Související předpisy

Zákonné opatření 344/2013 Sb. změna zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva
Zákon 500/2004 Sb. správní řád
Zákon 321/2016 Sb. změna zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku
Zákon 113/2016 Sb. změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
Zákon 89/2012 Sb. občanský zákoník
Zákon 40/1964 Sb. občanský zákoník
Nařízení 296/2016 Sb. změna nařízení o použití režimu přenesení daňové povinnosti
Zákon 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
Zákon 298/2016 Sb. změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona č. 297/2016 Sb.
Zákon 300/2016 Sb. o centrální evidenci účtů
Zákon 304/2016 Sb. změna zákona o pojišťovnictví a dalších zákonů
Zákon 242/2016 Sb. celní zákon
Zákon 243/2016 Sb. změna některých zákonů v souvislosti s přijetím celního zákona
Zákon 586/1992 Sb. o daních z příjmů
Zákon 563/1991 Sb. o účetnictví
Zákon 125/2016 Sb. změna zákona o daních z příjmů
Zákon 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Nález 271/2016 Sb. ve věci návrhu na zrušení § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů
Zákon 127/2015 Sb. změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
Zákon 368/2016 Sb. změna z. o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
Vyhláška 419/2013 Sb. k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí
Vyhláška 443/2016 Sb. změna oceňovací vyhlášky
Zákon 458/2016 Sb. změna zákona o obchodních korporacích
Zákon 454/2016 Sb. změna zákona o daních z příjmů
Zákon 151/1997 Sb. zákon o oceňování majetku
Zákon 460/2016 Sb. změna občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů
Zákon 277/2009 Sb. o pojišťovnictví
Zákon 462/2016 Sb. změna zákona o účetnictví
Zákon 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru
Zákon 258/2016 Sb. změna zákonů v souvislosti s přijetím zák. o spotřebitelském úvěru
Zákon 561/2004 Sb. školský zákon
Zákon 280/2009 Sb. daňový řád
Zákon 112/2016 Sb. o evidenci tržeb
Zákon 267/2014 Sb. změna zákona o daních z příjmů a změna dalších souvis. zákonů
Zákon 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů
Zákon 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Zákon 376/2015 Sb. o ukončení důchodového spoření
Zákon 377/2015 Sb. změna zákonů souvislosti se zákonem o ukončení důchodového spoření
Zákon 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty
Zákon 186/2016 Sb. o hazardních hrách
Zákon 187/2016 Sb. o dani z hazardních her
Zákon 188/2016 Sb. změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách
Vydáno: 13. 1. 2017
Aktuální daňové a účetní novinky Ing. Pavel Běhounek Tento příspěvek je zaměřen na aktuální novinky z daňové a účetní oblasti a navazuje na příspěvek z časopisu Účetnictví v praxi č. 7-8/2016, který shrnoval do té doby známé legislativní změny. DANĚ Z PŘÍJMŮ V daňovém přiznání fyzických osob za rok 2016, popř. v ročním zúčtování daně (s výjimkou slevy na evidenci tržeb), je třeba zohlednit např. tyto změny zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“): - vyšší částky daňového zvýhodnění na dítě, a to na základě novely č. 125/2016 Sb. účinné až od 1. 5. 2016: -na prvé dítě zůstala beze změny roční částka 13 404 Kč,-u druhého dítěte se uplatní roční částka 17 004 Kč (zvýšení z 15 804 Kč platných pro rok 2015),-u třetího a dalšího dítěte se uplatní částka 20 604 Kč (za rok 2015 se uplatnila částka 17 004 Kč); - zrušení zdaňování důchodů osobám s příjmy (zisky) nad 840 000 Kč nálezem Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., který pro celé zdaňovací období roku 2016 zrušil § 4 odst. 3 ZDP. Příklad Fyzická osoba pobírá pravidelný důchod 12 000 Kč a její roční příjem ze zaměstnání činí 1 mil. Kč. Jak se u této osoby promítne nález Ústavního soudu č. 271/2016 Sb.? Pravidelně vyplácený důchod je do výše 36násobku minimální mzdy osvobozen od daně z příjmů fyzických osob – tento limit uvedený důchod (144 000 Kč ročně) s velkou rezervou splňuje (např. za rok 2015 se jednalo o částku 36 x 9 200 Kč, tj. 331 200 Kč; za rok 2016 o částku 36 x 9 900 Kč, tj. 356 400 Kč a za rok 2017 se bude jednat o částku 36 x 11 000 Kč, tj. 396 000 Kč). Uvedené osvobození se však podle § 4 odst. 3 ZDP nepoužilo, pokud součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a dílčích základů daně ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP a z nájmu dle § 9 ZDP přesáhl ročně 840 000 Kč. Na základě přechodných ustanovení zákonného opatření č. 344/2013 Sb. (čl. II bod 8) se § 4 odst. 3 nepoužil za roky 2013 a 2014 – tzn. že za roky 2013 a 2014 zůstalo zachováno osvobození uvedeného důchodu. Na základě přechodného ustanovení novely č. 267/2014 Sb. (čl. II bod 2) se však za rok 2015 nemohlo osvobození uplatnit, protože se prosadilo ustanovení § 4 odst. 3 ZDP. Pro období roku 2016 je již § 4 odst. 3 ZDP nálezem Ústavního soudu zrušen a osvobození důchodu nepřekračující ročně 36násobek minimální mzdy se opět uplatní. Podle sdělení GFŘ z 23. 9. 