Ukazatel složené daňové kvóty, zjišťovaný podílem daňových výnosů včetně sociálního pojistného z hrubého domácího produktu (HDP), je používán k mezinárodnímu porovnávání daňových systémů. Je možné sledovat také dílčí daňové kvóty, tedy zatížení HDP vybranými daněmi. Statistické údaje o složené daňové kvótě států Evropské unie (EU) jsou zatím dostupné do roku 2014. Přestože mezi lety 2013 a 2014 ve většině států zatížení HDP rostlo, v České republice (ČR) je tomu naopak. Je otázkou, zda se jedná o krátkodobou změnu způsobenou pohybem HDP nebo daňových příjmů. A jaký je dlouhodobý trend daňového zatížení občanů ČR v porovnání s ostatními členskými státy EU? Průměrné hodnoty složené daňové kvóty dvaceti osmi států EU od roku 2010 postupně mírně rostly. O této skutečnosti svědčí údaje Eurostatu, které jsou dostupné od roku 1995 do roku 2014. K porovnávání je využit vážený průměr složených daňových kvót členských států. V grafickém znázornění vývoje ukazatele jsou uvedeny oba průměry hodnot členských států.
Složená daňová kvóta České republiky v kontextu vývoje průměrných hodnot členských států Evropské unie
Ing.
Jarmila
Rybová
Vývoj průměrné daňové kvóty členských států Evropské unie v období 1995–2014
Podíváme-li se v krátkosti na celé období let 1995–2014, je zřejmé, že vývoj průměrné hodnoty složené daňové kvóty členských států nemá jednoznačný trend, vyskytuje se kolísání hodnot, a to jak v případě aritmetického, tak v případě váženého průměru. Průměr v letech 1995–2001 je vypočítán z údajů dvaceti sedmi států (EU-27), od roku 2002 je do hodnoty zahrnut i údaj Chorvatska (EU-28).
První údaj složené daňové kvóty, zjištěné váženým průměrem dvaceti sedmi členských států v roce 1995, činí 39,5 %. Od tohoto roku ukazatel rostl až do roku 1999 na hodnotu 40,6 %, tato hodnota je nejvyšší v daném období. Poté od roku 2000 (40,3 %) následoval mírný pokles až do roku 2004 (38,6 %). Období let 2005–2006 se vyznačuje růstem ukazatele, v dalším dvouletém období 2007–2008, kdy se v některých státech EU projevovala hospodářská recese, klesá ukazatel poměrně nevýrazně, tj. přibližně o 0,2 %. Od roku 2009 lze pozorovat rostoucí tendenci sledovaného ukazatele, a to až do roku 2014 (tj. 40,0 %).
Podíváme-li se na konkrétní průměrné hodnoty ukazatele dvaceti sedmi či osmi států EU, pak je třeba říci, že v roce 2014 se zatím hodnota ukazatele nevyšplhala na hodnoty z období 1998–2000.
Následující obrázek znázorňuje průběh křivky naznačující trend v celkovém daňovém zatížení v členských státech. Je zřejmé, že zatížení občanů vyvrcholilo v roce 1999, po kterém následuje klesající trend. Ovšem po období hospodářské recese lze pozorovat tendence růstu zatížení opět na hranici 40 %.
Z vývoje průměrné hodnoty ukazatele není možné zachytit změny, ke kterým dochází v jednotlivých členských státech. Z publikovaných údajů Eurostatu, které se týkají rozdílů mezi roky 2013–2014, vyplývá, že v ČR dochází k nejvyššímu poklesu ukazatele ze všech členských států. Jak se mění složená daňová kvóta ČR ve vztahu k této průměrné hodnotě?
Obrázek č. 1: Porovnání vývoje hodnot ukazatele České republiky s průměrnými hodnotami Evropské unie
Zdroj: Eurostat
Složená daňová kvóta ČR se v období let 1995–2014 pohybuje v rozmezí 30–36 %, trvale pod oběma průměry EU. Vývoj tohoto ukazatele v našem státě se nejeví nijak dramaticky. Kolísání hodnot ČR je zpravidla mírné (do 1 %), lze jej přirovnat ke změnám hodnot, k nimž dochází v nejvyspělejších členských státech. Nejvýraznější přiblížení průměrným hodnotám 28 států je možné zaznamenat v roce vstupu ČR do EU.
