Daňové změny kvůli elektronické evidenci tržeb

Od prosince by ale mělo být složitější nepřiznávat podnikatelské hotovostní příjmy, neboť je bude nutno správci daně ihned on-line ukázat již v okamžiku platby, a to díky mediálně známé elektronické evidenci tržeb („EET“). Může za to který se přes řadu výjimek a dočasně vyloučených oborů činností pokusí naučit české firmy „nezapomínat“ zdaňovat příjmy v hotovosti. Nás ovšem nebude zajímat ani tak tento ZoET, ale jeho doprovodný (dále jen „Novela“), který přináší související daňové změny.

Poznamenejme, že povinnost evidovat platby v hotovosti – a to nejen příjmy, ale i výdaje – stanoví již nyní nenápadné ustanovení § 97 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“): „“. A z praxe mohu dosvědčit, že aktivnější finanční úřady u problémovějších poplatníků – zejména restaurací, menších krámků a trhovců – ukládali tzv. podrobné evidence hotovostních plateb v různě složitém členění, k čemuž jim dává oprávnění v § 97 odst. 2 až 5 DŘ.

Přeci jen ale úvodem věnujme chvilku dvěma stěžejním pojmům ZoET, které se bytostně týkají také navazujících daňových změn. Prvním je předmět evidence tržeb – (upravená formulace):

Druhým klíčovým pojmem ZoET jsou tzv. Zákon o evidenci tržeb sice byl vyhlášen ve Sbírce zákonů již 13. 4. 2016, čímž nabyl platnosti, ovšem na účinnost (závaznost) čekal do 1. 12. 2016. Ani toto datum ale ještě není dnem „D“ pro spuštění EET u všech podnikatelů. § 37 ZoET totiž nastavil postupný náběh systému podle druhů podnikatelských činností. Přičemž určující je zatřídění dané činnosti do statistické (www.czso.cz), podrobně na webu Finanční správy http://www.etrzby.cz/:

Dále nás bude zajímat již pouze který s účinností od (až na výjimky) mění:

Hlavní slabinou EET je, že v praxi záleží na podnikateli, resp. jeho zaměstnanci, jestli příjem v hotovosti vloží do systému nebo ne. Namátkové kontroly správců daně sice jsou určitou negativní motivací, ale minimálně u stálých štamgastů může servírka/vrchní bez rizika na evidenci platby „zapomenout“. Z hlediska finančních úředníků by bylo ideální, aby firmy kontrolovali samotní uvědomělí zákazníci třeba tím, že by museli převzít doklad o zaplacení a doma z něj přepsat jedinečný identifikační kód do internetové aplikace finanční správy...

ale udělalo v tomto směru chytrý první krok a dostalo do ZoET zkušební mírnější variantu. Lze předpokládat, že v českých podmínkách – kde jsou soutěže a loterie populární – by možností výhry motivovaní zákazníci horlivě přebírali účtenky a zasílali je na finanční úřad nebo jejich identifikační kódy zadávali do automatizovaného sytému finanční správy na internetu.

V Důvodové zprávě k návrhu ZoET se dočteme k účtenkové loterii mimo jiné i následující: „“

Účtenková loterie se obecně řídí především § 2882 nového občanského zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“ – o losu. Kde ale najdeme pouze sdělení, že na los se přiměřeně použijí ustanovení o sázce uvedená rovněž v NOZ. Speciální právní úprava účtenkové loterie je také velmi stručná a najdeme ji v § 35 ZoET, podle kterého jí může uspořádat Ministerstvo financí – potažmo Česká republika – o věcné i peněžní ceny. Jelikož se jedná o loterii provozovanou státem, dostane se ke slovu výjimka uvedená v § 2883 NOZ, podle které se ustanovení o nevymahatelnosti pohledávek z losů nepoužijí na pohledávky z loterie provozované státem.

Prakticky jedinou podmínkou účasti v účtenkové loterii je (což umožňuje její pořádání on-line na základě vyplnění údajů na webovém portále správce daně). Podle § 35 odst. 4 ZoET se na účtenkovou loterii nepoužije zákon upravující provozování hazardních her. Aktuálně se jedná o letitý zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který ale od 1. 1. 2017 nahradí zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Důvodem tohoto vyčlenění jsou určité právní komplikace, které jsou účelné u hazardních her, nikoli však u „lidové“ účtenkové loterie. Například odpadá potřeba samostatného povolení k loterii, stejně jako požadavek dostatečné vzdálenosti od školských zařízení, ani není třeba řešit zakázanou tzv. spotřebitelskou loterii apod.