2016 nelze nález Ústavního soudu použít na zdaňovací období roku 2015 a podat za toto období dodatečné daňové přiznání a o důchod 144 000 Kč zdaněný za rok 2015 jako ostatní příjem snížit zdanitelné příjmy roku 2015. - přísnější podmínky pro uplatnění slevy za umístění dítěte dle § 35bb ZDP (tzv. školkovné) – slevu lze uplatnit jen v případě, že příslušné zařízení vyhovuje definici předškolního zařízení dle § 35bb odst. 6 ZDP (změna z roku 2015 zákonem č. 127/2015 Sb., ale poprvé se použije za zdaňovací období roku 2016) – podmínka je splněna např. u mateřské školy podle školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb.), - zavedení slevy na dani dle § 35bc ZDP (sleva na evidenci tržeb) doprovodným zákonem k evidenci tržeb č. 113/2016 Sb., a to ve výši 5 000 Kč (bez ohledu na počet pokladních zařízení), nejvýše však lze uplatnit kladný rozdíl mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP a částky 24 840 Kč. Tuto slevu mohou uplatnit na novém řádku přiznání k dani z příjmů fyzických osob č. 69b ty fyzické osoby, které v prosinci 2016 poprvé povinně zaevidovaly tržbu dle zákona o evidenci tržeb (zákon č. 112/2016 Sb. – dále jen „ZoET“). Příklad Fyzická osoba provozuje penzion a v prosinci 2016 povinně zaevidovala tržbu za ubytovací službu podle ZoET. Fyzická osoba má pouze příjmy ze samostatné činnosti a uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě ve výši 13 404 Kč. Jak uplatní uvedená osoba slevu na evidenci tržeb, jestliže její dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP činí: a) 199 000 Kč? b) 179 000 Kč? Řešení varianty a)
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I  Řádek   I                       Popis                       I Částka v Kč I
I daňového I                                                   I             I
I přiznání I                                                   I             I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    37    I Dílčí základ daně podle § 7 ZDP                   I     199 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    42    I Základ daně                                       I     199 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    45    I Základ daně po odečtení ztráty                    I     199 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    54    I Úhrn nezdanitelných částek                        I           0 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    56    I Základ daně                                       I     199 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    60    I Daň celkem                                        I      29 850 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    64    I Základní sleva na poplatníka                      I      24 840 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I   69b    I Sleva na evidenci tržeb - podmínka 15 % x 199 000 I       5 000 I
I          I Kč - 24 840 Kč = 5 010 Kč je splněna a lze        I             I
I          I uplatnit plnou slevu 5 000 Kč                     I             I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    70    I Úhrn slev (24 840 Kč + 5 000 Kč)                  I      29 840 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    71    I Daň po uplatnění slev (29 850 Kč - 29 840 Kč)     I          10 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    72    I Daňové zvýhodnění na dítě                         I      13 404 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    73    I Sleva na dani                                     I          10 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    75    I Daňový bonus                                      I      13 394 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
Řešení varianty b)
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I  Řádek   I                       Popis                       I Částka v Kč I
I daňového I                                                   I             I
I přiznání I                                                   I             I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    37    I Dílčí základ daně podle § 7 ZDP                   I     179 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    42    I Základ daně                                       I     179 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    45    I Základ daně po odečtení ztráty                    I     179 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    54    I Úhrn nezdanitelných částek                        I           0 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    56    I Základ daně                                       I     179 000 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    60    I Daň celkem                                        I      26 850 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    64    I Základní sleva na poplatníka                      I      24 840 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I   69b    I Sleva na evidenci tržeb - podmínka 15 % x 179 000 I       2 000 I
I          I Kč - 24 840 Kč = 2 000 Kč, lze uplatnit slevu jen I             I
I          I 2 000 Kč                                          I             I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    70    I Úhrn slev (24 840 Kč + 2 000 Kč)                  I      26 840 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    71    I Daň po uplatnění slev (26 850 Kč - 26 840 Kč)     I          10 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    72    I Daňové zvýhodnění na dítě                         I      13 404 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    73    I Sleva na dani                                     I          10 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
I    75    I Daňový bonus                                      I      13 394 I
I----------I---------------------------------------------------I-------------I
Příklad ukazuje, že daňové zvýhodnění na dítě se sice uplatňuje až po uplatnění slevy na evidenci tržeb – tuto však nelze plně využít při nižším dílčím základu daně podle § 7 ZDP než 199 000 Kč.
