Účetní a daňové aspekty bezúplatně nabytého DHM1) a
DNM2) (včetně DHM a DNM pořízeného z dotace nebo účelového daru) v
NNO3)
Ing.
Miroslava
Nebuželská,
22HLAV s. r. o.
Jak již bylo uvedeno v předchozím článku, pokud nestátní nezisková organizace vlastní
dlouhodobý majetek, často ho nabyla bezúplatně. Mezi nejčastější způsoby bezúplatného nabytí
patří:
-
nabytí darem,
-
pořízení z účelového daru,
-
pořízení z
dotace
(z veřejných zdrojů),-
nabytí z dědictví nebo odkazu,
-
nabytí v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými
společnostmi.
Takto může nezisková organizace nabýt pozemky, nemovitosti, kulturní památky nebo jiný
hmotný či nehmotný dlouhodobý majetek.
V předchozím článku byla probrána účetní a daňová specifika pořízení dlouhodobého majetku
formou bezúplatného nabytí. V tomto článku budou blíže rozebrány účetní a daňové aspekty užívání
bezúplatně nabytého majetku, tedy zejména odepisování.
Pokud je v článku používán pojem vyhláška, myslí se tím vyhláška č.
504/2002 Sb.,4) ve znění k 1.
1. 2016.
Užívání bezúplatně nabytého majetku
Stejně jako u úplatně nabytého dlouhodobého majetku je i u bezúplatně nabytého
dlouhodobého majetku před zahájením užívání třeba stanovit dobu životnosti, tedy jak dlouho bude
organizace dlouhodobý majetek využívat. Organizace stanovuje dobu životnosti výhradně podle odhadu
nejpravděpodobnější doby užívání, kdy po ukončení této doby dojde k vyřazení majetku. V praxi
používaný postup nastavení doby životnosti dle délky odepisování v příslušné daňové skupině dle
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), nelze
pro potřeby účetnictví doporučit, protože zejména u nestátních neziskových organizacích většinou
skutečně plánované době užívání neodpovídá.
Odpisování v účetnictví
Obdobně jako dlouhodobý majetek pořízený koupí, i bezúplatně nabytý dlouhodobý majetek,
který organizace používá, musí organizace odpisovat, pokud se nejedná o majetek neodpisovaný, jako
jsou pozemky. Dlouhodobý majetek organizace odpisuje v závislosti na jeho používání po dobu jeho
životnosti.
V praxi častou chybou neziskové organizace bývá záměna či ztotožnění účetních a daňových
odpisů, kdy v případě, že dlouhodobý majetek nemůže být odepisován daňově, organizace neodpisuje ani
účetně. To je ovšem chyba, protože účetní odpisy nejsou v žádném případě závislé na daňových, pokud
se majetek opotřebovává, nelze odpisování zastavit a nelze ani z jiných důvodů o odpisech neúčtovat.
Nutnost účtování o odpisech vyplývá primárně ze zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZOÚ), v platném
znění, konkrétně ze znění § 25 odst. 3:
„Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k
rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se
týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna
snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo
ztráta.“
a dále pak ze znění § 26 odst. 3:
„Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku.
Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je
k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich
výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů,
které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání.
Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumějí jiné rezervy podle
zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku;
odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.“
Prováděcí vyhláška dále stanovuje náplň položek „Oprávky“ v rozvaze, které dle § 10
obsahují
„oprávky k příslušnému dlouhodobému majetku, které vyjadřují opotřebení příslušného
majetku ve finančním vyjádření, kterým se snižuje ocenění příslušného majetku až do výše jeho
ocenění v účetnictví a současně vstupuje do nákladů účetní jednotky prostřednictvím
odpisů“
.Odpisy jsou definovány v § 26 odst. 6 vyhlášky, který stanovuje, že položka Odpisy
obsahuje „odpisy podle odpisového plánu stanoveného účetní jednotkou“.
Vyhláška dále v § 38 stanovuje metodu odepisování.
