dle zákona o ochraně spotřebitele na úseku provozování hazardních her.
7.
Zákon č. 40/1995 Sb.,
o regulaci reklamy:
Podle doporučení Evropské komise k regulaci reklamy na hazardní hry byly podrobněji vymezeny podmínky a omezení. Zejména je zakázána
reklama na hazardní hru
provozovanou bez základního povolení, dále
nesmí budit dojem, že hazardní hry mohou být zdrojem peněz jako zaměstnání či podnikání, nesmí být zaměřena na mladistvé, a musí obsahovat varování: „Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“
.
8.
Zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře:
Pouze terminologická úprava „loterií, sázek a jiných podobných her“ na nové „hazardní hry“.
9.
Zákon č. 169/1999 Sb.,
o výkonu trestu odnětí svobody:
Opět jen aktualizace pojmosloví na HH ohledně činností, na kterých je odsouzeným zakázána účast.
10.
Zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních:
Podle § 10 odst. 4 ZHH nesmí být předmětem výhry tabákové výrobky
, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření,
elektronické cigarety nebo alkoholické nápoje
. Proto mohl být obdobný duplicitní zákaz vypuštěn ze zákona o spotřebních daních, včetně příslušné sankce za jeho porušení.
11.
Zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty:
Jen úprava termínu „loterie a jiné podobné hry“ na „hazardní hry“, a vypuštění odkazu na ZoL.
12.
Zákon č. 634/2004 Sb.,
o správních poplatcích:
V příloze „Sazebník správních poplatků“
byly v návaznosti na ZHH stávající
dva poplatky
za povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry
(5 000 Kč)
a za jeho změnu
(3 000 Kč)
přejmenovány na základní povolení k provozování hazardních her. A
přibyly dva nové poplatky
za povolení k umístění herního prostoru
(4 000 Kč)
a za jeho změnu
(2 500 Kč).
Aby bylo možno žádat o nová povolení týkající se hazardních her,
nabyla změna poplatků účinnosti již 15. 6. 2016,
stejně jako související ustanovení ZHH upravující samotné povolovací řízení. Pouze ohlašované hazardní hry zpoplatněny nejsou.
13.
Zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi:
Prolomení mlčenlivosti ve prospěch Ministerstva financí za účelem poskytování údajů pro evidenci osob v rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách (viz § 11, 16 a 17 ZHH).
14.
Zákon č. 253/2008 Sb.,
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu:
Vedle úpravy pojmosloví na hazardní hry byla „práskací“ informační povinnost rozšířena i na držitele povolení k umístění hry v herně, kde může docházet k vysokým finančním transakcím jako v případě kasin.
15.
Zákon č. 273/2008 Sb.,
o Policii České republiky:
Za účelem zajištění veřejného pořádku nebo ochrany osob mladších 18 let před alkoholem, tabákovými výrobky a hazardem jsou
policisté oprávněni vstupovat
nejen do živnostenských provozoven, ale nově
i do neživnostenských heren, kasin a dalších prostor, kde jsou provozovány hazardní hry (i za použití síly)
.
16.
Zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník:
V návaznosti na ZHH dochází opět pouze k úpravě terminologie na nové označení „hazardní hry“.
17.
Zákon č. 222/2009 Sb.,
o volném pohybu služeb:
Tento zákon usnadňující dočasné přeshraniční podnikání v EU se nevztahoval na provozování loterií a jiných podobných her, a proto po novu ani na provozování hazardních her. Rovněž byl vypuštěn odkaz na ZoL.
18.
Zákon č. 456/2011 Sb.,
o Finanční správě České republiky:
Podle § 114 a 116 ZHH vykonávají dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem Ministerstvo financí a celní úřady. Proto se zrušuje věcná příslušnost finančních úřadů k výkonu dozoru nad hazardními hrami, i příslušnost Specializovaného finančního úřadu pro provozovatele hazardních her ohledně tohoto dozoru.
19.
Zákon č. 164/2013 Sb.,
o mezinárodní spolupráci při správě daní:
S ohledem na změnu odvodu z loterií a jiných podobných her na daň z hazardních her, byla tato nově doplněna do výčtu daní, o kterých se mezi tímto způsobem spolupracujícími zeměmi vyměňují
relevantní
informace.

Související dokumenty

Zákony

2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon)
553/1991 Sb., o obecní policii
239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
273/2008 Sb., o Policii České republiky
40/2009 Sb., trestní zákoník
222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky
89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
186/2016 Sb., o hazardních hrách
Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her
188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her