Pro zdaňovací období roku 2017 je hlavní změnou platnou k 1. 1. 2017 novela provedená zákonem č. 377/2015 Sb., což je doprovodný zákon k ukončení důchodového spoření, na jehož základě bude možné za rok 2017: - uplatnit odpočet od základu daně z příjmů fyzických osob příspěvku na doplňkové penzijní spoření (resp. penzijní připojištění se státním příspěvkem) podle § 15 odst. 5 ZDP, tj. po snížení o částku 12 000 Kč, ve výši až 24 000 Kč (místo limitu 12 000 Kč platného naposledy pro rok 2016), - uplatnit odpočet pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP až 24 000 Kč (místo limitu 12 000 Kč platného naposledy pro rok 2016). Další změny v ZDP k 1. 1. 2017 přinesl: - zákon č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, a zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her – tento doprovodný zákon k nové právní úpravě hazardu od 1. 1. 2017 přinesl změny ve zdanění výher z hazardu, které budou zdaňovány v daňovém přiznání jako ostatní příjem podle § 10 ZDP (s možností uplatnění výdajů na jejich dosažení), - zákon č. 454/2016 Sb., kterým se mění ZDP – tato drobná novela vrací osvobození některých výsluhových náležitostí vojáka z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů od daně z příjmů fyzických osob. Ani pro rok 2016 nedošlo pro právnické osoby k žádným podstatným změnám, které by musely promítnout do daňového přiznání za rok 2016. Žádné podstatné změny pro právnické osoby nenastávají ani k 1. 1. 2017. Zákonem č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku, byla s účinností od 1. 12. 2016 do ZDP vložena ustanovení řešící zejména: - výzvu k prokázání příjmů na základě oprávněných pochybností, že jmění narostlo (započítává se i spotřeba) o více než 5 mil. Kč oproti sledovaným příjmům, - stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem v § 38za ZDP, přesahuje-li odhad doměřené daně 2 mil. Kč – základem daně posledního uzavřeného období bude nedoložený příjem, ze kterého mohl být majetek pořízen; při 15 % sazbě DPFO lze tuto pomůcku použít v případě nedoložení příjmu 13,3 mil. Kč a při 19 % sazbě DPPO v případě nedoložení příjmu 10,5 mil. Kč, - penále dle § 38zb ZDP ve výši 50 či 100 % doměřené daně podle součinnosti poplatníka. Prokazování původu majetku se nepromítne v podávaném daňovém přiznání za rok 2016, ale po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2016 ji bude moci použít správce daně pro doměření daně již za rok 2016. Příklad Fyzická osoba obdržela v roce 2016 za prodej věci příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob ve výši 17 mil. Kč a tento příjem oznámí nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání správci daně. Za období let 2014 až 2016 měla fyzická osoba dle podaného daňového přiznání příjmy celkem 3 mil. Kč. Jak může být použit zákon o prokazování původu majetku, jestliže příjem za prodej se týkal: a) prodeje pozemku, který fyzická osoba prokazatelně vlastní 30 let? b) prodeje pozemku, který fyzická osoba koupila v roce 2014 za 16 mil. Kč, a je schopna prokázat, jak těchto 16 mil. Kč získala? c) prodeje obrazu, který fyzická osoba koupila před 30 lety, ale nemá k této koupi žádné doklady ani ji není schopna prokázat svědectvím jiných osob? Řešení a) V tomto případě by neměl mít správce daně žádné pochybnosti o nárůstu jmění z nezdaněných příjmů – podle údajů z katastru nemovitostí, ke kterým má správce daně přístup, je evidentní, že k pořízení prodané nemovité věci nemohlo v období 2014 až 2015 dojít z nezdaněných příjmů a správce daně nemá důvod vyzývat fyzickou osobu k prokazování nárůstu majetku. b) V tomto případě může mít správce daně oprávněné pochybnosti o nárůstu jmění, ale jestliže fyzická osoba hodnověrně doloží získání prostředků na nákup nemovité věci, nepřipadá v úvahu doměření daně. c) V tomto případě by mohl správce daně doměřit za rok 2016 daň z příjmu nejméně z příjmu 14 mil. Kč, tj. 2,1 mil. Kč, a navíc penále ve výši nejméně 50 % doměřené daně, tj. 1,05 mil. Kč (celkem nejméně 3,05 mil. Kč). Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších příjmů (dále jen „ZoR“), byl sice v roce 2016 třikrát novelizován, ale nejednalo se o žádné podstatné změny: - zákonem č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona – k 29. 