Čímž se dostáváme k daňové komplikaci, která byla důvodem části komentované Novely. Jelikož je účtenková loterie vyloučena z režimu regulovaných hazardních her, nelze využít stávající osvobození výher od daně z příjmů fyzických osob podle § 10 odst. 3 písm. b) ZDP. Přitom ale bylo záměrem tvůrců ZoET osvobodit tyto výhry od daně z příjmů, a to dokonce u všech účastníků účtenkové loterie – fyzických i právnických osob. Proto bylo zapotřebí prostřednictvím komentovaného doprovodného zákona vložit do ZDP podle zákona upravujícího evidenci tržeb. Konkrétně je v ZDP najdeme v těchto dvou nových ustanoveních: § 4 odst. 1 písm. f) bod 4 – osvobození od daně z příjmů fyzických osob, a v § 19 odst. 1 písm. zq) – osvobození od daně z příjmů právnických osob

Účelem zmíněné účtenková loterie je motivovat zákazníky, aby požadovali po podnikatelích účtenky, a tím je donutili k oficiálnímu přiznání realizované tržby v hotovosti – k vystavení účtenky je podle ZoET totiž nutný jedinečný číselný kód, který podnikateli on-line zašle správce daně a současně si zaznamená údaj o tržbě. Druhým avizovaným problémem nově zaváděného systému EET jsou „brblající“ zejména na pořízení vhodného pokladního zařízení a na trvalé kvalitní připojení k internetu. Naopak větších firem se tento problém příliš netýká, protože již nyní v drtivé většině v zájmu vlastní efektivní logistiky používají více či méně vyspělé pokladní systémy. Což přiznává Ministerstvo financí v Důvodové zprávě k návrhu Novely: „“

Nakonec byla jako určitá OSVČ zvolena přímo související se zavedením elektronické evidence tržeb. Byla pro ni zavedena legislativní zkratka – – a najdeme ji pod novým písmenem h) v § 35ba odst. 1 ZDP, kde jsou i známější slevy na dani – např. základní, na „vyživovaného“ manžela, na invaliditu. Podnikající fyzická osoba si tuto novou slevu bude moci uplatnit, pokud alespoň jednou reálně zaeviduje tržbu v témže roce, kdy jí povinnost evidence tržeb vznikla podle ZoET.

Podrobnosti k výši a uplatnění slevy na evidenci tržeb stanoví Záměrem zřejmě bylo, aby sleva byla jednoduše v paušální výši 5 000 Kč. Bohužel ale legislativci ministerstva tradičně situaci zkomplikovali podmínkou omezující shora výši této slevy, která tak není jednotná, ale záleží na individuálním dílčím základu daně ze samostatné (podnikatelské) činnosti poplatníka, jak si dále upřesníme.

Sleva na dani má charakter jednorázové náhrady. Nelze ji tudíž opakovat ve více zdaňovacích obdobích. Vztahuje se jak na poplatníky, kteří již nyní podnikají a od prosince 2016 nebo později jim vznikne povinnost elektronicky evidovat tržeb, tak i na poplatníky, kteří začnou podnikat v následujících letech. Sleva na evidenci tržeb se uplatňuje v pořadí za ostatními „osobními“ slevami na dani uvedenými v § 35ba ZDP – základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. proto nebude moci poplatník tuto slevu (nebo její část) využít v případě daňové ztráty, ani když bude vypočtená daň již plně anulována některou z dosavadních citovaných slev na dani. Lze předpokládat, že nejvíce nedorozumění a chyb bude v praxi provázet relativní limitace slevy shora.

Zástupci finanční správy tuto novou slevu rádi prezentují jako automatické další snížení daně z příjmů o paušálních 5 000 Kč, po nichž to nekriticky papouškuje většina médií; tak tomu ale v praxi často nebude. Příslovečný čertík spočívá v druhém relativním omezení výše této slevy, která se odvíjí od dílčího základu daně z „podnikatelské“ činnosti, která v českých končinách malých a drobných živnostníků nebývá nijak valná. Ukáže se, zda tyto oficiálně dlouhodobě nízké tržby v souladu s vizí a přáním finanční správy skutečně „zázračně“ narostou díky EET... Jak bylo citováno, tato sleva na dani totiž činí na poplatníka. Jak tomu rozumět?

Do legislativně otevřeného ZDPH kvůli úpravám souvisejícím s EET se finanční správa neubránila pokušení dostat do něj také něco navíc, co jí už delší čas trápilo z procesního hlediska. Konkrétně takto bez vazby na ZoET došlo k přepsání § 101a, který řeší povinně elektronickou formu převážné většiny podání na poli DPH – daňových přiznání, kontrolních a souhrnných hlášení a jejich příloh. Zdánlivě jde pouze o „kosmetické“ úpravy mající za cíl zpřehlednění a koncentrování prozatím různě po ZDPH roztříštěné právní úpravy na jedno místo. My si ale stručně všimneme nenápadné, ale o to záludnější a pro běžnou praxi docela významné věcné novinky, kterou přináší již od 1. 5. 2016 nové ustanovení § 101a odst. 4 ZDPH:

Je asi vhodné uvést, že elektronická forma podání je sice komfortní a administrativně výhodná pro správce daně i pro daňové subjekty, ale technicky je to s ní složitější než s papírovým tiskopisem. Jde o to, že holá e-data jsou pouze nuly a jedničky – jiná „písmena“ totiž klasické počítače neznají. Proto je nutné, aby se odesílatel a příjemce dohodli, jestli bude např. každých osm znaků vyjadřovat písmena abecedy, body obrázků nebo tóny zvuku apod. Technicky přesně vyjádřeno musí být dohodnut jednotný formát a struktura, jinak nemůže příjemce vůbec data odesílatele správně přečíst, měl by jen hromadu 0 a 1, s nimiž by si nevěděl rady.