Obrázek č. 2: Hodnoty ukazatele v jednotlivých členských státech Evropské unie v roce 2013 a 2014
Zdroj: Eurostat
V období mezi roky 2013 a 2014 převládal ve většině států trend růstu ukazatele složené daňové kvóty. Ukazatel se snížil pouze v sedmi státech, ČR byla jedním z nich. Pokles ČR byl nejvýraznějším, představoval 0,7 %. Dalšími státy, které prezentují v daném období pokles, je Velká Británie (-0,5 %), dále Slovinsko (-0,3 %), Belgie (-0,3 %), Portugalsko (-0,3 %), Bulharsko (-0,3 %), Švédsko (-0,1 %) a Lucembursko (-0,1 %). V dalších státech, kde složená daňová kvóta naopak rostla, byly změny daňového zatížení občanů zpravidla výrazně vyšší. Nejvyšší meziroční růst daňové kvóty nastal v Dánsku, konkrétně o 2,7 % a na Kypru, tj. 2,6 %. Meziroční změny ukazatele mezi roky 2014 a 2013 jsou uvedeny v následujícím obrázku.
Obrázek č. 3: Meziroční změny ukazatele v členských státech Evropské unie
Zdroj: Eurostat
Dlouhodobě nejvyšší daňové zatížení občanů je patrné v Dánsku v rozmezí 46–50 %. V roce 2013 hodnotu Dánska nepatrně překonala Belgie o jednu desetinu procenta. Poměrně vysoké daňové zatížení lze spatřovat ve většině států západní Evropy, tedy států, které tvořily „původní EU-15“. Nejnižší hodnoty, tj. od 25 do 32 %, uvádí zpravidla Rumunsko, výjimečně bylo v některých letech překonáno Bulharskem, Lotyšskem nebo Litvou.
Změny ukazatele v jednotlivých členských státech mohou být způsobeny mnoha faktory, které budou mít s největší pravděpodobností původ uvnitř jednotlivých států. Relativní změny hodnot v desetinách procent však v absolutním vyjádření mohou představovat velké rozdíly v příjmech veřejných rozpočtů. Nelze opomíjet také funkci některých daní jakožto automatických stabilizátorů v ekonomice států, která může napomoci lépe překonat období hospodářské recese. V průběhu recese může být snížení daňového zatížení občanů pomocí automatických stabilizátorů poměrně typické. Automatickými stabilizátory mohou být přímé důchodové daně včetně sociálního zabezpečení.
Identifikace vlivů působících na vývoj složené daňové kvóty v České republice
Podívejme se podrobněji na vývoj složené daňové kvóty v našem státě se zaměřením na identifikaci změn ukazatele v letech 2013 a 2014. Co způsobilo pokles daňové zátěže občanů? Byly to nižší odvody daní nebo růst HDP, anebo obojí?
Obrázek č. 4: Ukazatel HDP a daňových příjmů včetně sociálního zabezpečení
Zdroj: Český statistický úřad
Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v roce 2014 ke zvýšení daňových příjmů oproti roku 2013, to by ovšem nasvědčovalo růstu daňové kvóty. Zároveň se v tomto období zvýšil i HDP, což naopak působí na pokles ukazatele. Hrubý domácí produkt roste mezi roky 2013–2014 vyšším tempem než daňové příjmy státu, proto ve výsledku ukazatel složené daňové kvóty klesá.
Tabulka č. 1: Údaje Českého statistického úřadu k výpočtu daňových kvót
| Ukazatele České republiky pro zjištění daňové kvóty v mld. Kč | |||||
| | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| HDP | 3953,7 | 4022,5 | 4041,6 | 4077,1 | 4260,9 |
| Daňové příjmy – národní metodika | | | | | |
| Daňové příjmy celkem | 1051,84 | 1077,41 | 1103,29 | 1130,85 | 1171,91 |
| Sociální zabezpečení | 346,1 | 357,9 | 362,1 | 362,8 | 373,3 |
| Daně + sociální zabezpečení | 1397,94 | 1435,31 | 1465,39 | 1493,65 | 1545,21 |
| Daňová kvóta bez sociálního zabezpečení | 26,6 | 26,8 | 27,3 | 27,7 | 27,5 |
| Složená daňová kvóta | 35,4 | 35,7 | 36,3 | 36,6 | 36,3 |
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty
Pokud bychom se podrobněji věnovali vlivům, které působí na změny HDP, výši daňových příjmů a sociálního zabezpečení, získali bychom zároveň informace o faktorech, které se podílejí na vývoji daňové kvóty. Může se jednat o vlivy daňové, ekonomické, politické, kulturní a další. V oblasti daňových příjmů tyto vlivy mohou přicházet z daňové správy, daňové morálky občanů, legislativních změn daňových zákonů, podílu přímých a nepřímých daní atd. Dále se může jednat o vývoj HDP nebo další ekonomické aspekty, jako je úroveň zaměstnanosti, vývoj mezd apod.
Přestože složená daňová kvóta může být vodítkem pro hodnocení států v daňové oblasti, některé aspekty nebo dopady daňové politiky nevystihuje, a to například vnímání daňového systému občany daného státu, jejich daňovou morálku apod.