7. 2016 došlo k legislativně-technické změně navazující na nový celní zákon č. 242/2016 Sb., a to v právní úpravě opravných položek k pohledávkám z titulu ručení za „clo“ (před novelou za „celní dluh“) dle § 8b ZoR, - zákonem č. 304/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví – k 23. 9. 2016 právní úprava rezerv v pojišťovnictví dle § 6 ZoR reagovala na vypuštění úpravy technických rezerv podle směrnice Rady 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven ze zákona o pojišťovnictví (zákon č. 277/2009 Sb.) a jejich začlenění do právní úpravy účetnictví, - zákonem č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru – k 1. 12. 2016 právní úprava opravných položek k pohledávkám ostatních finančních institucí dle § 5a ZoR byla přepracována v návaznosti na úpravu podnikání v oblasti poskytování úvěrů zákonem 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (namísto dřívější úpravy podnikání v tomto oboru na základě živnostenského oprávnění). Pro zdaňovací období roku 2016 ani roku 2017 nedošlo k žádné, pro běžnou praxi významné, změně v tvorbě daňově uznatelných rezerv, resp. opravných položek. Ani očekávaná novelizace ZoR k 1. 4. 2017 nepřinese žádné významné změny. V praxi se však již za zdaňovací období roku 2016 může plně projevit úprava opravných položek k pohledávkám dle § 8a ZoR, jde-li (viz přechodné ustanovení v čl. IV. bod 4 zákona č. 267/2014 Sb.) o pohledávky splatné od 1. ledna 2014. U pohledávek splatných do konce roku 2013 je nadále třeba vycházet z právní úpravy opravných položek v § 8a ZoR, ve znění účinném k 31. 12. 2013: „(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku 200 000 Kč a jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5 a 5a, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (2) Vyšší opravné položky, než je uvedeno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu,13h) jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (3) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než 200 000 Kč a nejsou k nim vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu13f) nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h), jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 6 měsíců, až do výše 20 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 12 měsíců, až do výše 33 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, c) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, d) 24 měsíců, až do výše 66 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, e) 30 měsíců, až do výše 80 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, f) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. (4) Opravné položky podle odstavců 1 až 3 nelze uplatnit u pohledávek již odepsaných na vrub výsledku hospodaření a dále u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsaný vlastní kapitál, b) mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů.13g) (5) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 až 3 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů.“ Příklad Pohledávka ve výši 50 000 Kč není k 31. 12. 2016 uhrazena. Protože pohledávka splňuje obecné podmínky pro tvorbu opravných položek dle § 2 ZoR, vytváří poplatník opravné položky v maximální možné výši dle § 7a ZoR. Ohledně pohledávky není vedeno žádné soudní či obdobné řízení. V jaké maximální výši může být k dané pohledávce vytvořena k 31. 12. 2016 opravná položka dle § 8a ZoR, jestliže: a) pohledávka byla splatná 20. 12. 2013 a bude promlčena 20. 12. 2017? b) pohledávka byla splatná 20. 1. 2014 a bude promlčena 20. 1. 2017? Řešení a) Podle § 8a odst. 1 ZoR, ve znění účinném k 31. 12. 2013, může být k dané pohledávce k 31. 12. 2016 vytvořena opravná položka maximálně ve výši 20 %. b) Podle § 8a odst. 1 písm. b) ZoR, ve znění účinném od 1. 1. 2015, může být k dané pohledávce k 31. 12. 