Přičemž pro daňová e-podání stanovil (viz web Finanční správy) – čemuž naštěstí musí rozumět pouze tvůrci účetně daňových programů – na nichž musí správce daně trvat, jinak přijatá data nemůže zpracovat automatizovaným způsobem.

A jsme u jádra problému. Zatímco do konce dubna 2016 byl datové zprávy pouhou vadou podání, kterou bylo možno na výzvu správce daně opravit při zachování původního dne podání, tak od května 2016 se již jedná o (jako by nikdy nebylo podáno).

Takže místo pokuty za nesprávnou formu podání v automatické výši 2 000 Kč – přičemž ale podání bylo považováno za platné – nově daňovému subjektu hrozí za neúčinné (neexistující) podání vyšší pokuta za opožděné tvrzení daně.

Zdánlivě jde o pouhé procesní drobnosti, které jsou pod rozlišovací úrovní většiny plátců, ovšem Z právního hlediska je stav po takovémto neúčinném podání takový, že „pokus“ plátce o podání – například daňového přiznání k DPH – nevyšel, a co hůř, nebude na to správcem daně ani upozorněn. Správce daně proto podání vůbec nebude zkoumat co do procesních náležitostí ani věcného obsahu, a stále čeká na první platné a účinné podání daňového přiznání nebohého plátce.

Na internetových stránkách sice Finanční správa tvrdí, že i v těchto případech bude domnělé podatele neformálně informovat o neúčinnosti jejich podání, ovšem jak dlouho jí tato dobrovolná iniciativa vydrží a zda se této nápomoci dostane každému práva nedbalému plátci, není jisté. Pokud neúčinnost prvého pokusu o podání přiznání odhalí samotný plátce nebo na upozornění či výzvu správce daně a podá jej znova řádně elektronickou formou, pak zpravidla půjde o opožděné daňové přiznání po zákonné lhůtě. Za což plátce čeká pokuta za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně (nebo odpočtu daně) za dny prodlení podle § 250 DŘ.

Je jasné, že hlavním úkolem ZoET je snaha o daňové zviditelnění a návazně i zdanění plateb v hotovosti za zboží a služby. Je ale otázkou, zda související velké administrativní a technické komplikace v praxi firem spíše nepodpoří tzv. práce bez faktury – a tedy ani nezdaněné – nebo jestli naštvaní živnostníci raději nepověsí oficiálně řemeslo na hřebík a nevrátí se do doby socialistických melouchů...

Podle odhadu Ministerstva financí je nejvyšší relativní výskyt nepřiznaných tržeb v oblasti pohostinství a restauračních služeb. Přičemž byla obava, zda tyto firmy nezareagují na zavedení evidence tržeb zvýšením cen, což by nechtěně zatížilo spotřebitele, případně propouštěním a uzavíráním provozoven. Proto byl speciálně těmto podnikatelům spolu s „bičem“ (evidence tržeb) předhozen i „cukr“ ve formě snížení DPH ze současných 21 % na 15 %, a to u všech služeb restaurací a pohostinství, s výjimkou prodeje alkoholických nápojů a cigaret. Díky tomu mohou dotčení plátci DPH prakticky zachovat své stávající ceny stravovacích služeb, přičemž jejich zákazníci z řad neplátců DPH ani nepostřehnou, že díky přeřazení do nižší sazby daně provozovatel na úkor státu vydělá o rozdílových 6 % více, které mu mohou posloužit jako vnitřní zdroj financování výloh spojených s EET.

Ohledně zmíněného segmentu ekonomiky případně včetně snídaní ubytovaných hostů, které jsou považovány za tzv. vedlejší plnění. A samozřejmě zde najdeme také prodej potravin v režimu „dodání zboží“ a dalšího zboží podle Přílohy č. 3 k ZDPH. Od prosince 2016 nově v Seznamu (Příloha č. 2 k ZDPH) přibudou:

Číselné označení – 56 – je kód statistické Klasifikace produkce CZ-CPA, do něhož jsou zatříděny právě stravovací služby. A jelikož nově přibyl odkaz na kód nomenklatury celního sazebníku, bylo doplněno, že tímto kódem se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku v jeho platném znění. Pro zájemce můžeme upřesnit, že se jedná o Přílohu I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění – dostupné na http://eur-lex.europa.eu.

Kromě alkoholu a tabákových výrobků – ty zůstávají v základní sazbě 21 % – se sazba 15 % nevztahuje ani na stravovací služby, které jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet daně speciálním ustanovením: