Vydáno: 13. 1. 2017
Prošlo odborným dohledem
Příklady na zdanění příjmů dle § 9 a 10 ZDP Ing. Ivan Macháček V příspěvku se zaměříme na zodpovězení různých dotazů, týkajících se zdanění příjmů z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a tzv. ostatních příjmů dle § 10 ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016. PŘÍJMY Z NÁJMU ZDAŇOVANÉ DLE § 9 ZDP Dle tohoto ustanovení zákona se zdaňují veškeré příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a dále příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu movitých věcí, který je zdaňován podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Jak u nájmu nemovitých věcí a bytů, tak u nájmu movitých věcí se jedná o nájem majetku nezařazeného v obchodním majetku poplatníka. Pronajímatel se přitom může rozhodnout k uplatnění skutečně vynaložených výdajů souvisejících s nájmem anebo k uplatnění paušálních výdajů, přičemž výše paušálních výdajů činí 30 % z dosažených příjmů s tím, že tyto výdaje může uplatnit nejvýše do limitní částky 600 000 Kč. V pokynu GFŘ D-22 se uvádí, že najímaný majetek evidovaný podle § 9 odst. 6 ZDP se nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP. Zatímco příjmy z nájmu zdaňované dle § 7 ZDP po odpočtu výdajů (prokazatelných nebo paušálních), případně po úpravě dle § 5 a 23 ZDP, jsou součástí vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění, pak příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP se nezahrnují do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Zdroj: Účetnictví v praxi, 1/2017.