2016 vytvořena opravná položka maximálně ve výši 100 %. Tiskopisy - Novinkou je „zjednodušený“ formulář daňového přiznání určeného jen pro příjmy ze závislé činnosti (v podstatě jde o obdobu daňového přiznání typu A, který byl určen pro zaměstnance do roku 2004). - Byly aktualizovány pokyny k vyúčtování zálohové a srážkové daně za rok 2016. - Pro rok 2017 byl vydán nový formulář prohlášení k dani ze závislé činnosti vzor č. 25. Ke změnám došlo:-u uplatnění daňového zvýhodnění na děti (údaje o zletilosti/nezletilosti a o ZTP zahrnuty do jedné tabulky),-do identifikačních údajů poplatníka byly doplněny identifikační údaje u daňového nerezidenta ČR uvedené v § 38j odst. 2 písm. b) ZDP (číslo a typ dokladu prokazujícího totožnost poplatníka, stát, který tento doklad vydal, identifikace pro daňové účely ve státu daňové rezidence, stát daňové rezidence). V závěru roku 2016 vydalo GFŘ pokyn GFŘ D-30, ke stanovení daně paušální částkou, a přílohu pokynu – příklady stanovení daně paušální částkou. DPH V oblasti DPH došlo především k těmto změnám: - V návaznosti na možnost prominutí sankcí v oblasti kontrolního hlášení vydalo GFŘ pokyn D-29. - K 19. 9. 2016 zákonem č. 298/2016 Sb., tj. doprovodným zákonem k zákonu o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve věci nové úpravy elektronického podpisu, elektronických pečetí apod. Tento doprovodný zákon novelizoval např. i zákon o účetnictví či daňový řád. - K 1. 10. 2016 rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti pro služby přístupu k sítím elektronických komunikací nebo propojení sítí elektronických komunikací – novela nařízením č. 296/2016 Sb. Původně se předpokládala účinnost této změny již od 1. 7. 2016, poté 1. 9. 2016, ale nakonec byla přijata až s účinností od 1. 10. 2016. K této změně vydalo GFŘ informaci dne 29. 9. 2016, která se ukázala pro praxi jako nedostatečná, a proto by tato informace měla být ještě doplněna v tom smyslu, že se režim přenesení neuplatní např. v situaci, kdy příjemce plnění toto dále rozúčtovává svým nájemníkům apod. (K datu redakční úzávěrky GFŘ doplnění informace ještě nezveřejnilo.) - K 1. 12. 2016 změna sazby u stravovacích služeb doprovodným zákonem k evidenci tržeb. Uplatnění 15 % sazby daně u stravovacích služeb a u podávání nápojů se týká těchto služeb zatříděných dle CZ-CPA do kódu 56 s výjimkou:-podávání alkoholických nápojů (kód nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208) nebo-podávání tabákových výrobků (kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 24). K této změně podalo GFŘ informaci 28. 11. 2016, kde se vyjádřilo např. následovně: „Pokud si host restaurace příkladně objedná dvě polední menu skládající se z hlavního jídla a nápoje, přičemž v prvním případě bude podáván nápoj nealkoholický a ve druhém alkoholický, musí provozovatel restaurace, plátce daně z přidané hodnoty, v rámci poskytnuté stravovací služby rozlišit uplatnění první snížené sazby daně u podání jídla a nealkoholického nápoje a uplatnění základní sazby daně v případě podání alkoholického nápoje, neboť tato složka předmětného plnění je z uplatnění první snížené sazby daně u stravovacích služeb ze zákona explicitně vyloučena.“ - K 1. 1. 2017 došlo k těmto změnám:-novela ZDPH (zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů) zákonem č. 377/2015 Sb. (doprovodný zákon ke zrušení důchodového spoření), v definici penzijních činností v § 54a je v návaznosti na ukončení důchodového spoření zákonem č. 376/2015 Sb. vypuštěno poskytování a zprostředkování důchodového spoření,-novela ZDPH zákonem č. 188/2016 Sb. (doprovodný zákon k zákonu o hazardních hrách), v právní úpravě plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (§ 60) je reagováno na novou úpravu hazardních her od 1. 1. 2017 zákonem č. 186/2016 Sb.,-novela prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011, pokud jde o místo poskytnutí služby, prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1042/2013 – vymezení nemovitosti a služeb s nemovitostmi souvisejících,-byly vydány vysvětlivky, které k nemovitostem zpracovalo Generální ředitelství Evropské komise pro daně a celní unii (GŘ TAXUD). Dne 20. 12. 2016 prezident vetoval novelu ZDPH, která měla k 1. 1. 