Základní pravidla:
-
odepisuje se z ocenění stanoveného dle § 25
ZOÚ,
-
odepisuje se postupně v průběhu užívání,
-
metoda odpisování může být závislá na čase, ale může být též navázána na výkony nebo
na způsob užívání.
Odpisování dlouhodobého majetku, který je nadační jistinou
Za problematické často považují nadace uplatňování účetních odpisů v případě, že mají
příslušný odpisovaný dlouhodobý majetek - většinou nemovitost - vložený do nadační jistiny. Důvodem
je to, že jde často o investiční nemovitosti, u kterých tržní cena neklesá, často dokonce spíše
roste, a tedy z pohledu tržní hodnoty nadační jistiny a jejím podílu na nadačním kapitálu se hodnota
nemění. Nadace má dlouhodobě zapsanou stejnou výši nadačního kapitálu, popř. ji může i zvýšit v
případě, že se tržní cena nemovitosti zvýší.
V účetnictví samozřejmě pořizovací cenu nemovitosti zvýšit nelze, protože podle českých
účetních předpisů nelze dlouhodobý majetek přeceňovat na reálnou hodnotu. Tedy i bez odepisování
vzniká často rozdíl mezi hodnotami jednotlivých majetků v nadační jistině, nadačním kapitálem v
účetnictví a nadačním kapitálem zapsaným v nadačním rejstříku.
Jednoduché řešení ve stávajících účetních předpisech nenajdeme. V praxi nadace buď
neodepisuje nemovitost vůbec s tím, že se tak odchyluje o účetních metod předepsaných vyhláškou,
nicméně opírá se při tomto postupu, který má popsaný ve vnitřní směrnici a také v příloze k účetní
závěrce, o věrný obraz (§ 7 odst. 2 zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZOÚ]). Nebo nadace přiměřeně
aplikuje postup stanovený ve vyhlášce č. 500/2002
Sb.5) upravující postupy pro podnikatele, kdy se při sestavení
odpisového plánu stanoví zbytková cena. U investičních nemovitostí je povětšinou zbytková cena ve
stejné výši jako cena pořizovací, proto ve finále nedojde k žádnému účtování odpisů.
Způsob účtování odpisů
Samotný odpis v průběhu užívání je účtován dle odpisového plánu a to stejným způsobem,
jako je účtován i u úplatně pořízeného dlouhodobého majetku. Nicméně v případě bezúplatného nabytí,
kdy je pořízení účtováno souvztažně na účet vlastního jmění (účtová skupina 90), je třeba též v
průběhu životnosti poměrně k odpisům rozpouštět zůstatek na účtu vlastního jmění.
Vyhláška k tomu v § 38 odst. 10 uvádí následující postup:
1.
stanoví se částka z výše odpisů v poměru přijaté
dotace
a pořizovací
ceny,2.
sníží se výše vlastního jmění o tuto částku a
3.
současně se o tuto částku zvýší jiné ostatní výnosy.
Příklad
Pokud tedy jako příklad vezmeme pořízení nemocničního přístroje v hodnotě 400 000 Kč z
účelového finančního daru ve výši 200 000 Kč (jak bylo řešeno v předchozím článku), máme po zařazení
majetku do užívání zůstatek na účtě 02x ve výši 400 000 Kč a na účtě 90X ve výši 200 000
Kč.
Předpokládejme, že organizace přístroj zařadila do užívání dne 20. 6. 2016 s tím, že dle
vnitřní směrnice odepisuje dlouhodobý majetek od měsíce následujícího po měsíci zařazení. Dobu
životnosti stanovila na 8 let. Organizace nastavila odpisový plán rovnoměrně v průběhu doby
životnosti, tedy odpis ve výši 50 000 Kč ročně, tedy 4 166,67 Kč měsíčně. Pokud bychom pro
jednoduchost účtovali odpisy přístroje až k 31. 12. 2016, účtovali bychom za rok 2016 o odpisu ve
výši 25 000 Kč (za období od 1. 7. do 31. 12. 2016). S ohledem na to, že polovina pořizovací ceny
byla hrazena z účelového daru, je třeba současně účtovat o rozpouštění částky na účtu 90x, a to v
poloviční výši, tedy za období 1. 7.-31. 12. 2016 ve výši 12 500 Kč.
Souhrnné účtování odpisů k 31. 12. 2016 by vypadalo následovně:
I-------------------------------------I--------I--------I-------I I Operace I Částka I MD I D I I-------------------------------------I--------I--------I-------I I Odpis nemocničního přístroje I I I I I 1. 7. - 31. 12. 2016 I 25 000 I 55x I 08x I I-------------------------------------I--------I--------I-------I I Odúčtování části účelového daru I I I I I do výnosů I 12 500 I 90x I 64x I I-------------------------------------I--------I--------I-------I
Vyhláška uvádí, že ve výnosech je třeba použít účet jiných ostatních výnosů, tedy z
pohledu směrné účtové osnovy jde o účtovou skupinu 64 - Ostatní výnosy.
Odpisování v daních
Jak již bylo uvedeno, tzv. účetní odpisy organizace vždy musí stanovit a zaúčtovat. Tedy
odpis dlouhodobého majetku musí být v souladu s odpisovým plánem zaúčtován a vykázán v nákladech
organizace. Tento náklad však není daňově uznatelným nákladem organizace. U bezúplatně nabytého
majetku v neziskové organizaci může a nemusí být možné místo účetního odpisu uplatnit jako daňově
uznatelný náklad odpis stanovený v souladu se ZDP.
Možnost uplatnění daňově uznatelného odpisu závisí zejména na skutečnosti, zda
:-
je, či není majetek použit pro činnost, z níž jsou výnosy (příjmy) předmětem
daně,
-
při pořízení vznikne daňová vstupní cena a v jaké výši,
-
je, či není příslušný majetek vyloučen z odpisování.
Ať již byl majetek bezúplatně nabyt jakýmkoliv způsobem, tak pokud není použit k
činnostem, z nichž jsou příjmy předmětem daně, pak nelze daňový odpis uplatnit, protože ho není
proti jakým příjmům uplatnit.
U nestátních neziskových organizací jde zejména o případ organizací s úzkým základem daně,
tj. například spolky, nadace, nadační fondy, církevní organizace, které nejsou poskytovatelem
zdravotních služeb. U těchto organizací nejsou předmětem daně z příjmů příjmy z nepodnikatelských
činností, u nichž výdaje převyšují příjmy neboli jsou ztrátové. Pokud je dlouhodobý majetek použit
pro tyto činnosti, pak stejně jako ostatní náklady na tuto činnost jsou i odpisy daňově
neuznatelné.
Pokud je dlouhodobý majetek použit k činnostem, z nichž jsou příjmy předmětem daně jen
částečně, lze také pouze částečně uplatnit daňový odpis.
Daňová vstupní cena a samotná možnost odpisování pro účely daně z příjmů závisejí na
způsobu bezúplatného pořízení majetku.
Nabytí darem
Při nabytí dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení
darem je vstupní cena dlouhodobého majetku stanovena následovně:
-
nemovitost - stavby, kulturní památky - vstupní cenou je cena dle zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o oceňování
majetku), a to v souladu s § 29 odst. 1 e)
ZDP
„Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí ... e) při nabytí majetku bezúplatně cena určená podle
zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí...“;
-
nemovitost - pozemky - neodpisují se, nejsou z pohledu
ZDP hmotným majetkem;
-
umělecká díla - cena je stanovena ve výši 1 Kč dle § 23 odst. 6 písm. b) bodu 1 a
majetek je vyloučen z odepisování dle § 27 písm.
d) a e) ZDP;
d)
„...umělecké dílo, které je hmotným majetkem a není součástí stavby a budovy, předměty muzejní a
galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích a památkových objektech, stálé výstavní
soubory a knihovní fondy knihoven jednotné soustavy, popřípadě jiné fondy,“;
e)
„movitá kulturní památka a soubory movitých kulturních památek“;
-
jiný dlouhodobý majetek - vstupní cenou je cena dle
zákona o oceňování majetku, a to v souladu s
§ 29 odst. 1 e) ZDP, viz výše.
Nemovitosti i jiný dlouhodobý majetek (kromě pozemků a uměleckých děl) mají stanovenu
daňovou vstupní cenu dle pravidel výše. To, zda je tento majetek vyloučen z odpisování, či nikoliv,
záleží na skutečnosti, zda byl bezúplatný příjem z titulu nabytí příslušného majetku osvobozen od
daně z příjmů, či nikoliv.
Možnost osvobození dlouhodobého majetku přijatého darem byla podrobně popsána v předchozím
článku, kdy byla popsána závislost na tom, zda jde o veřejně prospěšného poplatníka, na tom, k
jakému účelu je majetek používán, a v neposlední řadě na tom, jak se organizace rozhodne.
Pro účely daňových odpisů platí jasné pravidlo:
-
pokud při přijetí dlouhodobého majetku darem byl tento příjem osvobozen od daně z příjmů, pak je
tento majetek vyloučen z odpisování,
a to dle § 27 písm. j):
„Hmotným majetkem vyloučeným z odpisování je...
j)
hmotný majetek nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo
předmětem daně.“
a dle § 25 odst. 1) písm. zp):
„Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze
uznat zejména...účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních
předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt darováním, a tento bezúplatný příjem byl od daně z
příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu...“
-
pokud při přijetí dlouhodobého majetku darem nebyl tento příjem osvobozen od daně
z příjmů, tj. byl součástí základu daně z příjmů v roce přijetí majetku, pak je možné tento majetek
daňově odepisovat.
Podmínkou je samozřejmě to, že majetek je použit na činnosti, z nichž jsou
příjmy předmětem daně, a existují tedy příjmy, proti kterým lze daňový odpis uplatnit jako daňový
náklad.Pořízení z účelového daru
Pokud se jedná o účelový dar poskytnutý na pořízení hmotného majetku nebo jeho technického
zhodnocení, pak tento dar v souladu s § 23 odst. 3 a)
bodem 16 ZDP, popř. v souladu s § 23 odst. 3 c)
bodem 9 ZDP není součástí základu daně z příjmů. V souladu s
§ 29 odst. 1 ZDP se pak vstupní cena dlouhodobého
majetku snižuje o výši účelového daru.
„Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o
poskytnuté dotace
ze státního rozpočtu, z
rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté prostředky
(granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství,
o poskytnuté dotace
, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu,
s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v
zahraničí (dále jen,veřejné zdroje'), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení,
pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu ve prospěch výnosů (příjmů).
Obdobně se postupuje i
u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností a rovněž v případě
přijatého bezúplatného příjmu ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo
na jeho technické zhodnocení.“
Odpisy z části dlouhodobého majetku, která byla hrazena účelovým darem, nejsou daňově
uznatelným nákladem. Tedy v příkladě pořízení zdravotnického přístroje, viz výše, by vstupní cenou
pro daňové účely bylo 200 000 Kč (zbylých 200 000 Kč byl účelový dar, o který se vstupní cena
snížila). Pokud by byl přístroj použit pro činnosti, z nichž příjmy jsou předmětem daně, mohla by
organizace uplatit daňový odpis ze 200 000 Kč stanovený dle pravidel daných
ZDP.
