Zdravotní pojištění v roce 2017

Rok 2016 byl z pohledu legislativních změn ve zdravotním pojištění poměrně stabilní. Přímých novel zákonů, kterými se zdravotní pojištění řídí, bylo velmi málo a k 1. 1. 2017 dochází prakticky jen k parametrickým změnám. Stručně se podívejme na změny, které mají dopad na odvod pojistného.

Od 1. 1. 2017 dochází ke zvýšení odvodových částek u všech skupin plátců. Mění se tak minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného u zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zvyšuje se také částka pojistného pro tzv. osoby bez zdanitelných příjmů a víc bude platit i stát za své pojištěnce. Jednotlivé skutečnosti rozdělíme podle toho, který předpis má na zvýšení vliv.

V souladu s dochází ke zvýšení minimální mzdy z 9 900 Kč na 11 000 Kč. V roce 2017 bude stanoven minimální vyměřovací základ zaměstnanců právě na částku 11 000 Kč. Zaměstnanec, který nedosáhne v kalendářním měsíci minimálního vyměřovacího základu (a nepatří do některé ze skupin, které nemusí dodržet minimum – např. osoby hrazené státem), musí prostřednictvím svého zaměstnavatele provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu. Nejnižší pojistné zaměstnance za měsíc bude činit 1 485 Kč.

V této souvislosti připomínáme, že od roku 2015 již neplatí další úpravy vyměřovacího základu, které byly odvozovány od výše minimální mzdy. Šlo o navyšování vyměřovacího základu při pracovním volnu bez náhrady příjmů a při neomluvené absenci.

Zvýšení minimální mzdy má dopad i na výši pojistného pojištěnců, kteří po celý kalendářní měsíc nejsou zaměstnanci ani OSVČ a ani za ně neplatí pojistné stát – jde o tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Jejich měsíční pojistné je na stejné úrovni jako minimální pojistné zaměstnanců – tj. 1 485 Kč.

došlo ke každoroční úpravě výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu. Z těchto hodnot lze vypočítat výši průměrné mzdy, která má podle § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. význam minimálního vyměřovacího základu OSVČ. Průměrná mzda se meziročně zvýšila z 27 006 Kč na 28 232 Kč. OSVČ budou hradit minimální zálohu v roce 2017 již ve výši 1 906 Kč oproti stávajícím 1 823 Kč.

se stanovuje vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, na výši 6 814 Kč na kalendářní měsíc. V roce 2016 platí stát za své pojištěnce z vyměřovacího základu 6 444 Kč. V roce 2017 zaplatí stát do systému veřejného zdravotního pojištění za každého poživatele důchodu, nezaopatřené dítě či další osoby hrazené každý měsíc státem 920 Kč.

Částka 6 814 Kč má význam také jako odpočet u některých zaměstnanců. Podle § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. může dojít ke snížení vyměřovacího základu u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod, a jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.

V průběhu roku 2016 se promítly tři legislativní změny, které mají dopad na zdravotní pojištění a odvod pojistného. Nejprve zmíníme povinný přechod zdravotních pojišťoven na účty ČNB, na druhém místě ukážeme, jaký má dopad změna branného zákona a na závěr si připomeneme, jak se mění promlčecí lhůty.

došlo k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nově byly pod peněžní prostředky státní pokladny zařazeny také účty VZP ČR a účty ostatních zdravotních pojišťoven [§ 3 písm. h) bod 15 zákona o rozpočtových pravidlech]. Zdravotní pojišťovny jsou povinny nejpozději do 10. 2. 2017 (do 9 měsíců od nabytí účinnosti zákona) zřídit nové účty u ČNB a převést na ně peněžní prostředky z dosavadních účtů.

Zřízení nových účtů u ČNB se přímo dotkne všech plátců pojistného. V největší míře pak zaměstnavatelů, OSVČ, ale i osob bez zdanitelných příjmů. Zdravotní pojišťovny (ve spolupráci s ČNB a ministerstvem financí) budou o této změně informovat plátce pojistného pravděpodobně na přelomu roku 2016 a 2017. Nové účty jsou již funkční. Všechna změněná čísla účtů však v době redakční uzávěrky nebyly známy. Jako příklad uvádíme nová čísla účtů ve dvou případech – ZPMVČR a pražské pobočky VZP:

ZPMV ČR bude mít nová čísla účtů u ČNB tato:

zaměstnavatelé: .............. 2115106031 / 0710

samoplátci (OSVČ, OBZP): ..... 2110102031 / 0710

VZP ČR pobočka Praha otevřela u ČNB tato čísla účtů:

zaměstnavatelé: .............. 1111009221 / 0710

samoplátci (OSVČ, OBZP): ..... 1112001221 / 0710

Všem plátcům doporučujeme zkontrolovat změnu na stránkách příslušné zdravotní pojišťovny. Pokud bude plátce hradit pojistné i po 10. 2. 2017 na dosavadní čísla účtů, nemělo by dojít bezprostředně k žádné újmě, protože určitou dobu by měly být stále ještě funkční. Stávající účty však musejí být zrušeny nejpozději do 24 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona – tj. nejpozději do 10. 5. 2018.

Dne 1. 7. 2016 nabyla účinnosti novela branného zákona (zákon č. 585/2004 Sb.). Spolu s touto změnou vznikl např. také zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze. Bezprostřední dopad na veřejné zdravotní pojištění spočíval jen ve zrušení státní kategorie pojištěnců:

Související změna se dotýká právě osob, které doposud mohly být zařazeny v této státní kategorii – tedy osob na vojenském cvičení. Nově už jde o tzv. vojáky v záloze, kterým náleží v době vojenského cvičení služné. Jde o příjem ze závislé činnosti zdaňovaný podle § 6 zákona o daních z příjmů. Místo státní kategorie tak těmto osobám vznikne „vojenské“ zaměstnání. Pokud budou v době vojenského cvičení uvolněni svým zaměstnavatelem, pak takový zaměstnavatel neoznamuje zdravotní pojišťovně státní kategorii. Z důvodu kontroly dodržení minimálního vyměřovacího základu však zaměstnavatel bude evidovat období na vojenském cvičení odděleně – a to (pokud možno) s doložením výše služného.

Za připomínku stojí dřívější změna týkající se promlčení, protože na konci roku 2016 dojde poprvé k prodloužení promlčecí lhůty. Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění stanovuje ve svém § 16 (pro nedoplatky) a v § 14 (pro přeplatky) promlčecí lhůtu, jež je desetiletá. Do listopadu 2011 však byla promlčecí lhůta pětiletá. Na pohledávky splatné do listopadu 2011 se tak vztahuje ještě pětiletá promlčecí lhůta. V prosinci 2016 poprvé nastane prodloužení promlčecí lhůty u pohledávek splatných po 1. 12. 2011. U těchto pohledávek nedojde k promlčení v prosinci 2016, ale až v prosinci 2021. K analogickému výsledku lze dojít i u promlčení přeplatků U nich však jde (podobně jako u promlčení pojistného OSVČ, u nichž je roční rozhodné období) o promlčení za celý kalendářní rok 2011.