2017 přeřadit dodání novin ze sazby DPH 15 % do sazby 10 %. Tuto novelu bude Poslanecká sněmovna schvalovat znovu, a pokud by přehlasovala prezidentské veto, mohla by být vyhlášena ve Sbírce zákonů nejdříve ve druhé polovině ledna 2017. Od 1. 1. 2017 došlo ke změně ve znění popisu XML struktury EPO formuláře kontrolní hlášení. Změna se týká pouze následného kontrolního hlášení podávaného jako odpověď na výzvu správce daně k podání následného kontrolního hlášení. V případě, kdy je následným kontrolním hlášením potvrzována správnost naposledy podaného kontrolního hlášení (volbou „rychlá odpověď na výzvu“/„Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“), tzn. nemění se žádná data oproti původně podanému kontrolnímu hlášení, nesmějí být od 1. 1. 2017 vyplněny žádné řádky v oddílech A, B a C. Do 31. 12. 2016 bylo možné v případě volby „Potvrzuji správnost naposledy podaného KH“ kontrolní hlášení podat s vyplněnými řádky oddílů A, B a C – toto vyplnění bylo sice označeno jako chyba, ale jako chyba propustná. Od 1. 1. 2017 se jedná o nepropustnou chybu a je třeba počítat s tím, že správce daně by na takovéto podání hleděl jako na neúčinné, tedy jako by nebylo vůbec podáno. Zajímavou změnou, která se ovšem použije až k 31. 12. 2017, je zrušení některých ustanovení ZDPH upravujících kontrolní hlášení nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 32/15, který byl vyhlášen 19. 12. 2016. Ústavní soud dal vládě téměř rok času (vzhledem k podzimním volbám do Poslanecké sněmovny ovšem méně) na přijetí úpravy, která by byla v souladu s ústavním pořádkem. Ústavní soud shledal jako protiústavní tato dvě ustanovení: - § 101d odst. 1 ZDPH, které ukládá plátci povinnost uvést v kontrolním hlášení „předepsané údaje potřebné pro správu daně“. Konkrétní údaje, které jsou obsahem kontrolního hlášení, však nejsou stanoveny zákonem, ale stanovuje je finanční správa. Do budoucna (od 31. 12. 2017) tedy bude muset být obsah kontrolního hlášení stanoven zákonem – otázkou je, zda úprava, která bude přijata, přinese pro plátce daně nějakou věcnou změnu, - § 101g odst. 5 ZDPH, podle kterého může být výzva k podání kontrolního hlášení (posílaná e-mailem) považována za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Tato úprava bude muset být od 31. 12. 2017 pozměněna a názoru Ústavního soudu by mohli využít ti plátci daně, kterým by byla výzva poslána na e-mail a nestihli by na tuto výzvu zareagovat do 5 pracovních dnů od odeslání e-mailu a byla by jim uložena pokuta za nepodání následného kontrolního hlášení v zákonné lhůtě (tato pokuta činí 30 000 Kč) – zřejmě by obstál jejich argument, že lhůta pro podání následného kontrolního hlášení nemůže začít běžet okamžikem odeslání e-mailu, ale např. až okamžikem prokazatelného doručení tohoto e-mailu. Od 1. 4. 2017 je třeba počítat s tím, že pravděpodobně bude schválena rozsáhlá novela ZDPH – součást projednávaného daňového balíčku, který kromě ZDPH změní především ZDP a daňový řád a kterým by se měla zabývat Poslanecká sněmovna na své lednové schůzi. ÚČETNICTVÍ K 1. 1. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o účetnictví č. 462/2016 Sb., která běžnou praxi příliš nezasáhne. Novela především zavádí povinnost uvádět nefinanční informace pro účetní jednotky, které jsou subjekty veřejného zájmu (podle § 1a, resp. § 19a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“ – jsou subjektem veřejného zájmu banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společnosti, zdravotní pojišťovny, resp. obchodní společnosti, které jsou emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu). Kromě drobných formulačních změn tato novela přinesla také dílčí změny v oblasti přeměn a dále umožní vykazovat v účetní závěrce aktiva v členění na stálá a oběžná (§ 19 odst. 8 ZÚ). Běžná praxe se aktuálně musí zabývat při sestavování účetních závěrek za rok 2016 rozsáhlými účetními změnami od 1. 1. 2016 – např. podrobnosti či rozsah výkazů se významně liší podle zařazení účetní jednotky do příslušné účetní kategorie. Jestliže účetní jednotka používající jako účetní období kalendářní rok existovala v roce 2015, zařadí se v roce 2016 i v roce 2017 do kategorie odpovídající údajům k 31. 12. 