Pořízení z
dotace
(z veřejných zdrojů)V případě dlouhodobého majetku pořízeného plně nebo částečně z
dotace
, tedy z prostředků
veřejných rozpočtů, platí obdobně jako u účelového daru, že vstupní cena dlouhodobého majetku pro
účely daně z příjmů se snižuje o poskytnutou dotaci, a to v souladu s
§ 29 odst. 1 ZDP.„
Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté
ze státního rozpočtu, z
rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, regionální rady regionu soudržnosti, o poskytnuté prostředky
(granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, o poskytnuté granty Evropských společenství,
dotace
o poskytnuté
s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm
v zahraničí (dále jen,veřejné zdroje'), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické
zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu ve prospěch výnosů
(příjmů).“dotace
, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího
státuOdpisy z části dlouhodobého majetku hrazené dotací tedy nelze daňově uplatnit jako daňově
uznatelné náklady.
Nabytí z dědictví nebo odkazu
V případě dlouhodobého majetku nabytého z dědictví nebo odkazu je vstupní cena u
odpisovaného majetku stanovena v souladu s § 29 odst.
1 písm. e) ZDP stejným způsobem jako u nabytí dlouhodobého majetku darem, tedy dle
zákona o oceňování majetku, více viz výše.
Dlouhodobý majetek nabytý z dědictví nebo odkazu
není vyloučen z odepisování
. V
tomto případě tedy může organizace uplatnit plné daňové odpisy dle
ZDP
, pokud majetek používá pro činnosti, z nichž
jsou příjmy předmětem daně.Problematické se jevilo uplatňování daňových odpisů u majetku nabytého z dědictví v roce
2014, kdy od 1. 1. 2014 platilo následující znění § 25
odst. 1) písm. i) ZDP:
„Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze
uznat zejména... i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od
daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněž
výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,
převyšující tyto příjmy;
obdobně to platí pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž
zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo
příjem, který nebyl předmětem daně
.“Na základě této úpravy by nebylo možné odpisy z majetku nabytého dědictvím daňově
uplatnit. Nicméně s platností od 1. 1. 2015 byla textace výše uvedeného ustanovení upravena tak, že
se předmětná věta vztahuje pouze na „příjem z darování a bezúplatný příjem od daně osvobozený“ a v
přechodných ustanoveních změnového zákona č. 267/2014
Sb., bodu 15 bylo stanoveno, že tuto úpravu lze použít i pro rok 2014.
Nabytí v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
V případě nabytí dlouhodobého majetku v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a
náboženskými společnostmi, tedy zkráceně restitucí, je vstupní cenou v souladu s
§ 20 odst. 1 písm. e) ZDP reprodukční cena.
„Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí... d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech
určená podle zvláštního právního předpisu; přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční
pořizovací cena stanoví jako cena stavby určená podle zvláštního právního předpisu bez přihlédnutí
ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a
uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby.“
Dlouhodobý odpisovaný majetek nabytý restitucí není vyloučen z odpisování, nicméně odpisy
nelze použít jako daňově uznatelné, a to dle § 25
odst. 1) písm. i) ZDP.
„Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení
příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména ...i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které
nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníků
uvedených v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní
smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy;
obdobně to platí pro výdaje
(náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u poplatníka daně z příjmů právnických osob
bezúplatný příjem
od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem
daně.
“V souladu s § 18a odst. 1 písm. f)
ZDP není příjem z titulu majetkového vyrovnání (
restituce
) předmětem daně.„U veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně... f) příjmy z bezúplatného nabytí věci
podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a
náboženskými společnostmi.“
Příjem z majetkového vyrovnání (
restituce
) tedy není předmětem daně, a proto ani náklady z
titulu odpisů dlouhodobého majetku nejsou daňově uznatelnými náklady.Pokračování příště
V příštím díle se zaměříme na prodej bezúplatně nabytého dlouhodobého majetku, a to opět
při různých způsobech nabytí dlouhodobého majetku a také při různých způsobech použití dlouhodobého
majetku (hlavní činnost, vedlejší činnost, účel), přičemž budou zohledněny různé typy neziskových
organizací (veřejně prospěšní poplatníci s širokým i úzkým základem daně).
1 Dlouhodobý hmotný majetek.
2 Dlouhodobý nehmotný majetek.
3 Nestátní nezisková organizace.
4 Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním
předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů.
5 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli
účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.