2015. Pokud by podle údajů z účetní závěrky k 31. 12. 2016 a k 31. 12. 2017 spadala účetní jednotka do jiné kategorie, přeřadila by se do této jiné kategorie k 1. 1. 2018. Např. účetní jednotkou kategorie malá bude za účetní období kalendářního roku 2016 a také roku 2017 s. r. o., pokud podle údajů k 31. 12. 2015: - překročila alespoň dvě z kritérií pro malé účetní jednotky, kterými jsou:-hodnota aktiv netto 9 mil. Kč,-výše čistého obratu 18 mil. Kč a-průměrný počet zaměstnanců 10; - nepřekročila alespoň dvě z kritérií pro střední účetní jednotky, kterými jsou:-hodnota aktiv netto 100 mil. Kč,-výše čistého obratu 200 mil. Kč a-průměrný počet zaměstnanců 50. Například s. r. o. s aktivy netto 50 mil. Kč, obratem 90 mil. Kč a 10 zaměstnanci (jedno z kritérií pro kategorii malá – v daném případě počet zaměstnanců – nebyl překročen, ale zbývající dvě kritéria, tj. aktiva netto 9 mil. Kč a obrat 18 mil. Kč, překročena byla; z kritérií pro kategorii střední nebylo překročeno ani jedno, jedno by přitom překročeno být mohlo a stále by se jednalo o kategorii malá). Pokud však jde o povinnost auditu, např. u s. r. o. kategorie malá bude účetní závěrka za rok 2016 podléhat auditu (pokud povinnost auditu neukládá zvláštní předpis), pokud za účetní období 2015 i 2016 překročí dvě z kritérií: - hodnota aktiv netto 40 mil. Kč, - výše čistého obratu 80 mil. Kč a - průměrný počet zaměstnanců 50. Jestliže např. s. r. o. kategorie malá nebude mít povinnost ověřit účetní závěrku za rok 2016 auditorem, tak např.: - může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, - rozvahu může sestavit ve zkráceném rozsahu pro malé účetní jednotky, avšak výkaz zisku a ztráty (výsledovku) musí sestavit v plném rozsahu, - nemusí sestavovat výkaz o peněžních tocích (cash-flow) ani přehled o změnách vlastního kapitálu, - nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku), ale rozvahu a přílohu zveřejňovat musí, - v příloze nemusí uvádět informace o jednotlivých položkách dlouhodobých aktiv. Jestliže např. s. r. o. kategorie malá bude mít povinnost ověřit účetní závěrku za rok 2016 auditorem, tak např.: - musí vést účetnictví v plném rozsahu, - rozvahu i výkaz zisku a ztráty (výsledovku) musí sestavit v plném rozsahu, - nemusí sestavovat výkaz o peněžních tocích (cash-flow) ani přehled o změnách vlastního kapitálu, - musí zveřejnit nejen rozvahu a přílohu, ale i výkaz zisku a ztráty (výsledovku), - v příloze musí uvádět informace o jednotlivých položkách dlouhodobých aktiv. V souvislosti se změnami v účtování zásob vytvořených vlastní činností může být pro praxi důležitá interpretace Národní účetní rady I-35 Oceňování zásob vytvořených vlastní činností, která byla schválena 17. 10. 2016. DALŠÍ NOVINKY K 1. 11. 2016 nabyla účinnosti novela zákonného opatření o dani z nabytí nemovitých věcí (č. 419/2013 Sb.), která především zavedla, že poplatníkem daně je vždy nabyvatel; sazba daně 4 % zůstala zachována. Tuto novelu komentovala Finanční správa dne 9. 8. 2016 a dne 23. 11. 2016 zveřejnila informaci k uplatnění daně u směny (v této oblasti došlo ke změně ve stanovení základu daně), která zahrnuje i příklady danou problematiku vysvětlující. U daně z nemovitých věcí žádná změna v průběhu roku 2016 nenastala a právní úprava této daně zůstala pro rok 2017 stejná jako pro rok předchozí. Novinkou je informace Finanční správy z 22. 11. 2016 k zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Pro využití této služby platí: - žádost o poskytnutí této bezplatné služby musí být podána do 15. 3. daného období, - každoročně (před splatností první splátky daně) zašle Finanční správa na uvedený e-mail informaci v pdf o platbě daně, - v případě neuhrazení daně bude na e-mail odesláno upozornění o vzniku případného daňového nedoplatku, - službu nemohou využívat právnické osoby se zřízenou datovou schránkou a fyzické osoby využívající k platbě daně z nemovitých věcí SIPO. Dne 7. 12. 2016 Finanční správa (v návaznosti na změnu, která platí již od 1. 1. 2016 a týká se zvláštní sazby daně pro pozemky sloužící k podnikání, jsou-li zpevněny bazénem či nádrží) zveřejnila informaci s příklady uplatnění daně z nemovitých věcí u zpevněných pozemků sloužících k podnikání. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), byl novelizován: - od 19. 9. 2016 zákonem č. 298/2016 Sb. (doprovodný zákon k zákonu č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce – tento zákon nahradil zákon o elektronickém podpisu), který přinesl tyto změny:-legislativně-technickou úpravu § 71 odst. 1, 3 a 4 DŘ – místo podání „s uznávaným elektronickým podpisem“ nebo „datovou schránkou“ podání „způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“,-zrušení povinnosti správců daně zveřejňovat seznam kvalifikovaných certifikátů svých zaměstnanců nebo elektronické adresy, na nichž se kvalifikované certifikáty nacházejí [§ 56 odst. 1 písm. c) DŘ]. Povinnost zveřejňovat databázi certifikátů je stanovena kvalifikovanému poskytovateli služeb vytvářejících důvěru v čl. 24 odst. 2 písm. k) nařízení eIDAS [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014],-podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka na rozhodnutí správce daně [§ 102 odst. 1 písm. g) DŘ] a na výkazu nedoplatků pro účely daňové exekuce [§ 176 odst. 2 písm. e) DŘ] nově nelze nahradit jakýmkoli uznávaným elektronickým podpisem, ale jen kvalifikovaným elektronickým podpisem (bez přechodného ustanovení); - od 1. 1. 2017 novelou zákona proti praní špinavých peněz (zákon č. 368/2016 Sb.) změna zproštění mlčenlivosti správce daně ve věcech spadajících do uvedeného zákona – místo vůči Ministerstvu financí nově vůči Finančnímu analytickému úřadu. Důležitější změny by od 1. 4. 2017 měl přinést projednávaný daňový balíček. Z dalších změn: - zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, který naplno nabude účinnosti k datu 1. 1. 2018, - k 1. 1. 2017 byla novelizována prováděcí vyhláška k zákonu o oceňování majetku, a to vyhláškou č. 443/2016 Sb. Je tedy třeba počítat s tím, že ocenění nemovité věci podle oceňovacích předpisů provedené k datu 31. 12. 2016 se bude lišit od ocenění provedeného k datu 1. 1. 2017, - k 1. 1. 2017 nabyla účinnosti novela zákona proti praní špinavých peněz č. 368/2016 Sb., - k 28. 2. 2017 nabude účinnosti ta část novely občanského zákoníku č. 460/2016 Sb., která např. nad rámec původního vládního návrhu upravuje liniové stavby jako samostatnou věc, resp. jako součást pozemku (§ 509 NOZ), - k 14. 1. 2017 nabude účinnosti novela zákona o obchodních korporacích č. 458/2016 Sb., a to ve věci účasti zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti, - průměrná mzda v roce 2017 činí 28 232 Kč, - 48násobek průměrné mzdy (hranice pro solidární zvýšení daně a strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění) v roce 2017 činí 1 355 136 Kč, - 4násobek průměrné mzdy (hranice pro solidární zvýšení daně u zálohy na daň ze závislé činnosti) v roce 2017 činí 112 928 Kč, - minimální záloha OSVČ na pojistné důchodové pojištění v podmínkách roku 2017 činí 2 061 Kč (u OSVČ podnikajících v roce 2016 platí až od měsíce podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016), - minimální výše zálohy OSVČ na pojistné na zdravotní pojištění již od ledna 2017 činí 1 906 Kč, - minimální mzda byla k 1. 1. 2017 zvýšena na 11 000 Kč (zaručená mzda tak pro nejkvalifikovanější zaměstnance narostla až na 22 000 Kč), - celodenní zahraniční stravné i v roce 2017 činí:-45 EUR pro Německo, Rakousko, Itálii, Francii,-35 EUR pro Slovensko, Polsko; - maximální celodenní stravné k 1. 1. 2017 narostlo na 205 Kč (v roce 2016 činilo max. 198 Kč), - základní náhrada za 1 km jízdy pro osobní automobily k 1. 1. 2017 stoupla na 3,90 Kč (z 3,80 Kč). ZÁVĚR Závěrem je třeba upozornit, že nejdůležitější daňové změny pro rok 2017 přinese teprve projednávaný daňový balíček, který pravděpodobně nabude účinnosti 1. 4. 2017 a kterému bude věnována pozornost v některém z dalších čísel časopisu.
1) § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 13a) § 116 a 117 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. 13g) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 13h) zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
Zdroj: Účetnictví v praxi, 1/2017.